Otázky a odpovědi týkající se sdělení o propojení Evropy prostřednictvím vysokorychlostní železnice

Proč zveřejňujete toto sdělení? Jaké jsou jeho přínosy pro občany, zejména pro cestující?

Nový akční plán pro vysokorychlostní železnici stanoví kroky ke zlepšení přeshraniční a dálkové železniční dopravy v celé Evropě. Poskytne cestujícím rychlejší spojení, jednodušší možnosti rezervace a dostupnější ceny.

Dokončením klíčových železničních spojení mezi velkými městy budou mít cestující skutečnou alternativu k letům na krátké vzdálenosti a dlouhým cestám automobilem. Plán předpokládá, že cestující budou moci cestovat z Berlína do Kodaně za čtyři hodiny namísto sedmi a z Madridu do Lisabonu za pouhé tři hodiny.

Propojenější síť také znamená větší konkurenci. V některých částech železničního trhu EU mají cestující již nyní prospěch z nižších cen jízdenek, lepší četnosti služeb a širší škály možností cestování. Aby tyto výhody přinesla všem Evropanům, řeší Komise překážky, které stále brání novým provozovatelům ve vstupu na železniční trh. Patří mezi ně omezený přístup do stanic, dep a systémů prodeje jízdenek, vysoké poplatky za přístup na trať, nákladné investice do kolejových vozidel a rozdílné požadavky na školení strojvedoucích.

Komise rovněž zlepšuje plánování a koordinaci kapacit, jakož i stanovení jednotných bezpečnostních a provozních požadavků. Tato opatření povedou k menšímu počtu zpoždění, předvídatelnějším jízdním řádům a většímu počtu vlaků tam, kde jsou nejvíce zapotřebí.

Návrhy Komise týkající se prodeje přepravních dokladů a práv cestujících, které jsou plánovány na začátek roku 2026, zároveň přispějí k tomu, aby se vysokorychlostní železnice stala pro cestující snadnou, zřejmou a atraktivní volbou.

Jak se zkrátí cestovní doba po provedení plánu?

Dokončení vysokorychlostní železniční sítě EU výrazně zkrátí dobu cestování. To bude přínosem nejen pro hlavní uzly, ale také pro města mezi těmito destinacemi a okolními regiony.

Například v budoucnu bude možné cestovat z Tallinu do Rigy v 1h45 a z Rigy do Vilniusu kolem 2h (dnes 6h10 h a 4h10 h). Ve střední Evropě se doba jízdy z Berlína do Vídně přes Prahu zkrátí z více než 8h na 4h30. V jihovýchodní Evropě bude cesta mezi Sofií a Aténami trvat 6 hodin namísto 13:40, zatímco Budapešť bude spojena s Bukureští v 6:15 namísto 15 hodin. Na jihozápadě se doba cestování mezi Madridem a Lisabonem zkrátí z 9 hodin na zhruba 3 hodiny a cesty mezi Madridem a Paříží z 9:50 na 6 hodin. Na severu se doba cestování mezi Kodaní a Berlínem sníží ze 7 hodin na 4 hodiny. A konečně, na jihu se doba cestování mezi Mnichovem a Římem zkrátí z 9:30 na 6:00.

Jaké jsou výhody pro podniky?

Komise považuje vysokorychlostní železnici za strategickou investici do dlouhodobé konkurenceschopnosti Evropy. Lepší a rychlejší železniční spojení usnadňují podnikům růst za hranicemi jednotlivých států. Vysokorychlostní spojení mezi velkými městy zkracují dobu cestování a zlepšují přístup k dodavatelům, klientům a pracovníkům. To podporuje přeshraniční spolupráci, pomáhá podnikům rozšiřovat se a posiluje regionální konkurenceschopnost.

Jak je zdůrazněno v Lettově zprávě, mezery v infrastruktuře zůstávají hlavní překážkou skutečně integrovaného jednotného trhu. Posílení fyzických spojení mezi velkými městy podporuje růst, inovace a odolnost evropských podniků. Je to důležité pro posílení Evropy v celosvětovém měřítku a pro zajištění toho, aby se na tomto hospodářském růstu mohly podílet všechny regiony a podniky.

Jaké jsou výhody pro provozovatele železniční dopravy? Jak Komise usnadní novým železničním společnostem nabízet služby v celé Evropě?

Provozovatelé železnic budou mít prospěch z investic do vysokorychlostní železniční sítě a lepšího přeshraničního propojení. Aby se zajistilo, že tyto výhody budou moci využívat i noví provozovatelé, navrhne Komise opatření na podporu jejich vstupu na železniční trh EU.

Noví provozovatelé mají často potíže s přístupem ke stanicím, depům, systémům prodeje jízdenek a vhodným kolejovým vozidlům. Komise proto přezkoumá pravidla EU pro přístup k zařízením služeb a podpoří vnitrostátní regulační orgány při zajišťování nediskriminačního zacházení a zlepšování transparentnosti trhu.

Komise rovněž předloží návrh, který novým železničním podnikům usnadní prodej jízdenek na stávajících platformách.

Komise bude spolupracovat s finančními zúčastněnými stranami na rozšíření nebo vytvoření nových inovativních nástrojů financování pro nové účastníky na trhu, aby mohli nabývat nebo pronajímat kolejová vozidla. S cílem podpořit rozvoj trhu s použitými kolejovými vozidly předloží Komise rovněž návrhy na omezení vrakování funkčních kolejových vozidel a vytvoření transparentních podmínek pro jejich další prodej.

Co tento plán znamená pro evropský železniční průmysl?

Komise bude podporovat výzkum a vývoj nové generace vysokorychlostních kolejových vozidel vyrobených v Evropě a zefektivní postupy pro jejich technické schvalování (prostřednictvím Agentury Evropské unie pro železnice – ERA). Společně tyto kroky vytvoří dynamičtější a otevřenější evropský železniční trh nabízející cenově dostupné služby občanům. Tyto kroky rovněž posílí konkurenceschopnost evropských výrobků na světových trzích.

Jak Komise zajistí, aby cestování vlakem zůstalo cenově dostupné?

Vysokorychlostní železnice musí být konkurenceschopná a cenově dostupná. Konkurence, jak je vidět v zemích, jako je Španělsko a Itálie, vedla ke snížení cen a růstu počtu cestujících. Konkurenceschopná železniční doprava vyžaduje dobře financovanou a udržovanou infrastrukturu, kterou Komise podpoří prostřednictvím své strategie financování.

V zájmu zajištění konkurenceschopných a cenově dostupných služeb bude Komise rovněž řešit infrastrukturní, obchodní a technické překážky, včetně dostupnosti kolejových vozidel a přístupu k zařízením služeb. Odstranění těchto překážek podpoří rozvoj železničních služeb a umožní novým společnostem vstoupit na trh železničních služeb.

Komise rovněž podporuje zachování poplatků za infrastrukturu pro provozovatele železnic na úrovni, která železnici umožní konkurovat jiným druhům dopravy.

Usnadňuje tento plán nákup jízdenek na přeshraniční cesty?

Komise připravuje legislativní návrh, jehož cílem je usnadnit cestujícím vyhledávání a nákup jízdenek na cesty kombinující služby od různých provozovatelů. Cílem je zvýšit výběr cestujících a digitální přístup ke všem přepravním dokladům, jakož i zpřístupnit více železničních přepravních dokladů na hlavních platformách pro prodej přepravních dokladů, a to i od menších železničních společností. Tento návrh, který je plánován na začátek roku 2026, by měl být doplněn cílenou revizí nařízení o právech cestujících v železniční přepravě, která zajistí, aby cestující, kteří si koupí jízdenku v rámci jediné transakce na jedné platformě, byli chráněni po celou cestu bez ohledu na to, kolik provozovatelů nebo zemí je do ní zapojeno.

A co odlehlé oblasti, budou lépe propojeny?

Sdělení se zaměřuje na spojení mezi velkými městy v Evropě, která přesahují hlavní města, a vztahuje se na většinu regionů podél evropských dopravních koridorů. Je v souladu s klíčovým cílem nařízení o TEN-T, kterým je zajistit přístupnost a konektivitu v celé EU. Cílem nařízení o TEN-T je rovněž propojit regionální železniční služby a veřejnou dopravu s vysokorychlostní železnicí. Vzhledem k koncepci sítě TEN-T a jejím cílům by všechny regiony měly mít prospěch z investic do vysokorychlostní železnice.

Jak budou financovány investice do vysokorychlostní železniční sítě?

Budování a modernizace vysokorychlostní železniční infrastruktury vyžaduje značné dlouhodobé investice. Odhady naznačují, že dokončení plánované vysokorychlostní sítě TEN-T do roku 2040 bude stát přibližně 345 miliard EUR, zatímco ambicióznější síť provozovaná při velmi vysokých rychlostech (výrazně nad 250 km/h) by mohla do roku 2050 stát až 546 miliard EUR.

Veřejné financování samo o sobě nebude stačit k uspokojení značných investičních potřeb. Finanční prostředky EU však budou zapotřebí k využití finančních prostředků z jiných veřejných a soukromých zdrojů. Rozvoj vysokorychlostní železniční sítě bude zejména vyžadovat soukromé investice a půjčky a záruky od finančních institucí, jako je Evropská investiční banka (EIB) a národní podpůrné banky a instituce.

Komise vypracuje strategii financování a zapojí se do strategického dialogu s členskými státy, finančními institucemi a dalšími klíčovými zúčastněnými stranami s cílem překlenout investiční mezeru. „Dohoda o vysokorychlostní železniční dopravě“, která má být dohodnuta v roce 2026, stanoví společné závazky k mobilizaci zdrojů mezi všemi těmito aktéry.

Existují již příklady projektů vysokorychlostní železnice financovaných prostřednictvím kombinovaného financování. V Itálii mělo zavedení záruk za výkonnost podporovaných z Programu InvestEU a Nástroje pro oživení a odolnost zásadní význam pro zajištění financování vysokorychlostního železničního spojení mezi Palermem a Katánií. Portugalsko rovněž využilo tohoto smíšeného přístupu – vysokorychlostní projekt Lisabon-Porto (PPP) obdržel grant z Nástroje pro propojení Evropy a úvěr EIB krytý zárukou InvestEU.

Zlepší vysokorychlostní železnice spojení s jinými druhy dopravy?

Ano, to jsem já. Plán předpokládá silnější propojení mezi vysokorychlostní železnicí a jinými druhy dopravy, aby byly cesty plynulejší a spolehlivější. Do roku 2030 by všechna velká letiště EU odbavující více než 12 milionů cestujících měla být napojena na dálkovou nebo vysokorychlostní železnici. Komise posoudí konektivitu 40 hlavních letišť a podpoří osvědčené postupy pro integraci. Komise bude rovněž analyzovat multimodální uzly ve městech s cílem určit způsoby, jak integrovat dálkové a vysokorychlostní železniční sítě do jiných forem veřejné dopravy, cyklistiky a sdílené mobility.

Souběžně s tím posílí projednávaný návrh o multimodálních právech cestujících ochranu cestujících, kteří v rámci jedné cesty kombinují různé druhy dopravy.

Pro více informací

Tisková zpráva – Komise posiluje konkurenceschopnost Evropy prostřednictvím nových plánů pro vysokorychlostní železnici a udržitelná paliva pro odvětví letecké a vodní dopravy