Souhrnná výkonnost

Ve 2. čtvrtletí došlo k posílení meziročního přírůstku HDP.

Česká ekonomika pokračovala v kurzu nastaveném ve druhé polovině roku 2024, kdy došlo k oživení dynamiky hrubého domácího produktu (HDP) [1] . Ve 2. kvartálu 2025 tak HDP vzrostl mezičtvrtletně o 0,5 %. Přírůstek pod vlivem negativního působení salda zahraničního obchodu mírně zpomalil oproti předchozím obdobím. Domácí poptávka ale výrazně posílila, zejména díky domácí spotřebě a tvorbě zásob. Druhé čtvrtletí v řadě mírně mezičtvrtletně rostla investiční aktivita. Meziroční dynamika HDP posilovala ve
2. čtvrtletí na 2,6 % díky trvajícímu mezikvartálnímu růstu. Výrazněji meziročně rostla spotřeba domácností a celkový ekonomický růst podpořila rovněž změna zásob. Trvalo ale meziroční zaostávání investiční aktivity a nepříznivý vliv na vývoj HDP byl zaznamenán také u salda zahraničního obchodu.

Graf č. 1 HDP (objemové indexy, očištěno o sezónní a kalendářní vlivy, v %)

Zdroj: ČSÚ, Eurostat

Zejména pod vlivem Německa růst HDP v EU zpomalil.

Mezičtvrtletní růst HDP v EU ve 2. čtvrtletí zpomalil na 0,2 % [2] . Vliv na zpomalení mělo zejména velikostně významné Německo, kde po růstu z 1. kvartálu ekonomika opět klesla o 0,3 %. HDP se snížil také ve Finsku (−0,4 %) a Itálii (−0,1 %). Mírněji než v předchozím čtvrtletí rostla menšina zemí EU (kromě Česka také Irsko, Belgie, Litva nebo Nizozemsko). Nejrychleji mezičtvrtletně rostl HDP v Dánsku (1,3 %), Chorvatsku a Rumunsku (shodně 1,2 %). Ve 2. čtvrtletí se v EU pozitivně vyvíjela spotřeba (0,4 %, mezičtvrtletně rostla v naprosté většině zemí) a rostly také výdaje na tvorbu hrubého kapitálu. Na těch se ale pozitivně projevovala hlavně tvorba zásob. Investice v EU klesly mezičtvrtletně o 1,7 % (v Německu −1,4 %). Ve 2. čtvrtletí na růst HDP negativně působila bilance zahraničního obchodu (na rozdíl od 1. kvartálu). Meziročně ekonomika EU vzrostla o 1,6 %. Nejvíce se navýšil HDP v Irsku (18,0 %), na Kypru (3,3 %) a v Chorvatsku (3,2 %). Naopak kleslo Lucembursko (−0,2 %) a blízko stagnace se pohybovala meziroční dynamika HDP v Německu (0,2 %) a v Maďarsku (0,2 %).

Objem mezd a platů výrazně posílil.

Objem vyplacených mezd a platů ve 2. čtvrtletí vykázal výrazné zrychlení mezičtvrtletního nárůstu na 3,0 % při současnému navýšení zaměstnanosti o 0,5 % [3] . Reálný nárůst díky tomuto zrychlení dosáhl velmi výrazných 2,4 % [4] . Nejvíce se mezičtvrtletně zvyšovaly mzdy a platy v činnostech v oblasti nemovitostí (7,2 % při poklesu zaměstnanosti o 0,2 %), kde mzdová dynamika často výrazně kolísá mimo jiné v návaznosti na vývoj cen nemovitostí. Velmi silné mezičtvrtletní přírůstky byly zaznamenány rovněž u řady velkých odvětví služeb – ve veřejné správě a obraně, vzdělávání, zdravotní a sociální péči (4,3 %, zaměstnanost +0,9 %), profesních, vědeckých, technických a administrativních činnostech (3,8 %, zaměstnanost −0,6 %). Zejména nárůst zaměstnanosti o 1,3 % podpořil solidní zvýšení objemu mezd a platů v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (2,7 %). Vzhledem k propadu zaměstnanosti o 4,1 % byl naopak jen mírný růst vyplacených prostředků v informačních a komunikačních činnostech (1,3 %) a stagnoval objem mezd a platů v peněžnictví a pojišťovnictví (zaměstnanost klesla o 0,6 %). Jediný propad objemu mezd a platů v rámci služeb i celé ekonomiky byl zaznamenán v ostatních činnostech [5] (−3,1 % při nárůstu zaměstnanosti o 4,3 %). Ve 2. čtvrtletí opět silně narostly mzdy a platy ve stavebnictví (3,0 %, zaměstnanost −0,4 %). Posílil rovněž mezičtvrtletní růst mezd a platů v průmyslu (2,7 %, zaměstnanost +0,4 %). Z toho ve zpracovatelském průmyslu bylo oživení výraznější (2,8 %, zaměstnanost +0,2 %).

Růst mezd a platů táhla vpřed odvětví služeb.

Výrazné mezičtvrtletní oživení mělo přímý dopad také na meziroční přírůstek objemu vyplacených mezd a platů, který ve 2. čtvrtletí posílil na 8,3 % při navýšení zaměstnanosti o 1,0 %. Reálné meziroční navýšení vyšplhalo na 5,0 %. Rovněž v meziročním srovnání nejvíce rostly mzdy a platy v činnostech v oblasti nemovitostí (17,9 %, zaměstnanost +3,0 %). Nadprůměrný byl přírůstek u profesních, vědeckých, technických a administrativních činností (11,6 %, zaměstnanost +1,0 %), ve stavebnictví (10,2 %, zaměstnanost +1,1 %), veřejné správě a obraně, vzdělávání, zdravotní a sociální péči (9,2 %, zaměstnanost +2,3 %) a v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (9,0 %, zaměstnanost +1,2 %). K oslabení tempa došlo v informačních a komunikačních činnostech (7,5 %, zaměstnanost −1,2 %), v ostatních činnostech (4,8 % při nárůstu zaměstnanosti o 4,7 %) a v peněžnictví a pojišťovnictví (3,8 %, zaměstnanost −0,3 %). V průmyslu jako celku i v samotném zpracovatelském průmyslu mzdy a platy meziročně vzrostly o 5,9 % při mírném poklesu zaměstnanosti (−0,5 v průmyslu, z toho ve zpracovatelském −0,4 %).

Oživila se domácí spotřeba.

Solidní růst domácí spotřeby se po krátkém zpomalení ve 2. čtvrtletí obnovil. Spotřeba mezičtvrtletně vzrostla o 1,1 % a meziročně o 3,1 %. K meziročnímu růstu HDP tak spotřeba přispěla celkově 1,7 p. b. a k mezičtvrtletnímu 0,6 p. b. [6] Oživení se týkalo spotřeby domácností i vládních institucí. V případě domácností ve 2. čtvrtletí výdaje vzrostly mezičtvrtletně o 1,0 % a meziročně byly vyšší o 3,4 %. Spotřeba vládních institucí se zvýšila mezičtvrtletně o 1,2 % a meziročně o 2,2 %. Z hlediska členění spotřeby podle trvanlivosti [7] došlo k razantnímu mezičtvrtletnímu oživení u výdajů na dlouhodobou spotřebu (3,2 % byl nejvyšší přírůstek za poslední 4 roky, meziročně dlouhodobá spotřeba vzrostla o 2,7 %). Posílila i krátkodobá (2,4 % mezičtvrtletně, 5,6 % meziročně) a střednědobá (0,7 % mezičtvrtletně, 2,1 % meziročně) spotřeba. Oproti tomu spotřeba služeb rostla pomaleji (0,3 % mezičtvrtletně, 2,0 % meziročně).

Investice mírně mezičtvrtletně vzrostly, ale růst HDP podpořila hlavně tvorba zásob.

Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu ve 2. čtvrtletí reálně mezičtvrtletně vzrostly o 1,8 % a meziročně byly vyšší o 5,1 %, stejně jako v 1. čtvrtletí. Kapitálové výdaje přispěly 0,4 p. b. k celkovému mezičtvrtletnímu růstu HDP a k meziročnímu 1,1 p. b. Mezičtvrtletní růst samotných investic (výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu) byl jen mírný (0,5 %) a meziročně investiční aktivita zaostávala o 0,2 %. Pozitivní vliv na tvorbu hrubého kapitálu si udržovala změna zásob [8] . Věcné členění tvorby hrubého fixního kapitálu ukázalo ve 2. čtvrtletí na pozitivní mezičtvrtletní vývoj v oblasti ostatních budov a staveb (2,8 %, meziročně byly investice vyšší o 4,7 %), což také představovalo pokračující příznivý impulz pro domácí stavebnictví. Rostly také investice do dopravních prostředků a zařízení (2,4 % mezičtvrtletně, 2,1 % meziročně). Stagnovaly výdaje na produkty duševního vlastnictví (mezičtvrtletní růst o 0,1 %, meziročně o 0,5 %). Naproti tomu investice do ICT a ostatních strojů a zařízení vykázaly mezičtvrtletní pokles o 1,6 % a mírné snížení (−0,5 %) bylo vidět také v případě investic do obydlí. V obou případech se tak prodloužila série meziročních propadů. U ICT a strojů a zařízení zaostávaly výdaje za stejným obdobím loňského roku o 3,1 %, u obydlí o 4,1 %.

Graf č. 2 Příspěvky výdajových složek k reálné změně HDP* (objemové indexy, meziroční růst, příspěvky v p. b., HDP v %)

Zdroj: ČSÚ

* po vyloučení dovozu pro konečné užití

Bilance zahraničního obchodu se zbožím
a službami se zhoršila.

Export zboží a služeb [9] ve 2. kvartálu mezičtvrtletně vzrostl o 0,3 %, přičemž vývoz zboží byl vyšší o 0,6 % a u služeb klesl o 1,0 %. Přírůstek výrazně zpomalil, a to zejména ve srovnání s prvním kvartálem, který dostal impuls v podobě hrozících cel mezi USA a EU. Za negativním působením salda zahraničního obchodu se zbožím a službami na růst HDP (−0,6 p. b. mezičtvrtletně a −0,2 p. b. meziročně) ve 2. čtvrtletí stál zejména fakt, že dovoz si oproti vývozu udržel silnou mezičtvrtletní (1,5 %) i meziroční (6,0 %) dynamiku. Meziročně byl vývoz zboží a služeb vyšší o 4,2 % (export zboží vzrostl o 4,7 % a služeb o 2,2 %). Bilance zahraničního obchodu se zbožím a službami v běžných cenách ve 2. čtvrtletí dosáhla přebytku 118,8 mld. korun a meziročně se tak zhoršila o 11,0 mld. K meziročnímu zhoršení více přispěl obchod se službami (−8,5 mld. korun), ale klesl i přebytek obchodu se zbožím (−2,5 mld.). Přebytek se zhoršil i mezičtvrtletně a opět zejména pod vlivem služeb.

Dařilo se obchodu, dopravě, ubytování
a pohostinství.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostla o 0,5 %. Přírůstek zpomalil, a to zejména pod vlivem peněžnictví a pojišťovnictví, které přešlo z předchozího růstu do poklesu HPH o 4,6 % a dále vlivem zmírnění dynamiky HPH v informačních a komunikačních činnostech na 0,5 %. Nejvíce ve směru růstu HPH působilo uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství (1,7 %) podpořené oživením domácí spotřeby. Pokračoval rovněž solidní vývoj ve stavebnictví (1,9 %)
a výrazně rostly profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti (1,3 %). Zpomalil růst v činnostech v oblasti nemovitostí (0,2 %) a ostatních činnostech (0,2 %). Po předchozím poklesu opět mírně vzrostla HPH ve zpracovatelském průmyslu (0,3 %) a trvala tak série nejistých výkonů v odvětví. Klesla HPH ve veřejné správě a obraně, vzdělávání, zdravotní a sociální péči (−0,2 %).

Graf č. 3 Příspěvky odvětví k reálné změně HPH (objemové indexy, meziroční příspěvky v p. b., HPH v %)

Zdroj: ČSÚ

Pokračoval příznivý vývoj ve stavebnictví.

Meziroční růst HPH ve 2. čtvrtletí posílil na 2,8 %. Nejvíce ve směru růstu působilo uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství, kde byla HPH vyšší o 3,8 %. Na růstu se také výrazně podílely informační a komunikační činnosti (6,8 %). Nejvýraznější meziroční nárůst HPH byl zaznamenán u stavebnictví (6,2 %), které po letech poklesů [10] zažívá úspěšnější období. Nad celkovým průměrem byl také přírůstek HPH v ostatních činnostech (3,9 %). Hrubá přidaná hodnota v průmyslu jako celku ve 2. čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,2 % a z toho ve zpracovatelském průmyslu o 2,0 %. Přírůstek ovlivnila zejména nízká srovnávací základna předchozího roku, protože zrychlení tempa nemělo oporu v mezičtvrtletní dynamice. Růst zpomalil v uskupení profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti (2,7 %), v peněžnictví a pojišťovnictví (2,0 %). Jen mírně meziročně rostly činnosti v oblasti nemovitostí (1,0 %) a veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče (1,1 %).

 

---

[1] Vývoj HDP, hrubé přidané hodnoty a jejich složek je vyjádřen prostřednictvím objemových indexů (tj. očištěn o vliv cen) a po očištění o sezónní a kalendářní vlivy. Údaje jsou platné k 29. 8. 2025.

[2] Nedostupná data za Řecko.

[3] Zaměstnanost v pojetí národních účtů (osoby), údaj je sezónně očištěn .

[4] Do reálného vyjádření převedeno s pomocí deflátoru spotřeby domácností.

[5] Tato sekce zahrnuje činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů, opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost a řadu jiných osobních služeb (kosmetické, kadeřnické apod.).

[6] Příspěvky ke změně HDP po vyloučení dovozu pro konečné užití.

[7] Údaje o spotřebě dle trvanlivosti jsou v domácím pojetí.

[8] Změna zásob (v běžných cenách a sezónně neočištěná) ve 2. čtvrtletí 2025 činila 36,7 mld. korun. Ve stejném období loňského roku to bylo 9,5 mld. korun a v letošním 1. čtvrtletí −6,9 mld.

[9] Podle metodiky čtvrtletních národních účtů (vývoz a dovoz v ocenění FOB/FOB). Bilance zahraničního obchodu v běžných cenách
a po sezónním očištění.

[10] Meziročně odvětví nepřetržitě klesalo od 3. čtvrtletí 2018 do 2. čtvrtletí 2023.