V letních měsících zaznamenala eurozóna pozitivní čísla jak z průmyslu, tak ze služeb - Globální ekonomický výhled říjen 2025 - eurozóna

V letních měsících zaznamenala eurozóna pozitivní čísla jak z průmyslu, tak ze služeb. V průmyslu se dokonce index PMI po 3 letech vymanil z pásma kontrakce. Pozitivní vliv na výrobu mají klesající ceny energií a nízké úrokové sazby. Růst je tažen zejména Francií a Španělskem, Německo stagnuje. Francie se rovněž potýká s vnitřními obtížemi na politické scéně, kdy v září skončil již třetí premiér v letošním roce. Důvodem byla snaha o konsolidaci veřejných financí. Data ze Španělska překonávají očekávání, kdy se daří především sektoru služeb a počet turistů láme historické rekordy. U výhledů Německa lehce opadá prvotní očekávání ohledně viditelného fiskálního impulsu a přelivu pozitivních efektů do dalších evropských ekonomik. Silnější euro rovněž dále snižuje konkurenceschopnost zemí eurozóny na poli mezinárodního obchodu. 

 

Růst spotřebitelských cen v eurozóně v září překonal očekávání a zrychlil na 2,2 % meziročně, jádrová inflace se dostala na 2,4 %. Pokračuje tak trend vyšší inflace ve službách (3,2 % meziročně) a společně s vyšším růstem cen potravin představují tyto dvě složky proinflační riziko. ECB očekává zvolnění tempa růstu mezd, což by mohlo vést ke snížení tempa růstu cen služeb a potažmo přiblížení k inflačnímu cíli. 

 

ECB na svém říjnovém zasedání ponechala v souladu s očekáváním trhů své sazby beze změny. Další snížení se zatím neočekává, inflace by se měla dle zářijového výhledu ECB v příštím roce dostat pod inflační cíl na 1,7 %. Dle prezidentky Ch. Lagardeové se nyní ECB nachází v komfortní situaci, kdy se inflace pohybuje poblíž cíle, u kterého by měla setrvat i ve střednědobém období. Výhled růstu HDP byl pro letošní rok revidován výše, pro příští rok ale lehce níže.