V ČR se ročně prodají padělky za 28 mld. Kč, na daních stát přichází o 13,7 miliardy

Prodej padělků patří v ČR mezi jednu z nejvýnosnějších trestných činností s minimálními postihy. Stát tak přichází o miliardy na daňových odvodech. Podle analýzy právní kanceláře Shubik & Partners, která zastupuje desítky mezinárodních značek, dosahuje výše škody způsobené prodejem padělaného zboží v Česku nejméně 28 miliard korun ročně. Státní rozpočet kvůli tomu přichází až o 13,7 miliardy korun na neodvedených daních: jen DPH představuje 5,9 mld Kč. Padělky navíc stále častěji ohrožují zdraví spotřebitelů, protože se padělají i léky, náplně do elektronických cigaret, náhradní autodíly, hračky a potraviny.

„Trh s padělky nepředstavuje jen pár stánků s kabelkami a textilem, ale stovky tun různorodého zboží s obratem odpovídajícím menšímu průmyslovému odvětví. Mezi padělky najdeme i zdravotnické potřeby, náhradní díly do aut, náplně do elektronických cigaret nebo léky a potraviny,“ říká Markéta Shubik z právní kanceláře Shubik & Partners.

Podle mezinárodní asociace React, zabývající se bojem proti padělatelství, tvoří padělky zhruba 3,3 % hodnoty českého maloobchodního trhu, což ročně představuje přibližně 28 miliard korun. Padělaného zboží je tedy na českém trhu tolik, že i přes značné úsilí dozorových orgánů je možné zadržet jen zlomek.

Na ochranu práv duševního vlastnictví se ze státních orgánů zaměřuje především Celní správa ČR a Česká obchodní inspekce, které za loňský rok zadržely padělky v celkové hodnotě 621milionů korun.

„Hodnota zadrženého zboží v trestním řízení a kontrolách při celním řízení a na vnitřním trhu v roce 2024 činila 523 milionů korun,“ uvádí plk. Hana Štaffová, tisková mluvčí Generálního ředitelství cel. František Kotrba, tiskový mluvčí České obchodní inspekce, dodává: „Zajištěno a mimo dosah kontrolovaných osob bylo uloženo téměř třicet tisíc kusů padělků v hodnotě vyčíslené v cenách originálů ve výši téměř 98 milionů korun. Z hlediska sortimentu šlo především o textilní výrobky a výrobky pro děti, jako jsou hračky a hry.“

Dozorové orgány provedou každoročně skoro dva tisíce kontrol zaměřených na padělky. Celní správa jich loni uskutečnila na vnitřním trhu 864, zaměřují se především na stánky problematických tržnic, provozovny, sklady a internetové servery. Česká obchodní inspekce zkontrolovala 714 prodejních míst: „Téměř ve 40 procentech kontrol jsme odhalili nabídku nebo prodej padělaného zboží,“ dodává František Kotrba z České obchodní inspekce.

Rozsah problému dokládají výsledky kontrol celní správy v pražské tržnici SAPA z let 2022–2025: padělky byly odhaleny v 97 % případů, často napříč celým sortimentem. „Jde o problém systémový, který samotné zvýšení počtu kontrol nevyřeší. Musí jít ruku v ruce s odpovědností provozovatelů tržnic a důslednějším dohledáním původu zboží i finančních toků,“ upozorňuje Markéta Shubik.

Majitelé a správci tržnic z nelegálního obchodu přímo profitují a někteří napomáhají obcházení zákona. „Umožňují uzavírat smlouvy na fiktivní jména či měnit nájemce po zásazích. Na jednom stánku tak formálně působí i desítka nájemců, takže po zásahu se pouze změní pronajímatel, zatímco prodejce, vybavení i nezajištěné zboží zůstává stejné,“ popisuje Markéta Shubik běžnou praxi obcházení zákona.

Roste počet padělaných léků a náhradních dílů

Padělky nepředstavují jen ekonomický problém, ale stále častěji i zdravotní a bezpečnostní riziko. „Setkáváme se s padělky, které už nejsou jen levnou napodobeninou značkového zboží, ale skutečným rizikem pro zdraví lidí. Obsahují toxické látky, nadlimitní množství účinných složek nebo naopak nedosahují deklarované kvality,“ varuje Markéta Shubik.

Na trhu se totiž stále častěji objevují padělané léky, zdravotní doplňky či potraviny. Roste také nabídka padělaných elektronických cigaret s obsahem nikotinu mnohonásobně převyšujícím povolené limity. Velmi rizikové jsou také náhradní díly do vozidel či baterie a elektronika neodpovídající evropským standardům.

Pokud se chtějí spotřebitelé vyhnout padělkům, měli by pečlivě vybírat místo nákupu a zvážit, zda nabízená cena může být vůbec reálná. „To platí nejen pro prodej na stáncích či v příhraničních tržnicích, ale i pro internetové obchody. Právě nepřiměřeně nízká cena může být jedním z faktorů, které by měly upozornit spotřebitele na možné riziko padělku,“ upozorňuje František Kotrba z České obchodní inspekce.

Spotřebitelé se u padělků nemohou domoci záruky, servisu ani náhrady škody. „Prodejce bude tvrdit, že zboží prodal někdo jiný nebo že subjekt již neexistuje,“ uzavírá Markéta Shubik, z právní kanceláře Shubik & Partners.