Na jednoho obyvatele plzeňského kraje připadá druhý nejvyšší počet aut

Délka komunikací v Plzeňském kraji meziročně mírně vzrostla, počtem kilometrů silnic se řadíme na třetí pozici v rámci Česka. Na jednoho obyvatele v regionu připadá po Praze druhý nejvyšší počet aut. Cestujících veřejnou autobusovou a železniční dopravou přibylo, naopak u přepravovaných osob městskou hromadnou dopravou došlo k poklesu.

Silniční a dálniční síť (k 1. 1. 2025) tvoří v Plzeňském kraji 5 147,1 km komunikací, což je o 5,0 km více než v předcházejícím roce. Hustota silnic a dálnic zde činí 672,9 m/km², čímž se region řadí mezi kraje s celkovou nižší hustotou silnic a dálnic v Česku (7. místo). Převážná část dopravních komunikací je tvořena silnicemi III. třídy (60,6 %) a silnicemi II. třídy (29,0 %). Silnice I. třídy tvoří 8,2 % a dálnice 2,1 % z celkové délky komunikací v regionu. Při meziokresním porovnání se více než pětina silnic kraje nachází na Klatovsku a 17,4 % v okrese Plzeň-sever, nejmenší podíl jich prochází územím okresů Plzeň-město a Rokycany.

Délka silnic a dálnic v Plzeňském kraji k 1. 1. 2025

Dálnice D5 měří celkem 151,8 km a protíná pět okresů Plzeňského kraje: Plzeň-město, Plzeň-jih, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov. Nejdelší část této dálnice vede okresem Tachov (44,7 km). Meziročně došlo na území Plzeňského kraje k mírnému přírůstku celkové délky silnic o 5,0 km, silnic I. třídy o 3,2 km, u ostatních komunikací typu silnice II. a III. třídy dohromady pouze o 1,7 km a u dálnic byl zaznamenán jen zcela nepatrný nárůst. V posledních pěti letech vzrostla na území kraje délka silnic o 18 km, většinou se jednalo o silnice III. třídy (14 km).

Nejvyšším počtem kilometrů silnic se může pochlubit Středočeský kraj (9,3 tis. km) následovaný Jihočeským (6,1 tis.) a Plzeňským regionem (5,0 tis.) na třetí pozici. Nejdelší dálnice jsou ve Středočeském (384,4 km) a Jihomoravském kraji (165,5 km). Dálniční síť Česka tvoří celkem 1 485,9 km dálnic, přičemž meziročně přibylo 97,7 km. Od roku 2020 zůstal stav dálnic v našem kraji téměř neměnný, ale v celé republice přibylo více než 200 km, nejvíce v Jihočeském a Středočeském kraji.

Délka silnic a dálnic podle krajů k 1. 1. 2020 a 2025

Podle údajů z centrálního registru vozidel bylo v roce 2024 evidováno v Plzeňském kraji 400 426 osobních aut (vč. dodávkových). Ve srovnání s předchozím obdobím se počet osobních aut zvýšil o 7 165 kusů, tj. o 1,8 %. V porovnání s rokem 2023 vzrostl i počet motocyklů o 2,6 % na 84 881 a nákladních aut o 1,1 % na 43 404, naopak poklesl počet autobusů o 2,2 % na 741. Znamená to, že na jednoho obyvatele Plzeňského kraje připadá 0,7 osobního auta a motocykl v průměru vlastní každý 7. obyvatel regionu. Na úrovni Česka pak připadá na jednoho obyvatele v průměru 0,6 osobního auta a motocykl vlastní v průměru každý 8. obyvatel. V mezikrajském porovnání se Plzeňský region řadí na druhou pozici za Prahu v počtu osobních aut na osobu. Od roku 2020 se v kraji nejvýrazněji zvýšil počet motocyklů, vzrostl počet osobních i nákladních automobilů, ale mírně klesl počet autobusů.

V rámci Plzeňského kraje bylo v roce 2024 přepraveno 15,4 mil. osob veřejnou autobusovou dopravou, což bylo meziročně o 10,2 % více. Železniční dopravu na území kraje využilo pro svou přepravu 10,1 mil. cestujících. V porovnání s rokem 2020 se jedná o výrazný příliv zákazníků v železniční dopravě, od té doby se přeprava cestujících v rámci regionu zvýšila více než dvojnásobně. Od roku 2020 došlo ke snížení přepravy věcí na území kraje v železniční (o 17,3 %) a výrazněji v silniční nákladní (o 40,8 %) dopravě. Naopak během posledních let významně vzrostl vývoz i dovoz věcí do nebo z jiných krajů při využití silniční nákladní dopravy. V roce 2024 tak bylo silniční nákladní dopravou vyvezeno zboží o objemu 6,3 mil. tun do jiných krajů, z ostatních regionů se do Plzeňského kraje dovezlo 6,5 mil. tun věcí. V železniční dopravě byl v průběhu posledních pěti let zaznamenán nárůst vývozu věcí do jiných krajů (o 30,3 %) a pokles dovozu věcí z jiných krajů (o 44,7 %).

Ve sledovaném roce 2024 byl v Plzeňském kraji patrný mírný meziroční pokles počtu přepravených osob městskou hromadnou dopravou o 2,8 % na 103,4 mil. cestujících. K největšímu úbytku cestujících došlo meziročně u autobusové dopravy, ale také tramvajová a trolejbusová doprava zaznamenala pokles. V porovnání s rokem 2020 došlo k ještě výraznějšímu poklesu přepravovaných osob (celkem o 13,8 %), nejzásadnější snížení bylo evidováno opět u autobusové dopravy (o 21,1 %). V celém Česku bylo v roce 2024 přepraveno městskou hromadnou dopravou 1 982,2 mil. osob, meziročně byl tak zjištěn jen nepatrný nárůst cestujících. Oproti roku 2020 počet přepravovaných osob městskou hromadnou dopravou v republice celkem vzrostl o 27,1 %.

Přeprava cestujících městskou hromadnou dopravou v Plzeňském kraji v letech 2020–2024