Proč ČNB ponechala sazby beze změny? A stát ve čtvrtek prodal dluhopisy za 9,6 mld. Kč?

Bankovní rada ČNB se na svém šestém měnově-politickém zasedání v letošním roce minulý týden rozhodla stejně jako na předchozím srpnovém a červnovém zasedání pro ponechání úrokových sazeb beze změny na stávajících úrovních. 2T repo sazba tak setrvala na 3,5 %, diskontní sazba tudíž zůstala na 2,5 % a lombardní sazba setrvala na 4,5 %. Pro tento krok se rozhodlo všech sedm členů bankovní rady.

Bankovní rada ČNB se pro tento krok rozhodla především v důsledku stále přetrvávajících, a i vůči aktuálním sazbám rezistentních vysokých cen služeb. To i praxi velice viditelně u cen v pohostinství a ubytovacích službách. Důležitou roli pro toto rozhodnutí bankovní rady sehrály i silně se zvyšující ceny nemovitostí a svižně rostoucí reálné mzdy. Ty pak podporují zvyšující se celkovou spotřebu a mohou přispět k opětovnému navyšování spotřebitelských cen v ČR.

Současně se ve druhé polovině roku začalo více dařit české ekonomice a zároveň byla, a i nadále je česká koruna k oběma hlavním světovým měnám poměrně silná. Pro představu - vůči euru byla česká měna právě v průběhu minulého týdne nejsilnější za poslední dva roky. Což byly další argumenty pro ČNB, že může ponechat sazby na stávajících, a tedy mírně vyšších hodnotách.

To potom právě hlavně z důvodu jakéhosi boje proti stále vysokým cenám služeb a velmi rychle rostoucím mzdám. Dokonce se na dalších zasedáních bankovní rady nevylučuje možnost mírného zvýšení sazeb. Nově stanovené úrokové sazby začaly být platné od čtvrtka 25. září. Další měnově-politické zasedání bankovní rady ČNB proběhne 6. listopadu.

Stát v průběhu minulého týdne prodal dluhopisy za 9,6 mld. Kč

České ministerstvo financí (MF) minulý týden v rámci pravidelné aukce pod záštitou České národní banky prodalo státní dluhopisy v celkovém objemu 9,6 miliardy korun. Což bylo o 1,6 miliardy více, než bylo původně uvedeno v emisním kalendáři z konce srpna. Zájem z řad investorů o tyto emise českých státních cenných papírů byl velice silný. Celková poptávka totiž ve výsledku dosáhla 20,5 miliardy korun čili více než dvojnásobek nabídky.

Zájem o dluhopisy se splatností v roce 2034 pak překonal očekávání

Největší zájem mezi investory vyvolaly desetileté dluhopisy splatné v roce 2034. Poptávka po nich dosáhla 10,1 miliardy korun, přičemž MF jich nakonec prodalo za 5,4 miliardy, tedy o 1,4 miliardy více, než se původně plánovalo. Průměrný výnos těchto cenných papírů činil 4,42 % ročně. Investoři potom projevili zájem i o dluhopisy s delší splatností.

Státní dluhopisy s delší splatností, tedy v roce 2036 se prodaly v objemu 3,2 miliardy korun. S tím, že poptávka investorů činila 7,9 miliardy. Průměrný výnos zde dosáhl 4,52 %. Co se týče cenných papírů s nejdelší splatností čili do roku 2044, tak ty byly prodány v celkovém objemu jedné miliardy korun, byť za ně investoři nabízeli 2,5 miliardy korun. Průměrný výnos těchto dluhopisů byl nejvyšší, a to 4,84 %.

Tempo emisí sice zpomaluje, nadále ale převyšuje původní plány

Ačkoli v říjnu plánuje ministerstvo vydat státní dluhopisy v hodnotě 18 miliard korun, což signalizuje určité zvolnění emisní aktivity státu, tak za celý rok letošní rok 2025 zatím emise výrazně překračují původní předpoklady. Od začátku letošního roku do konce srpna prodalo MF státní dluhopisy za 248 miliard korun. Celkově tudíž všechny zářijové aukce, včetně té z minulého týdne, přinesly státu dalších 20,8 miliardy korun. Celoroční plán emisí se pohybuje v rozmezí 350 až 450 miliard korun, jak vyplývá ze Strategie financování a řízení státního dluhu.

Na co stát peníze z dluhopisů vlastně aktuálně potřebuje?

Výnosy z emisí dluhopisů stát aktuálně využívá především k financování letošního rozpočtového deficitu, který by měl činit 241 miliard korun. Další část prostředků směřuje na splacení starších dluhopisů, které v letošním roce právě dosahují svých splatností.

Petr Špirit

Aktuálním vývojem nejen na finančních trzích se zabývá více než devět let. V rámci analytické činnosti se ve společnosti Bidli specializuje především na nemovitostní a hypoteční trh, energetiku a investice. Rovněž se věnuje i akciovým a komoditním trhům a monetární politice. Pravidelně k těmto tématům a odvětvím píše články a zpracovává analýzy, které jsou následně publikovány.

Několik delších let pak působil u jedné ze známých velkých brokerských společností. Zároveň byl u zrodu vícera ekonomických pořadů a zpravodajství.

Bidli je česká společnost, která nabízí komplexní služby v oblasti realit, financování bydlení, výstavby rodinných domů a energetických řešení, včetně fotovoltaiky a tepelných čerpadel. Díky vlastní síti specialistů dokáže klientům zajistit celý proces – od hledání nemovitosti až po její vybavení a pojištění.

Vizí společnosti je zjednodušit cestu k modernímu a udržitelnému bydlení. Klienti mají přístup k poradenství v oblasti hypoték, investic i energií, a to vše pod jednou střechou. Bidli staví na transparentnosti, dostupnosti a inovacích, které lidem pomáhají žít lépe.

Více na www.bidli.cz/

Diskuze k článku

30.09. 08:36 kde? (Tomáš)

Další komentáře (1)

Diskuse je uzavřena