PHK: Střet zájmů vytváří právní nejistotu. Odborníci vyzývají k revizi zákona

Pražská hospodářská komora uspořádala odbornou konferenci na téma „Střet zájmů při zadávání veřejných zakázek a poskytování dotací“. Odborníci z právní, akademické i podnikatelské sféry se shodli, že současná právní úprava střetu zájmů je nedostatečná, neprovázaná s dalšími zákony a v praxi vytváří právní nejistotu pro zadavatele, podnikatele i poskytovatele dotací. Výsledkem jsou obavy z rozhodování, zpožděné projekty, riziko korekcí evropských dotací a prostředí, ve kterém poctivé firmy soutěží s obavami, zda nebudou vyřazeny kvůli nejasnému výkladu.

Odborníci zdůraznili, že střet zájmů není pouze právní termín nebo morální problém politiků, ale praktický rizikový faktor, který každodenně ovlivňuje férovost veřejných zakázek i čerpání dotací.

„Střet zájmů je červená kontrolka, která varuje před ztrátou transparentnosti, veřejných peněz i důvěry občanů. Ne vždy jde o korupci, ale vždy jde o potenciální zvýhodnění, které podkopává důvěru ve férovou soutěž,“ uvedl Jaromír Císař z advokátní a poradenské kanceláře Portos.

Nejen podle Jaromíra Císaře nejistota výkladu vede k tomu, že veřejní zadavatelé často nevědí, zda nejvýhodnější nabídku vyloučit, a úředníci se bojí podepsat i zcela standardní rozhodnutí.

Zákon o střetu zájmů není dodnes provázán se zbytkem systému

Podle odborníků je jedním z hlavních problémů neprovázanost zákona o střetu zájmů (159/2006 Sb.) se zákonem o zadávání veřejných zakázek a rozpočtovými pravidly. Výkladová nejasnost navíc vyvolává právní rizika, která se následně přenášejí na obce, kraje i podnikatele.

„Střet zájmů je v Evropě chápán jako ohrožení objektivity, ne jako automatická překážka založená jen na vlastnické struktuře. Český zákon ale pracuje s mechanickými kritérii, která nejsou propojena s reálnými procesy zadávání zakázek. Důsledkem je chaos, různé výklady a obava veřejných institucí cokoli podepsat,“ uvedl profesor evropského práva Michal Tomášek.

Odborníci připomněli, že Evropská komise v minulých letech opakovaně kritizovala Českou republiku kvůli nejednoznačným pravidlům pro střet zájmů při čerpání evropských dotací. To má reálné fiskální dopady: riziko korekcí, neproplácení projektů či zdržení investic do škol, obcí nebo hasičů.

Zadavatelé: Nejednoznačná pravidla paralyzují rozhodování

Výzkumný Ústav Železniční, který je zástupcem zadavatelů i dodavatelů, potvrdil, že právní nejistota ohledně střetu zájmů komplikuje rozhodování, prodlužuje přípravu projektů a zvyšuje náklady.

„Každý větší projekt dnes prochází několika právními posouzeními. Zadavatelé jsou pod tlakem, aby zabránili byť i zdánlivému riziku střetu zájmů, což vede k prodlevám i opatrnosti, které systém činí neefektivním a výrazně ho prodražují. Jednoznačná metodika by byla obrovskou úlevou pro všechny strany,“ uvedl Martin Bělčík, generální ředitel společnosti Výzkumný Ústav Železniční a.s.

Podle něj právní nejistota dopadá i na firmy: nejednotný výklad mezi úřady a kontrolními orgány vede k odmítání nabídek, obavám z reputačních škod a ztrátě motivace účastnit se soutěží.

Co změnit: jasná metodika, provázání zákonů, srozumitelná pravidla

Podle odborníků by systém zlepšily zejména tři kroky:

1. Provázat zákon o střetu zájmů s právem veřejných zakázek.
2. Zavést jednotné metodiky pro poskytovatele dotací i zadavatele zakázek.
3.  Vydefinovat rozdíly mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi

„Zákon, kterému rozumí každý – úředník, podnikatel i občan – je základ důvěry. Pokud chceme chránit veřejné peníze i rovné příležitosti firem, musíme pravidla zjednodušit, provázat a jasně vysvětlit,“ uvedl prof. Tomášek.

„Dnes se často posuzuje jen formální vlastnictví, nikoli reálný vliv. A zároveň unikají situace, kde skutečný střet zájmů může poškodit veřejný zájem. Modernizace zákona je nezbytná,“ doplnil Jaromír Císař.

„Řešení střetu zájmů nespočívá ve štosech papíru. Rozhodující je skutečná ztráta kontroly a vlivu. V Kanadě nebo USA existují modely ‚blind trustů‘, které fungují díky nezávislému správci a silnému dohledovému mechanismu. V Česku tato pojistka chybí,“ uzavírá Jaromír Císař.

Mikoláš Rec
Hospodářská komora hl. m. Prahy