Říjnová inflace v eurozóně se opět přiblíží svému 2% cíli (Ranní zpráva z finančního trhu)

Inflace v eurozóně se podle nás v říjnu vrátila na dvouprocentní cíl, a to díky nižšímu růstu cen potravin a energií. Včera zveřejněné statistiky z členských zemí ale naznačují, že oproti září inflace zpomalila méně výrazně a pouze o desetinu na 2,1 % y/y. Do konce roku by ale na základě předpokladů SG nižších cen ropy Brent (60 USD/barel) a silnějšího eura (k 1,20 USD/EUR) inflace mohla klesnout pod 2 %.

Inflace v eurozóně v závěru roku zřejmě zavítá pod 2 %

Inflace v eurozóně se podle nás v říjnu vrátila na 2,0 % y/y (vs 2,2 % v září). Ta jádrová by měla zpomalit na 2,3 % y/y ze zářijových 2,4 %. Vliv na snížení meziroční inflace by měly mít ceny potravin, jejichž meziroční růst zvolnil o 0,3 pb na 2,7 %. K tomu se přidá kombinace loňské vyšší srovnávací základny cen energií a jejich samotné zlevnění v říjnu o 0,6 %. Růst cen služeb by ovšem měl zůstat zvýšený na 3,2 % y/y. Do konce roku by ale díky levnější ropě a silnějšímu euru měla inflace v eurozóně klesnout na 1,6 % y/y. V příštím roce se k těmto dezinflačním tlakům přidá zpomalující mzdový růst v kombinaci s nárůstem produktivity, což by mělo stlačit i jádrovou složku. Ve výsledku by se tak inflace měla v průměru pro rok 2026 dostat na 1,5 %. To by mohlo posunout ECB ke snížení sazeb. Nižší inflace v zahraničí může do určité míry podpořit dezinflační proces v české ekonomice. Náš inflační výhled v letošních posledních Ekonomických výhledech najdete zde: https://bit.ly/CEO_4Q25_CZ

Evropské ekonomiky podaly v Q3 překvapivě dobrý výkon

Česká ekonomika ve Q3 předčila většinu očekávání, když její mezičtvrtletní růst zrychlil na 0,7 % z 0,5 % v Q2, zatímco tržní konsensus předpovídal +0,3 % q/q a my s ohledem na slabá měsíční data stagnaci. Meziročně ekonomika vzrostla o 2,7 %. Výkon v Q3 jde silně proti měsíčním datům tržeb v maloobchodu a službách a průmyslové výroby za červenec a srpen, která indikovala zpomalení růstu spotřebitelské poptávky a pokles výroby. Komentář ČSÚ k předběžnému odhadu HDP přesto zmiňuje pozitivní příspěvek zahraniční poptávky k mezičtvrtletnímu růstu a přisuzuje meziroční růst HDP o 2,7 % spotřebě domácností a tvorbě hrubého kapitálu (fixní investice včetně tvorby zásob). Růst pravděpodobně pozitivně ovlivnil vývoj v inženýrském stavitelství, který reflektuje vyšší vládní investice (zejména do dopravní infrastruktury). Včera zveřejněný předběžný odhad HDP za Q3 25 komentujeme zde: https://bit.ly/GDP3Q25Flash. Dlouhodobý výhled pro domácí ekonomiku v nově vydaných Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_4Q25_CZ.

Silný růst české ekonomiky kontrastoval s mezičtvrtletní stagnací té německé, podíl vývozu do země našeho největšího obchodního partnera přitom v červenci a srpnu dosahoval zhruba 30 %, což bylo výše ve srovnání s průměrem roku 2024. Naproti tomu ostatní země eurozóny podaly lepší výkon. Ekonomika eurozóny mezičtvrtletně vzrostla o 0,2 % (vs konsensus +0,1 % q/q). Růst zřejmě podpořilo pokračující oživení spotřebitelské poptávky, zatímco čistý vývoz měl naopak negativní příspěvek s ohledem na zavedení cel.

Překvapivě silné výkony evropských ekonomik, včetně té naší, vedly k růstu eurových a korunových sazeb. Ke zmírnění napětí na trzích přispěla i obchodní dohoda mezi Čínou a USA, která mimo jiné snížila americká cla spojená s fentanylem na 10 % a uvolnila restrikce na vývoz čínských vzácných zemin. Nárůst korunových sazeb nevykolejilo ani vyjádření J. Seidlera v rozhovoru pro Bloomberg. Pod něj stabilita sazeb na současné mírně restriktivní úrovni po delší dobu spolu se silným kurzem koruny pojistí pokračování dezinflace v české ekonomice. Rizika pro inflační vývoj vnímá na obě strany, celkově se ale nyní přiklání k stabilitě sazeb po delší dobu. To pouze podporuje současné tržní zacenění.

ECB včera ponechala úrokové sazby beze změny. Z pohledu trhů mohly být mírně jestřábí komentáře ohledně snížení negativních růstových rizik díky zmírnění tenzí na poli světového obchodu či příměří na Blízkém východě. Depozitní sazba zůstává na 2 % a ECB podle slov prezidentky Lagardeové zůstává na „dobrém místě“. Po zasedání ECB eurové sazby mírně korigovaly dřívější nárůst a zavřely jen nepatrně výše. Tržní zacenění kroků ECB zůstalo prakticky beze změny, když stále dává relativně malou šanci na snížení sazeb v příštím roce.

Česká koruna na silnější růst, výroky J. Seidlera či vyšší sazby příliš nereagovala a posílila jen mírně k 24,33 CZK/EUR. Zčásti to reflektuje vyčerpaný prostor k posílení i vzhledem k úrokovému diferenciálu, který měl kurz v poslední době tendenci předhánět. Ostatní středoevropské měny se v zásadě obchodovaly poblíž otevíracích úrovní. Americký dolar si držel zisky vůči euru a posílil o 0,3 % k 1,156 USD/EUR po středečním jestřábím vyznění zasedání Fedu.