Argentina má zájem o prohloubení spolupráce s českem ve výzkumu Antarktidy

Čeští a argentinští vědci spolupracují na výzkumných projektech v Antarktidě, mimo jiné studují dopady ústupu ledovců nebo přírodní záznamy v jezerních sedimentech. Tento výzkum umožňuje rekonstruovat historický vývoj klimatu, přírodního prostředí a jezerních společenstev a srovnávat vše se současnou druhovou diverzitou tamních jezer. Jak potvrdila jednání vedoucího Českého antarktického výzkumného programu Daniela Nývlta v Buenos Aires, Argentina má zájem o prohloubení spolupráce.

 

Foto: Daniel Nývlt

Daniel Nývlt v září během své cesty do latinskoamerické země uskutečnil sérii přednášek, diskuzí a jednání s různými argentinskými a mezinárodními subjekty, které se na výzkumu v Antarktidě podílejí. Tyto aktivity byly součástí projektu, který realizovalo Velvyslanectví ČR v Buenos Aires a financovalo české ministerstvo zahraničí v rámci podpory implementace Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj. Daniel Nývlt seznámil účastníky diskusí s dosavadními českými aktivitami na kontinentě, nabídl další spolupráci na výzkumu a možnost vytváření bilaterálních projektů.

VÝZKUMNÁ STANICE MASARYKOVY UNIVERZITY

Masarykova univerzita vlastní v Antarktidě na ostrově Jamese Rosse výzkumnou stanici Johanna Gregora Mendela, která byla inaugurována v roce 2007. Její maximální kapacita je 20 osob, slouží během antarktického léta, tedy zhruba od konce prosince do začátku března. Je využívána jak českými vědci z různých univerzit a odborných institucí, tak úzce spolupracuje s vědci z mnoha dalších zemí. Provádí výzkum v relativně nedávno odledněné severní části ostrova, a to v řadě vědních oborů – klimatologii, meteorologii, geologii, biologii a mnoha dalších.

Pro vědecký výzkum slouží i refugium CZ*ECO Nelson spravované Masarykovou univerzitou a vlastněné Českým antarktickým nadačním fondem. Základna slouží během antarktického léta jako zázemí pro terénní práci.

Chod obou stanic, prováděné vědecké aktivity a podporu mezinárodní spolupráce zajišťuje Český antarktický výzkumný program.

ZAMĚŘENÍ ČESKÉHO ANTARKTICKÉHO VÝZKUMU

Český antarktický výzkumný program řeší v posledních letech několik hlavních výzkumných projektů z různých vědních oborů:

Vliv probíhající klimatické změny na místní ledovce ukázal zásadní zrychlení jejich odtávání po roce 2020 na hodnoty až pětinásobně vyšší, než tomu bylo v předchozím desetiletí. Souvisí to nejen s nárůstem teploty vzduchu, ale také se změnou albeda (odrazivosti povrchu) ledovců, na které se dostává větrem stále více prachu z odledněných vysušených ploch v předpolí.

Další složkou kryosféry je permafrost, který také citlivě reaguje na nárůst teploty vzduchu a půdy. Dochází tak ke zvyšování mocnosti roztáté vrstvy půdy (aktivní vrstvy) nad permafrostem v letním období a ke změnám půdní vlhkosti, která se ukazuje jako zásadní pro místní biotu, především mechy a játrovky.

ODLEDŇOVÁNÍ ANTARKTIDY, ZMĚNY V JEZERECH

Ústup ledovců podmínil vznik mnoha jezer v dnešní odledněné krajině, ale také nastartoval rychlé gravitační procesy na svazích, jako jsou sesuvy a skalní řícení masívů, které byly dříve stabilizované pokrývajícím ledem. Proto je důležité znát období a rychlosti těchto procesů abychom věděli, co můžeme s pokračujícím odledňováním Antarktidy očekávat do budoucna. Tento výzkum probíhá i ve spolupráci s argentinskými vědci.

Dalším z projektů dlouhodobě rozvíjeným v kooperaci s argentinskými vědci je paleolimnologický výzkum využívající studia přírodních záznamů v jezerních sedimentech. Tento výzkum umožňuje rekonstruovat vývoj klimatu, přírodního prostředí a jezerních společenstev na škálách století a tisíciletí a srovnávat vše se současnou druhovou diverzitou tamních jezer.

NAJDOU SE NOVÁ REZISTENTNÍ ANTIBIOTIKA?

Mikrobiologický a algologický výzkum se soustřeďuje nejen na popisy nových druhů bakterií, cyanobaterií, řas, rozsivek nebo mikroskopických hub. Mnohé z těchto organismů jsou endemické, což znamená, že dosud nebyly nalezeny na jiném místě naší planety. To skýtá ale i možnosti aplikací tohoto výzkumu při hledání nových antibiotik, na které nebude rezistence u nebezpečných bakterií, protože endemické antarktické bakterie nikdy nepřišly do styku s mikrobiomem potenciálně škodícím člověku.

DOPADY ZMĚNY KLIMATU, MONITORING POLUTANTŮ

Změna klimatu má přímý dopad i na místní biotu v podobě mechů a lišejníků. Zásadním pro pochopení přítomnosti těchto rostlin v Antarktidě a jejich možného dalšího rozšiřování je výzkum jejich adaptací na stresující faktory, jako je intenzívní UV záření, zamrzání a rozmrzání, či nedostatečný přísun kapalné vody nebo slunečního záření.

I přes značné snahy o minimalizaci dopadů přítomnosti člověka na přírodní prostředí Antarktidy nelze kontaminace antarktického prostředí eliminovat na nulu. Proto je dlouhodobě monitorována úroveň různých druhů polutantů pocházející jak z fungování České vědecké stanice J. G. Mendela, tak i z dálkového atmosférického přenosu z oblastí průmyslové produkce.

Čeští odborníci v posledních letech publikovali řadu odborných článků v mezinárodních vědeckých časopisech.

HISTORIE ČESKO-ARGENTINSKÉ SPOLUPRÁCE

Česko je od roku 1993 členem mezinárodního smluvního systému Smlouva o Antarktidě, který sídlí v Buenos Aires. Od roku 2014 má tzv. konzultativní status a jako jeden z 29 států světa může spolurozhodovat o dění v Antarktidě.

V roce 2010 byla podepsána Dohoda o spolupráci v záležitostech Antarktidy mezi vládami Česka a Argentiny. Dokument stanovuje obecný rámec kooperace, v jeho rámci je možné navrhnout různé oblasti spolupráce.

Zdroj: Velvyslanectví ČR v Buenos Aires