Systém státní sociální podpory (upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů) zabezpečuje adresnou pomoc rodinám s nezaopatřenými dětmi ve stanovených sociálních situacích, na jejichž řešení rodina vlastními silami a prostředky nestačí. Jedná se o různé obtížné životní situace, jako je například nedostatečný příjem, péče o novorozené nebo malé dítě, neúplnost rodiny apod. Systém rovněž finančně přispívá rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy k úhradě nákladů na bydlení.

Podle tohoto zákona se poskytují následující dávky:

• Přídavek na dítě – Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě ^[1] , které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem nepřesáhne 3,4násobek (do července 2021 2,7násobek) částky životního minima rodiny. Pro nárok na přídavek na dítě se posuzuje celkový příjem rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí, za příjem se považuje i rodičovský příspěvek. Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte a ve dvou výměrách – základní a zvýšené, a to podle druhu příjmu. Ve zvýšené výměře dávka náleží, pokud některá ze společně posuzovaných osob má příjem z výdělečné činnosti nebo z určitých dávek ^[2] . V průběhu roku 2022 se dvakrát navýšily částky životního minima a opět pak v roce 2023, na přídavky na děti tak dosáhlo více rodin.

Tab. 3.1 Měsíční výše přídavku na dítě (Kč)

Zdroj: MPSV

• Příspěvek na bydlení – Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník bytu nebo od roku 2022 osoba, která byt užívá na základě služebnosti (věcného břemena) nebo nájemce (od roku 2022 též podnájemce) celého bytu, jestliže 30 % příjmů ^[3] rodiny nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň těchto 30 % příjmů rodiny je nižší než příslušné normativní náklady ^[4] stanovené zákonem; Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek více osob v rámci domácnosti, náleží příspěvek na bydlení jen jednou.

• Rodičovský příspěvek – Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 350 000 Kč ^[5] , nebo 525 000 Kč, pokud jsou nejmladšími dětmi v rodině dvojčata nebo vícerčata; nejdéle do tří let věku dítěte ^[6] . Příjem rodiče není sledován.

• Porodné – Nárok na porodné má pouze rodina, jejíž příjem v předchozím kalendářním čtvrtletí nepřesáhl 2,7násobek životního minima. Porodné je jednorázová dávka a činí 13 000 Kč na první živě narozené dítě a 10 000 Kč na druhé živě narozené dítě.

• Pohřebné – Nárok na pohřebné má osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území České republiky. Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou, a to ve výši 5 000 Kč. Příjem rodiny se netestuje.

• Jednorázový příspěvek 5 000 Kč na dítě – Nárok na příspěvek mělo každé nezletilé dítě (které nedosáhlo do 1. 7. 2022 plnoletosti a narodilo se nejpozději 31. 12. 2022) v rodinách s celkovým ročním příjmem, který v roce 2021 nepřesáhl 1 milion Kč hrubého. Rodiče, kteří v červnu nebo v červenci pobírali přídavek na dítě, dostali v srpnu jednorázový příspěvek 5 000 Kč automaticky. Ti, kteří přídavky nepobírali, museli o příspěvek zažádat; Možnost podat žádost měli rodiče do 1. 7. 2023; Příspěvek představoval jednorázovou státní podporu některým rodinám ke zmírnění dopadů inflace.

Další dávka, která nespadá přímo mezi dávky státní sociální podpory, ale řadíme ji také do této kapitoly, neboť tematicky spadá do skupiny tzv. „rodinných dávek“, je náhradní výživné.

• Náhradní výživné – Dávka byla zavedena od 1. července 2021; jedná se o dávku, která má po přechodnou dobu finančně podpořit nezaopatřené děti v situaci, kdy má rodič (dlužník) z rozhodnutí soudu platit výživné, ale svou vyživovací povinnost neplní (výživné neplatí vůbec, nebo v nižší částce). Náhradní výživné je poskytováno po zákonem stanovenou dobu, v roce 2024 se jednalo o max. 48 měsíců ^[7] (nebo do skončení nezaopatřenosti dítěte). Náhradní výživné je poskytováno ve výši rozdílu měsíční dávky výživného určeného soudem a částečného plnění výživného, nejvíce však 3 000 Kč měsíčně. Více viz zákon č. 588/2020 Sb. o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů.

Od roku 2008 došlo k podstatným změnám v konstrukci většiny dávek státní sociální podpory a pěstounské péče. Prostřednictvím další legislativní úpravy účinné od počátku roku 2011 došlo ke zkrácení termínu pro volbu varianty čerpání u rodičovského příspěvku, u sociálního příplatku byl omezen nárok na tuto dávku, a to pouze na rodiny s osobou se zdravotním postižením, z porodného se nově stala příjmově testovaná dávka. K dalším významným změnám v systému dávek státní sociální podpory došlo v rámci sociální reformy od roku 2012, kdy byl zrušen sociální příplatek a nově upraven nárok na rodičovský příspěvek. Rodiče nyní mohou pružně volit délku jeho pobírání i výši podle aktuální sociální situace rodiny. Od 1. ledna 2020 a pak od 1. ledna 2024 došlo ke zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku. Od 1. července 2021 a pak od 1. ledna 2023 došlo ke zvýšení přídavku na dítě. Zároveň každé zvyšování částek životního a existenčního minima rozšíří i okruh možných příjemců přídavku na dítě. V roce 2023 došlo k výraznému navýšení výdajů na příspěvek na bydlení vzhledem k legislativním úpravám (v roce 2022 a 2023), které se týkaly především tzv. normativních nákladů na bydlení, z nichž se nárok na dávku i její výše odvozují.

Dávky státní sociální podpory v roce 2024

Výdaje na dávky státní sociální podpory se od roku 2011 až do roku 2019 pohybovaly okolo hodnoty 35 mld. Kč ročně. V roce 2020 skokově vzrostly (na 47,7 mld. Kč) v souvislosti se zvýšením celkové částky rodičovského příspěvku. V roce 2024 bylo vydáno na dávky státní sociální podpory 55 mld. Kč, což představovalo 2,5 % státního rozpočtu. Meziročně se výdaje na dávky státní sociální podpory téměř nezměnily. V letech 2022 až 2024 jsou do výdajů na dávky státní sociální podpory zahrnuty i výdaje na jednorázový příspěvek 5 000 Kč na dítě, celkem v hodnotě 7 mld. Kč (z čehož 6 750 mil. Kč bylo vyplaceno v roce 2022).

Na rodičovský příspěvek bylo v roce 2024 vydáno 29,2 mld. Kč, na příspěvek na bydlení 20,3 mld. Kč na přídavky na děti 5,4 mld. Kč, na porodné 73 mil. Kč a na pohřebné 12 mil. Kč. Na náhradní výživné (zavedené v roce 2021), které není součástí dávek státní sociální podpory, ale je zařazeno v této kapitole, bylo vydáno 269 mil. Kč.

Graf 3.1 Výdaje na dávky státní sociální podpory

Poznámka: V roce 2022 až 2024 jsou zahrnuty výdaje na jednorázový příspěvek 5 000 Kč na dítě. Zdroj dat: MPSV, MF, státní závěrečný účet

V roce 2024 bylo vyplaceno 10,3 mil. dávek státní sociální podpory (bez jednorázového příspěvku 5 000 Kč na dítě), což je o 92 tis. dávek méně než v předchozím roce. Ze všech vyplacených dávek státní sociální podpory představovaly přídavky na děti 39 %, příspěvky na bydlení 32 % a rodičovské příspěvky 29 %. Porodné bylo vyplaceno v 6,4 tisících a pohřebné ve 2,3 tisících případů.

Vzhledem k tomu, že přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek jsou dávky opakující se (v každém měsíci, kdy je na dávku nárok), je vhodné použít průměrný měsíční počet vyplacených dávek pro lepší představu, kolika osob se daná dávka týká. V roce 2024 bylo v průměru vyplaceno 336 tisíc přídavků na dítě měsíčně, přičemž 23 % bylo vyplaceno v základní výměře a 77 % ve zvýšené výměře. Téměř polovina dětí, na které byl přídavek vyplacen, byla ve věku mezi 6 a 15 lety, 29 % mladší 6 let a 23 % mezi 15 a 26 lety. Příspěvek na bydlení dostávalo měsíčně v průměru 274 tisíc osob (za jednu domácnost může čerpat příspěvek pouze jedna osoba), což je o 25 tis. osob více než v roce 2023. Zdaleka nejčastěji byli příjemci této dávky nájemci, a to v 71 % případů. Vlastníci představovali 19 % a zbylých 10 % připadalo na podnájemce, členy bytových družstev, uživatele bytu na základě věcného břemene a uživatele rekreačních objektů pro bydlení. Rodičovský příspěvek pobíralo v roce 2024 okolo 247 tisíc osob měsíčně, z čehož bylo 98 % žen.

Nejvyšší částky na dávky státní sociální podpory v přepočtu na jednoho obyvatele za rok byly vydány v Moravskoslezském – 6 511 Kč a Ústeckém kraji – 6 188 Kč (nejsou zde zahrnuty výdaje na jednorázový pětitisícový příspěvek Kč na dítě). To bylo dáno zejména hodnotou výdajů na příspěvek na bydlení, který zde byl v přepočtu na počet obyvatel nejvyšší v celém Česku. Nejvyšší výdaje v přepočtu na jednoho obyvatele byly v těchto dvou krajích i na přídavky na děti (726 Kč, respektive 699 Kč v případě Ústeckého kraje; za celé Česko to bylo 496 Kč na obyvatele).

Nejvíce příjemců příspěvků na bydlení, v přepočtu na tisíc obyvatel daného okresu, bylo v prosinci roku 2024 v okrese Karviná, Ostrava-město, Most a Děčín. Počet příjemců příspěvků na bydlení zde přesahoval 45 osob na 1 000 obyvatel daného okresu, v Karviné to bylo 66. Nejvíce příjemců přídavku na dítě (více než 200 na 1 000 obyvatel ve věku 0–26 let daného okresu) bylo v okrese Bruntál, Most, Karviná a Jeseník.

Graf 3.2 Výdaje na dávky státní sociální podpory podle druhů dávek

Pozn.: kategorie ostatní zahrnuje sociální příplatek, porodné a pohřebné

Zdroj dat: MPSV

Víceméně stabilní, na úrovni kolem 2 %, zůstává podíl mužů mezi příjemci rodičovského příspěvku. V rámci krajů je nejvyšší zastoupení mužů mezi příjemci rodičovského příspěvku v hlavním městě Praze (4,1 %). Co se týče rozložení příjemců rodičovského příspěvku dle věku, mezi muži je častější zastoupení věkové skupiny nad 35 let než mezi ženami. Zatímco muži ve věku 35 a více let tvořili 57 % ze všech mužů pobírajících rodičovský příspěvek, u žen to bylo 37 %. Ženy s rodičovským příspěvkem jsou nejčastěji ve věku mezi 25 a 34 lety (57 %). Věkové rozložení se liší také podle krajů. Nejvyšší podíl příjemkyň rodičovského příspěvku ve věku 35 a více let bylo v Praze (49 %), naopak nejvíce nejmladších příjemkyň ve věku do 24 let bylo v Ústeckém a Karlovarském kraji (14 %, respektive 11 %).

Obr. 3.1 Příjemci příspěvku na bydlení na 1 000 obyvatel daného okresu v prosinci 2024

Zdroj dat: MPSV

Obr. 3.2 Příjemci přídavku na dítě na 1 000 obyvatel ve věku 0–26 let daného okresu v prosinci 2024

Zdroj dat: MPSV

[1] Definice nezaopatřeného dítěte viz https://www.uradprace.cz/web/cz/pridavek - na - dite  

[2] Z dávek nemocenského pojištění, z dávek důchodového pojištění, z podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci, příspěvku na péči o osobu do 18 let věku, nebo z rodičovského příspěvku, pokud je poskytován po vyčerpání peněžité pomoci mateřství.

[3] Do konce roku 2022 existoval specifický koeficient pro Prahu, a to 35 %.

[4] U příspěvku na bydlení došlo od 1. 1. 2022 a od 1. 10. 2022 k razantnímu zvýšení normativních nákladů v reakci na rychlý růst cen energií, a tedy ke zvýšení dopláceného rozdílu a zahrnutí většího počtu žadatelů.

[5] V letech 2020 až 2023 se jednalo o částku 300 000 Kč, respektive 450 000 Kč v případě vícerčat. Do konce roku 2019 se jednalo o částku 220 000 Kč, respektive 330 000 Kč v případě vícerčat.

[6] Do konce roku 2023 bylo možné rodičovský příspěvek čerpat nejdéle do čtyř let věku dítěte.

[7] Při zavedení dávky se jednalo o maximálně 24 měsíců, od 1.11. 2023 se prodloužila maximální doba na 48 měsíců. Od 1.7. 2025 došlo opět k prodloužení – na 72 měsíců.

Tento přehled popisuje stav platný pro rok 2024. Od 1. října 2025 byly dávky příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě nahrazeny jednotnou dávkou – superdávkou. Více informací naleznete na https://www.uradprace.cz/davka-statni-socialni-pomoci-superdavka