Inflace v září skončila pod odhady, když nadále klesala (Analýza makroindikátorů)

Česká inflace v září klesla v meziročním vyjádření z 2,5 % na 2,3 %. Pokračoval tak její postupný sestup z červnového letošního vrcholu ve výši 2,9 %. Zářijová inflace skončila pod očekáváním trhu i ČNB (oboje 2,6 % y/y). Také náš odhad byl vyšší, když počítal s 2,5 %. Inflace se tedy po celé třetí čtvrtletí nacházela pod prognózou centrální banky a její odchylka se navíc postupně navyšovala (po -0,1 pb v červenci a -0,2 pb v srpnu až na -0,3 pb v září).

Hlavním důvodem odchylky od naší prognózy i té od ČNB byly ceny potravin. Potraviny a nealkoholické nápoje v září meziměsíčně zlevnily v průměru o 1,1 %, zatímco námi používané předstihové indikátory ukazovaly na opačný směr vývoje. V meziročním vyjádření růst cen potravin výrazně zpomalil z 4,7 % na 2,7 %, k čemuž přispěla i vyšší srovnávací základna druhé poloviny loňského roku. Na stále zvýšený cenový růst v tomto případě nepříznivě působí efekty změny klimatu, které ale mohou být vyvažovány klesajícími cenami pohonných hmot a energií. Lokální zemědělská úroda byla navíc podle dostupných informací lepší než loni. Ceny alkoholu a tabáku naopak meziměsíčně vzrostly o 0,6 % a jejich meziroční růst zrychlil z 2,7 % na 3,3 %.

Nižší oproti naší prognóze byly i regulované ceny, když zdražení v oblasti školství nebylo tak silné. Ve vzdělávání se ceny tradičně mění jednou ročně se začátkem školního roku. Letos v září se meziročně zvýšily o 4,2 %, zatímco v průběhu předchozích dvanácti měsíců ještě rostly meziročním tempem přesahujícím 11 %. I vlivem toho meziroční růst celé skupiny regulovaných cen zvolnil z 1,0 % na pouhých 0,7 %. V poklesu navíc pokračovaly ceny energií pro domácnosti, když řada dodavatelů s nástupem topné sezóny ohlásila další zlevnění. V září se ceny energií meziměsíčně snížily v průměru o 0,7 %, což oproti předchozím měsícům představuje významné zrychlení tempa jejich poklesu.

Ceny pohonných hmot druhý měsíc v řadě klesaly. V září byly meziměsíčně nižší o 0,7 % po srpnovém poklesu o 0,9 %. Po odeznění důsledků červnového konfliktu na Blízkém východě se tak obnovil trend zlevňování u čerpacích stanic. Na ten působí zvyšující se objem těžby ze strany skupiny OPEC v kombinaci s utlumenou poptávkou po ropě vlivem přetrvávající slabosti globálního průmyslu. Významně tuzemské ceny ovlivňuje také silnější kurz české koruny. Meziroční pokles cen pohonných hmot se přesto v září zmírnil z 7,7 % na 3,7 %, když oproti potravinám v tomto případě působila srovnávací základna naopak.

Jádrová inflace v září setrvala na 2,8 % y/y. To bylo v souladu s prognózou ČNB a mírně nad naším odhadem ve výši 2,7 %. Nezaokrouhlený údaj se však pohyboval přesně na pomezí obou zmíněných hodnot. V meziměsíčním sezonně očištěném vyjádření pak jádrová inflace podle našeho odhadu zpomalila ze srpnových 0,3 % na 0,1 %. Z hlediska struktury na zvýšenou inflaci nadále působí hlavně služby. Jejich cenový růst v září stagnoval v meziročním vyjádření na 4,7 %, zatímco u zboží došlo ke zvolnění dynamiky z 1,1 % na 0,8 %. Meziroční růst imputovaného nájemného se v souladu s našimi očekáváními sice nadále držel na zvýšených úrovních, dále však již nezrychloval (v září čtvrtý měsíc v řadě stagnoval na 4,9 % y/y). Podobně také růst skutečně placeného nájemného zůstal beze změny na 5,7 % y/y. Meziměsíčně byla celková (-0,6 % NSA) i jádrová inflace výrazně záporná, na což ale působilo především odeznění sezonního nárůstu cen dovolených z letních měsíců.

Očekáváme, že trend postupně klesající inflace přetrvá a ta se tak do konce roku ještě více přiblíží ke dvouprocentnímu cíli centrální banky. Pokud bychom odečetli vliv působení letošního zvýšení spotřebních daní na tabákové výroby a alkohol, tak meziroční inflace již v září činila 2,1 %. Jádrová inflace ale do konce roku nejspíše zůstane zvýšená, když by podle naší prognózy měla setrvat nad 2,5 % y/y. V příštím roce pak očekáváme celkovou i jádrovou inflaci poblíž dvouprocentního cíle ČNB.