Největší překážky podnikání v roce 2026? Nefunkční pracovní trh a přílišná byrokracie

Rostoucí náklady na pracovní sílu, nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, neodůvodněná regulatorní a nadměrná administrativní zátěž. To jsou podle šetření Hospodářské komory mezi 450 tuzemskými firmami tři největší překážky, které podnikatelé očekávají v roce 2026. Největší podnikatelská organizace v ČR upozorňuje, že tyto strukturální překážky přetrvávají řadu let, a proto vyžadují zásadní změnu přístupu státu k hospodářské politice.

„Hlavní obavy firem ve vztahu k nastávajícímu roku nejsou impulzivní reakcí na aktuální události, ale odrazem dlouhodobého deficitu české ekonomiky v oblastech, které nutně potřebují strukturální změny. Hospodářská komora nabízí konkrétní návrhy, jak tyto problémy řešit – od Byrokratického detoxu až po opatření na trhu práce a modernizaci vzdělávacího systému. Jsou to oblasti, které dlouhodobě brzdí prosperitu této země, a stát by se měl vážně zamyslet, jak je konečně posunout dopředu, jinak hrozí, že neobstojíme v konkurenci ostatních států,“ uvedl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Podle výsledků Komorového barometru očekává 58 % firem potíže s vysokými náklady na pracovní sílu, 51 % s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků a téměř 48 % s přibývající administrativní zátěží. K dalším bariérám podnikatelé řadí nízkou poptávku (23,8 %) nebo požadavky na udržitelnost (19,3 %).

Překvapivě malý počet respondentů (8 %) zařadil mezi hlavní problémy téma, které v uplynulém období dominovalo mediálním diskusím o ekonomice – bariéry v zahraničním obchodu. To může souviset s tím, že přímý export do USA představuje pouze nízké jednotky procent z celkového objemu českého exportu. Nárůst bariér v zahraničním obchodu se tak projevuje spíše ve snížení poptávky ze strany obchodních partnerů vyvážejících do USA, kterým české firmy zajišťují subdodávky. Pozitivní je, že pouze malá část firem také označila za dominantní překážku nedostatek vlastního kapitálu (10,4 %) nebo podmínky pro získávání financování (7,8 %). Transformace ekonomiky a přechod k produkci s vyšší přidanou hodnotou si totiž vyžádá nemalé investice.

„Z odpovědí podnikatelů jasně vyplývá, že české firmy mají zájem růst, inovovat a zvyšovat produktivitu. Narážejí ale na strukturální bariéry v prostředí, které jejich rozvoj dlouhodobě omezuje,“ řekla ředitelka Úseku legislativy, práva a analýz HK ČR Lenka Janáková.

Problémy na trhu práce jsou podle Hospodářské komory dlouhodobě nejpalčivějším problémem. Podle předsedkyně sekce zaměstnanosti a trhu práce Jaroslavy Rezlerové se s problémy při obsazování pozic potýká 66 % zaměstnavatelů, přičemž toto číslo se za poslední tři roky výrazně nemění. Aktivní populace se přitom podle Rezlerové každoročně snižuje zhruba o čtyřicet tisíc osob a tento trend bude pokračovat. „Potřebujeme reformu vzdělávání, efektivnější rekvalifikace a flexibilnější pracovní trh,“ dodala Jaroslava Rezlerová.

Problémy s nedostatkem pracovníků hlásí podle Komorového barometru firmy všech velikostí (s výjimkou mikrofirem, jejichž situace je v tomto kontextu specifická) i napříč odvětvími. Nejvíce je pociťují podniky ve stavebnictví (tuto překážku mezi prioritní problémy zařadilo vysokých 70,9 % stavebních firem) a ve zpracovatelském průmyslu, ale stále častěji se s nimi potýkají i firmy ve službách, obchodu nebo IT. Největší tlak přitom popisují střední a velké podniky, které dlouhodobě narážejí na nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců pro technické a výrobní profese. Z průběhu série krajských konferencí o největších regionálních výzvách „Kraje na křižovatce“, kterou HK ČR letos organizovala, vyplývá, že tento problém se nevyhýbá žádnému regionu.

„Ať už jsme byli v Ostravě, Plzni, Brně nebo Ústí, na všech regionálních setkáních jsme od podnikatelů slyšeli totéž: Největší brzdou je nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Toto téma zaznívalo úplně všude. Česká ekonomika se bez zásadních strukturálních změn na trhu práce výrazně nepohne, a dokud stát nepropojí vzdělávání, pracovní trh a migrační politiku do jednoho funkčního celku, bude to brzdit prosperitu celé země,“ popsal prezident Zajíček.

Téměř polovina podnikatelů v šetření vyjádřila pro nadcházející rok také obavu z neodůvodněné regulatorní a zbytečné administrativní zátěže. Hospodářská komora dlouhodobě upozorňuje, že bez systémové změny přístupu k tvorbě a revizi regulací tento problém nelze účinně řešit. Zatímco vlády většinou reagují na tento problém dílčími antibyrokratickými balíčky a bruselská administrativa tzv. omnibusy, Evropská komise jen za poslední funkční období mezi lety 2019–2024 přijala více než 8 400 nových právních aktů, které rozšiřují statisíce povinností vyplývajících z 30 tisíc právních předpisů přijatých v průběhu let v české národní legislativě. Českým podnikatelům tak ročně přibývají stovky nových povinností, jejichž celkový rozsah dnes nedokáže přesně spočítat ani stát sám.

„Potřebujeme trvalý systémový mechanismus, který státu a bruselské administrativě jasně ukáže dopad přijímaných povinností na podnikání nebo na reálný život a umožní jejich pravidelnou revizi. Proto Hospodářská komora prosazuje přijetí takzvaného antibyrokratického zákona v rámci své iniciativy Byrokratický detox,“ vysvětlil prezident HK.