Zlatá unce dnes poprvé v dějinách dosáhla ceny 80 000 korun. Před 20 lety vyšla na méně než 10 000 korun, ve zlatě dnes Češi mají čtyřikrát nižší průměrnou mzdu než tehdy

Zlato láme rekord za rekordem, v dolarech i v korunách. V české měně dnes ráno žlutý kov poprvé v dějinách dosáhl psychologické úrovně 80 000 korun za troyskou unci, prodával se až za takřka 80 221 korun za unci, plyne z dat agentury Bloomberg. Vzestup ceny zlata je poslední dobou stále závratnější. Plyne to třeba i z výčtu jeho korunových cenových milníků dle Bloombergu (vývoj korunové ceny zlata od začátku roku 2000 zachycuje graf níže).

Vždyť ceny 70 000 korun za unci dosáhlo zlato dějinně poprvé letos 7. února, hodnoty 60 000 korun pak historicky vůbec poprvé loni 25. září. Cenovky „50 000 Kč“ dosáhla zlatá unce poprvé 5. března 2024. Ovšem za historicky prvním zdoláním mety 40 000 korun už je třeba se vydat hlouběji do minulosti, a sice do 23. března 2020, kdy první vlna covidové pandemie zasáhla USA. Nic to však není proti tomu, jak hluboko do minulosti je třeba se vydat za překonáním ceny 30 000 Kč za unci – do 9. srpna 2011. Tehdy zlato zdražovalo kvůli šokujícímu snížení ratingu dluhu USA, prvnímu v dějinách, v podání agentury Standard & Poor’s. Hodnotu 20 000 Kč zlato poprvé pokořilo 30. ledna 2009, kvůli kulminující světové finanční krizi, která tehdy výrazně oslabila českou korunu. Přitom za méně než 10 000 Kč se unce zlata prodávala naposledy 12. května 2005.

Zatímco tedy korunová cena zlata narostla za posledních 20 let více než osminásobně, průměrná hrubá mzda v ČR pouze 2,7násobně. Letos v druhém čtvrtletí totiž činila 49 902 Kč, kdežto ve druhém čtvrtletí roku 2005 celkem 18 112 Kč. Za průměrnou mzdu tedy bylo roku 2005 možné pořídit takřka dvě unce zlata, v současnosti už si za průměrnou mzdu lze pořídit jen lehce přes půl unce zlata. Ve zlatě tak dnes Češi berou v průměru zhruba čtyřikrát méně než před dvaceti lety.

Vývoj ceny zlata, které si svoji kupní sílu drží po tisíciletí, tedy svým způsobem varuje. S postupným inflačním znehodnocováním papírových peněz, nejen české koruny, eroduje také kupní síla práce v těchto penězích odměňované. Eroduje tedy právě kupní síla mzdy. Přestože lidem mzda nominálně narůstá, podstatná část tohoto nárůstu představuje inflační nafouknutí, jakousi „vatu“, která vzniká například proto, že státy kvůli svému deficitnímu hospodaření a dluhům právě podněcují inflaci a související znehodnocování papírových peněz, aby dluhy pokryly.

Právě rostoucí zadlužení států, v čele s USA, je klíčovým důvodem nynějšího růstu ceny zlata. Mezinárodní investoři se tak zajišťují právě vůči očekávanému inflačnímu znehodnocování papírových peněz, primárně amerického dolaru, k němuž dle nich dojde v důsledku nutnosti rostoucí dluhy pokrýt dluhy novými. Právě toto vytloukání dluhového klínu klínem je stěžejním zdrojem znehodnocování peněz. Ceně zlata ale kromě něj svědčí také houstnoucí geopolitické napětí či nákupy drahého kovu v podání zejména těch centrálních bank, jako je čínská, které se snaží omezit své držení právě dolaru a dolarových aktiv.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank