Otázky a odpovědi k podzimnímu balíčku evropského semestru 2026

Otázky a odpovědi k podzimnímu balíčku evropského semestru 2026

OBECNÉ OTÁZKY K EVROPSKÉMU SEMESTERU

1. Co je zahrnuto v letošním podzimním balíčku evropského semestru?

Letošní podzimní balíček evropského semestru je komplexním balíčkem politických dokumentů:

• úvodní sdělení, které stanoví společné politické priority EU a přehled balíčku;
• návrhdoporučení pro hospodářskou politiku eurozóny z roku 2026;
• První vydání Evropské makroekonomické zprávy, jejímž cílem je poskytnout informace pro strategická politická rozhodnutí k posílení eurozóny a odolnosti EU vůči rychle se vyvíjejícímu globálnímu řádu;
• zpráva mechanismu varování 2026, jejímž cílem je identifikovat potenciální makroekonomickou nerovnováhu v členských státech;
• řada dokumentů týkajících se fiskálního dohledu, včetně stanovisek k návrhům rozpočtových plánů a zprávy podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU hodnotící soulad členských států EU s kritériem schodku;
• sdělení oposouzení dohledu po ukončení programu;
• návrh společné zprávy o zaměstnanosti, která sleduje provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti a evropského pilíře sociálních práv;
• doporučení pro doporučení Rady o lidském kapitálu, jehož cílem je řešit nedostatek kvalifikovaných pracovníků a podporovat rozvoj lidského kapitálu v EU.

1. Jaká je úloha podzimního balíčku evropského semestru?

Podzimní balíček evropského semestru poskytuje komplexní přehled o vývoji v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti v členských státech EU a připravuje půdu pro roční cyklus evropského semestru.

Tento balíček vychází z nejnovější podzimní hospodářské prognózy Komise a zaměřuje se na poskytování koordinovaných politických pokynů k plnění kompasu pro konkurenceschopnost. Dosažením silnější hospodářské a sociální koordinace je cílem zajistit udržitelný hospodářský růst, tvorbu pracovních míst, makroekonomickou stabilitu a zdravé veřejné finance v celé EU.

Podzimní balíček proto obsahuje politické pokyny týkající se hospodářské politiky eurozóny a poprvé nové politické pokyny týkající se lidského kapitálu v Unii, jak bylo oznámeno v Unii dovedností.

Pokud jde o fiskální a rozpočtový dohled, balíček obsahuje komplexní posouzení fiskální situace ve všech členských státech EU a zprávu mechanismu varování, která zahajuje roční cyklus postupu při makroekonomické nerovnováze. Cílem postupu při makroekonomické nerovnováze je odhalovat nerovnováhy, které by mohly nepříznivě ovlivnit řádné fungování hospodářství členského státu nebo EU jako celku, předcházet jim a napravovat je.

1. Jakou úlohu bude evropský semestr hrát v příštím víceletém finančním rámci (VFR)?

Komise navrhuje směrovat významnou část finančních prostředků v rámci příštího VFR prostřednictvím vnitrostátních a regionálních plánů partnerství na investice a reformy. V této souvislosti by evropský semestr sloužil jako hlavní referenční rámec pro tyto národní programy reforem.

V návrhu Komise předpokládá, že národní programy reforem předložené členskými státy budou účinně řešit všechny výzvy identifikované v rámci evropského semestru nebo jejich významnou část. Za tímto účelem pomůže cyklus 2026 určit potřeby reforem a investic na vnitrostátní a regionální úrovni a poskytne pevný základ pro řízení financování EU v rámci příštího VFR.

1. Jak bude semestr ve srovnání s předchozími koly upraven a proč?

V letošním roce se evropský semestr více zaměří na posouzení provádění doporučení pro jednotlivé země na rok 2025 a na poučení z toho, jak je členské státy uvedly do praxe. Tento posílený přístup odráží potřebu řešit strukturální výzvy EU a chránit její sociální model se silným důrazem na dosažení konkrétních výsledků.

Cyklus 2026 se bude zabývat zejména obdobím po skončení provozního období Nástroje pro oživení a odolnost. Doporučení pro jednotlivé země na rok 2026 budou vycházet z komplexního souboru doporučení pro jednotlivé země, která Rada přijala v roce 2025, a budou se i nadále zaměřovat na plnění priorit stanovených v Kompasu pro konkurenceschopnost.

Současně Komise v souvislosti s přípravou příštího víceletého finančního rámce dále posílí analýzu v prioritních oblastech, které mají zásadní význam pro zlepšení konkurenceschopnosti. Zprávy o jednotlivých zemích budou rovněž obsahovat posílenou analýzu regionální konkurenceschopnosti.

OBECNÉ OTÁZKY K FISKÁLNÍ POLITICE

1. Jak Komise posuzuje fiskální výkonnost v roce 2025?

Při posuzování souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu vychází Komise ze své hospodářské prognózy z podzimu 2025, aby upozornila na rizika ohrožující soulad.

Prognóza Komise zohledňuje informace poskytnuté členskými státy v jejich návrzích rozpočtových plánů na rok 2026 (v případě členských států eurozóny),v jejich zprávách o opatřeních (v případě zemí, na něž se vztahuje postup při nadměrném schodku)a obecněji rozpočtovou situaci ve všech členských státech.

Posouzení souladu vychází ze srovnání růstu čistých výdajů podle prognózy Komise s maximálním růstem čistých výdajů doporučeným Radou. V posouzení Komise rovněž zohlednila flexibilitu pro výdaje na obranu, kterou poskytuje vnitrostátní úniková doložka pro 16 členských států, pro něž byla aktivována.

1. Jaké jsou další kroky v rámci fiskálního dohledu Komise?

V případě členských států eurozóny, které předložily návrh rozpočtového plánu, bude Euroskupina projednávat stanoviska Komise a očekává se, že k návrhům rozpočtových plánů na rok 2026 vydá prohlášení. Vlády a vnitrostátní parlamenty by měly řádně zohlednit stanoviska Komise a prohlášení Euroskupiny a v případě potřeby přijmout nezbytná opatření k zajištění souladu fiskální politiky v roce 2026 s příslušným doporučením Rady.

Komise je obecně připravena spolupracovat se všemi členskými státy a podporovat úsilí o zajištění souladu s rámcem pro správu ekonomických záležitostí.

Komise poskytne aktualizované posouzení pro všechny členské státy na jaře 2026. Bude vycházet z výsledných údajů za rok 2025, prognózy Komise z jara 2026 a výročních zpráv o pokroku, které musí všechny členské státy předložit do 30. dubna 2026.

V případě členských států, na něž se vztahuje postup při nadměrném schodku, budou výroční zprávy o pokroku rovněž obsahovat následné zprávy o opatřeních přijatých v reakci na příslušná doporučení Rady.

1. Očekává se, že veřejný dluh v několika členských státech v letech 2025 a 2026 vzroste. Jaké je vaše hodnocení?

V letech 2025 a 2026 se očekával nárůst poměru dluhu k HDP.

Jedná se o první dva roky provádění reformovaného rámce správy ekonomických záležitostí. Připomeňme, že se očekává, že poměr dluhu k HDP bude do konce střednědobých fiskálně-strukturálních plánů členských států klesat.

V dotčených zemích musí pokračovat úsilí o fiskální konsolidaci.

Kromě toho se očekává, že aktivace vnitrostátních únikových doložek povede do roku 2028 k vyšší úrovni dluhu a schodku ve srovnání s tím, co se očekávalo v plánech, a bude pravděpodobně vyžadovat dodatečné potřeby konsolidace v příštím kole plánů.

1. Je nastavení fiskální politiky v eurozóně pro roky 2025 a 2026 přiměřené?

Předpokládá se, že orientace fiskální politiky EU/eurozóny zůstane v roce 2025 i v roce 2026 obecně neutrální, což znamená, že se očekává, že rozpočtové politiky neposkytnou významný stimul ani nevyvolají další zpřísnění, ačkoli mezi jednotlivými zeměmi bude značná různorodost.

Zdá se, že obecně neutrální přístup v letech 2025 a 2026 je do značné míry v souladu s tím, jak členské státy dodržují maximální míry růstu čistých výdajů doporučené Radou, a s využitím flexibility v rámci vnitrostátní únikové doložky pro obranu. Obecně neutrální nastavení fiskální politiky se rovněž jeví jako vhodné z makroekonomického hlediska. V eurozóně doplnilo uvolnění měnové politiky ECB víceméně neutrální nastavení fiskální politiky v roce 2025, neboť inflace nadále klesá a výhled růstu stále obklopuje vysoká nejistota. V roce 2026 je víceméně neutrální nastavení fiskální politiky slučitelné s očekávanou stabilizací inflace na úrovni přibližně 2 % a s předpokládaným výhledem mírného růstu.

Složení nastavení fiskální politiky v letech 2025 a 2026 se rovněž jeví jako vhodné. Investice financované z vnitrostátních zdrojů jsou zachovány, zatímco celkové investice jsou dále podporovány zvýšenými výdaji financovanými z grantů Nástroje pro oživení a odolnost, přičemž provádění se s blížícím se koncem nástroje zrychluje.

1. Podaří se reformovanému fiskálnímu rámci ochránit investice?

Reformovaný fiskální rámec uznává, že investice mají zásadní význam pro podporu růstu a snížení míry veřejného dluhu, čímž se sníží požadované úsilí o fiskální konsolidaci.

V tomto smyslu reformovaný rámec chrání investice několika způsoby:

• Zaprvé, členským státům jsou ve srovnání s předchozím rámcem stanoveny požadavky na postupné přizpůsobení;
• Za druhé, členské státy s dluhem nižším než 60 % HDP a schodkem nižším než 3 % HDP jsou schopny vynaložit více prostředků než v předchozím rámci, pokud si to přejí;

• Za třetí, členské státy mají možnost plánovat pozvolnější fiskální korekci, pokud se zaváží k provádění konkrétního souboru investičních a reformních opatření;

• Za čtvrté, takový soubor reforem a investic, na nichž je založeno prodloužení, musí zajistit, aby plánovaná celková úroveň veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů v období, na které se vztahuje střednědobý plán, nebyla nižší než střednědobá úroveň před tímto obdobím.

Prognózy ukazují, že reformovaný fiskální rámec je skutečně úspěšný při ochraně investic. Zejména se předpokládá, že veřejné investice v eurozóně v roce 2026 porostou v důsledku kombinace vnitrostátního financování a financování EU, přičemž investice do obrany rovněž získají na dynamice. Kromě toho se předpokládá, že většina členských států eurozóny bude investovat více než před pandemií.

VNITROSTÁTNÍ ÚČASTNÍK

1. Jak se flexibilita poskytovaná v rámci vnitrostátní únikové doložky odráží v posouzení rozpočtové výkonnosti členských států?

K dnešnímu dni požádalo o aktivaci vnitrostátní únikové doložky 16 členských států. Jedná se o: Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Německo, Estonsko, Řecko, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Slovensko a Finsko. Jedná se o kritický počet zemí, což svědčí o přínosu koordinovaného přístupu.

Vnitrostátní úniková doložka poskytuje členským státům podle fiskálních pravidel EU flexibilitu při zvyšování výdajů na obranu, aniž by bylo okamžitě nutné toto zvýšení financovat výdajovými škrty nebo opatřeními na zvýšení příjmů.

Členské státy, u nichž Rada aktivovala vnitrostátní únikovou doložku pro výdaje na obranu, se mohou dočasně odchýlit od svých doporučených maximálních měr růstu čistých výdajů za předpokladu, že tyto odchylky souvisejí se zvýšením výdajů na obranu až o 1,5 % HDP v období 2025–2028.

U 16 členských států, u nichž Rada aktivovala vnitrostátní únikovou doložku pro výdaje na obranu, zahrnuje posouzení souladu provedené Komisí kontrolu toho, zda překročení doporučeného maximálního růstu čistých výdajů lze vysvětlit odpovídajícím zvýšením výdajů na obranu ve srovnání s referenčním rokem až o 1,5 % HDP v období 2025–2028. Pokud lze odchylku plně vysvětlit předpokládaným zvýšením výdajů na obranu, má se za to, že členský stát své doporučení dodržuje.

POSTUP VYSOKÉHO DEFICITU

1. Jak Komise posuzuje, zda členské státy přijaly účinná opatření v rámci postupu při nadměrném schodku? Co znamená být „pozastaven“ v souvislosti s postupem při nadměrném schodku? Jaký je postup pro země, které nedodržují předpisy?

Posouzení vycházela z hospodářské prognózy Komise z podzimu 2025 a zohlednila opatření přijatá členskými státy, jak je uvedeno v jejich zprávách o opatřeních přijatých v reakci na příslušná doporučení Rady. Soulad se posuzuje porovnáním prognóz Komise týkajících se růstu čistých výdajů s maximálním růstem čistých výdajů doporučeným Radou. Posouzení rovněž zohlednilo flexibilitu pro výdaje na obranu, kterou poskytuje vnitrostátní úniková doložka pro 16 členských států, pro něž byla doložka aktivována.

Je-li dodržena doporučená dráha čistých výdajů, postup při nadměrném schodku se pozastavuje. To znamená, že v této fázi nejsou podniknuty žádné další procesní kroky, ale postup při nadměrném schodku zůstává otevřený a členské státy jsou i nadále vázány příslušným doporučením Rady.

Není-li doporučení dodrženo, mohou Komise a Rada postup „zrychlit“. Pokud Rada rozhodne, že členský stát eurozóny nedodržuje nápravnou cestu stanovenou v rámci postupu při nadměrném schodku, může Komise navrhnout Radě, aby dotyčný členský stát vyrozuměla. Pokud členský stát na základě tohoto oznámení nezareaguje, může Komise doporučit Radě, aby uložila pokutu až do výše 0,05 % HDP předchozího roku. Pokuta musí být zaplacena každých šest měsíců, dokud Rada nevyhodnotí, že členský stát přijal účinná opatření.

V tomto kole se Komise vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici výsledné údaje za rok 2025, rozhodla, že postupy při nadměrném schodku u všech členských států pozastaví, upozornila však na řadu problémů a rizik. Situace bude přehodnocena na jaře příštího roku, kdy budou k dispozici výsledné údaje za rok 2025.

1. Jak Komise hodnotí opatření přijatá Rumunskem v rámci postupu při nadměrném schodku a jaké jsou důsledky pro proces makroekonomické podmíněnosti?

Díky balíčkům fiskální konsolidace, které rumunská vláda přijala v létě, se předpokládá, že růst čistých výdajů v roce 2025 bude pouze mírně nad stropem doporučeným Radou, zatímco v roce 2026 by měl výrazně růst v rámci stropu.

V důsledku toho se postup při nadměrném schodku pozastavuje a Komise v současné době nenavrhne pozastavení finančních prostředků EU v rámci postupu makroekonomické podmíněnosti.

Komise provede nové posouzení na jaře 2026 v rámci jarního balíčku evropského semestru. Provádění stávajících politických závazků přispěje k zajištění toho, aby Rumunsko dodržovalo nápravnou cestu doporučenou Radou.

1. Navrhuje Komise zahájit nové postupy při nadměrném schodku založené na schodku?

V rámci podzimního balíčku 2025 přijala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU s cílem posoudit, zda Finsko a Německo splňují kritérium schodku.

V případě Německa je zpráva aktivována, protože plánovaný schodek na rok 2025 je vyšší než 3 % HDP. Zpráva však konstatuje, že v této fázi není možné zahájit postup při nadměrném schodku pro Německo, protože překročení schodku nad 3 % HDP je plně vysvětleno zvýšením výdajů na obranu, a proto je povoleno vnitrostátní únikovou doložkou.

V případě Finska je zpráva aktivována schodkem v roce 2024 přesahujícím referenční hodnotu 3 % HDP a plánovaným schodkem nad 3 % HDP pro rok 2025. V situaci Finska lze schodek přesahující 3 % HDP v roce 2025 vysvětlit pouze částečně zvýšením výdajů na obranu a flexibilitou poskytnutou v rámci vnitrostátní únikové doložky. Komise proto po zohlednění stanoviska Hospodářského a finančního výboru ke zprávě zváží návrh zahájit vůči Finsku postup při nadměrném schodku a doporučí Radě, aby přijala rozhodnutí podle čl. 126 odst. 6 Smlouvy o fungování EU, kterým se stanoví existence nadměrného schodku, jakož i doporučení podle čl. 126 odst. 7 Smlouvy o fungování EU za účelem nápravy nadměrného schodku.

NÁVRH ROZPOČTOVÝCH PLÁNŮ

1. Jak Komise posuzuje návrhy rozpočtových plánů členských států eurozóny? Jaký je postup pro země ohrožené nedodržováním předpisů?

Komise ve svém posouzení návrhů rozpočtových plánů členských států eurozóny zkoumá, jak členské státy dodržují fiskální rámec EU. Komise rovněž posuzuje orientaci fiskální politiky eurozóny a celkovou rozpočtovou situaci a vyhlídky.

Komise posoudila, zda návrhy rozpočtových plánů členských států eurozóny dodržují stropy růstu čistých výdajů doporučené Radou na základě střednědobých plánů členských států nebo požadavků v rámci postupu při nadměrném schodku, a zveřejnila stanoviska posuzující 17 návrhů rozpočtových plánů.

Dva členské státy (Belgie a Španělsko) dosud nepředložily návrh rozpočtového plánu, neboť jejich vnitrostátním parlamentům nebyl předložen žádný návrh rozpočtu. Rakousko předložilo návrh rozpočtového plánu na roky 2025 a 2026 v květnu a Komise zveřejnila své stanovisko v červnu 2025.

Posouzení Komise se zaměřilo na roční a kumulativní růst čistých výdajů v roce 2026. Země, v nichž Komise upozorňuje na riziko nesouladu, se vyzývají, aby v rámci svého vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření k zajištění souladu fiskální politiky v roce 2026 s doporučeními Rady.

1. Kterým zemím hrozí, že nedodrží trajektorii růstu čistých výdajů? Proč? Jak by tyto země měly situaci řešit?

Bylo zjištěno, že čtyřem členským státům eurozóny hrozí nedodržení doporučeného maximálního růstu čistých výdajů. Těmito členskými státy jsou Chorvatsko, Litva, Slovinsko a Španělsko.

U dvou členských států eurozóny bylo zjištěno riziko závažného nesouladu. Těmito členskými státy jsou Malta a Nizozemsko.

Těchto šest členských států se vyzývá, aby v rámci svého vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření k zajištění souladu fiskální politiky v roce 2026 s doporučením Rady.

Pro členské státy v postupu při nadměrném schodku je to důležité, aby se zabránilo možnému zintenzivnění postupu při nadměrném schodku na jaře.

STŘEDNÍ FISKÁLNÍ STRUKTURÁLNÍ PLÁNY

1. Oznámil některý členský stát svůj záměr revidovat svůj střednědobý fiskálně-strukturální plán?

Podle rámce EU pro správu ekonomických záležitostí mohou členské státy revidovat svůj střednědobý fiskálně-strukturální plán, pokud během doby trvání plánu dojde ke změně vlády.

Irsko jako takové oznámilo svůj záměr revidovat svůj střednědobý fiskálně-strukturální plán, neboť v poslední době došlo ke změně vlády.

1. Kdy Komise posoudí pokrok dosažený při provádění reforem a investic, na nichž je založeno prodloužení období korekce?

Komise poskytne aktualizované posouzení rozpočtového vývoje pro všechny členské státy na jaře 2026 v rámci jarního balíčku evropského semestru. Aktualizované posouzení souladu bude vycházet zejména z výsledných údajů za rok 2025, z jarní hospodářské prognózy Komise z roku 2026 a z výročních zpráv o pokroku, které musí členské státy předložit do 30. dubna 2026.

V příslušných případech bude posouzení na jaře 2026 zahrnovat přezkum pokroku při provádění reforem a investic, na nichž je založeno prodloužení období fiskální korekce. Týká se to osmi členských států: Španělsko, Francie, Itálie, Finsko, Belgie, Rakousko, Německo a Rumunsko.

1. Jak můžeme vyvážit dodržování doporučených maximálních měr růstu čistých výdajů s potřebou přizpůsobit se konkurenčním výdajovým prioritám?

Žijeme v náročné ekonomické a geopolitické době s mnoha konkurenčními nároky na omezené vládní zdroje. V tomto ohledu by zlepšení kvality veřejných financí mělo být pro členské státy klíčovou prioritou.

Rámec správy ekonomických záležitostí EU rovněž obsahuje několik prvků, které členským státům pomáhají vyvážit dodržování doporučených fiskálních postupů s potřebou zohlednit výdajové priority:

• Za prvé, střednědobé plány musí zahrnovat reformy a investice, které společně tvoří soudržný balíček a zabývají se společnými prioritami EU, včetně přechodu na čistou energii a budování obranných schopností.
• Zadruhé, požadavky na fiskální korekci se liší, pokud jde o výzvy v oblasti udržitelnosti dluhu, což členským státům poskytuje zdravé veřejné finance s větším prostorem pro zvýšení investic.
• Za třetí, rámec nabízí členským státům s menším fiskálním prostorem možnost zvolit si pomalejší postup fiskální korekce za předpokladu, že se bude opírat o závazky k investicím a reformám reagujícím na výzvy specifické pro jednotlivé země a společné priority EU.
• V neposlední řadě aktivace vnitrostátní únikové doložky pro zvýšení výdajů na obranu. Uplatňování této doložky bylo navrženo tak, aby neohrozilo fiskální udržitelnost členských států ve střednědobém horizontu, ale poskytlo určitý čas na to, aby se rozpočty postupně přizpůsobily nové realitě.

Celkově reformovaný rámec správy ekonomických záležitostí chrání veřejné investice a lépe podporuje růst a spojuje silnější odpovědnost s důvěryhodnějšími donucovacími mechanismy.

2026 EVROPSKÁ MAKROEKONOMICKÁ ZPRÁVA

1. Jaký je účel nové evropské makroekonomické zprávy z roku 2026 a co lze očekávat, že do ní bude zahrnuta?

Nová evropská makroekonomická zpráva z roku 2026 má zefektivnit a posílit rámec EU pro koordinaci hospodářské politiky.

Nahrazuje jak pracovní dokument útvarů Komise, který tradičně doprovázel doporučení pro eurozónu, tak velkou část horizontální analýzy pracovního dokumentu útvarů Komise ke zprávě mechanismu varování.

Jeho účelem je sloučit všechny klíčové analytické prvky do jednoho uceleného dokumentu. Poskytuje tak komplexní pohled na hospodářství EU a eurozóny a poskytuje společný analytický základ pro politické debaty.

Zpráva obsahuje čtyři různé kapitoly týkající se evropského hospodářského prostředí, makrofinanční zranitelnosti, analýzy evropských úspor a makroekonomického dopadu vyšších výdajů na obranu.

ŘÍZENÍ O MAKROEKONOMICKÉ NEBEZPEČNOSTI

1. Co je zpráva mechanismu varování [AMR]? Jaké jsou další kroky?

Zpráva mechanismu varování (AMR) je výroční zpráva, jejímž cílem je identifikovat a sledovat hospodářskou nerovnováhu v rané fázi. Jedná se o výchozí bod ročního cyklu postupu při makroekonomické nerovnováze.

Zpráva mechanismu varování zahrnuje hospodářské a finanční posouzení založené na ekonomickém výkladu souboru makroekonomických ukazatelů (srovnávací přehled postupu při makroekonomické nerovnováze). Zpráva prověřuje všechny členské státy s cílem určit ty, které mohou být postiženy hospodářskou nerovnováhou nebo u nichž hrozí, že jí budou postiženy, a na tomto základě vybírá země, pro něž bude vypracován hloubkový přezkum.

Letošní zpráva mechanismu varování se zaměřuje na výsledné údaje za rok 2024 a v rámci výhledového přístupu zohledňuje také vývoj v roce 2025 a makroekonomickou prognózu Komise z podzimu 2025. Balíček týkající se antimikrobiální rezistence se skládá ze tří dokumentů: sdělení o antimikrobiální rezistenci, doprovodný pracovní dokument útvarů Komise a statistickou přílohu. Evropská makroekonomická zpráva, která byla letos zveřejněna poprvé, navíc poskytuje analýzu širšího vývoje zranitelnosti a nerovnováhy v ekonomikách EU a jejích členských států a zasazuje vývoj v jednotlivých zemích, na něž se vztahuje postup při makroekonomické nerovnováze, do širšího kontextu.

Komise projedná zjištění zprávy mechanismu varování s Radou a poté v nadcházejících měsících připraví hloubkové přezkumy pro dotčené členské státy. Ty budou připraveny počátkem roku 2026 před jarním balíčkem evropského semestru. Hloubkové přezkumy budou technickou dokumentací a poskytnou základ pro posouzení Komise týkající se makroekonomické nerovnováhy a rozsahu, v jakém ji politiky řeší. Případná rozhodnutí o nerovnováze budou součástí jarního balíčku evropského semestru.

1. Jaká jsou hlavní zjištěnízprávy mechanismu varování, pokud jde o makroekonomickou nerovnováhu postihující EU?

Pokud jde o vnější sektor, běžné účty se v roce 2024 zvýšily téměř ve všech členských státech, přičemž obecně zůstaly pod úrovní před pandemií. Přetrvávají však významné rozdíly mezi členskými státy, a to jak s výraznými přebytky běžného účtu, tak s velkými vnějšími schodky. Pokud jde o zahraniční dluh, záporné čisté zahraniční stavové pozice se dále zúžily a došlo k určitému vyvážení zahraničních pozic v rámci eurozóny.

Pokud jde o konkurenceschopnost, zatímco inflace v EU v průměru klesá, rozdílný nárůst cen a nákladů za posledních pět let vedl v některých členských státech ke zhoršení nákladové konkurenceschopnosti, přičemž hospodářská konvergence se v některých případech zastavila.

Na straně vlády zanechaly vysoké schodky ve většině zemí veřejný dluh nad úrovní před pandemií. K tomu došlo navzdory silným účinkům jmenovatele na poměr dluhu k HDP spojený s vysokým růstem nominálního HDP. Tyto účinky v budoucnu oslabí, zatímco diferenciál mezi úrokovými sazbami a růstem se stal méně příznivým, což ztěžuje dosažení snížení míry zadlužení. Členské státy zároveň čelí rostoucím potřebám výdajů na obranu a významným investicím do digitální a dekarbonizační transformace, a to nad rámec výdajů souvisejících se stárnutím obyvatelstva.

Míra zadlužení domácností a podniků se dále snížila a dosáhla nových historických minim.

Vysoké ceny bytových nemovitostí představují hospodářskou a sociální výzvu ve stále větším počtu členských států a v některých případech byl růst cen po celá léta velmi silný, což částečně odráží tlumenou nabídku bydlení.

Finanční sektor EU zůstal odolný, přičemž úvěrové instituce si udržovaly vysokou ziskovost a silné kapitálové poměry. Nebankovní finanční sektor však v posledních letech expanduje a mohl by být zdrojem zranitelnosti, přičemž se objevují nová rizika, včetně kybernetických rizik a rizik souvisejících se změnou klimatu.

1. Které členské státy jsou vybrány k hloubkovému přezkumu? Proč?

Zpráva mechanismu varování dospěla k závěru, že u sedmi členských států jsou hloubkové přezkumy opodstatněné.

Jedná se o členské státy, u nichž byl učiněn závěr, že v předchozím cyklu existovala nerovnováha (Řecko, Itálie, Maďarsko, Nizozemsko, Slovensko a Švédsko) nebo nadměrná nerovnováha (Rumunsko).

U zbývajících členských států dospěla Komise k závěru, že v tomto okamžiku není třeba provádět hloubkové přezkumy.

DOPORUČENÍ PRO EVROPSKOU OBLASTI

1. Jaký je návrh doporučení týkajícího se hospodářské politiky eurozóny?

Doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny představuje individuálně uzpůsobené poradenství členským státům eurozóny na období 2026–2027 a vychází z pracovního dokumentu útvarů Komise, který analyzuje makroekonomický výhled a hlavní strukturální výzvy, jimž eurozóna v současné době čelí.

Doporučení se zabývá fiskálními, finančními a strukturálními otázkami, jakož i institucionálními aspekty evropské hospodářské a měnové unie.

Doporučení stanoví program pro eurozónu jako celek a rámec pro řízení politických rozprav o prioritách měnové unie a jejích členů, zejména v Euroskupině.

1. Jaké jsou hlavní prvky obsažené v letošních doporučeních pro eurozónu?

Letošní doporučení pro eurozónu se zaměřují na zajištění fiskální udržitelnosti a zároveň na vytvoření prostoru pro klíčové investice, včetně investic do obrany a konkurenceschopnosti, spolu se zlepšením účinnosti veřejných financí a dokončením plánů pro oživení a odolnost.

Doporučení pro eurozónu 2026 rovněž zdůrazňuje, že je třeba upřednostnit veřejné a soukromé investice do výzkumu a inovací, dekarbonizace průmyslu, čisté energie a digitální transformace, hospodářské bezpečnosti a snižování strategických závislostí napříč hodnotovými řetězci, a zdůrazňuje význam odstranění překážek na jednotném trhu, mimo jiné prostřednictvím zjednodušení právních předpisů.

Doporučení vyzývá k posílení trhů práce posílením dovedností, zlepšením výsledků vzdělávání, zvýšením účasti, podporou kvality pracovních míst a řešením chudoby a cenové dostupnosti bydlení při současném zajištění toho, aby růst mezd zůstal v souladu s produktivitou.

V neposlední řadě podporují rozvoj evropské unie úspor a investic a zdůrazňují potřebu pokročit v projektu digitálního eura, posílit mezinárodní úlohu eura a monitorovat makrofinanční rizika.

1. Jaké jsou novinky v letošních doporučeních pro eurozónu?

Doporučení pro eurozónu z roku 2026 vycházejí ze strategického směřování stanoveného v roce 2025, ale zavádějí významný posun směrem k operativnějším, cílenějším a naléhavým opatřením v reakci na současnou hospodářskou a geopolitickou situaci. Doporučení z roku 2026 zachovávají základní pilíře konkurenceschopnosti, odolnosti a stability a zároveň zavádějí několik inovací:

• Zaměření na obranu: Doporučení přesahují rámec obecné výzvy k investicím. Nyní poskytují podrobnější přístup a výslovně odkazují na „vnitrostátní únikovou doložku“ pro výdaje na obranu. Dále vyzývají k přijetí nových opatření k řešení překážek v průmyslu a k podpoře společného zadávání veřejných zakázek s cílem zajistit, aby se nové výdaje účinně promítly do nových schopností.
• Unie úspor a investic: Nyní je spojena s konkrétními a konkrétními iniciativami, které Komise zavedla s cílem lépe mobilizovat soukromé evropské úspory.
• Podrobnější přístup k práci a dovednostem: I když rekvalifikace zůstává prioritou, doporučení z roku 2026 jsou cílenější. Kladou nový důraz na základní „základní dovednosti“ a vyzývají k přijetí opatření, která by řešila „velké regionální rozdíly“ v lidském kapitálu a zajistila, aby všechny části Unie mohly přispívat k růstu produktivity a mít z něj prospěch.
• Zvýšená naléhavost: Nová doporučení se vyznačují jasným pocitem naléhavosti. Znovu potvrzují tvrdou lhůtu 31. srpna 2026 pro dokončení plánů pro oživení a odolnost a používají důraznější formulaci, aby „podnikly všechny nezbytné kroky“ k urychlení vytváření digitálního eura.

PŘEHLED PO PROGRAMU

1. Jaké jsou závěry dohledu po ukončení programu pro příslušné členské státy?

Z posouzení vyplývá, že všech pět posuzovaných členských států – Irsko, Řecko, Španělsko, Kypr a Portugalsko – si zachovává schopnost splácet svůj dluh:

• Schopnost Irska obsluhovat svůj dluh je podporována velkými rezervami likvidních aktiv a příznivou dluhovou strukturou.
• Schopnost Řecka splácet svůj dluh je podpořena klesajícím poměrem veřejného dluhu k HDP, velkými vládními hotovostními rezervami a nízkými krátkodobými a dlouhodobými riziky udržitelnosti dluhu.
• Schopnost Španělskaobsluhovat svůj dluh je podpořena solidní hospodářskou expanzí a silným růstem příjmů. Španělsko má ukončit dohled po ukončení programu do konce roku 2025, což je první členský stát, který úspěšně dokončil monitorování po ukončení programu.
• Kapacitě Kypru v oblasti splácení napomáhá dlouhá splatnost jeho dluhového portfolia a velké hotovostní rezervy.
• Kapacity Portugalska v oblasti splácení jsou podporovány pohodlnými hotovostními rezervami a aktivní strategií řízení dluhu.

Komise předpokládá pozitivní hospodářský růst pro Irsko, Řecko, Kypr, Španělsko a Portugalsko.

Pokud jde o fiskální oblast, předpokládá se, že Irsko, Řecko a Kypr si udrží rozpočtové přebytky, zatímco Portugalsko bude mít podle prognóz jen malé schodky. Schodek veřejných financí Španělska se v roce 2024 snížil a očekává se, že v letech 2025 a 2026 bude dále klesat.

U všech pěti zemí se očekává pokračující pokles poměru veřejného dluhu k HDP, zatímco poměr řeckého, portugalského a španělského dluhu k HDP zůstává na vysoké úrovni. Bankovní sektory v těchto zemích si v současné době vedou dobře, mají vysokou ziskovost a jsou buď robustní (Irsko, Španělsko a Portugalsko), nebo zlepšují kvalitu aktiv (Řecko, Kypr).

SPOLEČNÁ ZPRÁVA O ZAMĚSTNANOSTI

1. Co je návrh společné zprávy o zaměstnanosti? Jaké jsou další kroky?

Společná zpráva o zaměstnanosti poskytuje roční přehled hlavních trendů a výzev v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti v rámci opatření EU a členských států v souladu s hlavními směry politik zaměstnanosti. Členské státy mohou porovnat své vlastní výsledky s výsledky ostatních a podniknout kroky k užšímu sladění politických opatření.

Zpráva rovněž sleduje pokrok při plnění tří hlavních cílů EU v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby do roku 2030, jakož i souvisejících vnitrostátních cílů předložených členskými státy.

Společná zpráva o zaměstnanosti navíc obsahuje první fázi analýzy rámce sociální konvergence pro jednotlivé země na základě ukazatelů srovnávacího přehledu sociálních ukazatelů. Určuje země, které vyžadují důkladnější druhou fázi analýzy s ohledem na potenciální rizika pro vzestupnou sociální konvergenci.

Návrh společné zprávy o zaměstnanosti bude nyní projednán ve dvou poradních orgánech Rady, Výboru pro zaměstnanost a Výboru pro sociální ochranu. Ministři EU pro zaměstnanost a sociální věci pak mají zprávu přijmout na svém zasedání v březnu 2026.

1. Jaká jsou hlavní zjištění a rysy letošního návrhu společné zprávy o zaměstnanosti?

Zpráva konstatuje, že celkově naše trhy práce nadále dosahují silných výsledků. V loňském roce pracovalo o 1,7 milionu lidí více, čímž se míra zaměstnanosti vyšplhala na novou úroveň.

Ale za pozitivními hlavními čísly jsou slabiny. Produktivita práce v EU stagnuje. Nedostatek kvalifikovaných pracovníků je i nadále vysoký. A je tu otázka kvality našich pracovních míst.

8 % pracovníků je ohroženo chudobou. Každý pátý má málo placené zaměstnání. Více než 50 milionů lidí, kteří by mohli pracovat, zůstává mimo pracovní sílu – většinou žen, migrantů a mladých lidí.

Pokud jde o hlavní cíle sociálního pilíře, kromě míry zaměstnanosti zaznamenal podíl dospělých účastnících se učení v EU každý rok pouze omezený pokrok, a to z 37,4 % v roce 2016 na 39,5 % v roce 2022, což zůstává výrazně pod hlavním cílem EU ve výši 60 % do roku 2030.

Pokud jde o snížení počtu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením, v roce 2024 se snížil o 1,1 milionu ve srovnání s rokem 2023 a o 2,9 milionu ve srovnání s rokem 2019. Bude však třeba vyvinout další úsilí k dosažení vnitrostátních cílů a snížení počtu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v EU do roku 2030 nejméně o 15 milionů ve srovnání s rokem 2019.

Návrh společné zprávy o zaměstnanosti 2026 zachovává silné zaměření na jednotlivé země na základě zásad rámce sociální konvergence v souladu s novým rámcem správy ekonomických záležitostí.

1. Které země čelí potenciálním rizikům pro vzestupnou sociální konvergenci a potřebují další analýzu ve druhé fázi rámce sociální konvergence?

První fáze analýzy potenciálních rizik pro vzestupnou sociální konvergenci zahrnuje všech 27 členských států. Komise provede podrobnější druhou fázi analýzy (za použití širšího souboru kvantitativních a kvalitativních důkazů) u devíti zemí, u nichž v první fázi identifikovala potenciální rizika. Tato analýza poskytující hlubší pohled na výzvy bude zveřejněna na jaře 2026.

DOPORUČENÍ KOMISE PRO DOPORUČENÍ RADY O LIDSKÉM KAPITÁLU

1. Proč nové doporučení EU-27 o lidském kapitálu? Jak to souvisí s prioritou konkurenceschopnosti?

Máme kompas konkurenceschopnosti a nemůžeme hovořit o konkurenceschopnosti bez lidského kapitálu. Můžeme mít technologie, investice, ale pokud nebudeme mít talent a kvalifikovanou pracovní sílu dneška a budoucnosti, dobře připravenou a flexibilní, nebudeme schopni tento globální závod vyhrát.

Právě proto se na vzdělávání a dovednosti nyní vztahuje obecné doporučení Rady EU-27, jako tomu bylo doposud v případě eurozóny. Tím je zajištěno řešení naléhavých strukturálních problémů a poptávky po politických opatřeních.

V rámci zastřešujícího rámce pro koordinaci politik v rámci evropského semestru bude doporučení vodítkem pro určení nezbytných strukturálních reforem a investic do systémů vzdělávání a odborné přípravy, aby se zajistilo, že obstojí i v budoucnu a budou reagovat na potřeby trhu práce. Za tímto účelem by strategické priority stanovené v doporučení byly rovněž podkladem pro analýzu ve zprávách o jednotlivých zemích a případně v doporučeních pro jednotlivé země na jaře příštího roku.

1. Jaký je obsah nového doporučení?

Doporučení se zaměřuje na nedostatky v oblasti dovedností ve strategických odvětvích a na nové prioritní oblasti činnosti v oblasti vzdělávání a odborné přípravy na podporu konkurenceschopnosti a připravenosti EU. Doporučení vyzývá členské státy, aby přijaly opatření v těchto pěti oblastech: i) základní dovednosti; ii) odborné vzdělávání a příprava; iii) vysokoškolské vzdělávání; iv) investice do vzdělávání a dovedností v) poznatky o dovednostech. Jeho cílem je poskytnout operativnější pokyny a více se zaměřit na strategické prioritní oblasti, které nejsou dostatečně pokryty v jiných částech semestru.

Komise konkrétněji žádá všechny členské státy, aby:

1. Zvrátit trendy na základě dovedností. Stále více dětí je slabších ve věcech, které jsou klíčové pro budoucnost, jako je matematika.
2. Upřednostňovat obory STEM na všech úrovních vzdělávání, od odborného vzdělávání a přípravy po terciární vzdělávání. Existuje mnoho dívek a žen, které jsou dnes mimo trh práce a které musí být v této oblasti naléhavě přitahovány. I v tomto případě se musí výuka vyvíjet v souladu s technologiemi, a to i v předstihu. To je cesta k dosažení konkurenceschopnosti.
3. Mobilizovat odpovídající zdroje. Investice do vzdělávání a dovedností lidí jsou společnou odpovědností soukromého a veřejného sektoru. Komise vyzývá členské státy a jejich podnikatelské prostředí, aby jednaly společně a investovaly společně, protože se jedná o investici, která je prospěšná jak pro společnosti, tak pro občany.
4. Investujte do dat. Jsou zapotřebí náležité informace o potřebách trhu práce. Opět společná odpovědnost jak těch, kteří vyvíjejí technologie, tak veřejných orgánů.

1. Jaký je rozdíl oproti společné zprávě o zaměstnanosti a jaký je proces jejího přijetí?

Společná zpráva o zaměstnanosti sleduje provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti, které představují společné priority pro vnitrostátní politiky zaměstnanosti a poskytují právní základ pro doporučení pro jednotlivé země v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti.

Nové doporučení o lidském kapitálu je klíčovou inovací zavedenou v rámci evropského semestru v souladu s Kompasem pro konkurenceschopnost. Vychází z čl. 148 odst. 4 SFEU a poskytuje členským státům jasné a operativní pokyny, aby jednaly jednotlivě nebo společně s cílem zaplnit nedostatek lidského kapitálu, který je zásadní pro podporu strategických odvětví pro hospodářství EU a řešení nových potřeb vyplývajících z umělé inteligence, technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, biotechnologií, obrany a bezpečnosti.

Doporučení poprvé staví systém vzdělávání a odborné přípravy a jeho propojení s odolným trhem práce do středu evropského semestru jakožto procesu koordinace hospodářství a zaměstnanosti v EU. Její zjištění budou podkladem pro přípravu zprávy o jednotlivých zemích a budou podkladem pro doporučení pro jednotlivé země.

Pro více informací

Tisková zpráva: Komise ve svém podzimním balíčku evropského semestru 2026 nastiňuje priority pro posílení konkurenceschopnosti EU