Trump učinil dosud nejzásadnější krok USA ke zničení ruského „ropného bankomatu“, neblaze to pocítí i Indie, Čína či Ukrajina

Americký prezident Donald Trump nebývale přitvrzuje vůči Rusku, a to zásahem proti tamnímu ropnému byznysu, na nějž si netroufla ani administrativa jeho předchůdce Joea Bidena. Trump oznámil potenciálně devastující sankce na dva největší ruské producenty, zodpovídající dohromady za takřka polovinu ruského ropného vývozu, tedy na státní podnik Rosněfť a na Lukoil, který je v soukromých rukou.

Sankce spočívají v odstřižení obou zmíněných podniků od amerického bankovního systému, což jim znemožňuje provádět transakce v dolarech. Dolar přitom představuje jednoznačně dominující měnu světového obchodu s ropou.

Novými sankcemi bude ekonomicky dotčené ovšem nejen Rusko, ale také třeba Indie. Ta představuje největšího odběratele ruské ropy. Avšak po zásahu Trumpovy administrativy lze předpokládat, že vývoz ruské ropy do indických rafinérií spadne prakticky na nulu. Pokud totiž indické rafinérie nechtějí ztratit přístup k dolarovému trhu, musí se nyní ruské ropy vzdát.

Ruská ropa přitom letos představuje více než 36 procent celkového ropného dovozu Indie, plyne z dat analytické společnosti Kpler. Trump už proto v na Indii uvalil v srpnu takzvaná druhotná cla ve výši 25 procent, coby svého druhu sankci za odběr ruské ropy, a tedy za spolufinancování ruské války na Ukrajině. Takže indický vývoz do USA čelí extrémně vysoké celkové celní sazbě 50 procent.

Indii ale nakonec mohou nové sankce USA na ruskou ropu bolet méně než Čínu, jejího druhého největšího odběratele. To proto, že Indie ve větším meřítku odebírá ruskou ropu teprve od roku 2022, kdy ji začala výrazněji nakupovat místo ropy blízkovýchodní, a to kvůli „slevě“ způsobené uvalením západních sankcí v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Čína je dlouhodobým význačným odběratelem ruské ropy, takže její energetická infrastruktura je na ni „uvyklá“ více než ta indická.

Trumpovy nové sankce na ruský ropný byznys představují „dosud nejzásadnější zásah Spojených států mající za cíl zničit ruský válečný bankomat“, uvádí společnost RBC Capital Markets. Podle ní Trump využil poklesu cen ropy na světových trzích z uplynulých týdnů, aby na ruský ropný export udeřil navíc ještě dostatečně dlouhou dobu před volbami do amerického Kongresu v půli funkčního období nynější administrativy USA, které se konají příští rok v listopadu. Možné vyšší ceny pohonných hmot v USA, způsobené otřesy a vzlínáním cen na světovém ropném trhu v důsledku sankcí na ruskou ropu, by totiž republikánům mohly odehnat voliče.

Nové sankce mohou odrážet trvalejší změnu Trumpova postoje vůči Rusku, takže nelze vyloučit, že přijde s dalšími sankcemi na ruskou energetiku a celou ekonomiku a její obchodní partnery. Je ovšem otázkou, do jaké míry mohou takové sankce splnit svůj účel, protože lze očekávat jejich obcházení. Trump chce na summitu v Jižní Koreji příští týden přesvědčit svůj čínský protějšek, Si Ťin-pchinga, aby Čína své nákupy ruské ropy omezila. Spojené státy na Čínu zatím penalizační druhotná cla neuvalily, na rozdíl od Indie.

Nové sankce představují tedy problém zejména pro indické a čínské rafinérie a jejich odběratele. Jedním odběratelů indické nafty, která je tady z velké části vyráběná z ruské ropy, je paradoxně Ukrajina. Letos v létě musel Kyjev citelně navýšit dovoz nafty z Indie poté, co ruské útoky zasáhly rafinérie na Ukrajině a tamní ropné sklady, informovala minulý měsíc agentura Reuters.

Cena ropy Brent v důsledku Trumpova kroku vyskočila o takřka čtyři procenta, avšak z pětiměsíčního minima. Čeští řidiči se tady zatím výraznějšího zdražování pohonných hmot obávat nemusejí. Pohonné hmoty v ČR od začátku října zlevnily o nižší desítky haléřů na litr, nyní se však v důsledku Trumpova kroku může tento pokles cen zastavit, a to částečně i v důsledku oslabování koruny vůči dolaru.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank