Kam s penězi aneb výnosy na spořicích účtech po středečním ponechání sazeb ze strany ČNB

Kdo by nechtěl, aby naspořené peníze vydělávaly více než pod polštářem. V posledních měsících se každopádně pro střadatele situace na trhu stabilizovala, u některých nabízených produktů stále výnosnost převyšuje aktuální inflaci. Banky přitom již v loňském roce poměrně výrazně začaly ořezávat výši úrokových sazeb u svých spořících produktů, když počítaly s pokračující redukcí sazeb ze strany ČNB. Ta se však až v takové míře nedostavuje a na trhu vlastně můžeme v posledních měsících vídat nestandardní situaci, kdy nabízené úročení bank překračuje úrokové sazby ČNB. Tedy nejen 2týdenní repo sazbu, kterou centrální banka udržuje od května na úrovni 3,5 %. Ještě větší je patrný rozdíl ve vztahu k diskontní sazbě ve výši 2,5 %, za kterou si banky u ČNB mohou uložit finanční prostředky. Některé banky totiž lákají klienty na uložení prostředků za 4 %.

Zajímavé je, že při pohledu zpět byla situace výrazně opačná. V době, kdy si banky mohly zhodnocovat prostředky u ČNB 6% lombardní sazbou, získat spořící produkt jen s takovou sazbou bylo poměrně výjimkou. Nehledě na to, že 2T repo bylo v tu dobu ze strany ČNB nastaveno ještě o 2 procentní body vyšší. V současnosti však lze nejen u termínovaných vkladů (na měsíc či třeba 6 měsíců), ale i u spořících účtů získat 4% roční úrok (p.a.). Tedy u účtů, ze kterých lze prostředky získat zpět na běžný účet obvykle ihned online. Z velkých bank lze zmínit Českou spořitelnu s nabídkou až 3,8 %, ČSOB a Raiffeisenbank až s 4 %.

Získání vyšší sazby je často limitováno využíváním jiných služeb. Právě ať již běžným účtem, či třeba každoměsíčním používáním platební karty banky. Navíc úročení nelze získat pro jakoukoliv částku. Například u zmiňované ČSOB platí sazba pro částky jen do 250 tis. Kč, u Raiffeisenbank až do dvakrát vyšší. Rakouská banka navíc nabízí pro nové klienty bonus při zřízení navázaného běžného účtu až 3 000 Kč, resp. 500 Kč ve formě měsíčného bonusu po dobu půl roku.

Jak plyne i z našeho přehledu nabídek finančních institucí, na trhu lze nalézt ještě o trochu vyšší úrok 4,25 % na spořícím účtu, a to u spořitelního družstva Artesa. Každopádně u spořících účtů bývá úroková sazba tzv. vyhlašovaná. Zkrátka obvykle ji finanční ústavy mohou velmi rychle změnit.

Tak jako tak, uložení finančních prostředků na spořícím účtu by nemělo být dlouhodobým spořením. V delším časovém horizontu reálně prostředky nezhodnotí. Jak ukazuje pohled do historie, vyhrává inflace. Přestože po nějakou dobu může být výnos na spořících/termínovaných vkladech vyšší než inflace, přijde pak cenová vlna, která vše zhatí. Vzpomenout lze nejen inflační vlnu v předchozích 3 letech, ale poohlédnout se třeba k letům 2008-09 poslední velké finanční krize. Nelze nevzpomenout také přelom tisíciletí, či samotná 90léta transformace domácí ekonomiky po sametové revoluci. Leckoho může překvapit vývoj inflace i z krátkodobého 2-3letého pohledu, jak mj. zobrazuje níže náš grafický přehled.

Jak lze také vypočítat v jedné z mnoha našich kalkulaček, budeme-li měsíčně pravidelně ukládat např. 5 tis. Kč s 2 % výnosem, při stabilní rovněž 2 % inflaci se reálného zhodnocení finančních prostředků zdaleka nedočkáme. Po 20letech z celkem vložených 1,2 mil. Kč nebudeme mít reálně ani milión. V níže uvedené spořící kalkulačce si lze přitom nastavit třeba i zmiňovanou jednorázovou inflační vlnu, či jinou výši úspor potažmo inflaci. Výsledek pak může ještě více překvapit.

 ^{Zdroj kalkulačky: Kurzy.cz, Licence CC-BY (uveďte autora)} 

Jiří Zendulka
V oblasti financí se pohybuje od dob kupónové privatizace, tedy přes 30 let. Pracoval na různých pozicích u obchodníků s cennými papíry, aby u nich následně zakotvil především jako analytik. Dlouhodobě své názory prezentuje ve sdělovacích prostředcích. Vyznavač tradičních hodnot kapitalismu, resp. naopak kritik většiny nestandardních zásahů do ekonomik ze strany vlád a centrálních bank.