Výdaje zdravotních pojišťoven podle diagnóz, pohlaví, věku a krajů - Výsledky zdravotnických účtů ČR rok 2010-2023

3.1. Výdaje zdravotních pojišťoven podle diagnóz, pohlaví, věku a krajů

Výdaje zdravotních pojišťoven podle diagnóz MKN-10

Tato část je zaměřena na výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotní péči podle diagnóz, na jejichž léčbu byly vynaloženy. Diagnózy jsou definovány podle jednotlivých tříd 10. revize Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (dále jen MKN-10). Výdaje podle diagnóz budou dále členěny i podle pohlaví a věku obyvatel ČR.

V roce 2023 bylo nejvíce finančních prostředků z rozpočtů zdravotních pojišťoven vynaloženo, stejně jako v předchozím roce, na léčbu nemocí oběhové soustavy, kam se řadí například ischemické nemoci srdeční, hypertenzní nemoci, infarkt a mrtvice, a to 51,2 mld. Kč. Meziroční nárůst výdajů činil 6 mld. Kč, čili 13,6 % Druhé místo v pomyslném žebříčku nejnákladnější diagnóz obsadily novotvary. Za léčbu onkologicky nemocných pacientů v roce 2023 vydaly zdravotní pojišťovny o 5 mld. Kč (11,3 %) více než v roce 2022, šlo o částku 49,6 mld. Kč. Na třetím místě jsou pak výdaje na skupinu diagnóz „faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami“. Jedná se o skupinu diagnóz, která zahrnuje celou řadu podskupin, včetně preventivních prohlídek, péče o novorozence v porodnici, doprovod nemocného dítěte při hospitalizaci, kontaktu s přenosnými nemocemi, potřeby imunizace (očkování – včetně očkování proti covid - 19), apod. Za tento soubor diagnóz zaplatily pojišťovny v roce 2023 téměř 41 mld. Kč. Jedná se o částku téměř stejnou jako v roce 2022. V porovnání se situací před pěti lety, tedy s rokem 2018 vzrostly výdaje zdravotních pojišťoven na léčbu nemocí oběhové soustavy o 55 %, u novotvarů byl nárůst daleko dramatičtější (o 79 %).

Vůbec nejvyšší meziroční nárůst výdajů (pětinový) se týkal nemocí kůže a podkožního vaziva. Jedná se však o skupinu diagnóz, kde jsou celkové výdaje z rozpočtu zdravotních pojišťoven poměrně nízké. V roce 2023 činily necelých 7 mld. Kč. Z nákladnějších diagnóz je pak třeba zmínit nemoci svalové a kosterní soustavy, za které zdravotní pojišťovny v roce 2023 vydaly bezmála 34 mld. Kč (7 % z celkových výdajů zdravotních pojišťoven), nemoci trávicí soustavy, na jejichž léčbu putovalo z rozpočtů pojišťoven 30,6 mld. Kč (rovněž 7 % z celkových výdajů), nemoci pohlavní a močové soustavy s celkovými výdaji 26 mld. Kč (6 %) a nemoci dýchací soustavy, které si z rozpočtů zdravotních pojišťoven ukrojily částku ve výši 22,4 mld. Kč, což je zhruba 5 % z celkových výdajů zdravotních pojišťoven. U nemocí dýchací soustavy, z výše uvedených jako u jediných, došlo k poklesu výdajů mezi roky 2022 a 2023. Pokles byl však minimální, v řádech stovek milionů Kč. Navíc v delším časovém horizontu právě u nemocí dýchací soustavy zaznamenáváme nejvyšší nárůst výdajů. Od roku 2018 do roku 2023 se jednalo o nárůst ve výši 82 %. Nejvyšší výdaje na léčbu nemocí dýchací soustavy vůbec byly zaznamenány v roce 2021, činily 29,4 mld. Kč a souvisely s pandemií onemocnění covid - 19.

Výdaje za ostatní diagnózy jsou uvedeny v grafu č. 3.2.

Graf č. 3.1. Výdaje zdravotních pojišťoven v Česku podle vybraných diagnóz MKN-10, 2018–2023 (mld. Kč)

Zdroj: ČSÚ 2025, Zdravotnické účty ČR 2010 –2023

V České republice v roce 2023 zemřelo celkem 112 800 osob, tedy zhruba o 6 % (7 400) méně než v roce 2022. K nejčastějším příčinám úmrtí v Česku patří u obou pohlaví nemoci oběhové soustavy (38 % všech úmrtí), následované novotvary, na které zemřelo 25 % osob. Na covid-19 zemřelo v roce 2023 celkem 833 osob, tedy o 80 % (5 200 méně) než v roce 2022.

Graf č. 3.2. Výdaje zdravotních pojišťoven v Česku podle diagnóz MKN-10 v roce 2023 (mld. Kč)

Graf č. 3.3. Struktura výdajů zdravotních pojišťoven v Česku podle věkových skupin a diagnóz MKN-10, 2023 (%)

Kategorie ostatní zahrnuje výdaje, které není možné rozčlenit na konkrétní diagnózy, a další diagnózy v grafu neuvedené jako například infekční a parazitární nemoci, nemoci endokrinní a metabolické, nemoci ucha, nemoci oka nebo těhotenství, porod a šestinedělí.

Zdroj: ČSÚ 2025, Zdravotnické účty ČR 2010 –2023

Pořadí diagnóz z hlediska financování léčby se v jednotlivých věkových skupinách liší. U dětí mladších 15 let vydaly zdravotní pojišťovny největší část výdajů (28 %) za diagnózy spadající do skupiny Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami, kam se řadí mimo jiné hospitalizace novorozenců po porodu a preventivní prohlídky, na které děti chodí ve stanovených intervalech podle vyhlášky č. 70/2012 Sb. Vyhláška o preventivních prohlídkách. Na nemoci dýchací soustavy a nemoci trávicí soustavy, které jsou nejčastějšími příčinami hospitalizace dětí, šlo 10 resp. 6 % z celkových výdajů na zdravotní péči u této věkové skupiny. U věkové skupiny 15–64 let byly v roce 2023 rovněž nejvyšší výdaje pojišťoven za diagnózy ze skupiny Faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotnickými službami (11 %). Dále na léčbu novotvarů (10 %), nemocí trávicí soustavy (9 %), nemocí svalové a kosterní soustavy (9 %), nemoci oběhové soustavy a duševní poruchy (oboje po 7 %). Naproti tomu u věkové skupiny 65 a více let tvořily přibližně 17 % z celkových výdajů zdravotních pojišťoven na zdravotní péči výdaje na léčbu nemocí oběhové soustavy, následovaly výdaje na léčbu novotvarů (14 %) a nemoci svalové a kosterní soustavy a nemocí močové a pohlavní soustavy, obojí se 7% podílem.

V grafu č. 3.4. jsou znázorněny průměrné výdaje zdravotních pojišťoven podle diagnóz přepočtené na jednoho obyvatele daného pohlaví. Nejvíce pojišťovny vydaly v přepočtu na osobu za léčbu nemocí oběhové soustavy, a to konkrétně 5 566 Kč za muže, u žen se jednalo o nižší částku a to 3 976 Kč. Průměrné výdaje za léčbu nemocí oběhové soustavy u mužů tak byly pro pojišťovny o 1 590 Kč vyšší než u žen.

Rovněž výdaje připadající na léčbu novotvarů byly v průměru vyšší pro zástupce mužského pohlaví. V roce 2023 se jednalo o částku 4 794 Kč na jednoho muže. Průměrné výdaje pojišťoven připadající na jednu ženu byly nižší o 356 Kč a dosahovaly částky 4 438 Kč. Poprvé v historii tak byly u žen průměrné výdaje připadající na léčbu novotvarů vyšší než na léčbu onemocnění oběhové soustavy.

Třetí nejnákladnější skupinu diagnóz, jak již bylo zmíněno výše, tvoří „faktory ovlivňující zdravotní stav a kontakt se zdravotními službami“. Na každou ženu žijící v Česku připadaly z důvodu této skupiny diagnóz výdaje ve výši 4 347 Kč. Za muže to bylo o více než tisícovku méně (3 249 Kč), což by mohlo souviset s nižším zájmem mužů o preventivní prohlídky ve středním a vyšším věku a také s tím, že ženy častěji doprovází děti při jejich hospitalizacích. Vyšší byly v roce 2023 i průměrné výdaje za ženy na léčbu nemocí svalové a kosterní soustavy. U této skupiny diagnóz činil rozdíl mezi pohlavími 1118 Kč ve prospěch žen. Souvisí to pravděpodobně s častějším výskytem těchto nemocí ve vyšším věku, kdy je zastoupení žen v populaci výrazně vyšší než mužů. Také u nemocí močové a pohlavní soustavy, nemocí nervové soustavy a nemocí endokrinních a metabolických jsou průměrné výdaje pojišťoven vyšší u žen než u mužů.

Téměř vyrovnané průměrné výdaje na osobu u obou pohlaví lze vidět u duševních poruch a poruch chování a u nemocí kůže a podkožního vaziva. V těchto případech odrážejí průměrné náklady jak četnost onemocnění, která může být pro muže a ženy různá, tak i nákladnost léčby. Přitom v jedné skupině často najdeme diagnózy typické jak pro muže, tak i pro ženy, které se svou frekvencí i nákladností léčby mohou velmi lišit.