Chorvatská ekonomika výrazně roste, zároveň se potýká s vyšší inflací

Chorvatsko je na špici žebříčku ekonomického růstu v rámci zemí Evropské unie, čelní místo zaujímá ale i v ukazateli růstu spotřebitelských cen. Podnikatelské prostředí je vnímáno zahraničními firmami, včetně těmi českými, pozitivně. Předpokládá se brzké členství v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

 

Chorvatsko je součástí eurozóny od roku 2023. Foto: iStock

Růst spotřebitelských cen a nedostatek vhodné pracovní síly jsou hlavními makroekonomickými výzvami Chorvatska. Údaje Eurostatu ukazují, že inflace v Chorvatsku patří k nejvyšší v eurozóně. V celé eurozóně činila průměrná roční míra inflace v září 2,2 procenta, oproti 4,4 procenta v Chorvatsku. Část odborné veřejnosti hovoří o strukturální inflaci způsobené zranitelnou ekonomikou, kdy je ekonomický růst hnán čerpáním EU fondů a silnou závislostí na turistickém ruchu a na druhé straně pak země čelí velmi omezené produkční kapacitě.

DEMOGRAFICKÉ ROZCESTÍ

Napjatá situace na trhu práce, kdy je velmi složité najít zaměstnance potřebného profilu s rozumnými mzdovými požadavky, vede k rostoucím nákladům na práci. Nízká míra nezaměstnanosti se promítá do silného růstu nominálních mezd, který v meziročním srovnání činí téměř 10 %. Průměrná hrubá mzda je vyšší než 2 000 eur, tedy přibližně 1 500 eur čistého. Dle Světové banky je země na kritickém demografickém rozcestí. Hospodářská komora Chorvatska uvádí, že země bude do roku 2030 potřebovat 400 – 500 tisíc zahraničních pracovníků. V období leden – září 2025 bylo vydáno více jak 136 tisíc povolení k práci a pobytu, nejvíce pro občany Nepálu a Bosny a Hercegoviny. Tito zahraniční pracovníci nacházejí uplatnění nejvíce v sektorech služeb a stavebnictví.

DEVÁTÝ VLÁDNÍ BALÍČEK

V pořadí již devátý balíček vládních opatření pro ochranu životní úrovně občanů a konkurenceschopnosti chorvatské ekonomiky je v platnosti od října 2025. Nový balíček zahrnuje finanční podporu ve výši 175,4 milionu eur. Rozsahem i objemem alokovaných finančních prostředků se jedná o menší vládní podporu než v případě dosavadních opatření. Má to svoji logiku v tom, že balíček je otevřeně deklarován jako krok ve směru k postupnému návratu k tržním mechanismům. Opatření v něm obsažená budou platná do 31. 3. 2026. Lze očekávat, že snižování subvencí povede nejen k postupnému růstu cen energií, ale i cen širokého spektra produkce a služeb a tím i k dalšímu růstu inflace.

VYSOKÁ DYNAMIKA RŮSTU HDP

Růst reálného HDP činil ve druhém čtvrtletí v meziročním srovnání 3,4 procenta. Oproti prvnímu čtvrtletí se zvýšil o 1,2 procentního bodu. Jednalo se tak o nejrychlejší tempo růstu tohoto ukazatele od čtvrtého čtvrtletí roku 2023 a zároveň o jedno z nejvyšších v rámci Evropské unie. Pro rok 2025 očekává vláda meziroční růst HDP ve výši 3,3 procenta, v roce následujícím o 2,9 procenta. Růst je hnán domácí poptávkou a sektorem cestovního ruchu. Soukromá spotřeba vzrostla ve druhém čtvrtletí meziročně o 4,1 procenta a má být hlavním motorem růstu i v roce 2026. Inflační tlaky však mohou limitovat její další růst.

Mezinárodní měnový fond předpokládá zpomalení reálného růstu HDP z téměř 4 procent v roce 2024 na stále solidní tempo 3,1 procenta v roce 2025 a 2,7 procenta v roce 2026. Silná domácí poptávka podpořená zlepšujícími se reálnými příjmy domácností, nižšími úrokovými sazbami a investicemi financovanými z fondů EU by více než vykompenzovala potenciální nepříznivé účinky zvýšené globální nejistoty a slabého růstu obchodních partnerů. Mezinárodní měnový fond rovněž předpokládá, že inflace se na konci roku 2026 až začátkem roku 2027 přiblíží cíli Evropské centrální banky, jelikož ekonomický růst se zpomalí, tlak na mzdy se zmírní a fiskální deficit se stabilizuje.

PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍSTUPOVÁ JEDNÁNÍ DO OECD

Podnikatelské prostředí v Chorvatsku je ze strany zahraničních firem vnímáno pozitivně. Země je od července 2013 členským státem Evropské unie, od ledna 2023 je součástí eurozóny i Schengenu. Z významných mezinárodních organizací chybí Chorvatsku již jen členství v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V červnu 2025 předseda chorvatské vlády Andrej Plenković uvedl: „Je to poslední organizace, do které Chorvatsko potřebuje vstoupit. Jsem přesvědčen, že tohoto cíle bude dosaženo v polovině příštího roku.“ V říjnu letošního roku pak Chorvatsko představilo Druhou ekonomickou zprávu, povinnou podmínku pro přistoupení k Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, na setkání Výboru pro přezkum hospodářského rozvoje v sídle OECD v Paříži.

Odborná veřejnost se víceméně shoduje, že hlavními omezujícími faktory podnikání v této zemi jsou nedostatek pracovní síly a vysoké náklady na práci dané daněmi, různými příspěvky či právě vysokou inflací. Tuto zkušenost sdílí i zástupci řady českých firem, včetně velkých investorů, úspěšně působících v Chorvatsku.

Ladislav Horák, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Záhřebu