Údaje o výkonu české ekonomiky za letošní 2. čtvrtletí potvrdily růst HDP tempem 0,5 % mezikvartálně a 2,6 % meziročně

Zpřesněné údaje o výkonu české ekonomiky za letošní 2. čtvrtletí potvrdily růst HDP tempem 0,5 % mezikvartálně a 2,6 % meziročně.

Mezikvartální růst české ekonomiky táhla domácí poptávka: spotřeba domácností a vlády, investiční výdaje a také tvorba zásob, zatímco příspěvek čistých exportů byl negativní.

Pro letošek držíme náš odhad celoročního růstu HDP na úrovni 2,2 %, rizika pro tento výhled ale existují v obou směrech v podobě celních válek a vyšších evropských výdajů na obranu a infrastrukturu.

Dle zpřesněných údajů vykázala česká ekonomika v letošním 2. čtvrtletí růst HDP tempem 0,5 % mezikvartálně a 2,6 % meziročně: v souladu s dříve reportovanými daty.

Údaje o HDP zároveň potvrzují, že počínaje loňským 3. čtvrtletím vykazuje české ekonomiky skutečně solidní tempa mezikvartálního růstu HDP.

Mezikvartální růst HDP byl v letošním 2. čtvrtletí tažen spotřebou domácností a vlády, změnou stavu zásob a investičními výdaji (hrubá tvorba fixního kapitálu).

Čisté exporty měly na mezikvartální výkon české ekonomiky negativní vliv v důsledku kombinace slabého růstu vývozů a poměrně svižného mezikvartálního růstu dovozů.

Na spotřebu domácností i nadále působí příznivý vliv kombinace nízké inflace a solidního růstu nominálních mezd.

Průměrná reálná mzda v české ekonomice roste, což povede k dalšímu růstu spotřeby domácností.

Stav zásob je doplňován z nízkých úrovní a zásoby by tak měly v nejbližších čtvrtletích podporovat mezikvartální výkon české ekonomiky i nadále.

Tahounem meziročního růstu HDP byly v letošním 2. čtvrtletí zásoby, spotřeba domácností a spotřeba vlády.

Čisté exporty a mírně též výdaje na hrubou tvorbu fixního kapitálu (tj. investiční výdaje) měly v letošním 2. čtvrtletí negativní dopad na meziroční výkon české ekonomiky.

Loni vykázala česká ekonomiky růst HDP na úrovni 1,1 %, v letošním roce by se tempo růstu HDP mohlo zdvojnásobit a dosáhnout úrovně 2,2 %.

Klíčovými tahouny růstu HDP by letos měla být spotřeba domácností a vývoj stavu zásob, pozitivně přispěje také vládní spotřeba a oživit by se mohly také investiční výdaje.

Nejistotu pro letošní rok stále jsou cla ze strany Spojených států, jež pro hospodářský růst v Evropě představují negativní faktor; evropský růst může naopak profitovat z vyšších výdajů na obranu a infrastrukturu.

Pro letošní 2. pololetí očekáváme zmírnění mezikvartálního růstu HDP, v průběhu roku 2026 by se ale měla dynamika mezikvartálního růstu české ekonomiky zvýšit díky evropským výdajům na obranu a infrastrukturu.

Důležitou součástí dnes zveřejněných údajů za letošní 2. čtvrtletí jsou statistiky sektorových účtů, jež popisují situaci domácností a firem z pohledu jejich příjmů, výdajů a úspor.

Za zmínku stojí, že reálný měsíční příjem domácností ze zaměstnaní v 2. čtvrtletí mezikvartálně vzrostl o 1,4 % a v meziročním vyjádření o 4,1 %, což jsou velmi solidní výsledky.

Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na jednoho obyvatele v letošním 2. čtvrtletí vzrostl o 0,1 % v mezičtvrtletním vyjádření a 0,3 % v meziročním vyjádření.

Reálná spotřeba na obyvatele vzrostla o 2,9 % meziročně a o 0,8 % v mezičtvrtletním vyjádření.

Meziroční tempo růstu reálné spotřeby na obyvatele oproti letošnímu 1. čtvrtletí mírně zrychlilo, což odpovídá zrychlení růstu reálných příjmů a vývoji míry úspor.

Míra úspor domácností v letošním 2. čtvrtletí klesla meziročně o plné 2 procentní body, na úroveň 18,4 %.

V mezikvartálním vyjádření míra úspor ve 2. čtvrtletí vzrostla o 0,6 procentního bodu, jde ale o první mírný nárůst po předchozích třech čtvrtletích s mezikvartálními poklesy.

Pokles míry úspor domácností je reflexí ochoty tuzemských domácnosti více ochotné utrácet na spotřebu a mírný mezikvartální nárůst míry úspor, pozorovaný v letošním 2. čtvrtletí, je dle našeho názoru spíše výjimkou a trend k pozvolnému mezikvartálnímu poklesu míry úspor by se měl v dalších čtvrtletích potvrdit.

Na straně nefinančních podniků v letošním 2. čtvrtletí míra zisku mezikvartálně nepatrně klesla na úroveň 43,6 %, v meziročním vyjádření byla nižší o 1,5 procentního bodu.

Na úrovni 43,6 % byla míra zisku druhá nejnižší od 4. čtvrtletí 2021 (hůře než letošní 2. čtvrtletí na tom bylo závěrečné čtvrtletí 2024 s mírou zisku 43,4 %).

Ziskové marže byly od 3. čtvrtletí 2023 mezikvartálně v sestupném trendu, v letošním 1. pololetí se ale ziskové marže v zásadě stabilizovaly, ovšem na historicky nízkých úrovních.

Z pohledu krocení inflačních tlaků v ekonomice jde o náznak určité stabilizace, důležité ovšem bude, zda tato stabilizace míry zisku bude trvat i v letošním 2. pololetí.

Míra investic nefinančních podniků ve 2. čtvrtletí mezikvartálně stagnovala na úrovni 26,3 %, když v průběhu loňského roku míra investic převážně pozvolna rostla.

V meziročním vyjádření míra investic nefinančních podniků klesla o 1,2 procentního bodu.

Výhled na letošní rok je v řadě ohledů zahalen nejistotami: silnější růst české ekonomiky a čerpání prostředků z fondů EU hovoří pro oživení míry investic nefinančních podniků, ve stejném směru by měla působit perspektiva vyšších evropských výdajů na obranu.

Pomyslný protivítr ale představují cla ze strany Spojených států s jejich negativním dopadem na mezinárodní obchod a globální hospodářskou aktivitu obecně.

Radomír Jáč

hlavní ekonom

Generali Investments CEE

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.