Vládní akvizice pod Trumpem: Intel, těžaři, ocel. Další na řadě obrana?

Realizace plánu administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa na navrácení výroby do Spojených států a zapojení vlády do kritických průmyslových odvětví jede na plné obrátky. Pod Trumpem už americká vláda získala podíl v pěti veřejně obchodovaných společnostech. O jaké podniky se jedná a jakou dohodu s nimi Bílý dům uzavřel?

Intel (10% podíl)

Dříve udělené vládní granty pro Intel v rámci CHIPS Act na investice ve výši 5,7 miliardy dolarů a státní dotace ve výši 3,2 miliardy dolarů přidělené v rámci programu Secure Enclave přetavila Trumpova administrativa v desetinový podíl v tomto tradičním polovodičovém výrobci, který v posledních letech výrazně zaostal za konkurencí a finančně značně strádá.

Bezprecedentní dohoda je navíc navržena tak, aby zabránila potenciálnímu vyčlenění hluboce ztrátové výrobní divize (Foundry Services) Intelu. Právě na výrobu čipů v USA totiž Trump klade ve své politice velký důraz.

Bílý dům také vyjednal pětiletou opci, jež vládě umožňuje získat dalších pět procent ve společnosti za 20 dolarů za akcii, pokud vlastnictví Intelu ve Foundry Services klesne pod 51 procent, připomíná server Benzinga.

Akcie od 22. srpna, tedy od dokončení obchodu mezi USA a Intelem, stouply už o 47,5 procenta. Za růstem ale stojí více důvodů, mezi nimiž je například to, že kromě americké vlády v Intelu investovaly také SoftBank či Nvidia.

MP Materials (15% podíl)

Vedle čipů je pro USA klíčovým průmyslovým odvětvím také těžba a zpracování vzácných zemin, kde má dominantní podíl Čína. To se Trumpova administrativa snaží změnit, a tak ministerstvo obrany vstoupilo do společnosti MP Materials, v níž získalo 15procentní podíl prostřednictvím nákupu prioritních akcií v hodnotě 400 milionů dolarů.

MP Materials provozuje jediné plně integrované zařízení na těžbu a zpracování vzácných zemin v USA. Pentagon se po odkoupení zmíněného podílu stal největším akcionářem podniku.

Transakce byla dokončena 11. července. Od té doby akcie MP Materials posílily téměř o 65 procent.

Lithium Americas (10% podíl)

Minulý týden americké ministerstvo energetiky oznámilo, že převzalo pětiprocentní podíl ve společnosti a dalších pět procent ve společném podniku s General Motors, který stojí za projektem Thacker Pass, což je lithiový důl v Nevadě, jenž se má stát největším zdrojem lithia na západní polokouli.

Trumpova administrativa získala podíl výměnou za restrukturalizaci vládní půjčky ve výši 2,26 miliardy dolarů. Peníze z úvěru mají jít právě na rozvoj dolu Thacker Pass, který by mohl být otevřen v roce 2028.

Od akvizice vládního podílu (1. října) vzrostly akcie Lithium Americas o 20 procent.

Trilogy Metals (10% podíl)

Nejnovější vládní akvizice se váže ke společnosti Trilogy Metals. Opět se jedná o desetinový podíl a opět se vztahuje k těžařskému byznysu.

Bílý dům v úterý oznámil, že podíl převzal prostřednictvím investice ve výši 35,6 milionu dolarů na podporu průzkumu v těžební oblasti Ambler na Aljašce, kde jsou jedny z největších nerozvinutých pásů mědi a zinku na světě.

Akcie Trilogy Metals reagovaly na zprávu o vstupu americké vlády do podniku v úterním premarketu v jednu chvíli růstem až o 215 procent.

US Steel („zlatá akcie“)

Z pohledu data se jedná o nejstarší propojení soukromého a státního byznysu pod Trumpem. Ten v polovině června schválil partnerství americké ocelářské společnosti US Steel s japonským konkurentem Nippon Steel, vyjednal si ale podmínku, že USA dostanou „zlatou akcii“.

Nejedná se sice o typický akciový podíl, nicméně „zlatá akcie“ vládě USA zaručuje trvalé právo veta nad klíčovými firemními rozhodnutími včetně přemístění ústředí z Pittsburghu, přesunu výroby do zámoří nebo uzavření výrobních závodů, vysvětluje Benzinga.

V hledáčku také obranný průmysl

Zdá se, že Trump a jeho tým hodlají v této investiční strategii dál pokračovat, přičemž portfolio by se v budoucnu mohlo nově rozšířit o firmy z obranného průmyslu. Tuto možnost totiž koncem srpna otevřel ministr obchodu Howard Lutnick, který uvedl, že Bilý dům zvažuje nákup vlastnických podílů ve velkých dodavatelích pro Pentagon.

Lutnick byl dokonce v rozhovoru pro CNBC konkrétní a zmínil společnost Lockheed Martin, ke které poznamenal, že vzhledem k tomu, že téměř všechny své příjmy získává od federálních odběratelů, tak je "v podstatě prodlouženou rukou americké vlády".

Jeho komentáře následně vyvolaly rally na akciích v obranném sektoru. Akcie Lockheed Martin od té doby posílily zhruba o 12 procent.