Ministr dopravy Martin Kupka: K velkým PPP projektům přidáváme dostavbu dálnic D3 a D55

Ministerstvo dopravy může pokračovat v přípravě a následné realizaci vybraných úseků dálnic D3 a D55 formou spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP). Postup schválila vláda, rozhodnutí navazuje na závěry studie proveditelnosti, která vyhodnotila model PPP u těchto úseků jako vhodný a ekonomicky výhodný.

„Nyní jsme v pokročilé fázi soutěžního dialogu projektu PPP D35, intenzivně pracujeme na novém moderním napojení centra Prahy mezi Veleslavínem a letištěm Václava Havla. Rozběhly se také přípravy vysokorychlostní trati Moravská brána, Brno–Břeclav a modernizace úseku mezi Brnem a Nezamyslicemi. K pěti velkým PPP projektům teď přidáváme další dva – středočeskou D3 a jihomoravskou D55. Naopak u severní části Pražského okruhu se ukázalo, že forma PPP není vhodná,“ řekl po jednání vlády ministr dopravy Martin Kupka.

Studie potvrzuje, že u vybraných částí D3 v délce 49,5 km a D55 v souhrnné délce 37,4 km může PPP přinést vyšší užitnou hodnotu díky přenosu klíčových rizik na soukromého partnera a důrazné motivaci na dodržení termínů i kvality. „Smysl je jednoznačný – podařilo se významně rozšířit okruh PPP projektů, což ulehčí investiční nároky na straně státu a zároveň nám umožní udržet potřebné tempo investic a dostavby základní dálniční sítě do roku 2033,“ dodal ministr.

Smluvní nastavení je založeno na principu plateb za dostupnost – koncesionář zajistí výstavbu, financování, provoz a údržbu po dobu zhruba 25 až 30 let a veřejný sektor platí až ve chvíli, kdy je dálnice v požadované kvalitě k dispozici pro užívání. Při nedodržení standardů jsou uplatňované smluvní srážky. Přenos rizika poptávky se nepředpokládá; stát si ponechá kontrolu nad nastavením cen mýta a dálničních známek.

Výdaje spojené s PPP projekty se dle předpokladu mají hradit prostřednictvím rozpočtu SFDI. Platby za dostupnost budou placené až v čase uvedení dálničních úseků do provozu, nebudou tedy realizované v rámci rozpočtu 2026 ani rozpočtového výhledu na roky 2027 a 2028.

V případě dálnice D3 studie doporučuje postupovat formou PPP zejména v úseku Praha–Voračice (stavby 301–304). Navazující stavba 305I má být realizována klasickým způsobem s rozhraním údržby v MÚK Loudilka, v souladu s plánovaným rozmístěním středisek správy a údržby dálnic. U dálnice D55 vyhodnotila studie úsek Bzenec–Břeclav jako vhodný pro PPP. Jednotlivé projekty budou připravované odděleně a jejich soutěže budou v čase realizované tak, aby byl zajištěný dostatek kapacit na trhu i konkurenční prostředí.

Současně platí, že PPP není doporučené pro vybrané stavby D0 (518, 519 a 520). Důvodem je především komplexnost Silničního okruhu kolem Prahy jako funkčního celku, napojení na další systémy a mimořádná finanční náročnost, která by komplikovala zajištění komerčního financování při požadavku na mimobilanční klasifikaci. Technická příprava těchto staveb tímto závěrem dotčena není a pokračuje dál konvenčním způsobem.

V navazujících krocích Ředitelství silnic a dálnic ve spolupráci s Ministerstvem dopravy dokončí investorskou přípravu, zajistí udržení či obnovení platnosti všech povolení včetně EIA a dokončí majetkoprávní vypořádání tak, aby před podpisem koncesionářských smluv byla připravenost projektů na adekvátní úrovni. Samotné soutěže na výběr transakčních poradců a koncesionáře budou zahájeny v pokročilejší fázi přípravy a v koordinaci s dalšími projekty resortu.





Studie potvrzuje, že u vybraných částí D3 v délce 49,5 km a D55 v souhrnné délce 37,4 km může PPP přinést vyšší užitnou hodnotu díky přenosu klíčových rizik na soukromého partnera a důrazné motivaci na dodržení termínů i kvality. „Smysl je jednoznačný – podařilo se významně rozšířit okruh PPP projektů, což ulehčí investiční nároky na straně státu a zároveň nám umožní udržet potřebné tempo investic a dostavby základní dálniční sítě do roku 2033,“ dodal ministr.

Smluvní nastavení je založeno na principu plateb za dostupnost – koncesionář zajistí výstavbu, financování, provoz a údržbu po dobu zhruba 25 až 30 let a veřejný sektor platí až ve chvíli, kdy je dálnice v požadované kvalitě k dispozici pro užívání. Při nedodržení standardů jsou uplatňované smluvní srážky. Přenos rizika poptávky se nepředpokládá; stát si ponechá kontrolu nad nastavením cen mýta a dálničních známek.

Výdaje spojené s PPP projekty se dle předpokladu mají hradit prostřednictvím rozpočtu SFDI. Platby za dostupnost budou placené až v čase uvedení dálničních úseků do provozu, nebudou tedy realizované v rámci rozpočtu 2026 ani rozpočtového výhledu na roky 2027 a 2028.

V případě dálnice D3 studie doporučuje postupovat formou PPP zejména v úseku Praha–Voračice (stavby 301–304). Navazující stavba 305I má být realizována klasickým způsobem s rozhraním údržby v MÚK Loudilka, v souladu s plánovaným rozmístěním středisek správy a údržby dálnic. U dálnice D55 vyhodnotila studie úsek Bzenec–Břeclav jako vhodný pro PPP. Jednotlivé projekty budou připravované odděleně a jejich soutěže budou v čase realizované tak, aby byl zajištěný dostatek kapacit na trhu i konkurenční prostředí.

Současně platí, že PPP není doporučené pro vybrané stavby D0 (518, 519 a 520). Důvodem je především komplexnost Silničního okruhu kolem Prahy jako funkčního celku, napojení na další systémy a mimořádná finanční náročnost, která by komplikovala zajištění komerčního financování při požadavku na mimobilanční klasifikaci. Technická příprava těchto staveb tímto závěrem dotčena není a pokračuje dál konvenčním způsobem.

V navazujících krocích Ředitelství silnic a dálnic ve spolupráci s Ministerstvem dopravy dokončí investorskou přípravu, zajistí udržení či obnovení platnosti všech povolení včetně EIA a dokončí majetkoprávní vypořádání tak, aby před podpisem koncesionářských smluv byla připravenost projektů na adekvátní úrovni. Samotné soutěže na výběr transakčních poradců a koncesionáře budou zahájeny v pokročilejší fázi přípravy a v koordinaci s dalšími projekty resortu.