Deficit satelitu veřejného sektoru v roce 2024 činil 241,3 mld. Kč a dosáhl tak úrovně 3,0 % HDP - Satelitní účet veřejného sektoru v roce 2024

18.listopadu 2025

Deficit satelitu veřejného sektoru v roce 2024 činil 241,3 mld. Kč a dosáhl tak úrovně 3,0 % HDP, což v meziročním srovnání znamená zlepšení o 2,6 p. b. Zadlužení, v podobě hrubého konsolidovaného dluhu, meziročně vzrostlo o 428,7 mld. Kč na celkových 7 217,6 mld. Kč, i při rostoucím HDP tak poměr vůči tomuto agregátu meziročně vzrostl o 0,9 p. b.

Satelitní účet veřejného sektoru (dále jen „SUVS“) představuje komplexní pohled na ekonomiku veřejného sektoru. Poptávka po SUVS vychází z požadavků na analýzu významu a celkového rozsahu veřejného sektoru v ekonomice. Veřejný sektor zahrnuje kromě veškerých vládních institucí (sektor vládních institucí – S.13) také všechny rezidentské veřejné korporace, tj.

společnosti, které nejsou v S.13, ale ve kterých mají rozhodující vliv vládní instituce nebo jiné veřejné korporace (S.11001, S.12x01). Mezi veřejné korporace v roce 2023 patřily např.: ČEZ, Česká pošta, České dráhy, městské dopravní podniky, Lesy ČR, Budějovický Budvar, Česká národní banka, pojišťovna Vitalitas nebo Pražská energetika Holding.

Hlavním cílem tvorby satelitního účtu veřejného sektoru je výpočet deficitu a dluhu za veřejný sektor. Dluh (resp. deficit) veřejného sektoru je součtem dluhu (resp. deficitu) vládních institucí a dluhu (resp. deficitu) veřejných korporací. Sestavení satelitního účtu veřejného sektoru je založeno na metodice systému národních účtů ESA 2010 a manuálu pro sestavení veřejného dluhu. Údaje za sektor vládních institucí lze získat přímo z publikovaných sektorových účtů, v případě finančních a nefinančních institucí je nutné provést vyčíslení deficitu a dluhu nad rámec standardně publikovaných sektorových účtů.

Vstupní data za veřejné finanční instituce v celé časové řadě SUVS vycházejí z publikace národních účtů. Sektor vládních institucí obsahuje data převzatá z notifikace deficitu a dluhu sektoru vládních institucí zveřejněné v říjnu 2025.

Vstupní hodnoty za veřejné nefinanční podniky jsou založeny na údajích ročních národních účtů publikovaných v červnu 2025. Údaje za rok 2024 vycházejí z tzv. předběžné verze v rámci které není sektor nefinančních podniků podrobněji členěn. Proto byly údaje za subsektor veřejných nefinančních podniků extrapolovány za využití prvotních dat z ročního výkazu ekonomických subjektů P5-01. Standardní publikace národních účtů s údaji za finanční i nefinanční veřejné instituce za rok 2024 je plánována na červen 2026. Proto ani SUVS za rok 2024 neobsahuje toto detailní členění.

Finální údaje za veřejný sektor pro rok 2024 budou publikovány 30.listopadu 2026. Údaje prezentované v této fázi mají charakter předběžných výsledků.

Konsolidace toků v rámci veřejného sektoru se dotýká zejména neinvestičních a investičních dotací, dále vyplacených dividend a úroků. Konsolidace neovlivňuje výchozí saldo veřejného sektoru jako celku, ovšem mění příspěvky jednotlivých ekonomických sektorů k saldu.

Na rozdíl od sektoru vládních institucí zahrnuje veřejný sektor rovněž také veřejné finanční a nefinanční podniky, čímž tak pokrývá širší okruh subjektů. Navíc ve srovnání se statistikou EDP se dluh veřejného sektoru dále odlišuje způsobem ocenění dluhových instrumentů. Pro účely maastrichtských kritérií je dluh vykazován v nominální hodnotě (bez naběhlých úroků) včetně zajišťovacích měnových derivátů. V národním účetnictví a SUVS je dluh oceněn v tržních cenách a bez vlivu zajišťovacích měnových derivátů. Dluh veřejného sektoru obsahuje tyto položky závazků:

• Oběživo a vklady (AF.2), • Dluhové cenné papíry (AF.3)

• Půjčky (AF.4).

Dluh veřejného sektoru je vykazován na konsolidované bázi, tzn. po vyloučení vztahů mezi subjekty ve veřejném sektoru. Je-li dluh veřejné instituce současně aktivem jiné veřejné instituce, neovlivní tento dluh celkovou výši dluhu veřejného sektoru navenek.

V roce 2024 činil dluh veřejného sektoru v tržních cenách 7 217,6 mld. Kč, což odpovídalo 89,6 % hrubého domácího produktu (HDP). Největší část veřejného dluhu v tržních cenách tvořily dlouhodobé dluhové cenné papíry (3 134,8 mld. Kč) a ostatní vklady* (2 704,4 mld. Kč). V porovnání s rokem 2023 se dluh veřejného sektoru zvýšil o 428,7 mld. Kč.

Deficit salda hospodaření veřejného sektoru v roce 2024 činil 241,3 mld. Kč, což odpovídalo 3,0 % HDP. Meziročně byl deficit nižší o 184,7 mld. Kč, došlo tak poklesu deficitu o 2,6 p. b. k HDP. Pokles významně ovlivnil zejména deficit vládních institucí, který se snížil o 122,6 mld. Kč. Vládní instituce, které byly v roce 2023 v deficitu cca 286,1 mld. Kč, v roce 2024 skončily s deficitem 163,5 mld. Kč.

Následující tabulka ukazuje podíl celkových příjmů a výdajů veřejného sektoru na HDP. V roce 2024 dosáhly celkové příjmy veřejného sektoru 49,1 % HDP, podíl objemu výdajů na HDP dosáhl poté 52,1 % HDP. Podíl příjmů na HDP se meziročně nezměnil a podíl výdajů poklesl o 2,6 p. b.

* AF.29. Ostatní vklady, finanční závazky přijaté veřejnými finančními korporacemi

V roce 2024 v přepočtu na plné pracovní úvazky pro veřejný sektor pracovalo 1 112 tisíc zaměstnanců, což představovalo 24,2 % podílu na počtu zaměstnanců ČR v pojetí národních účtů.

Produkce veřejného sektoru v roce 2024 činila 2 158,6 mld. Kč., z čehož 61,4 % tvořily netržní služby poskytované bezplatně. Hrubá přidaná hodnota dosáhla více než 1 425,1 mld. Kč, což představuje 19,4 % HPH národního hospodářství.

Kontakt:

Jakub Vincenc

Vedoucí oddělení finanční účtů

Tel.: 274 054 363; 797 870 906

E-mail: jakub.vincenc@csu.gov.cz

Kontakt:

Jan Kopáč

Oddělení finančních účtů

Tel.: 274 052 290

E-mail: jan.kopac@csu.gov.cz

Více: Zadlužení veřejného sektoru Česka stále roste, deficit hospodaření se ale v loňském roce snížil