EU už za dva měsíce nakročí k výraznému zdražení bydlení, potravin, aut, ale třeba i letenek, a to prakticky bez zájmu médií. Nová vlna zdražení bude souviset se zavedením takzvaných emisních povolenek na dovoz čili uhlíkového cla

Emisní povolenky na dovoz čili uhlíkové clo, které EU bez výraznějšího zájmu médií naplno zavádí za zhruba dva měsíce, hned zkraje roku 2026, zásadně poškodí některé sektory české ekonomiky. Ohrozí zaměstnanost a vyvolá inflační tlaky, aniž by země mimo EU byly zásadněji dotčeny. Plyne to z článku v odborném žurnálu Energy Economics, který dopady uhlíkového cla podrobuje zevrubné analýze.

Definitivně bylo uhlíkové clo schváleno v květnu 2023 coby součást balíku Fit for 55 a například produkce cementu v Česku klesne kvůli těmto novým povolenkám na dovoz o 15 %, výroba oceli dokonce o 20 %. Na Slovensku podle zmíněné analýzy ale produkce oceli klesne dokonce o 55 % a v Maďarsku zase výroba hnojiv o více než 40 %. To bude mít nepříznivý dopad na zaměstnanost v daných sektorech.

Více: Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) - Popis problematiky

V Česku už je nyní vážně ohrožena prvovýroba oceli, která tak může po 160 let z českých zemí zcela zmizet. Klíčovým důvodem jsou právě povolenky.

Nové povolenky na dovoz dále podpoří inflační tlaky, které budou nejen v uvedených zemích sílit kvůli dražší výstavbě nemovitostí či dražší zemědělské výrobě nebo třeba zvýšení cen vstupů autoprůmyslu, již tak v EU těžce zkoušeného. V důsledku tudíž v Česku zdraží bydlení, potraviny, ale také třeba cestování, resp. letenky, neboť letecká doprava a související infrastruktura představují velkého konzumenta oceli (upotřebené na výrobu letadel i součástí do nich, výstavbu letištních hal či hangárů, přistávacích ploch atp.)

Nové povolenky EU na dovoz jsou sice primárně namířeny proti zemím mimo EU, které produkují bez emisních povolenek nebo při jejich výrazně nižší ceně. Tyto ekonomiky ale uhlíkové clo EU paradoxně zdaleka nepoškodí tolik jako ekonomiky samotné EU, zejména její východní části.

Důvodem je fakt, že EU postupně s náběhem povolenek na dovoz ukončí přidělování průmyslových povolenek EU ETS1 zdarma. Volné přidělování Brusel umožňuje z velké části v obavě eurounijního průmyslu ze ztráty konkurenceschopnosti vůči zemím mimo EU, které povolenky nezavedly nebo je mají levnější. Tato obava však podle Bruselu začne být se zavedením uhlíkového cla lichá.

Ukončení přidělování povolenek EU ETS1 zdarma bude tlačit cenu těchto povolenek vzhůru, což zasáhne zejména země východní části EU, které jsou obecně chudší a stále si s sebou táhnou zátěž energeticky nehospodárné průmyslové výroby z doby socialismu před pádem železné opony.

Tento nepříznivý druhý efekt ukončení přidělování povolenek zdarma v řadě sektorů, a zejména v zemích východní části EU, převáží první, ochranářský efekt v podobě vzestupu protekcionismu v souvislosti se zavedením uhlíkového cla.

Dopad na jednotlivá nejvíce zatížená odvětví zachycují grafy níže, které pocházejí ze zmíněného odborného článku v žurnálu Energy Economics, jenž vyšel letos v únoru. Grafy zachycují také to, že dopad na některé země EU bude mnohem tíživější než na země mimo EU (které jsou v pravé části daných grafů).

Emisní povolenky EU na dovoz se zpočátku budou týkat odvětví produkce základních surovin cementu, oceli a železa, hliníku, hnojiv, elektřiny a vodíku.

Sazba uhlíkového cla neboli cena povolenek na dovoz se bude vypočítávat tak, že se od průměrné týdenní aukční ceny průmyslových povolenek EU ETS1 odečte nákladnost výrobního využití oxidu uhličitého, případně dalších skleníkových plynů v zemích, které do EU vyvážejí. Přitom, samozřejmě, čím vyšší bude obsah uhlíku či jeho ekvivalentu ve zboží dováženém do EU ze zemí mimo ni, tím vyšší bude sazba uhlíkového cla čili cena potřebných emisních povolenek na dovoz.

EU bude představovat "světovou laboratoř" pro posouzení dopadu emisních povolenek na dovoz. Podobné opatření totiž dosud nikde na světě zavedeno nebylo, s určitou výjimkou amerického státu Kalifornie a kanadské provincie Quebec, které se však s uhlíkovým clem rozhodly experimentovat v omezenější míře, než se chystá EU, a v přirozeně menším rozsahu daném velikostí dotčených trhů.

Více:
ČNB: Uhlíkové clo jako doplněk uhlíkové daně - Globální ekonomický výhled červenec 2025 
Časová osa zavádění mechanismu uhlíkových cel v EU, Přechodné období CBAM 2023 - 2025
Dopady zavádění uhlíkových cel CBAM

 Podívejte se také:
Česko letos financuje ruskou válku na Ukrajině i skrze historicky rekordní dovoz ruské oceli. Emisní povolenky a Green Deal a brzy i uhlíkové EU clo tak nahrávají Rusku hned dvojitě: znesnadňují jeho odstrašení zbrojením a k tomu zvyšují příjem Kremlu