Myanmar je závislý na dovozu léčiv, bez šance nejsou ani evropští exportéři

Farmaceutický trh v Myanmaru je nadmíru konkurenční, přesto převážně závislý na dovozu, kdy přibližně 80 % farmaceutických výrobků pochází ze zahraničí. Kapacita domácí výroby zůstává i nadále omezená. V současnosti v zemi operuje pouze osm výrobních farmaceutických závodů.

 

Foto: iStock

Celková roční hodnota dovozu farmaceutik se odhaduje na 500 milionů USD, což odráží silnou závislost Myanmaru na zahraničních dodavatelích, ať už jde o léčiva na předpis, volně prodejná léčiva či nutraceutické doplňky. Ke konci roku 2025 se předpokládá, že tržby tohoto sektoru dosáhnou až 283 milionů USD, přičemž segment léčiv onkologických onemocnění vykazuje nejvyšší podíl v přibližné výši 45 milionů USD. Přestože sektor zdravotnictví čelí značným infrastrukturním a regulačním výzvám, tento trh i nadále zaznamenává stabilní růst, podpořený rostoucími investicemi a zvyšující se poptávkou.

DOVOZ ZNÁMÝCH ZNAČEK I GENERIK

Farmaceutický dodavatelský řetězec v Myanmaru zahrnuje více než 100 dovozců a distributorů, podpořený 170 velkoobchody a více než 10 000 maloobchodními prodejnami s tím, že společnosti DKSH a Maxxcare patří mezi přední farmaceutické distributory v zemi. Významné nadnárodní společnosti, jako jsou Sanofi, Pfizer, GSK, Novartis, Roche, Bayer, Cipla, Zydus Cadila Healthcare a Torrent Pharma, si v Myanmaru rovněž vybudovaly silnou pozici.

Generické značky z Indie, Číny, Bangladéše, Thajska, Pákistánu a Vietnamu si obdobně drží významné podíly na trhu, přičemž zvláštní a dominantní postavení si udržují především indické společnosti, jako jsou Sun Pharmaceuticals, Dr. Reddy’s, Wockhardt a Hetero.

ŠANCE PRO EVROPSKÉ FIRMY

To ovšem neznamená, že by se evropským farmaceutickým značkám nedostávalo v Myanmaru příznivého ohlasu. S ohledem na potřeby místní zdravotnické infrastruktury existuje stále řada příležitostí jak v oblasti dodávek zdravotnických přístrojů, zpřístupnění kvalitních značek pro kosmetické i lékařské využití, tak doplňků stravy. Doporučuje se ovšem spolupracovat napřímo s místními distributory a zároveň i právními experty z důvodu zajištění včasné orientace v místním často proměnlivém regulačním prostředí.

Je to právě Úřad pro potraviny a léčiva (FDA) pod Ministerstvem zdravotnictví, který dohlíží na registraci výrobků a schvalování dovozu do země. V tuto chvíli reguluje více než 17 000 zaregistrovaných farmaceutických produktů, a nadto Oddělení tradičních léčiv dohlíží nad regulací dalších přibližně 12 000 výrobků tradiční medicíny. Obecně je registrace farmaceutických produktů spravována podle kategorií, důležitou informací ovšem je, že myanmarský FDA neiniciuje prověřování a schvalování výrobního místa.

Doba schvalování registrace léčiv na předpis a volně prodejných léků je 18–24 měsíců a platnost jejího oprávnění je 5 let. U dalších kategorií výrobků trvá získání registrace přibližně 3 měsíce a platí na 2 roky.

POPTÁVKA PO KVALITNÍCH LÉCÍCH

Spotřebitelské chování na místním farmaceutickém trhu značně ovlivňuje až formuje orientace na značky. Navzdory dostupnosti levnějších generických alternativ mnoho spotřebitelů i nadále preferuje nákup léčiv evropských značek. Často ochotně zaplatí vyšší cenu za vnímanou kvalitu a spolehlivost. Sektorový růst je především tažen rostoucími investicemi do zdravotní péče, zvyšující se urbanizací a rostoucí poptávkou veřejného i soukromého sektoru po kvalitních lécích.

Zdravotní systém Myanmaru zaznamenal významné narušení v důsledku pandemie covidu-19 a politické nestability po vojenském převratu v roce 2021, což vedlo k zásadním problémům, jako je slabá implementace předpisů o zdravotní péči a farmaceutickém průmyslu, omezené pokrytí a dostupnost zdravotního pojištění a nedostatek kvalifikovaného zdravotnického personálu, či problémy se zajištěním základní zdravotní péče.

Kumulace těchto faktorů snížila kapacitu veřejného zdravotnictví a oslabila důvěru ve vládní instituce, což vedlo k přesunu klientů k soukromým poskytovatelům zdravotní péče. Navzdory těmto překážkám má sektor zdravotnictví v Myanmaru dlouhodobý růstový potenciál pro zahraniční investory, zejména pro ty, kteří nabízejí inovativní produkty, technologie a školení za účelem posílení poskytování kvalitní zdravotní péče. Aby však uspěli, měli by zahraniční výrobci přijmout strategie kombinující nákladovou efektivitu, připravenost na regulace a navazování místních partnerství.

V případě zájmu o detailnější informace se neváhejte obrátit na obchodně-ekonomický úsek ZÚ Rangún prostřednictvím e-mailové adresy: ales.marta@mzv.gov.cz.

Aleš Marta, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Rangúnu