Zvýšení příjmů domácností pokrylo růst cenové hladiny, ale reálný růst příjmů stagnoval - Domácnosti - Analýza čtvrtletních sektorových účtů - 2. čtvrtletí 2025

Peněžní a nepeněžní příjmy domácností [1] ve 2. čtvrtletí 2025 nominálně vzrostly meziročně o 3,3 %. Toto nominální zvýšení pokrylo růst cenové hladiny, ale reálný růst příjmů stagnoval. Příjmy sektoru domácností byly reálně vyšší pouze o 0,1 % [2] než ve stejném čtvrtletí předchozího roku, nicméně mezičtvrtletně byly vyšší o 1,7 % [3] .

Nominálně se příjmy sektoru domácností pohybovaly ve 2. čtvrtletí 2025 na 150,6 % úrovně před prvními dopady pandemie covidu, tj. úrovně 4. čtvrtletí 2019. Reálně však dosahovaly příjmy sektoru domácností 107,6 % této „předcovidové“ úrovně.

Na růstu příjmů sektoru domácností se, podobně jako obvykle, nejsilněji podílel růst mezd [4] , zatímco například příjmy z podnikání [5] měly spíše mírný pozitivní vliv. Naopak vliv přerozdělování prostředků (převážně) vládními institucemi [6] působil ve 2. čtvrtletí 2025 na celkové příjmy domácností podobně negativně jako v posledních osmi čtvrtletích (tj. růst odvodů vládním institucím byl rychlejší než růst příjmů od nich). Podle předběžných údajů také přetrvával negativní vliv salda důchodů z vlastnictví.

Spotřeba domácností [7] meziročně nominálně vzrostla o 6,6 % a reálně byla vyšší o 3,3 %. Mezičtvrtletně byla spotřeba domácností reálně vyšší o 1,0 % [8] . Domácnosti již několik čtvrtletí více utrácejí (nejen nominálně, ale i reálně), nicméně jejich celková spotřeba stále ještě zůstává pod svou reálnou úrovní v období před prvními dopady pandemie covidu, tj. pod úrovní 4. čtvrtletí 2019.

Dynamický růst spotřeby domácností byl doprovázen výrazným meziročním nominálním poklesem hrubých úspor [9] (-6,7 %). V porovnání s dramatickým vývojem v předchozích letech se jednalo stále o relativně mírný vývoj. Míra úspor [10] zachycující tendence domácností spořit byla sice meziročně o 2,0 p.b. a mezičtvrtletně o 0,6 p.b. [11] nižší, ale v porovnání s „před-covidovým“ obdobím zůstávala i nadále na poměrně vysoké úrovni (18,4 % [12] ).

Pokles úspor byl provázen také pokračující stagnací investiční aktivity domácností. Nominálně investice domácností dokonce poklesly o 0,6 % [13] . Míra investic [14] dosahovala hodnoty 10,3 % [15] , což bylo o 0,5 p.b. méně než před rokem a o 0,1 p.b. méně než v předchozím čtvrtletí. Od začátku roku 2022 se jedná o dlouhodobě klesající tendenci.

Celková finanční situace sektoru domácností byla ve 2. čtvrtletí 2025 velmi podobná situaci předchozího roku. Mírné zvýšení příjmů domácností a důchodů z podnikání bylo doprovázeno mírně vyšší spotřebou domácností a nižší investiční aktivitou. Domácnosti tak stále měly dostatek volných prostředků, které mohly poskytovat ve formě půjček ostatním sektorům. Ukazatel čistých půjček [16] se udržoval na relativně vysoké úrovni, byť v porovnáním s předchozím rokem poklesl.

---

[1] Reprezentované ukazatelem Hrubý disponibilní důchod (B.6g), který představuje celkový úhrn všech důchodů, které mají domácnosti k dispozici pro spotřebu, investice a jiné účely. V následujícím textu je tento ukazatel nahrazen pojmem „příjmy domácností“.

[2] Pro očištění o vliv cen byl použit deflátor výdajů na konečnou spotřebu domácností.

[3] Tj. po očištění o cenové vlivy ( deflátorem výdajů na konečnou spotřebu domácností) i o sezónní a kalendářní vlivy.

[4] Ukazatel (přijaté) Náhrady zaměstnancům (D.1)

[5] Ukazatel Čistý provozní přebytek a smíšený důchod (B.2n a B.3n)

[6] Reprezentovaný ukazatelem Saldo druhotných důchodů (B.8g).

[7] Ukazatel Výdaje na konečnou spotřebu domácností (P.3)

[8] Údaje očištěné o změny cen a kalendářní a sezónní vlivy.

[9] Hrubé úspory (B.8g) představují část hrubého disponibilního důchodu, která nebyla spotřebována ve formě výdajů na konečnou spotřebu.

[10] Vyjádřená poměrem hrubých úspor a hrubé přidané hodnoty

[11] Údaje očištěné o kalendářní a sezónní vlivy

[12] Údaje očištěné o kalendářní a sezónní vlivy

[13] Reprezentované ukazatelem Tvorba hrubého fixního kapitálu (P.51).

[14] Vyjádřená poměrem hrubé tvorby fixního kapitálu a hrubé přidané hodnoty

[15] Údaje očištěné o kalendářní a sezónní vlivy

[16] Ukazatel Čisté půjčky/výpůjčky (B.9g) činil 98,9 mld. Kč, což bylo o 16,9 mld. Kč méně než před rokem.