ČNB bude držet úrokové sazby delší dobu beze změny (Ranní zpráva z finančního trhu)

Dnešní zasedání ČNB zřejmě změnu v nastavení úrokových sazeb opět nepřinese. Centrální bankéři nadále dávají důraz na proinflační rizika, z nichž se zvyšuje pravděpodobnost více expanzivní fiskální politiky. Průmyslová produkce v ČR i Německu podle nás v září oživila. V obou případech se na tom ale podílel hlavně automobilový průmysl, kde byla během letních měsíců výroba utlumená. Kromě toho dnes zasedá ještě Bank of England, ani ta by úroveň úrokových sazeb však měnit neměla.

Výrobní sektor zaznamenal v září částečné oživení

Očekáváme, že úrokové sazby ČNB zůstanou kvůli fiskální politice po delší dobu beze změny. Repo sazba by tak i po dnešním zasedání centrální banky měla zůstat na 3,5 %, což zároveň považujeme za terminální úroveň tohoto cyklu měnové politiky. Důvodem je námi předpokládaná silná fiskální expanze, která na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 2026 a 2027, nejspíše promění trend vývoje ekonomiky a inflace. Bankovní rada již nyní, kdy fiskální politika působila na ekonomiku podle nás zhruba neutrálně, uváděla fiskální politiku mezi hlavními proinflačními riziky. Používala ji tak i jako důvod pro opatrný přístup ke snižování úrokových sazeb. Pokud zůstane bankovní rada ve svých postojích konzistentní, výhled expanzivní fiskální politiky by měl znamenat stabilní sazby po delší dobu. Větší pravděpodobnost ohledně dalšího pohybu sazeb ovšem stále přisuzujeme jejich snížení než zvýšení. Kolem přelomu roku, kdy by mělo dojít ke vzniku nové vlády a schválení státního rozpočtu na rok 2026, by mělo být jasné, zdali se výhled více expanzivní fiskální politiky naplňuje. Pokud by k tomu nedošlo, je možné, že dezinflační tendence ekonomiky v příštím roce přetrvají a centrální banka bude v důsledku toho muset úrokové sazby dále snížit. Více v nových Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_4Q25_CZ.

Odhadujeme, že tuzemská průmyslová produkce v září meziměsíčně vzrostla o 0,8 %. V meziročním srovnání pak očekáváme nárůst o 3,0 %, po očištění o vliv odlišného počtu pracovních dní však pouze o 0,2 %. Výkyvy ve výrobě energie v posledních měsících vnášely do statistik celkové průmyslové produkce vyšší míru volatility. V září výroba energie podle nás brzdila celkovou produkci a částečně tak kompenzovala oživení ve zpracovatelském průmyslu. Zde podle našeho odhadu výroba meziměsíčně vzrostla o 1,6 %, zatímco v předchozích čtyřech měsících klesala. Předstihové indikátory ukazují na nárůst výroby automobilů v září po letních prázdninách. Vývoj v ostatních zpracovatelských odvětvích ale tak příznivý pravděpodobně nebyl. Celý výrobní sektor podle nás nadále čelí cyklickým i strukturálním překážkám. V příštím roce by ale mohlo dojít k jeho oživení podpořenému silným fiskálním impulsem doma i v Německu, stejně tak levnějšími energiemi, a to i díky plánovanému převedení plateb na obnovitelné zdroje energie na stát.

Vyšší inflace neměla na korunu významný vliv

Česká inflace v říjnu zrychlila, a to hlavně kvůli volatilním cenám potravin. Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil ze zářijových 2,3 % na 2,5 % a nacházel se tak nad tržním konsensem ve výši 2,3 %. Ceny potravin včetně všech nápojů a tabáku v říjnu meziměsíčně vzrostly v průměru o 1,1 % a kompenzovaly tak zářijový pokles o 0,6 %. Struktura říjnové inflace neindikuje, že by její zvýšení mělo být fundamentální. Ceny potravin jsou poslední dobou velmi volatilní a jejich vývoj je těžko předvídatelný. Faktory, které na ně působí, přitom spíše ukazují na zmírňování tlaků na jejich růst. Růst cen služeb zvolnil, z 4,7 % na 4,6 % y/y, a s tím by mohla mírně klesnout i jádrová inflace. Více zde: https://bit.ly/CPI_Oct25_flash.

Německé tovární objednávky sice v září vzrostly, meziročně ale stále zůstaly výrazně nižší. Meziměsíčně došlo k nárůstu reálné hodnoty objednávek o 1,1 %, v meziročním vyjádření ovšem propadly o výrazných 4,3 %. To odráží přetrvávající slabou pozici tamního průmyslu, která se projevuje i v silné redukci zaměstnanosti. Naopak sektor služeb je na tom o poznání lépe, což dokládá vzestupná revize říjnových PMI jak pro Německo (z 54,5 b. na 54,6 b.), tak i celou eurozónu (52,6 b. na 53,0 b.).

Devizové trhy včera příliš změn nezaznamenaly. Kurz hlavního měnového páru eura vůči americkému dolaru se po většinu dne pohyboval v úzkém pásmu 1,148-1,149 USD/EUR. Na jeho vývoj neměly významný vliv ani statistiky zaměstnanosti v soukromém sektoru USA (tzv. ADP report). Ty ukázaly na její říjnový nárůst o 42 tis. nových pracovních míst (konsensus činil 30 tis.) po zářijovém poklesu o 29 tis. Tento indikátor oproti oficiálním statistikám z nezemědělského sektoru dlouhodobě vykazuje významné odchylky a není tak příliš spolehlivým ukazatelem stavu amerického trhu práce. Oficiální statistiky měly být zveřejněny tento pátek, kvůli přetrvávající uzávěře federálních úřadů (tzv. shutdownu) k tomu ale pravděpodobně opět nedojde. Česká koruna po zveřejnění vyšší než očekávané inflace za říjen posílila k 24,35 CZK/EUR, v průběhu dne však došlo ke korekci. Ta mohla souviset s tím, že překvapení v inflaci bylo způsobeno volatilní položkou potravin a nemusí tedy být příliš směrodatné pro její další vývoj. Ve výsledku tak kurz koruny zůstal ke konci obchodování v mezidenním srovnání jen nepatrně silnější s kurzem kolem 24,37 CZK/EUR. Polská centrální banka pak v souladu s očekáváními navázala na říjnové zasedání a snížila úrokové sazby o dalších 25 bb.

Přečtěte si také k úrokovým sazbám