Nová česká vláda chce spropitné jako oficiální, přitom nezdaněný příjem zaměstnanců. Spropitné se daňově zvýhodňuje stále zřetelněji nejen v USA, ale i v jiných zemích

Součástí návrhu programového prohlášení vznikající vlády je i změna v oblasti spropitného. To by se nově – ať už zaplacené kartou, nebo v hotovosti – mělo stát oficiálním příjmem zaměstnanců. Spropitné by přitom mělo mít nulovou daň z příjmy a neměly by se na něj vztahovat ani odvody na sociální a zdravotní pojištění.

„Dýška zaplacená kartou i v hotovosti se stanou čistým, oficiálním příjmem zaměstnanců – což zásadně posílí pozici zaměstnanců v gastronomii před úřady, bankami i dalšími institucemi a zrovnoprávní jejich postavení s ostatními zaměstnanci ve službách,“ stojí podle médií v prohlášení.

Více: Finance a hospodaření státu - návrh programového prohlášení vlády ČR, listopad 2025 

Uvolňování daňových podmínek v oblasti zdanění spropitného je širším, mezinárodním trendem, jak dokazují příklady zemí USA, Německa, Rakouska, Itálie či Chorvatska:

1. USA  

Ve Spojených státech se za zrušení federální daně ze spropitného pro pracovníky v odvětví služeb postavil sám prezident Donald Trump. Byl to důležitý bod jeho loňské prezidentské kampani, i když opatření kvitovala také protikandidátka Kamala Harrisová. Zatímco Trump v kampani představil pouze obecné návrhy, v lednu 2025 předložil republikánský kongresman Vern Buchanan spolu s dalšími zákonodárci návrh zákona No Tax on Tips Act, který by umožnil osvobodit příjmy ze spropitného až do výše 25 000 dolarů ročně od federální daně z příjmu. Tento odpočet by byl dostupný pouze pro profese, které tradičně a obvykle dostávají spropitné. Zákon No Tax on Tips Act se nakonec stal součásti Trumpova známého balíku opatření One Big Beautiful Act, který Kongres schválil letos na jaře.

2. Německo

V Německu je spropitné plně osvobozeno od daně už roku 2002, a to bez ohledu na jeho výši, přičemž zároveň nepodléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

3. Rakousko

V Rakousku je spropitné dokonce už od roku 1999 osvobozeno od daně z příjmu a neexistuje žádná horní hranice. Cílem tohoto nařízení bylo snížit finanční zátěž zaměstnanců a zjednodušit administraci spropitného. Nicméně spropitné podléhá povinnosti odvádět příspěvky na sociální a zdravotní pojištění podle tamního Zákona o všeobecném sociálním pojištění.

4. Itálie

V Itálii od ledna 2023 byla v sektorech cestovního ruchu a hotelnictví zavedena snížená sazba daně ve výši 5 procent na spropitné, pokud celková výše spropitného nepřesáhne 25 procent ročního příjmu zaměstnance a zároveň jeho roční příjem nepřekročí hranici 50 000 eur. Zákon o rozpočtu na rok 2025 rozšířil okruh osob oprávněných k využití zvýhodněného daňového režimu. Klíčové změny zahrnují zvýšení maximálního ročního příjmu zaměstnance pro uplatnění daňového zvýhodnění na 75 000 eur a zvýšení limitu pro aplikaci snížené daně na 30 procent ročního příjmu zaměstnance. Spropitné spadající do tohoto zvýhodněného režimu je zároveň osvobozeno od odvodů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Pokud však dojde k překročení stanovených limitů, je spropitné zdaňováno podle standardního daňového režimu včetně povinných odvodů.

5. Chorvatsko

V Chorvatsku od ledna 2024 podléhá spropitné takzvané fiskalizaci. Poskytovat spropitné tudíž lze nejen v hotovosti, ale i bezhotovostně. Spropitné je daňově zvýhodněno – příjem do výše 3 360 eur ročně na zaměstnance je osvobozen od daně z příjmu. Částka přesahující tento limit podléhá 20procentntní sazbě. Povinnost fiskalizace se vztahuje pouze na podniky, které spropitné běžně přijímají, zatímco ostatní subjekty nejsou povinny svůj systém upravovat. Významnou výhodou je také osvobození spropitného od odvodů na sociální a zdravotní pojištění, a to i při překročení uvedeného limitu.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Podívejte se také: Návrh programového prohlášení nové vlády České republiky, listopad 2025