Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek se v Bruselu zúčastnil jednání k budoucnosti evropských fondů

Jednání Rady GAC se zaměřilo především na přípravu následujícího zasedání Evropské rady, které proběhne ve dnech 18.–19. prosince 2025. Zástupci členských států Evropské unie diskutovali o návrhu agendy, která se bude věnovat mimo jiné podpoře Ukrajiny, otázkám bezpečnosti, konkurenceschopnosti a dalším strategickým tématům. Během dopoledního jednání se ministři věnovali rovněž budoucímu víceletému finančnímu rámci EU a specificky nastavení takzvaného Headingu 1, který zahrnuje rozpočet i pro budoucí evropské fondy a společnou zemědělskou politiku.

Ministr pro místní rozvoj zdůraznil, že pro úspěšné čerpání evropských prostředků je nezbytné zapojit partnery v regionech jako jsou starostové nebo hejtmani: „Pokud máme efektivně využít evropské investice, musíme do přípravy už od samého začátku zapojit i regionální a místní partnery. Chceme proto vycházet z osvědčených struktur i postupů a vyhýbat se takovým změnám v administrativě, které by nerespektovaly specifika naší země.“

Kulhánek také vyjádřil skepsi vůči návrhu Evropské komise na sloučení politiky soudržnosti a zemědělské politiky pod jeden jednotný národní plán. Varoval, že takový krok by mohl vést ke komplikacím a paradoxně snížit přehlednost toho, na co jsou prostředky využívány. Na jednání rovněž prosazoval, aby v případě budoucích krizí byly nejprve využity centrální nástroje EU, a teprve poté byly využity prostředky z národního plánu financovaného z Evropského fondu.

Dalším bodem jednání bylo legislativní plánování a představení pracovního programu Evropské komise na rok 2026. Ten stanovuje hlavní legislativní priority EU v oblasti hospodářství, digitální transformace nebo zelené politiky. Česká delegace v diskusi zdůraznila potřebu, aby nové návrhy EU přinášely konkrétní přínosy pro občany i podniky a byly realizovatelné v praxi.

Odpolední část programu GAC se věnovala každoročnímu dialogu o právním státu. Letos se specifická diskuze zaměřila na čtyři členské státy – Česko, Bulharsko, Irsko a Německo. Zástupci těchto zemí zde sdíleli zkušenosti s posilováním nezávislosti justice, transparentnosti veřejné správy a podpory médií. Česko v debatě potvrdilo svůj závazek pokračovat v posilování právního rámce a institucí, které podporují důvěru občanů ve stát.

Evropská komise představila v rámci bodů Různé také nově vydaný Evropský štít demokracie a Strategii pro občanskou společnost, které mají posílit odolnost evropských institucí vůči dezinformacím a podporovat zapojení občanů do demokratických procesů.

Rada GAC dále v rámci nediskuzních bodů schválila revizi směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů (ADR). Nová úprava reaguje na dynamický rozvoj digitálních trhů a zajišťuje efektivnější přístup spotřebitelů k řešení sporů včetně obchodníků ze třetích zemí. Stejně tak Rada dnes Rada dnes přijala nová pravidla pro zavedení vízové povinnosti. Ta se týkají jednak rychlejší reakce v naléhavých situacích, a rovněž dochází k rozšíření seznamu důvodů. K těm nově přibudou například hybridní hrozby, investiční občanství pro akci nebo posílený monitoring. Jako součást návrhů v oblasti simplifikačních omnibusů potom Rada přijala odklad vstupu v účinnost revize nařízení o označování chemických látek. Podniky díky tomu získají více času pro přizpůsobení se novým pravidlům. V neposlední řadě došlo k potvrzení shody s Evropským parlamentem na revidovaném nařízení o evropských politických stranách a nadacích.

Odpoledne se konala konference s názvem Víceletý finanční rámec – Výzvy a příležitosti, kterou pořádal institut EUROPEUM ve spolupráci s Mezinárodním visegrádským fondem na Stálém zastoupení Slovenska při EU. Ve svém vystoupení v panelu se zástupci zemí V4 představil ministr Kulhánek české priority pro budoucí rozpočet: „Česká republika má jasno. Nadále chceme podporovat tradiční politiky, ke kterým patří soudržnost a zemědělství. Ty z naší perspektivy považujeme za velmi důležité. Současně ale musíme reagovat na nové výzvy. Proto chceme, aby evropský rozpočet výrazněji podpořil obranu a bezpečnost, investice do dopravní a energetické infrastruktury nebo podporu strategické konkurenceschopnosti Evropy. Vzhledem ke geopolitické situaci jsou pro nás tématy i příprava na rozšíření EU a obnova Ukrajiny.“

V debatě se ministr věnoval také podobě navrhovaných národních plánů (NRPP) a jejich provázání s dalšími strategickými dokumenty. Podle Kulhánka je nezbytné, aby členské státy měly reálný prostor zaměřit se na skutečné potřeby svých regionů a aby jednotlivé nástroje nebyly nadměrně svázané s Evropským semestrem: „Koherence s evropskými strategiemi je důležitá, ale musí zůstat přiměřená. U výkonového financování navíc platí, že může fungovat jen tehdy, pokud bude nastaveno realisticky a nepovede k penalizaci méně rozvinutých regionů,“ doplnil ministr.

Obě jednání potvrdila, že příprava evropského rozpočtu na období 2028 až 2034 vstupuje do zásadní fáze. Česká republika bude nadále prosazovat rozpočet, který posiluje soudržnost, podporuje konkurenceschopnost a reaguje na současné globální výzvy.