Pracovití a nejistí: Nová analýza STEM vyvrací mýtus o „pohodlnosti“ dlouhodobě nezaměstnaných

Q: „Jak důležité pro Vás je, aby Vaše práce naplňovala následující aspekty?

“ Zdroj: STEM – Trendy 6/2025 Zdroj: STEM/GŘ ÚP, 6/2025 Vlastní aktivitu klientů při hledání práce jsme sledovali prostřednictvím počtu kontaktů vůči zaměstnavatelům, například jako počet rozeslaných životopisů nebo absolvovaných pohovorů. „ Ukázalo se, že intenzita rozesílání životopisů není přímo úměrná úspěchu v podobě pozvání na pohovor,“ říká Kateřina Broža, analytička STEM. „Největší úspěšnost vykazovali ti, kteří reagovali na 1–5 pracovních nabídek v posledních třech měsících,“ doplňuje. Naopak ti, kteří rozesílali vyšší počty odpovědí, měli nižší počet pozvání na pohovor. Výsledky naznačují, že u menšího počtu reakcí dochází k cílenému výběru odpovídajících nabídek, což zvyšuje šanci na pozvání k pohovoru.

Q: „Kolika zaměstnavatelům jste odhadem za poslední tři měsíce zaslal(a) životopis nebo odpověděl(a) na pracovní inzerát?

“ Zdroj: STEM/GŘ ÚP, 6/2025 Důležitým parametrem pro nás také byla kvalita života osob v nezaměstnanosti. Výsledky ukazují, že mezi četností vstupu do evidence ÚP a subjektivní životní spokojeností existuje souvislost. S rostoucím počtem registrací spokojenost se životem respondentů výrazně klesá. Tento poznatek vyvrací zjednodušující představu, že dlouhodobý pobyt v evidenci je převážně důsledkem osobní pohodlnosti. Naopak, data ukazují, že u této skupiny není pozorovatelné nadměrné ani neobvyklé čerpání sociálních dávek.

Q: „Do jaké míry jste celkově spokojen(a) se svým životem?

“ Zdroj: STEM/GŘ ÚP, 6/2025 Při hledání podpory se lidé nejčastěji obracejí na členy rodiny (62 %). Alarmující je, že pětina dotázaných nemá nikoho, na koho by se mohla obrátit. Jen 4 % by využila pomoc mimo rodinu, například sociálního pracovníka nebo neziskovou organizaci. „Tato zjištění podtrhují význam ÚP ČR, který pro část osob představuje jediné reálně dostupné místo, kde mohou získat podporu,“ doplňuje Kristýna Hondlíková, analytička STEM. Je pro ně jediným bodem kontaktu se státem.

Q: „Je ve Vašem okolí někdo, na koho se můžete obrátit, když potřebuje s něčím poradit nebo pomoci, např. při vyplňování formulářů nebo jednání s úřady?

“ Jak jsme už zmínili výše, tak lidé v nezaměstnanosti nečerpají sociální dávky v takové intenzitě, jak bychom očekávali. Pokud jde o konkrétní zdroje příjmů, kromě finanční výpomoci od rodiny a blízkých nevystupují do popředí žádné výraznější zdroje. Práci „na černo“ přiznává 6 % respondentů, častěji muži než ženy. Z pohledu sociálních dávek byly doposud nejčastěji využívaným nástroji příspěvky na bydlení (12 %) a přídavky na děti (10 %). „ Více než polovina osob (52 %) však nečerpá žádnou formu sociální podpory,“ shrnuje Broža. Podporu v nezaměstnanosti pobírá na základě zjištěných dat pouze 18 % respondentů, přičemž jde převážně o osoby starší 50 let. „Vyberte prosím všechny zdroje příjmů, ze kterých jste v posledních 3 kalendářních měsících získal(a) Vy osobně nějaké peníze:“ Zdroj: STEM/GŘ ÚP, 6/2025 Výzkum měl podobu kvantitativního šetření realizovaného na výběrovém souboru osob vedených v evidenci ÚP ČR po dobu 9–12 měsíců. Reprezentovanou populaci tvořili obyvatelé ČR ve věku 15–65 let. Sběr dat probíhal formou online dotazování (CAWI), kdy dotazník vyplňoval respondent samostatně bez přítomnosti tazatele. Celkově bylo osloveno 14 308 osob, návratnost činila 19,8 %. Do analýzy bylo zařazeno N = 2 833 respondentů. Dotazování proběhlo v období 5.–13. června 2025, přičemž 9. června byla provedena urgence odpovědí. Výběrový rámec tvořil registr uchazečů o zaměstnání vedený ÚP ČR (9–12 měsíců evidence). Je třeba mít na paměti, že čistě online forma sběru pravděpodobně snížila účast osob s nižší digitální gramotností, což představuje určité omezení výzkumu a jeho výsledků.

Pracovní dráhy ukazují, že většina nezaměstnaných má zkušenost se stabilní prací. Přesto tato skupina často vnímá, že není na trhu práce vítána a že se obtížně orientuje v pracovních nabídkách: 35 % nerozumí inzerátům a 55 % uvádí nejistotu při komunikaci se zaměstnavatelem. Důvodem, proč jsou nyní v evidenci nezaměstnaných, je nejčastěji věk, péče o druhé nebo zdravotní stav. Zajímavé je také zjištění, že právě u této skupiny není patrné nadměrné ani neobvyklé čerpání sociálních dávek. Významnou roli hraje zdravotní stav. Zatímco většina uchazečů neuvádí formální zdravotní omezení, více než polovina připouští, že jejich zdraví jim komplikuje hledání práce. Status osoby se zdravotním postižením má přitom jen pětina respondentů.

Pokud se budeme ptát na klíčové aspekty, které lidé hledají v práci, tak Češi a Češky řadí na první místo peníze, pak pracovní dobu a v závěsu je blízkost do práce. U osob v dlouhodobé nezaměstnanosti jsou to navíc mezilidské vztahy, které hrají roli. Přičemž je řadí na první místo pomyslného žebříčku. V obou případech je vhodná pracovní doba na druhém místě.

„Jak důležité pro Vás je, aby Vaše práce naplňovala následující aspekty?“

Zdroj: STEM – Trendy 6/2025 Zdroj: STEM/GŘ ÚP, 6/2025

Vlastní aktivitu klientů při hledání práce jsme sledovali prostřednictvím počtu kontaktů vůči zaměstnavatelům, například jako počet rozeslaných životopisů nebo absolvovaných pohovorů. „Ukázalo se, že intenzita rozesílání životopisů není přímo úměrná úspěchu v podobě pozvání na pohovor,“ říká Kateřina Broža, analytička STEM. „Největší úspěšnost vykazovali ti, kteří reagovali na 1–5 pracovních nabídek v posledních třech měsících,“ doplňuje. Naopak ti, kteří rozesílali vyšší počty odpovědí, měli nižší počet pozvání na pohovor. Výsledky naznačují, že u menšího počtu reakcí dochází k cílenému výběru odpovídajících nabídek, což zvyšuje šanci na pozvání k pohovoru.

„Kolika zaměstnavatelům jste odhadem za poslední tři měsíce zaslal(a) životopis nebo odpověděl(a) na pracovní inzerát?“

Zdroj: STEM/GŘ ÚP, 6/2025

Důležitým parametrem pro nás také byla kvalita života osob v nezaměstnanosti. Výsledky ukazují, že mezi četností vstupu do evidence ÚP a subjektivní životní spokojeností existuje souvislost. S rostoucím počtem registrací spokojenost se životem respondentů výrazně klesá. Tento poznatek vyvrací zjednodušující představu, že dlouhodobý pobyt v evidenci je převážně důsledkem osobní pohodlnosti. Naopak, data ukazují, že u této skupiny není pozorovatelné nadměrné ani neobvyklé čerpání sociálních dávek.

„Do jaké míry jste celkově spokojen(a) se svým životem?“

Zdroj: STEM/GŘ ÚP, 6/2025

Při hledání podpory se lidé nejčastěji obracejí na členy rodiny (62 %). Alarmující je, že pětina dotázaných nemá nikoho, na koho by se mohla obrátit. Jen 4 % by využila pomoc mimo rodinu, například sociálního pracovníka nebo neziskovou organizaci.

„Tato zjištění podtrhují význam ÚP ČR, který pro část osob představuje jediné reálně dostupné místo, kde mohou získat podporu,“ doplňuje Kristýna Hondlíková, analytička STEM. Je pro ně jediným bodem kontaktu se státem.

„Je ve Vašem okolí někdo, na koho se můžete obrátit, když potřebuje s něčím poradit nebo pomoci, např. při vyplňování formulářů nebo jednání s úřady?“

Jak jsme už zmínili výše, tak lidé v nezaměstnanosti nečerpají sociální dávky v takové intenzitě, jak bychom očekávali. Pokud jde o konkrétní zdroje příjmů, kromě finanční výpomoci od rodiny a blízkých nevystupují do popředí žádné výraznější zdroje. Práci „na černo“ přiznává 6 % respondentů, častěji muži než ženy. Z pohledu sociálních dávek byly doposud nejčastěji využívaným nástroji příspěvky na bydlení (12 %) a přídavky na děti (10 %). „Více než polovina osob (52 %) však nečerpá žádnou formu sociální podpory,“ shrnuje Broža. Podporu v nezaměstnanosti pobírá na základě zjištěných dat pouze 18 % respondentů, přičemž jde převážně o osoby starší 50 let.

„Vyberte prosím všechny zdroje příjmů, ze kterých jste v posledních 3 kalendářních měsících získal(a) Vy osobně nějaké peníze:“

Zdroj: STEM/GŘ ÚP, 6/2025

Výzkum měl podobu kvantitativního šetření realizovaného na výběrovém souboru osob vedených v evidenci ÚP ČR po dobu 9–12 měsíců. Reprezentovanou populaci tvořili obyvatelé ČR ve věku 15–65 let.
Sběr dat probíhal formou online dotazování (CAWI), kdy dotazník vyplňoval respondent samostatně bez přítomnosti tazatele. Celkově bylo osloveno 14 308 osob, návratnost činila 19,8 %.
Do analýzy bylo zařazeno N = 2 833 respondentů. Dotazování proběhlo v období 5.–13. června 2025, přičemž 9. června byla provedena urgence odpovědí.
Výběrový rámec tvořil registr uchazečů o zaměstnání vedený ÚP ČR (9–12 měsíců evidence). Je třeba mít na paměti, že čistě online forma sběru pravděpodobně snížila účast osob s nižší digitální gramotností, což představuje určité omezení výzkumu a jeho výsledků.

STEM založil v roce 1990 Jan Hartl. Organizace vyrostla z úsilí několika nadšenců, kteří vytvořili první polistopadovou tazatelskou síť pro průběžné sledování postojů československé společnosti. První výzkum názorů obyvatel STEM realizoval už v březnu roku 1990.

STEM se zaměřuje se na rozmanitou paletu kvantitativního i kvalitativního sociologického výzkumu, přípravu datových podkladů a sekundárních analýz různých zdrojů, poradenství založené na datech a vytváření komunikačních strategií. Jsme členem sdružení SIMAR a hlásíme se k jeho standardům.

Více informací na: www.stem.cz