Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci října deficitem ve výši 183,1 mld. Kč - Plnění státního rozpočtu ČR za leden až říjen 2025

K meziročnímu zlepšení salda o 17,6 mld. Kč přispěl růst příjmů o 7,2 % tažený inkasem daní a pojistného, zatímco celkové výdaje převýšily loňskou úroveň o 5,4 % i přes posílení investičních výdajů o téměř čtvrtinu. Po vyloučení prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů se schodek snížil o 25,1 mld. Kč.

„Letošní státní rozpočet je nyní v nejlepší kondici za posledních šest let, což je jednoznačný výsledek politiky naší vlády. Za 10 měsíců tohoto roku je výsledek plnění rozpočtu o 150 miliard lepší, než byl rozpočet předešlé vlády ke konci října 2021. Příjmy nyní rostou rychlejším tempem než výdaje, což je důsledek rozpočtových změn v rámci konsolidačního balíčku. Nastavili jsme trend, ve kterém by měla každá vláda, které není budoucnost našich veřejných financí lhostejná, pokračovat a nespoléhat se jen na ekonomický růst," komentoval průběžné výsledky státního rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura.

Detailní informace jsou po uzávěrce finančních výkazů uvedeny obvykle 25. den po skončení měsíce v systému Monitor.

Příjmy státního rozpočtu leden až říjen	2024	2025	Rozdíl	Změna
Příjmy celkem	1 602.2	1 717.6	115.4	7.2%
v tom:
Daňové příjmy celkem	1 404.8	1 528.4	123.6	8.8%
Daňové příjmy (bez pojistného SZ)	785.3	864.2	78.8	10.0%
v tom:
DPH	313.2	339.7	26.5	8.5%
Spotřební a energetické daně * - z toho:	135.1	139.5	4.3	3.2%
- Spotřební daň z minerálních olejů	68.0	69.7	1.6	2.4%
- Spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků	49.1	50.9	1.9	3.9%
- Odvod z elektřiny ze slunečního záření	4.3	4.7	0.5	11.0%
Daně z příjmů PO (bez WFT)	151.3	174.3	23.0	15.2%
Daně z příjmů FO - v tom:	136.3	152.7	16.3	12.0%
- vybíraná srážkou	26.1	24.8	-1.3	-5.1%
- placená plátci	103.4	117.0	13.6	13.2%
- placená poplatníky	6.8	10.9	4.0	59.4%
Daň z neočekávaných zisků (WFT)	27.2	32.9	5.7	20.9%
Odvod z nadměrných příjmů	0.0	0.0	0.0
Poplatky za uložení odpadů	1.4	1.5	0.1	4.9%
Odvod za odnětí půdy ze zeměděl. půdního fondu	0.3	0.4	0.0	3.5%
Daně z hazardních her	13.2	16.4	3.2	24.0%
Ostatní daňové příjmy (dopočet do celku)	7.2	6.9	-0.3	-4.0%
Pojistné na soc. zabezp. a přísp. na st. polit. zaměstn. - z toho:	619.5	664.2	44.7	7.2%
- Pojistné na důchodové pojištění	547.8	583.2	35.4	6.5%
Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery	197.4	189.2	-8.1	-4.1%
v tom:
Kapitoly (mimo kapitol OSFA, SD a VPS) - z toho:	158.3	159.9	1.6	1.0%
- Příjmy z EU/FM	119.5	112.3	-7.2	-6.0%
- Příjmy sdílené s EU	2.3	2.6	0.3	12.5%
Kapitola Operace SFA	4.1	5.5	1.4	34.6%
Kapitola Státní dluh	0.0	0.0	0.0
Kapitola VPS	35.0	23.9	-11.1	-31.8%

Příjmy státního rozpočtu:

Příjmy státního rozpočtu byly na konci října meziročně vyšší o 7,2 % (+115,4 mld. Kč). Inkaso daní, které je v tomto roce dotčeno změnou rozpočtového určení daní, vzrostlo o 10,0 % (+78,8 mld. Kč) a výběr pojistného se navýšil o 7,2 % (+44,7 mld. Kč). Negativní vliv v meziročním srovnání naopak měly převody výnosů z majetkových účastí státu ve výši 16,5 mld. Kč (-12,5 mld. Kč) a příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (-7,2 mld. Kč).

Do pozitivního vývoje inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+13,2 %, +13,6 mld. Kč) se promítl zvýšený růst mezd a platů v ekonomice, dílčím způsobem i vliv daňových změn účinných od roku 2024 (zrušení či omezení vybraných slev na dani), jejichž efekt nastal až zpětně při ročním zúčtování daně v tomto kalendářním roce.

Na růst inkasa daně z příjmů právnických osob (+15,2 %, +23,0 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+59,4 %, +4,0 mld. Kč), mělo vliv vyrovnání daně za zdaňovací období 2024 splatné v roce 2025 a zaplacené zálohy. Obdobně je nastavena i daň z neočekávaných zisků, (+20,9 %, +5,7 mld. Kč). Inkaso je v případě daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky pozitivně ovlivněno mj. snížením hranice pro druhou sazbu daně a zrušením či omezením vybraných slev na dani. U daně z příjmů právnických osob se projevily dopady změn účinných od roku 2024, zejména zvýšení sazby daně, které již ovlivnily výši záloh ve 3. čtvrtletí letošního roku.

Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení jsou v tomto roce dotčeny lednovým zavedením slevy na pojistném ve výši 6,5 % pro pracující důchodce pobírající starobní důchod v plné výši (celoroční dopad necelé 4 mld. Kč) a zvýšením minimálního vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných z 30 % na 35 % průměrné mzdy. Objem pojistného meziročně vzrostl o 7,2 % (+44,7 mld. Kč).

Inkaso daně z přidané hodnoty (+8,5 %, +26,5 mld. Kč) je pozitivně ovlivněno růstem nominálních výdajů domácností a též legislativními změnami účinnými od roku 2025, hlavně zrušením osvobození v oblasti finančních služeb.

Inkaso spotřebních a energetických daní (+3,2 %, +4,3 mld. Kč) meziročně vzrostlo díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků, minerálních olejů a lihu, dani ze zemního plynu, elektřiny a odvodu z elektřiny ze slunečního záření. Meziroční nárůst inkasa spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků (+3,9 %, +1,9 mld. Kč) je ovlivněn zvýšením sazby daně v rámci čtyřletého plánu navyšování sazeb spotřební daně i nově zavedeným zdaněním náplní do elektronických cigaret a nikotinových sáčků povinně značených tabákovými nálepkami od dubna 2024. Faktor zvýšení sazeb v rámci víceletého plánu hraje roli i v případě inkasa spotřební daně z lihu (+3,4 %, +0,2 mld. Kč). Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zaznamenalo růst (+2,4 %, +1,6 mld. Kč) způsobený zvýšením přepravních výkonů souvisejících s vývojem ekonomiky. V rámci energetických daní vzrostlo inkaso daně ze zemního plynu (+13,7 %, +0,2 mld. Kč) a elektřiny (+5,7 %, +0,1 mld. Kč). Mírný meziroční pokles inkasa v případě spotřební daně z piva a vína je zapříčiněn postupným odklonem mladé generace od pití alkoholu.

Příjmy státního rozpočtu za leden až říjen

^{DPH - daň z přidané hodnoty
SD - spotřební daně z minerálních olejů, tabákových výrobků včetně surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků, piva, vína a meziproduktů, lihu a také včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny
DPPO - daně z příjmů právnických osob z přiznání a vybíraná srážkou
DPFO - daně z příjmů fyzických osob zahrnující daň ze závislé činnosti, z přiznání a vybíranou srážkou
Mimořádné daně - daň z neočekávaných zisků (windfall tax) a odvod z nadměrných příjmů;
Pojistné - pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Nezahrnuje pojistné na veřejné zdravotní pojištění odváděné zdravotním pojišťovnám
EU/FM - příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů, které představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s ČR
Ostatní - dopočet do celku daňových i ostatních příjmů nedaňové povahy.}

Výdaje státního rozpočtu:

Celkové výdaje meziročně vzrostly o 97,8 mld. Kč (+5,4 %). Pro jejich tempo a objem byl určující vývoj běžných výdajů (+3,9 %, +65,4 mld. Kč) tažený financováním vzdělávání (+25,3 mld. Kč), výdaji na sociální věci a politiku zaměstnanosti (+21,6 mld. Kč), dotacemi na obnovitelné zdroje energie (+11,4 mld. Kč), platy zaměstnanců v organizačních složkách státu (+7,7 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+6,7 mld. Kč), dále šlo o kompenzace České poště za poskytování univerzální poštovní služby (+3,0 mld. Kč) a odvody do rozpočtu Evropské unie (+2,9 mld. Kč). Dynamiku běžných výdajů naopak snižovaly transfery státním fondům (-10,2 mld. Kč) a ukončená pomoc státu s vysokými cenami energií (-8,9 mld. Kč). Investiční aktivita státu meziročně vzrostla o 32,4 mld. Kč (+23,1 %).

Výdaje státního rozpočtu leden až říjen	2024	2025	Rozdíl	Změna
Výdaje celkem	1 802.9	1 900.7	97.8	5.4%
Běžné výdaje	1 662.8	1 728.2	65.4	3.9%
v tom:
Platy a obdobné a související výdaje	124.0	131.7	7.7	6.2%
Neinvestiční nákupy a související výdaje - z toho:	132.8	144.3	11.6	8.7%
- Výdaje na obsluhu státního dluhu *	66.8	73.5	6.7	10.0%
- Výdaje na realizaci záruk	0.0	0.0	0.0
Neinvestiční transfery podnikatelům	55.3	60.4	5.1	9.2%
Neinvestiční transfery neziskovým apod. osobám	22.4	25.0	2.6	11.5%
Neinvestiční transfery státním fondům - z toho:	67.7	57.5	-10.2	-15.1%
- Neinvestiční transfery SZIF	34.9	31.0	-3.8	-11.0%
Neinv. transfery fondům soc. a veřejného zdrav. poj.	126.4	128.2	1.8	1.4%
Neinv. transfery rozpočtům územní úrovně	218.6	240.1	21.5	9.8%
Neinv. transfery příspěvkovým a pod. organizacím	81.2	89.3	8.0	9.9%
Sociální dávky ** - v tom:	753.9	771.8	17.9	2.4%
- Důchody	592.2	599.4	7.1	1.2%
- Prostředky na podpory v nezaměstnanosti	10.8	12.5	1.7	15.9%
- Ostatní soc.dávky	100.5	107.8	7.3	7.3%
- Státní soc.podpora	50.4	52.2	1.7	3.4%
Stavební spoření	3.8	1.7	-2.1	-55.8%
Státní příspěvek na důchodové připojištění	5.4	4.3	-1.2	-21.6%
Odvody vlastních zdrojů EU do rozpočtu EU	44.4	47.4	2.9	6.6%
Ostatní běžné výdaje (dopočet do celku)	26.8	26.6	-0.2	-0.6%
Kapitálové výdaje	140.1	172.5	32.4	23.1%
v tom:
Investiční nákupy a související výdaje	30.3	34.1	3.8	12.7%
Investiční transfery podnikatelům	15.9	11.3	-4.6	-29.0%
Investiční transfery státním fondům - z toho:	55.7	82.6	26.9	48.2%
- Investiční transfery SFDI	51.1	74.9	23.8	46.5%
Investiční transfery rozpočtům územní úrovně	19.5	20.7	1.1	5.9%
Investiční transfery příspěvkovým a pod.organizacím	14.9	19.7	4.8	32.1%
Ostatní kapitálové výdaje (dopočet do celku)	3.7	4.1	0.4	10.5%
Saldo hospodaření SR	-200.7	-183.1	17.6	-8.8%

Na sociálních dávkách (+2,4 %, +17,9 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+1,2 %, +7,1 mld. Kč). Do jejich výše se nepromítá pouze letošní řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 1,7 %, ale i zpřísněná pravidla pro odchod do předčasného důchodu. Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči (+5,0 mld. Kč), což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července minulého roku, příspěvek na bydlení (+2,4 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+1,7 mld. Kč), nemocenské (+1,6 mld. Kč), ostatní dávky sociální pomoci (+1,1 mld. Kč) ovlivněné mimo jiné výplatou humanitární dávky a dávky pěstounské péče a zaopatřovací příspěvky (+0,8 mld. Kč). Naopak klesl rodičovský příspěvek (-1,2 mld. Kč). Vývoj u ostatních dávek nevybočuje od dynamiky předchozího roku.

Z běžných výdajů nejvíce vzrostly neinvestiční transfery územním rozpočtům poskytnuté v objemu 240,1 mld. Kč (+9,8 %, +21,5 mld. Kč). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství ve výši 182,2 mld. Kč (+16,1 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách, včetně 5,8 mld. Kč uvolněných v září na dofinancování platů nepedagogů. Příspěvek státního rozpočtu a Evropské unie na financování projektů řízených územními samosprávami se zvýšil o 4,7 mld. Kč především zásluhou zapojení Operačního programu Jan Amos Komenský (+4,9 mld. Kč). Výdaje na spolufinancování sociálních služeb (26,4 mld. Kč) se meziročně zvýšily o 1,4 mld. Kč a jejich objem již téměř dosáhl celoročního plánu. Kompenzační příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou naopak klesl o 1,5 mld. Kč téměř na nulu.

Běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+9,9 %, +8,0 mld. Kč) navyšovala podpora výzkumu, vývoje a inovací v objemu 36,8 mld. Kč (+3,3 mld. Kč) realizovaná především vysokými školami a veřejnými výzkumnými institucemi a příspěvky na běžný provoz vysokých škol ve výši 26,7 mld. Kč (+2,3 mld. Kč). Navýšeny byly i příspěvky organizacím zajišťujícím hospodaření a nakládání s majetkem v působnosti Ministerstva obrany (+1,1 mld. Kč).

Růst objemu platů a souvisejících výdajů vyplácených organizačními složkámi státu, tj. bez pracovníků ve školství, zdravotnictví a sociálních službách, o 7,7 mld. Kč (+6,2 %) je v souladu s rozhodnutím vlády o plošném zvýšení těchto prostředků o 5 % od 1. ledna 2025.

Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 73,5 mld. Kč (+10,0 %, +6,7 mld. Kč).

Běžné transfery podnikatelům vzrostly o 9,2 %, tj. o 5,1 mld. Kč. V meziročním srovnání se promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (-7,5 mld. Kč) a dotací provozovateli přenosové soustavy ve výši (-1,3 mld. Kč), které se jako pomoc s vysokými cenami energií vyplácely ještě na počátku minulého roku. Naopak dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 26,7 mld. Kč vzrostly o 11,4 mld. Kč. Růstový dopad měly i transfery Ministerstva práce a sociálních věcí (+1,5 mld. Kč) navýšené příspěvkem na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (0,7 mld. Kč) a aktivní politikou zaměstnanosti (+0,5 mld. Kč). Dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu vzrostla o 0,6 mld. Kč. Na rozdíl od předchozího roku neposkytlo Ministerstvo dopravy státní organizaci Správa železnic příspěvek na dopravní cestu (-1,0 mld. Kč).

Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie meziročně vzrostly o 2,9 mld. Kč (+6,6 %).

Zvýšení neinvestičních transferů neziskovým a podobným osobám o 2,6 mld. Kč (+11,5 %) ovlivnily výdaje Ministerstva práce a sociálních věcí, kterými vzrostla podpora projektů Operačního programu Zaměstnanost plus 2021+ (+0,7 mld. Kč), financování sociálních služeb (+0,3 mld. Kč) a také příspěvek státu na výkon pěstounské péče (+0,3 mld. Kč). Národní sportovní agentura uvolnila finanční prostředky na rozvoj sportu a podporu sportovní reprezentace a významných sportovních akcí v objemu 6,5 mld. Kč (+0,8 mld. Kč).

Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 2 085 Kč na 2 127 Kč by mělo vést k posílení zdravotního systému ze strany státu o 2,1 %. Objem vyplacených prostředků prozatím vzrostl o 1,4 % (+1,8 mld. Kč).

Pokles běžných transferů státním fondům o 10,2 mld. Kč (-15,1 %) nejvíce ovlivnily dotace uvolněné Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-5,6 mld. Kč), Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-3,8 mld. Kč) a Státnímu fondu životního prostředí České republiky (-1,1 mld. Kč).

Výrazný pokles státní podpory stavebního spoření o 2,1 mld. Kč (-55,8 %) vyplynul z úpravy legislativy, kterou byl od 1. ledna 2024 snížen maximální příspěvek státu na 1 000 Kč ročně.

Kapitálové výdaje v průběhu druhého pololetí výrazně akcelerují a na konci října dosáhly 172,5 mld. Kč (+32,4 mld. Kč), přesto jejich úroveň prozatím dosahuje jen 64,4 % rozpočtu po změnách. Za růstem stály investice uskutečněné výhradně z národních zdrojů (+28,8 mld. Kč), financování projektů společných programů Evropské unie a České republiky bylo vyšší o 3,6 mld. Kč. Navýšení transferů státním fondům o 26,9 mld. Kč ovlivnily nejvíce dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+23,8 mld. Kč), jejichž objem byl podpořen zejména z národních zdrojů (+25,5 mld. Kč), mimo jiné i v souvislosti s financováním oprav dopravní infrastruktury ve vlastnictví státu po loňských povodních. Nárůst investiční podpory poskytnuté příspěvkovým a podobným organizacím o 4,8 mld. Kč směřoval především do vzdělávání (+2,8 mld. Kč) a zdravotnictví (+1,9 mld. Kč). Podpora investičních záměrů podnikatelů klesla o 4,6 mld. Kč zásluhou nižšího zapojení společných programů s Evropskou unií (-4,6 mld. Kč) v souvislosti s končící finanční perspektivou pro roky 2014 až 2020.

Výdaje státního rozpočtu za leden až říjen

^{Platy - platy a související výdaje vyplácené na úrovni organizačních složek státu (tj. bez platů vyplácených ve školství, zdravotnictví, příspěvkových organizacích)
NT SS - neinvestiční transfery soukromoprávním subjektům směřované podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím (např. spolkům, fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem, církvím, politickým stranám a hnutím)
NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně, které zahrnují především odvod veřejného zdravotního pojištění za státní pojištěnce a transfery státním fondům
NT ÚSC - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně představují z velké části dotace na platy v regionálním školství, transfery podle zákona o sociálních službách a příspěvěk na výkon státní správy.
NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím představují zejména příspěvky na činnost zřízeným příspěvkovým organizacím, ale i dotace vysokým školám a veřejným výzkumným institucím
Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením
Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu Evropské unie, kompenzace dopravcům za slevy nařízené státem apod.
Investice - kapitálové výdaje realizované organizačními složkami státu v podobě přímých investic nebo transferů zejména státním fondům, municipalitám, podnikatelským subjektům, příspěvkovým a neziskovým organizacím, vysokým školám či veřejným výzkumným institucím.}