Inflace v říjnu zrychlila hlavně kvůli volatilním cenám potravin (Analýza makroindikátorů)

Meziroční růst českých spotřebitelských cen v říjnu zrychlil z 2,3 % na 2,5 % a nacházel se tak nad odhady. Tržní konsensus totiž původně očekával stagnaci meziroční inflace na 2,3 %, zatímco naše prognóza předpokládala její mírný pokles na 2,2 %. Stejně tak i Česká národní banka odhadovala říjnovou inflaci na úrovni 2,2 %.

Hlavním důvodem překvapení oproti naší prognóze i té od ČNB byly opět volatilní ceny potravin. Ty včetně nealkoholických nápojů v říjnu meziměsíčně vzrostly o 1,1 % poté, co v září ve stejném rozsahu naopak klesly. Jejich meziroční růst tak po dočasném zpomalení v říjnu opět zrychlil na 3,6 %, přesto ale zůstal oproti srpnu (4,7 %) významně nižší. Navzdory vysoké volatilitě z měsíce na měsíc, která může souviset s častými slevovými akcemi, zůstávají ceny potravin od února v průměru zhruba beze změny. Meziměsíční růst cen alkoholu a tabáku pak v říjnu zrychlil z 0,6 % na 1,1 %, což přispělo k urychlení meziročního tempa z 3,3 % na 4,3 %.

Energie i pohonné hmoty v říjnu meziměsíčně zlevnily. Ceny u čerpacích stanic se sice snížily pouze nepatrně o 0,1 % m/m, v meziročním srovnání však stále byly o více než 3 % nižší. Zlevnění surové ropy v říjnu částečně kompenzovalo mírné oslabení koruny vůči americkému dolaru. Ceny energií pro domácnosti se pak snížily v průměru o 0,3 % m/m, když řada jejich dodavatelů se začátkem topné sezóny ohlásila další vlnu zlevňování. K jejich meziměsíčnímu poklesu přitom v říjnu docházelo již jedenáctý po sobě jdoucí měsíc.

Růst cen služeb mírně zvolnil, jádrová inflace ale zůstala beze změny. Meziroční růst cen služeb se v říjnu snížil z 4,7 % na 4,6 %, k čemuž přispěla i váhově významná položka imputovaného nájemného, jejíž růst zpomalil z 4,9 % na 4,8 % y/y. Šlo však primárně o vliv vyšší srovnávací základny, když meziměsíční růst imputovaného nájemného naopak zrychlil z 0,6 % na 0,7 %. Lze předpokládat, že dominantní podíl na tom nadále měly rychle se zvyšující ceny nových nemovitostí. Růst skutečně placeného nájemného potom mírně zrychlil v obou vyjádřeních, v tom meziměsíčním z 0,3 % na 0,5 % a v meziročním z 5,7 % na 5,8 %. Rostoucí náklady na bydlení tudíž zůstávají hlavním důvodem přetrvávající zvýšené jádrové inflace, která v říjnu stagnovala na 2,8 % y/y. To bylo v souladu s prognózou ČNB, avšak mírně nad naším odhadem ve výši 2,7 %. Zvýšenou inflaci ve službách stále kompenzuje utlumená dynamika cen zboží. Jejich meziroční růst navzdory říjnovému urychlení z 0,8 % na 1,3 %, pravděpodobně kvůli zmíněným potravinám, zůstává pod dvouprocentním cílem centrální banky.

V roce 2026 by se podle nás mohla inflace dočasně dostat pod 2 %. Po letošních 2,4 % až 2,5 % pro příští rok odhadujeme inflaci v průměru na 1,5 %. Významně by na to mělo působit plánované převedení plateb na obnovitelné zdroje energie z domácností na stát v rámci regulované složky ceny elektřiny, ke kterému by podle formující se nové vlády mělo dojít od ledna 2026. To se navíc přidá k pokračujícímu zlevňování od dodavatelů energií, které již nyní pozorujeme. Celkově by tak energetická složka měla na spotřebitelské ceny vytvářet silně dezinflační tlak. V dalších letech se ale inflace v důsledku expanzivní fiskální politiky zřejmě opět vrátí nad cíl centrální banky. Více k tomuto tématu píšeme v nedávno zveřejněných Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_4Q25_CZ.