Zdravotní pojišťovny - Celkové výdaje - Výsledky zdravotnických účtů ČR rok 2010-2023

V České republice mají zdravotní pojišťovny z hlediska financování zdravotní péče klíčové postavení. Příjmy zdravotních pojišťoven plynou z veřejného zdravotního pojištění, kterého je povinně účastna každá osoba s trvalým pobytem na našem území. V případě zaměstnaneckého poměru odvádí zaměstnavatel na zdravotní pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu podle zákona č. 592/1992 Sb. Zákon České národní rady o pojistném na veřejné zdravotní pojištění a příslušných novel, z toho 1/3 hradí zaměstnanec a 2/3 zaměstnavatel. Za tzv. státní pojištěnce (děti, studenty do 26 let, osoby na mateřské a rodičovské dovolené, důchodce, uchazeče o zaměstnání a další) je plátcem tohoto pojištění stát. Od 1. 1. 2023 platil stát za každého státního pojištěnce pojistné ve výši 1 900 Kč měsíčně.

Všechny zdroje dat potřebné k sestavení zdravotnických účtů nepřinášejí údaje na stejné úrovni podrobnosti. Ze všech datových zdrojů umožňují nejkomplexnější a nejdetailnější pohled na financování zdravotní péče právě údaje zdravotních pojišťoven, které pokrývají přes 70 % veškerých zdravotnických výdajů. V roce 2020 došlo ke změně datového zdroje. Data se nepřebírají přímo od jednotlivých zdravotních pojišťoven, jak tomu bylo v minulosti, ale z Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS), který je spravován Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Výdaje zdravotních pojišťoven za roky 2010– 2019 byly revidovány. Podrobnější informace o revizi jsou uvedeny v kapitole „Úvod“.

Následující kapitola podává ucelenou informaci o celkových výdajích zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v časové řadě od roku 2010. V kapitole „3.1 Výdaje zdravotních pojišťoven podle diagnóz, pohlaví, věku a krajů“ pak lze nalézt podrobné informace o výdajích zdravotních pojišťoven za roky 2018–2023 v členění na jednotlivé skupiny diagnóz podle Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (dále také „MKN-10“), průměrné výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotní péči na 1 pojištěnce podle pohlaví, věku a diagnóz. Dostupné je také členění výdajů podle krajů.

Celkové výdaje zdravotních pojišťoven – základní údaje

Výdaje zdravotních pojišťoven se v letech 2010–2015 výrazně neměnily a pohybovaly v rozmezí 223–249 mld. Kč. V roce 2016 se výdaje zvýšily na bezmála 261 mld. Kč. Další dva roky (2017, 2018) vzrostly výdaje meziročně v průměru o 6 % a v roce 2019 o 9 %, čímž překročily hranici 300 mld. Kč. Nejvyšší nárůst byl zaznamenán v roce 2020 (o 52 mld. Kč, tedy o 16 %), kdy zdravotní pojišťovny na zdravotní péči vydaly celkem 369,4 mld. Kč. V roce 2021 poprvé stouply výdaje nad pomyslnou hranici 400 mld. Kč. V roce 2022 vzrostly jen o 4 % (o 15,3 mld. Kč) na hodnotu 426,6 mld. Kč. V roce 2023 byl zaznamenán opětovný výrazný nárůst výdajů pojišťoven na zdravotní péči a to o 40 mld. Kč (o 9,4 %). Celkové výdaje zdravotních pojišťoven pro rok 2023 tak činily 466,6 mld. Kč. Celkově v letech 2010 až 2023 uhradily zdravotní pojišťovny za vykázanou péči přes 4,2 bilionu Kč.

Oproti předchozím letům, které byly ovlivněny pandemií onemocnění covid-19 a vyššími výdaji z veřejných rozpočtů, se podíl výdajů zdravotních pojišťoven na celkových výdajích na zdravotní péči v roce 2023 opět zvýšil na 72,7 %, čímž se dostal na hodnoty typické pro období před pandemií.

Přestože výdaje na zdravotní péči v Česku financované z veřejného zdravotního pojištění každoročně rostou, podíl na hrubém domácím produktu (HDP) se v letech 2010–2019 výrazně neměnil a činil v průměru 5,4 %. Vyšší nárůst byl zaznamenán až v roce 2020, kdy podíl na HDP vzrostl z 5,39 % na 6,3 %. Dále v roce 2021, kdy podíl na HDP dosáhl rekordních 6,5 %. V letech 2022 a 2023 byl podíl výdajů financovaných zdravotními pojišťovnami vztažený k HDP obdobný a to 6,1 %

Na jednoho obyvatele vynaložily v roce 2023 zdravotní pojišťovny v průměru 42 893 Kč. O 3 241 Kč více než v roce 2022.

Graf č. 2.6 Zdravotní péče v Česku financovaná zdravotními pojišťovnami – základní ukazatele, 2010–2023

Výdaje zdravotních pojišťoven podle druhu poskytnuté péče

Výdaje zdravotních pojišťoven lze rozdělit podle různých kritérií. Následující část se věnuje výdajům zdravotních pojišťoven podle druhu poskytnuté zdravotní péče.

V tabulce č. 2.2. lze vidět rozdělení celkových výdajů financovaných zdravotními pojišťovnami podle jednotlivých druhů zdravotní péče a služeb.

Každoročně vydávají zdravotní pojišťovny nejvíce peněz za léčebnou péči. V roce 2023 to bylo poprvé v historii více než 300 mld. Kč, konkrétně 309,8 mld. Kč. Meziročně došlo ke zvýšení těchto výdajů o 10 %. Léčebná péče se dělí na lůžkovou, ambulantní, denní a domácí. Naprostá většina výdajů za léčebnou péči připadá na lůžkovou a ambulantní péči. Podrobnější informace v textu níže.

Druhou nejvýznamnější položkou z hlediska výdajů zdravotních pojišťoven byla kategorie léky a zdravotnické prostředky. Do této kategorie patří kromě léků i výdaje za ostatní zdravotnický materiál (dezinfekce, obvazy, náplasti, teploměry atd.) a za terapeutické pomůcky, jako jsou například brýle, pomůcky pro sluchově postižené, berle nebo invalidní vozíky. Celkové výdaje za léky a zdravotnické prostředky činily v roce 2023 57,4 mld. Kč. Meziročně došlo ke zvýšení o 11 %, což je nejvyšší nárůst za celé sledované období vůbec. Na jednoho obyvatele vydaly zdravotní pojišťovny v roce 2023 za léky v průměru 4 714 Kč a 561 Kč za terapeutické pomůcky. Mezi výdaji za léky nejsou podle metodiky SHA zahrnuty výdaje na léky spotřebované přímo ve zdravotnických zařízeních. Podrobněji viz kapitola 3.3, ve které jsou uvedeny veškeré výdaje za léky.

Zajímavým vývojem prošla v posledních letech struktura výdajů zdravotních pojišťoven na preventivní péči. Oproti covidovým letům, kdy zdravotní pojišťovny v rámci preventivní péče vydaly nejvíce peněz za programy pro včasné odhalení nemoci (zahrnující kromě screeningů i antigenní a PCR testy na covid-19), v roce 2023 směřovalo nejvíce finančních prostředků stejně jako před vypuknutím pandemie na programy pro sledování zdravotního stavu, kam se řadí i zubní nebo všeobecné preventivní prohlídky, jednalo se o částku 7,8 mld. Kč.

V předcovidových letech nepřesáhly výdaje na programy pro včasné odhalení nemoci 1,3 mld. Kč. V roce 2020 dosáhly výdaje částky 7,4 mld. Kč a v roce 2021 dokonce 19,7 mld. Kč. Následující rok (2022) došlo k poklesu na 6,4 mld. Kč a v roce 2023 na hodnotu jen o málo vyšší než v roce 2019 a to 2 mld. Kč.

Podobný trend byl zřejmý i u imunizačních programů, v roce 2023 za ně bylo vydáno 1,2 mld. Kč.

Nejmenší část výdajů v rámci preventivní péče jde každoročně na informační a poradenské programy, v roce 2023 se jednalo o částku 406 mil. Kč.

Za dlouhodobou zdravotní péči, která je primárně hrazena ze státního rozpočtu, zaplatily v roce 2023 zdravotní pojišťovny celkem 25,4 mld. Kč. To je 29 % z celkových výdajů na dlouhodobou zdravotní péči, tedy zhruba o 1 p. b. více než v roce předchozím. Meziročně došlo ke zvýšení výdajů o 2,6 mld. Kč, což odpovídalo 11 %. V průměru na jednoho obyvatele činily v roce 2023 výdaje zdravotních pojišťoven na dlouhodobou péči 2 338 Kč.

Celkem 24,9 mld. Kč šlo v roce 2023 na doplňkové služby. Z toho 14,4 mld. Kč na laboratorní služby, 7,7 mld. Kč na dopravu pacientů a 2,8 mld. Kč na zobrazovací metody.

Poslední, z hlediska výdajů významnější péčí, byla rehabilitační péče, na kterou putovala v roce 2023 téměř stejná částka jako na doplňkové služby, tedy 24,9 mld. Od roku 2010 vydávají zdravotní pojišťovny každoročně více peněz za ambulantní rehabilitační péči než za lůžkovou rehabilitační péči. V roce 2023 to bylo 14,3 mld. Kč.