1. Důchodové pojištění

Důchodové pojištění zajišťuje občany pro případ stáří, invalidity nebo při ztrátě živitele. Ze základního důchodového pojištění se tedy poskytují důchody starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí. Důchodové pojištění upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Výše důchodů se vypočítává ze dvou složek, a to ze základní výměry, která je stanovená pevnou částkou stejnou pro všechny důchodce, a z procentní výměry určené podle délky doby pojištění a výše výdělků. Každoročně dochází k valorizaci důchodů. Důchody se zvyšují v závislosti na růstu cen a růstu mezd. Od 1. ledna 2023 do výše vstupuje také nově zavedené „výchovné“, tedy zvýšení důchodu o 500 Kč za každé vychované dítě. Na výchovné má nárok ten z rodičů, který o dítě pečoval v největším rozsahu.

O nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení a orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti.

Systém základního důchodového pojištění je založený na povinné účasti a na průběžném financování. Jedná se o univerzální systém zabezpečující všechny ekonomicky aktivní osoby, jehož financování probíhá na základě solidarity mezi generacemi. Právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce. Určité odchylky v oblasti organizačního a administrativního zabezpečení platí v případech, kdy jsou k rozhodování příslušné orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti.

Pokud není uvedeno jinak, jsou v předkládaných tabulkách a grafech zahrnuty důchody, které se poskytují podle zákona o důchodovém pojištění – tzv. důchody v civilním sektoru. Nejsou v nich obsaženy údaje týkající se ozbrojených složek Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti.

Nárok na důchod vzniká splněním podmínek, které se liší u jednotlivých druhů důchodu.

Plný starobní důchod může být pobírán buď po dosažení věkové hranice (důchodového věku), a pak se jedná o řádný starobní důchod, nebo v zákonem stanovené době před dosažením důchodového věku, a pak se jedná o předčasný starobní důchod. Nárok na řádný i předčasný starobní důchod je zároveň podmíněn získáním potřebné doby pojištění. Při odchodu do předčasného důchodu je důchod krácen v souladu s tím, kolik času zbývá do dosažení důchodového věku. Při nesplnění potřebné doby pojištění pro plný starobní důchod může pojištěnec po dosažení určené nižší doby pojištění a vyššího zákonem daného věku pobírat poměrný důchod. Tato situace nastává např. v případě, že daný člověk pracoval část života v zahraničí.

Invalidní důchod získá pojištěnec, jehož pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 % a který nedosáhl věku 65 let. Aby vznikl nárok na invalidní důchod, musí být splněna též podmínka potřebné doby pojištění, nejde-li o invaliditu vzniklou následkem pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo z některých příčin souvisejících s obranou státu. Ve věku 65 let dochází k přeměně invalidního důchodu na starobní důchod ^[1] (platí od roku 2010).

Podle míry poklesu pracovní schopnosti se invalidita dělí na invaliditu prvního stupně (pokles o 35 % až 49 %), druhého stupně (pokles o 50 % až 69 %) a třetího stupně (pokles o 70 % a více) a od toho se také odvíjí výše invalidního důchodu. Toto rozdělení platí až od začátku roku 2010. Do konce roku 2009 se invalidní důchody dělily na plné a částečné a tato změna je také zohledněna v předkládaných tabulkách.

Vdovský či vdovecký důchod mohou pozůstalí manželé pobírat pod podmínkou, že zemřelý(á) byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, anebo ke dni smrti splnil(a) podmínku potřebné doby pojištění k nároku na invalidní nebo podmínky nároku na starobní důchod, anebo zemřel(a) následkem pracovního úrazu (nebo nemoci z povolání). Pokud nejsou splněny další podmínky pro výplatu vdovského či vdoveckého důchodu, nárok na tyto důchody po jednom roce od smrti manžela nebo manželky zaniká.

Podmínkami pro pokračování nároku na vdovský či vdovecký důchod jsou dosažení zákonem stanoveného

věku, péče o nezaopatřené nebo závislé dítě, péče o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela (manželky) závislého na pomoci jiné osoby, anebo invalidita třetího stupně.

Sirotčí důchod náleží nezaopatřenému dítěti, jehož zesnulý rodič (osoba, která převzala dítě do péče na základě rozhodnutí soudu nebo do společné výchovy manželů) byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, anebo zemřel následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání); případně pokud zemřelý ke dni smrti získal alespoň polovinu doby pojištění potřebné pro vznik nároku na invalidní důchod (do roku 2012 celou dobu pojištění) nebo splnil podmínky nároku na starobní důchod. Nárok na sirotčí důchod zaniká nesplněním výše uvedených podmínek, zejména podmínky nezaopatřenosti dítěte (osvojením, zahájením výdělečné činnosti, ukončením studia, dosažením stanoveného věku apod.).

Uvedené druhy důchodů mohou být vypláceny samostatně, v takovém případě se jedná o tzv. sólo důchody. Vdovské a vdovecké důchody mohou být vypláceny v souběhu se starobním nebo invalidním důchodem (kombinované důchody). Jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu vdovského nebo vdoveckého důchodu a zároveň starobního nebo invalidního důchodu, vyplácí se nejvyšší důchod v plné výši, včetně základní výměry a z ostatních důchodů se vyplácí polovina procentní výměry.

Kromě povinného základního důchodového pojištění podle zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění mají občané ČR možnost dobrovolné účasti na doplňkovém penzijním spoření (dříve penzijní připojištění) podle zákona č. 427/2011 Sb., které se od jiných spořících produktů odlišuje státními příspěvky a daňovými úlevami v závislosti na výši příspěvku účastníka a také možnou podporou od zaměstnavatele. Výplaty dávek tohoto systému v následujících tabulkách nejsou zahrnuty.

V letech 2013 až 2015 fungoval ještě tzv. druhý pilíř důchodového systému, dobrovolné fondové penzijní spoření, které ovšem bylo ke konci roku 2015 zrušeno a úspory z něj převedeny účastníkům na bankovní účet či doplňkové penzijní spoření (penzijní připojištění).

Současné uspořádání českého důchodového systému je ustaveno zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Od nabytí účinnosti tohoto zákona následně docházelo k přijímání řady dalších reformních opatření s cílem reagovat na měnící se ekonomickou, sociální nebo demografickou situaci a zabezpečovat stabilitu, dlouhodobou udržitelnost systému a zároveň sociální adekvátnost důchodů. K nejvýznamnějším novelám zákona o důchodovém pojištění patřil zákon č. 306/2008 Sb. účinný od 1. ledna 2010, který mimo jiné nově vymezil invaliditu, a zákon č. 220/2011 Sb., který řešil především dopady nálezu Ústavního soudu ohledně způsobu stanovení výpočtového základu pro výpočet procentní výměry důchodu a výše tzv. redukčních hranic. Od 1. ledna 2023 bylo zavedeno zvýšení starobního důchodu o tzv. „výchovné“, tedy 500 Kč za každé vychované dítě, pro toho rodiče, který o dítě nejvíce pečoval.

Celkové výdaje na důchody

Celkové výdaje na důchody, tedy jak na důchody vyplácené Českou správou sociálního zabezpečení, tak na důchody tzv. silových rezortů (např. vojáci, hasiči, policisté), které spadají pod Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti, dosáhly v roce 2024 hodnoty téměř 710 mld. Kč, což představovalo 8,8 % hrubého domácího produktu (HDP) a tyto výdaje se podílely na státním rozpočtu z 31,7 %.

Příjmy z pojistného na důchodové pojištění dosáhly v roce 2024 částky 665,8 mld. Kč, meziročně tak byly o 7,5 % vyšší. Pokud k výdajům na dávky důchodového pojištění přičteme ještě výdaje na jeho správu v hodnotě 6,5 mld. Kč, dosáhly celkové výdaje 716,4 mld. Kč a saldo hospodaření systému důchodového pojištění tak představovalo -50,7 mld. Kč. Deficit tak byl o 22,1 miliardy korun nižší než v předchozím roce.

Z celkových výdajů na důchody šlo 15,4 mld. Kč na důchody příslušníků ozbrojených složek Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti. Důchody bývalých příslušníků ozbrojených složek se v roce 2024 podílely 2,2 % na celkových výdajích státu na důchodové pojištění. Tito příslušníci však kromě důchodů pobírají od státu i výslužné podle odsloužených let, které není obsahem této publikace.

Výdaje na důchody civilního sektoru (nezahrnuje údaje týkající se ozbrojených složek Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti) v roce 2024 meziročně vzrostly o 4 % (24 mld. Kč) na 695 mld. Kč.

Výdaje na důchody jsou pochopitelně ovlivňovány i zvyšujícím se počtem osob ve starších věkových skupinách. Podíl obyvatel ve věku nad 65 let v roce 2024 představoval 20,6 % a podle prognóz demografů bude dále narůstat. Podle střední varianty projekce ^[2] obyvatelstva ČR by senioři ve věku 65 a

více let měli v roce 2031 pravděpodobně tvořit 22,3 % populace a v roce 2061 pak 30,7 %.

Pozn. Výdaje na důchody celkem zahrnují jak výdaje na důchody vyplacené ČSSZ, tak výdaje na důchody tzv. silových rezortů vyplacené Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti

Zdroj dat: ČSSZ, ČSÚ, MF, státní závěrečný účet

Graf 1.2 Příjmy a výdaje systému důchodového pojištění

Pozn.: zahrnuty jak důchody vyplacené ČSSZ, tak důchody tzv. silových rezortů vyplacené Ministerstvem obrany, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem spravedlnosti.

Zdroj dat: MF, státní závěrečný účet

---

[1] Pokud příjemce invalidního důchodu dosáhne důchodového věku a splní podmínku potřebné doby pojištění, může požádat o řádný starobní důchod. Pokud by byl vypočtený řádný starobní důchod nižší než vyplácený invalidní důchod, bude mu nadále vyplácen invalidní důchod (transformovaný na důchod starobní) v původní výši.

[2] https://csu.gov.cz/produkty/projekce - obyvatelstva - ceske - republiky - 2023 - 2100