Výkonnost odvětví

Za pokračujícím mezikvartálním růstem přidané hodnoty letos stály hlavně stavebnictví, obchod a odvětví vázaná na cestovní ruch.

Výkon všech odvětví ekonomiky, zachycený prostřednictvím hrubé přidané hodnoty (HPH) [1] , se letos na počátku roku mezikvartálně zvýšil o 0,9 %, ve 2. čtvrtletí pak o 0,5 %. Pokračoval tak trend mírného zotavování tuzemského hospodářství, patrný i po většinu loňského roku. V rámci odvětví hmotné výroby se letos nejvíce zvyšoval výkon stavebnictví, mimo to se rozvíjela i drtivá většina služeb – zejména váhově dominantní uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Celkový výkon odvětví ekonomiky se tak letos ve 2. čtvrtletí nacházel o 3,9 % nad vrcholem z období poslední konjunktury (4. čtvrtletí 2019), téměř výhradně ovšem zásluhou služeb (zejména ICT, finančnictví
a vyspělých služeb pro podniky) [2] .

Meziroční růst HPH významně zrychlil. Klíčovou roli měly nadále služby, kde pokračoval nejvíce růst výkonu v oblasti ICT.

Za celé 1. pololetí meziroční růst celkové HPH zrychlil na 2,7 % (podobným tempem v obou letošních kvartálech), tedy na tříleté maximum. Stejně jako po celý loňský rok poháněly letos tuzemskou ekonomiku zejména služby (příspěvek +1,9 p. b., růst sektoru o rovná 3 %). Celá třetina prorůstového vlivu terciárního sektoru připadala na shluk odvětví obchod, doprava, ubytování a pohostinství, které těžilo z rostoucí poptávky tuzemských spotřebitelů a také pokračujícího rozvoje příjezdového cestovního ruchu. Nejdynamičtější oblast služeb ale nadále představovaly informační a komunikační činnosti, kde svižný růst HPH (7,4 %) probíhal při citelném posilování produktivity práce [3] . Mírně nadprůměrný růst HPH vykázaly i vyspělé služby pro podniky [4] , finančnictví a také menší různorodé seskupení ostatních činností služeb, kde hrají významnou roli kulturní, zábavní a rekreační činnosti. Naopak nižší dynamika přetrvávala v odvětvích s převahou veřejného sektoru [5] a také v činnostech v oblasti nemovitostí, kde se HPH (i přes rostoucí zaměstnanost v předchozích letech) stále nacházela pouze na úrovni roku 2019.

V průmyslu došlo letos k pozitivnímu obratu. Dařilo se i stavebnictví, kde HPH vzrostla nejvíce za posledních jedenáct let. V primárním sektoru byla situace stabilizovaná.

K pozitivnímu obratu došlo letos v průmyslu, kde se na mírném růstu HPH (za pololetí meziročně o 1,7 %) podílely jak zpracovatelské obory, tak energetika. Příspěvek celého odvětví k růstu ekonomiky byl však zatím poměrně nízký. Zrychlení růstu tempa investic do budov a staveb se odrazilo ve výkonech stavebnictví. Jeho HPH letos posílila o 5,1 % (vyšší tempo bylo naposledy zaznamenáno v 1. pololetí 2014, kdy zrychlila finalizace infrastrukturálních projektů vlivem možnosti čerpání prostředků z EU fondů). Mírný růst HPH zaznamenal v 1. pololetí 2025 (+1,8 %), podobně jako v úhrnu za loňský rok, primární sektor ekonomiky. V živočišné výrobě i přes pokračující citelné cenové pohyby hlavních komodit (z ejména hovězího a vepřového masa) i zvýšená hygienická rizika (především na přelomu letošního roku) zůstala situace tuzemských producentů stabilizovaná [6] . V lesnictví pokračoval po ústupu kůrovcové kalamity návrat ke standardnímu režimu hospodaření, jež se vyznačuje stabilnějším vývojem těžby dřeva [7] . V rostlinné produkci patrně ještě dozníval vliv loňské slabší sklizně (základních obilovin, řepky, ovoce). Ve vývoji v dalších částech letošního roku by se postupně mohly projevit dopady letošní sklizně, jež by dle dosavadních odhadů měla být dobrá [8] .

Slabý růst tuzemského průmyslu souvisel s nepříznivě působícími vnějšími faktory.

Tuzemský průmysl, jenž byl v letech 2022 i 2023 zasažen mírnou recesí, se i v 1. pololetí letošního roku nacházel v obtížné situaci. Navzdory mírnému oživení zůstával hospodářský růst české ekonomiky i jejich klíčových obchodních partnerů slabý. Promítaly se do něj vzrůstající nejistota a rizika plynoucí ze zhoršené geopolitické situace i možné eskalace obchodních válek. Tyto faktory se v tuzemské ekonomice potkávaly se stále oslabenou investiční aktivitou umocněnou přetrvávajícími ztíženými možnostmi úvěrového financování. V oblasti nákladových tlaků došlo k dílčí úlevě vlivem stabilizace i následného poklesu cen některých druhů energií (zejména světových cen ropy), nicméně ceny některých důležitých komodit se stále nacházely výrazně nad úrovní z počátku současné dekády (např. elektřiny).

K oživení průmyslu na počátku roku pomohla energetika a také některé exportní obory, jež mohly být ovlivněny snahou obchodních partnerů Česka o předzásobení kvůli změně obchodní politiky USA.

Průmyslová produkce [9] v Česku se na počátku letošního roku mezikvartálně zvýšila
o 1,5 % a zaznamenala nejvýraznější oživení od konce roku 2023. Přispěla k tomu zejména energetika, strojírenství a některé významnější obory zaměřené na výrobu meziproduktů (elektrotechnika, hutnictví a slévárenství, výroba stavebních materiálů). Posílení některých exportních oborů mohlo souviset se snahou obchodních partnerů
o předzásobení se před účinností opatření vlády USA v oblasti obchodní politiky. Ve
2. čtvrtletí 2025 se výkon tuzemského průmyslu zvýšil jen o 0,3 %. Za zpomalením mezikvartálního tempa stála zejména energetika a také strojírenství (u nějž je tradičně zahraniční poptávka relativně více orientována na mimoevropská teritoria). S přetrvávající nedostatečnou poptávkou se potýkaly chemický i elektronický průmysl. Naopak k pozitivnímu obratu produkce došlo v odvětvích výroby dopravních prostředků. Celková průmyslová produkce tak letos v 2. čtvrtletí za svým vrcholem z období předpandemické konjunktury (2. čtvrtletí 2019) mírně zaostala (o 1,1 %) [10] .

Vývoj průmyslové produkce byl letos zdaleka nejvíce ovlivněn energetikou. Ve vyšší poptávce po energiích se projevilo chladnější počasí i neochota domácností k dalším úsporám.

V úhrnu za 1. pololetí 2025 se průmyslová produkce zvýšila meziročně o 1,0 %. O kladný výsledek průmyslu se zásadně zasloužila energetika, jejíž výkon vzrostl o 8,3 % (nejvíce od první poloviny roku 2003) a k růstu celého průmyslu přispěla 0,7 p. b. Rostla výroba i spotřeba elektřiny [11] i plynu [12] . To souvisí zejména s tím, že počátek letošního roku nebyl teplotně natolik nadprůměrný jako ten loňský. Vliv ale mělo i to, že efekt nedávných úsporných opatření v domácnostech i firmách se již patrně vyčerpává. Motivace k úsporám, především v domácnostech, klesá i vlivem stabilizace a následného zlevňování cen energií, jež bylo znatelnější hlavně u zemního plynu. Do vyšší spotřeby se promítá i loňské obnovení růstu reálných příjmů domácností, jakož i mírné oživení celkového výkonu ekonomiky doprovázené stabilizací poptávky v některých energeticky náročných průmyslových oborech.

Dařilo se většině oborů zaměřených na výrobu meziproduktů.

Průmyslu letos pomohla také většina oborů vyrábějících meziprodukty. Zejména rozvoj tuzemského stavebnictví se promítl do výroby ostatních nekovových minerálních výrobků, kde produkce v 1. pololetí vzrostla meziročně o 3,9 % (nejvíce ze všech zpracovatelských oborů). Po slabších loňských výsledcích došlo vlivem domácí i zahraniční poptávky k pozitivnímu obratu v hlavních subdodavatelských oborech automobilového průmyslu (elektrotechnice, gumárenství, plastikářství). Po více než třech letech se objevily první náznaky oživení i v hutnictví a slévárenství (+3,7 %). Nicméně pokračující nepříznivý vývoj zahraničních zakázek, jakož i přetrvávající mírný pokles výkonu tohoto odvětví v EU aktuální růst produkce v Česku poněkud relativizují. Mnohem pevnější základy má naopak růst v menším oboru papírenského průmyslu (+1,0 %), jenž se díky dřívějším investicím do výrobních zařízení v Česku dlouhodobě rozvíjí (letos k tomu přispívá spíše tuzemská poptávka). Výše uvedené obory přispěly letos souhrnně k meziročnímu růstu celého průmyslu 0,5 p. b.

Ve vyšších výkonech kovodělného průmyslu se odráží i rychlý rozvoj jeho zbrojního segmentu. Dařilo se i dlouhodobě se rozvíjející výrobě kolejových dopravních prostředků.

Z investičně zaměřených oborů bylo z pohledu celého průmyslu nejvýznamnější zotavení ve výrobě kovových konstrukci a kovodělných výrobků, k němuž došlo již ve 2. pololetí 2024. Mírný letošní růst výkonu tohoto oboru (+1,3 %) je spojen s vyšší domácí i zahraniční poptávkou a v ýznamný růstový impuls zde již několik čtvrtletí představuje „renesance“ zbrojního průmyslu. Dařilo se i dlouhodobě rostoucímu oboru opravy a instalace strojů a zařízení zaměřenému tradičně spíše na domácí trh (např. opravy jaderných zařízení). K jeho letošnímu růstu produkce (+2,7 %) ale přispěla i vyšší poptávka ze zahraničí (což naznačuje téměř dvojciferný meziroční růst nominálních tržeb z přímého vývozu). Mírně se letos zvýšil výkon i ve výrobě ostatních (především kolejových) dopravních prostředků (+1,9 %). Produkce v tomto relativně malém oboru má však tradičně volatilní charakter a projevuje se zde dopad nepravidelné fakturace větších zakázek. Na rozdíl od loňského roku se zde pozitivně projevila vyšší poptávka ze zahraničí. Výše uvedené obory přispěly letos k růstu průmyslu jen 0,2 p. b.

Zvyšující se kupní síla domácností dále podporovala rozvoj potravinářství. Růst produkce zde však oproti loňskému roku zmírnil.

Z oborů vyrábějících spotřební zboží se díky rostoucí kupní síle domácností dařilo potravinářství. Nicméně růst produkce v tomto oboru ve srovnání s loňským 1. pololetím zvolnilo zhruba o polovinu (na 3,2 %). Obdobné platí i pro ostatní zpracovatelský průmysl (+1,8 %) zahrnující mj. i výrobu sportovních potřeb, her a hraček. Produkce se v 1. pololetí navýšila i v nábytkářském průmyslu o 3,0 %. Zatímco na přelomu let 2024 a 2025 k tomu přispívala pouze sílící zahraniční poptávka, letos ve 2. čtvrtletí je patrný mírný růst tržeb z tuzemska. Postupné zlepšení finanční situace domácností se tak již neprojevuje jen ve vyšší poptávce po zboží krátkodobé spotřeby, ale zvolna se rozšiřuje i na další komodity. Obory vyrábějící převážně spotřební zboží letos souhrnně podpořily růst celého průmyslu 0,2 p. b.

Graf č. 4 Příspěvky dílčích odvětví k meziroční změně průmyslové produkce v ČR (očištěno o kalendářní vlivy, reálně, v p. b.) a produkce v celém průmyslu v ČR, Německu a EU27 (sezónně očištěno, úroveň roku 2021=100, pravá osa)

*Příspěvek zbývajícího zpracovatelského průmyslu zahrnuje i vliv celkové metodické diskrepance pramenící ze změny vah.

Zdroj: ČSÚ, Eurostat

Meziroční pokles produkce v automobilovém průmyslu pokračoval třetí pololetí v řadě. Letos na jaře se ale zahraniční odbyt zlepšil. K oživení poptávky došlo také v segmentu elektrických vozidel.

Růst výkonu průmyslu v 1. pololetí brzdily především některé významné investičně zaměřené obory. Ve výrobě dopravních prostředků se produkce snížila o 0,6 % a meziročně tak klesla třetí pololetí v řadě. Zatímco loňská prohlubující se recese tohoto oboru souvisela se zhoršenou situací přímých tuzemských subdodavatelů autodílů (působících v rámci odvětví automobilového průmyslu), letos se na ní podíleli i samotní finální výrobci vozidel [13] . Situace se zde ale během 2. čtvrtletí zlepšovala, neboť posílil odbyt vozidel v zahraničí. To se projevilo jak na růstu produkce v červnu (+3,9 %), tak i na růstu využití výrobních kapacit podniků na počátku 3. čtvrtletí. V investičně zaměřeném oboru výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů, vyznačujícím se vysokou dovozní náročností a současně i výrazně proexportním zaměřením, se po příznivém vývoji v předchozích letech letos produkce snížila (o −3,7 %). Efekt slábnoucí zahraniční poptávky v tomto oboru zastínil příznivější vývoj domácí poptávky související s pokračujícím rozvojem fotovoltaiky. Ve váhově významném oboru strojírenství se po krátkodobém oživení na počátku letošního roku produkce opět snížila (za celé 1. pololetí o 1,3 %). Výše uvedené investiční obory tak souhrnně letos působily proti růstu celého průmyslu silou 0,3 p. b.

Pokles produkce chemického průmyslu souvisí hlavně se slabší poptávkou a útlumem některých energeticky náročných, aktuálně málo rentabilních výrob.

S hlubšími problémy se stále potýkaly některé vesměs energeticky náročné obory vyrábějící meziprodukty. Šlo především o chemický průmysl, kde se po dočasné stabilizaci v loňském roce v 1. pololetí 2025 výkon opět snížil (−3,2 % meziročně), což souviselo se slabší domácí i zahraniční poptávkou. Z a nižší produkcí stálo i postupné snižování výrobních kapacit spojené s útlumem některých dříve tradičních výrob. Podobným tempem se snížil výkon v textilním průmyslu (již třetí rok v řadě), jehož klíčovou část tvoří výroba umělých textilií k užití v průmyslu i stavebnictví. Pokračoval i hlubší pokles produkce v těžbě stavebních materiálů (−8,9 %), naopak v hlavním segmentu těžebního průmyslu – dobývání uhlí – se pokles patrně dočasně zastavil (+5,7 %), především vlivem nízké loňské základny.

Největší útlum produkce postihl drobné odvětví obuvnického
a kožedělného průmyslu. Nedařilo se ani oděvnictví.

Téměř ve všech malých oborech zaměřených na tvorbu produktů krátkodobé spotřeby loňský růst již letos nepokračoval. Největší propad přitom postihl kožedělný a obuvnický průmysl ( − 14,7 %), a to výhradně vlivem výpadku zahraniční poptávky. Stejný faktor stál za citelným úbytkem produkce oděvnictví ( − 9,6 %), nejvyšším od propuknutí pandemie covidu-19. Řádově méně klesl výkon výrobců nápojů. Slabší dynamika vývozů zde zastínila příznivěji se vyvíjecí domácí poptávku, poháněnou pokračujícím rozvojem příjezdového cestovního ruchu. Ve výrazně exportně orientovaném farmaceutickém průmyslu se v 1. pololetí produkce meziročně snížila jen o rovná 3 %, šlo ale o první pololetní pokles od konce roku 2014. Naopak vlivem slabší poptávky z tuzemska klesl letos výkon tiskárenského průmyslu ( − 6,3 %).

Graf č. 5 Nové zakázky v průmyslu (nominálně, meziročně, v %), využití výrobních kapacit v průmyslu, vybrané bariéry růstu* (v %, pravá osa) a saldo důvěry podnikatelů v průmyslu* (v p. b., pravá osa)

*Využití průmyslových kapacit i bariéry růstu vyjadřují stav v prvním měsíci daného čtvrtletí, saldo důvěry podnikatelů je vztaženo ke druhému měsíci čtvrtletí. Zakázky jsou očištěny o kalendářní vlivy, ostatní ukazatele jsou sezónně očištěny. Podniky mohly uvést více hlavních růstových bariér současně. Zdroj: ČSÚ, Eurostat

Hodnota nových zakázek vykázala ve 2. čtvrtletí 2025 náznak mírného oživení. Pozitivní obrat nastal v automobilovém průmyslu a návazných oborech.

S dlouhodobě oslabenou poptávkou se stále potýká hutnictví
a chemický průmysl.

Růst nominální hodnoty nových průmyslových zakázek ^[14] již během druhé poloviny loňského roku zvolňoval a v 1. čtvrtletí 2025 se vinou slabší poptávky po klíčových exportních oborech zcela zastavil (−0,6 %). V následujícím kvartálu však došlo k dílčímu oživení, když celkové zakázky meziročně vzrostly o 3,1 %, převážně díky poptávce ze zahraničí. Důležité bylo, že tento obrat se týkal klíčového oboru výroby motorových vozidel (+7,0 %) i návazného oboru elektrotechniky (+7,2 %). Nejvýrazněji ovšem posílila poptávka v kovodělném průmyslu (+8,4 %, nejvíce za posledních deset kvartálů). Naopak po krátkém oživení na přelomu let 2024 a 2025 se opět snížila hodnota zakázek ve strojírenství (−3,3 %). S hlubšími problémy se potýká chemický průmysl, kde poptávka klesla v obou letošních čtvrtletích (v úhrnu o 5 %), a to jak na domácím trhu, tak i v zahraničí. Dlouhodobý, byť aktuálně již relativně mírnější pokles poptávky je pak signalizován v hutnictví a slévárenství. Mezi menšími obory postihl hlubší pokles zakázek oděvnictví (−9,8 %), naproti tomu se letos ve 2. čtvrtletí (stejně jako po celý loňský rok) zvyšovala poptávka po produktech papírenského průmyslu.

Důvěra firem v průmyslu se letos neměnila a setrvávala v lehce negativním pásmu. Mírně pozitivní byla očekávání výroby, nikoli však zaměstnanosti. Polovinu firem stále limitovala nedostatečná poptávka.

Důvěra podnikatelů v průmyslu se od počátku letošního roku téměř neměnila a setrvala tak v lehce negativním pásmu (v srpnu činilo saldo −6 p. b.). Stabilně necelá pětina podniků hodnotí aktuální poptávku nepříznivě (nedostatečná poptávka je hlavní růstovou bariérou [15] v průmyslu dvanáct čtvrtletí v řadě, aktuálně s e již vyjádřilo 53 % podniků). K mírnému zlepšení dochází od letošního jara u zahraniční poptávky, kde přibývá firem s jejím kladným hodnocením (v srpnu již 14 % podniků). K rátkodobá očekávání výroby
i ekonomické situace podniků byla mírně pozitivní [16] . Tyto předpoklady se ale zdaleka nepromítají do zaměstnanosti, kde dochází k dalšímu úbytku pracovních míst, a také ve výhledech stále převládá mírný pesimismus [17] . Příznivé je, že mírně roste využití výrobních kapacit firem (v červenci přesáhlo 84 % a těsně se přiblížilo úrovni z konjunkturního období let 2015 až 2019). V nedávné minulosti se rovněž utlumily výraznější periodické potíže s dostupností materiálu a výrobních zařízení. To spolu s částečným zmírněním některých nákladových tlaků v oblasti energií vyústilo ve zklidnění inflačních očekávání podniků.

Výrazné loňské oživení pokračovalo i na počátku letošního roku. Tempo mezikvartálního růstu produkce vystoupalo na téměř tříleté maximum.

Situace ve stavebnictví se postupně zlepšovala, zřetelné náznaky pozitivního obratu byly patrné již ve druhé polovině roku 2024. Stavební produkce [18] se na počátku letošního roku mezikvartálně zvýšila již potřetí za sebou a tento růst zrychloval (až na 3,9 %). Toto výrazné oživení bylo podporováno všemi segmenty odvětví (nejvíce výstavbou budov). Ve 2. čtvrtletí narazil růst stavebnictví na určité limity a růst jeho produkce zvolnil ( + 0,9 %). Rozvoji odvětví pomáhají především rostoucí veřejné investice do dopravní infrastruktury. Letos patrně dochází i k částečnému zotavování soukromých investic vlivem pozvolného posilování růstu ekonomiky i důvěry v ní. Významnou roli zde hrají i cenové vlivy – na jedné straně došlo k dílčímu zmírnění nákladových tlaků (vlivem příznivějšího vývoje cen některých energií a také stavebních materiálů), současně ale výrazně posiloval růst cen nemovitostí (vlivem zvýšené poptávky ze strany domácností, k níž dochází i při relativně vysokých hypotečních sazbách).

Ke svižnému meziročnímu růstu produkce letos přispěly všechny segmenty stavebnictví.

Zahájených
i dokončených bytů mírně ubylo, rychle se však rozvíjel malý segment konverzí stávajících bytových objektů i nebytových budov.

Za celé 1. pololetí 2025 se stavební produkce meziročně zvýšila o 9,4 % (vyšší růst za pololetí byl naposled zaznamenán v první polovině roku 2018). Rychle se rozvíjelo inženýrské stavitelství, kde výkon rostl dvojciferným tempem. K růstu celého odvětví ale silněji přispělo pozemní stavitelství (+5,6 p. b.), kde se dařilo zejména výstavbě budov (+13,9 %). Segment specializovaných stavebních činností, který je zpravidla doménou menších stavebních podniků, posílil „jen“ o 4,9 %. Rozvoji pozemního stavitelství zatím letos příliš nepomáhá utlumená bytová výstavba. Počet zahájených bytů se meziročně snížil třetí rok v řadě (v 1. pololetí o 5,4 %), a to na nejnižší úroveň za posledních osm let (16,3 tis. bytů). Také dokončených bytů mírně ubylo (−2,4 %), objem výstavby (17,1 tis.) byl však vyšší alespoň ve srovnání s 2. pololetím 2024 (kdy vzniklo nejméně bytů za posledních 8,5 roku: 12,7 tis.). Na slabší bytové výstavbě se významně podílí rodinné domy, jejichž zahajování i finalizace jsou v dlouhodobém útlumu. Aktuálně se naopak rozvíjí výstavba v malém segmentu konverzí (zejména u bytových domů) a také u bytů v nebytových domech, což může souviset s jednodušším povolovacím procesem [19] . K meziročnímu poklesu dokončených bytů přispěla letos nejvíce Praha, kde v 1. pololetí vzniklo jen 2,7 tis. bytů (naopak mírně ožila výstavba ve středních Čechách). U zahájených bytů se nejvíce projevil pokles v Plzeňském a Jihomoravském kraji, rostla však výstavba v Praze (na 4,6 tis., což je více než ve stejném období konjunkturních let 2006 až 2008).

Graf č. 6 Příspěvky odvětví k meziroční změně stavební produkce (reálně, v p. b.),
nové stavební zakázky (nominálně, meziročně, v %), saldo důvěry podnikatelů ve stavebnictví* (v p. b., pravá osa) a vybrané bariéry růstu* (v %, pravá osa)

Poznámka: Údaje o stavební produkci jsou očištěny o kalendářní vlivy.

*Saldo důvěry podnikatelů i bariéry růstu jsou sezónně očištěny a vyjadřují stav ve druhém měsíci daného čtvrtletí. Podniky mohly uvést více hlavních bariér současně. Zdroj: ČSÚ, Eurostat

Hodnota nových stavebních zakázek fakticky roste již dva roky v řadě. Letos ji táhne téměř výhradně jen inženýrské stavitelství.

Hodnota povolených staveb meziročně klesá již od loňského jara. Letos se projevuje zejména u nebytových budov a inženýrských nedopravních staveb.

Významná část předstihových ukazatelů naznačuje, že rozvoj stavební produkce by mohl v nejbližším období pokračovat. Hodnota nově uzavřených stavebních zakázek v ČR (v běžných cenách, v podnicích nad 50 zaměstnanců) byla letos v 1. pololetí meziročně skoro o pětinu vyšší (zvyšovala se čtvrté pololetí v řadě). Aktuální růst byl tažen inženýrským stavitelstvím, v tom pozemním se totiž očekáváná poptávka nepatrně snížila (−1,1 %). Větší koncentrace nových zakázek v oblasti dopravně-inženýrských staveb vede k tomu, že průměrná hodnota zakázky roste (v 1. pololetí 2025 činila 7,4 mil. korun a byla meziročně zhruba o polovinu vyšší). Stav celkové zásoby práce (dosud nerealizované zakázky) překročil letos na konci 2. čtvrtletí hranici 400 mld. korun a meziročně byl o čtvrtinu vyšší. K tomu z drtivé části přispěly veřejné zakázky, jejichž objem narostl o 41 % a na stavu celkové zásoby se podílela skoro 70 %. Pozitivní je, že po více než třech letech roste i zásoba práce ze zahraničí. Méně příznivý je vývoj hodnoty povolených staveb. Ta meziročně klesá již od loňského jara a v 1. pololetí 2025 se snížila o pětinu [20] , primárně kvůli výstavbě nebytových budov a inženýrských „nedopravních“ staveb. Klesla i hodnota povolení na novou bytovou výstavbu ( − 10 %). Naopak významnější růst nastal jen u modernizací či rekonstrukcí dopravních staveb. Snižující se hodnota povolených staveb při rostoucí zásobě zakázek naznačuje prodlužování již beztak často náročného procesu přípravy stavebních projektů.

Saldo důvěry podnikatelů ve stavebnictví se po delší přestávce vrátilo do kladného pásma. Zlepšilo se hodnocení poptávky i výhledů v zaměstnanosti.

P esimismus podnikatelů ve stavebnictví se od loňského podzimu zmírňoval a letos v červnu se saldo důvěry firem po více než třech letech vrátilo do kladného pásma, v srpnu vystoupalo na +2,5 bodu. Přibylo podniků hodnotících současnou poptávku příznivě, nicméně jejich podíl (16 %) je stále nižší než u nepříznivých hodnocení (24 %). Pozitivní očekávání nejbližšího vývoje stavební činnosti se odrazila rovněž v plánech na nábor pracovníků [21] (nejvyšších za poslední tři a půl roku). O čekávání ekonomické situace podniku zůstávala mírně pozitivní [22] . Celé odvětví ale trápí chronické růstové bariéry [23] . Fakticky již sedm let v řadě je tou nejvýznamnější nedostatek (zejména kvalifikovaných) zaměstnanců ( jako jednu z bariér ji uvedla skoro polovina firem) . Nedostatečná poptávka limituje třetinu firem [24] a tento podíl se meziročně mírně zvýšil. Příznivé naopak je, že problém s nedostatkem materiálu či vybavení, který byl významný v letech 2021 až 2024, letos z velké části vymizel. To přispělo ke stabilizaci cen stavebních materiálů i zmírnění růstu cen celkové stavební produkce [25] .

Mezikvartální růst tržeb ve službách na počátku letošního roku zrychlil.

Na přelomu let 2023 a 2024 nastal pozitivní obrat poptávky po službách a tento vývoj pokračoval i na počátku letošního roku. Stabilizace hladiny spotřebitelských cen pomohla opět nastartovat růst reálných mezd zaměstnanců, což se odrazilo v příznivější finanční situaci domácností a následně stimulovalo jejich spotřebu. Na služby působila pozitivně i mírně rostoucí podniková poptávka. Mezikvartální růst tržeb ve službách ^[26] na počátku letošního roku zrychlil (na 1,6 %) a velmi mírným tempem pokračoval také ve 2. čtvrtletí. Zatímco na počátku roku pomohla rozvoji služeb téměř všechna hlavní odvětví (nejvíce informační a komunikační činnosti), ve 2. kvartálu především ubytování, stravování a pohostinství. Celkové tržby ve službách se nyní nacházely mírně nad úrovní z vrcholu předpandemické konjunktury [27] .

K meziročnímu růstu tržeb ve službách letos přispívala nejvíce oblast ICT, kde se dařilo zejména telekomunikacím.

Za celé 1. pololetí 2025 se tržby ve službách zvýšily meziročně o 2,6 %, nejvíce od konce roku 2022. Na tomto růstu se podílely zejména informační a komunikační činnosti (příspěvek +1,0 p. b., růst odvětví +4,2 %). Oblast ICT těžila hlavně z výrazného oživení výkonu telekomunikací (+10,0 %, nejvyššího od roku 2005), svižně však rostly i tržby vydavatelským činnostem (nejvíce v oblasti SW) a také informačním činnostem [28] , v nichž se dříve dynamický růst poptávky v předchozích třech letech zastavil. V dlouhodobě se rozvíjejících činnostech v oblasti IT [29] rostly letos tržby mírněji (+2,4 %). V malém segmentu ICT – filmovém a hudebním průmyslu – tržby po loňském propadu [30] téměř stagnovaly [31] a oproti roku 2019 byly nižší o více než třetinu. V tvorbě televizních a rozhlasových programů, ve které jako jednom z mála dílčích odvětví služeb výrazněji nepropadla poptávka během „pandemického roku“ 2020, letos tržby proti loňsku klesly skoro o sedminu.

Růst tržeb ve vyspělých službách pro podniky letos zrychlil. Nejvíce rostla poptávka v oblasti právních činností. Naopak mírný útlum poptávky pokračoval v reklamě.

Rozvoj poptávky po podnikových službách byl letos soustředěn téměř výhradně do odvětví profesních, vědeckých a technických činností, v němž v 1. pololetí meziroční růst tržeb zrychlil na 3,7 % (posílení celkových tržeb ve službách podpořil 0,8 p. b.). S výjimkou reklamních činností [32] se zde dařilo všem dílčím oborům. Rozvoj celého odvětví byl tažen činnostmi vedení podniků a poradenstvím v oblasti řízení, kde růst tržeb zrychlil na 12,9 % (nejvyšší tempo od konce roku 2021). Rovněž poptávka v dlouhodobě rostoucích právnických a účetnických činnostech aktuálně posilovala (na 5,2 %) [33] . V a rchitektonických a inženýrských činnostech vzrostly tržby navzdory aktuálně svižnému rozvoji stavebnictví jen mírně (+1,6 %). Dynamičtější růst poptávky pokračoval druhým rokem v diverzifikovaném segmentu ostatních profesních, vědeckých a technických činností (+7,1 %) [34] a v samotném 2. čtvrtletí 2025 se zde tržby dorovnaly úrovni ze stejného období roku 2019.

K mírnému růstu tržeb v dopravě a skladování přispěly všechny dílčí obory vyjma letecké dopravy.

Posledním odvětvím, jež letos významněji podpořilo růst služeb, byla doprava a skladování, kde tržby meziročně posílily o 2,5 % a k růstu služeb přispěly 0,6 p. b. Rozhodující vliv zde měl váhově významný segment skladování (vč. vedlejších činností v dopravě), ve kterém se tržby zvýšily o 3,9 % a ve srovnání s rokem 2019 byly vyšší zhruba o šestinu. Podobně na tom v obou ohledech byly poštovní a kurýrní činnosti, jež těží ze současného dynamického rozvoje internetového prodeje. V pozemní a potrubní dopravě rostly letos tržby volněji (+1,8 %), když rostla poptávka zejména v železniční osobní dopravě a také v silniční nákladní dopravě. Ve váhově okrajovém segmentu letecké dopravy rychlé zotavování poptávky z předchozích let již nepokračovalo a tržby se meziročně mírně snížily (o 1,6 %). Stále tak mírně zaostávaly za rokem 2019 ( − 7,9 %), což platí i pro vodní dopravu ( − 17,4 %).

Mírný meziroční růst tržeb ve stravování
a pohostinství se letos obnovil. V ubytování však pokračoval lehký pokles tržeb čtvrté pololetí v řadě.

V ubytování, stravování a pohostinství se po mírném poklesu poptávky ve druhé polovině loňského roku tržby v 1. pololetí 2025 opět meziročně mírně zvýšily (+1,2 %). Na tomto oživení se podílel pouze segment stravování a pohostinství, jemuž pomohly rostoucí příjmy domácností. Naopak u subjektů, jejichž převažující ekonomická činnost spočívá v ubytování, tržby nepatrně klesly ( o 0,4 %) a trend slabší poptávky zde přetrvával již čtvrté pololetí v řadě. To může souviset i s rychlým růstem cen těchto služeb [35] . Naturální ukazatele v oblasti příjezdového cestovního ruchu naznačují oproti reálným tržbám mírně lepší výsledky. Tuzemští poskytovatelé hromadného ubytování (HUZ) registrovali ve 2. čtvrtletí 6,3 mil. hostů (z toho 2,9 mil. ze zahraničí), kteří zde strávili 15,0 mil. nocí. Meziročně přibylo jak hostů (+5,6 %), tak jejich přenocování (6,9 %) [36] .

Graf č. 7 Příspěvky dílčích odvětví k meziroční změně tržeb ve službách*
(reálně, v p. b), celkové tržby ve službách* (báze 2021=100, pravá osa), saldo důvěry podnikatelů ve službách** (v p. b., pravá osa) a bariéry růstu** (v %, pravá osa)

Poznámka: všechny údaje jsou sezónně očištěny, pouze příspěvky dílčích odvětví k růstu tržeb jsou očištěny jen o kalendářní vlivy.

*Bez odvětví obchodu, peněžnictví, pojišťovnictví, vědy, výzkumu a veřejných služeb.

.**Zahrnuje i finanční sektor. Bariéry růstu vyjadřují stav k prvnímu měsíci daného čtvrtletí, saldo důvěry podnikatelů pak ke druhému měsíci. Podniky mohly uvést více hlavních bariér současně. Zdroj: ČSÚ, Eurostat

Dříve dynamický růst tržeb cestovních agentur a kanceláří dále zvolňoval. Stabilní poptávku si udržoval pronájem a operativní leasing.

Pokles poptávky po bezpečnostních
a pátracích činnostech se výrazně prohloubil.

V činnostech v oblasti nemovitostí v 1. pololetí tržby meziročně významně nezměnily
(+0,8 %) a navázaly na trend z předchozího roku. V odvětví administrativních a podpůrných činností, poskytujících hlavně podnikům zpravidla služby s nižší přidanou hodnotou, se letos tržby zvýšily jen velmi mírně (+0,5 %). K vyšší poptávce zde nejvíce přispěly administrativní, kancelářské a jiné podpůrné činnosti pro podnikání [37] . Pokračoval i dlouhodobější rozvoj cestovních agentur a kanceláří. Jejich tržby se ovšem letos meziročně zvyšovaly mnohem mírněji než v předchozích letech (+0,6 %). I tak převýšily úroveň z roku 2019 již o desetinu. [38] Vyšší poptávka domácností i podniků [39] se promítla do růstu tržeb za pronájem a operativní leasing (+5,3 %), který tak navázal na loňské oživení. Naopak u řady méně sofistikovaných podnikových služeb stále přetrvávala slabší poptávka. Citelný pokles pracovních agentur pokračoval, jejich tržby se snižovaly převážně dvojciferným tempem již čtvrtým rokem v řadě [40] . Tlak na snižování nákladů spojený i s rozvojem digitalizace se odrazil v poklesu tržeb bezpečnostních a pátracích činností. Ten trvá již dva a půl roku a letos v 1. pololetí se prohloubil na 7,6 % (nejníže od konce roku 2009).

Mezikvartální růst maloobchodních tržeb ve 2. čtvrtletí zrychlil, zejména zásluhou prodeje PHM
a internetových prodejů.

Tržby v maloobchodu [41] , jež se mezikvartálně zvyšují nepřetržitě od poloviny roku 2023, letos v 1. čtvrtletí 2025 dále vzrostly o 0,8 % (obdobně posílily i na sklonku loňského roku). V následném období jejich tempo zrychlilo (na 1,5 %). Aktuální růst nastal prakticky napříč všemi segmenty maloobchodu [42] . Současná úroveň tržeb se nacházela nepatrně nad vrcholem z předkrizové konjunktury (4. čtvrtletí 2019), a to o 1,0 % [43] , nicméně za absolutním maximem z období před započetím energetické krize (3. čtvrtletí 2021) stále zaostávala (o 2,3 %).

Dvojciferný meziroční růst tržeb za prodej přes internet přetrvával. Velmi příznivé ceny PHM v Česku stimulovaly české i zahraniční motoristy k vyšší poptávce.

Růst tržeb za prodej potravin zvolnil, k oživení ale došlo u malých specializovaných prodejen.

Meziročně se tržby za 1. pololetí 2025 zvýšily o 4,2 % a byly stejně jako po celý loňský rok i letos taženy hlavně vyšší poptávkou po nepotravinářském zboží (příspěvek k růstu
+2,6 p. b.), do níž zásadně promlouvaly tržby v oblasti prodeje prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby. Ty se zvýšily o 12,8 % a dvojciferným tempem rostly nepřetržitě od počátku loňského roku [44] . V rámci specializovaných obchodů [45] se nadále svižně zvyšovala poptávka po kosmetických a toaletních výrobcích (+9,2 %) i po farmaceutickém a zdravotnickém zboží (+5,9 %). Sílila poptávka po pohonných hmotách, jež pramenila hlavně z jejich příznivého cenového vývoje [46] . Meziroční růst tržeb za jejich prodej dosáhl 10,0 % [47] (nejvyšší tempo od 2. pololetí 2008) a k růstu celého maloobchodu přispěl 1,2 p. b. (tedy skoro trojnásobně oproti např. prodeji potravin). Tržby v některých sortimentních skupinách obchodů ovšem pouze stagnovaly – s počítačovým a komunikačním zařízením, s výrobky převážně pro domácnost [48] a s oděvy, obuví a koženým zbožím. Jen mírně se letos meziročně zvyšovaly tržby za prodej potravin a jejich tempo bylo navíc oproti loňskému 1. pololetí pouze poloviční (+1,2 %). Ke zmírnění tempa došlo výhradně ve velkých nespecializovaných prodejnách (řetězcích), naopak v malém segmentu specializovaných prodejen [49] se tržby zvýšily o 1,9 % a rostly poprvé od poloviny roku 2022.

Graf č. 8 Příspěvky dílčích odvětví k meziroční změně tržeb v maloobchodu* (reálně, v p. b.), tržby v maloobchodu a v motoristickém segmentu obchodu** (reálně, úroveň roku 2021=100, pravá osa), saldo důvěry spotřebitelů i obchodníků*** (v p. b., pr. osa)

* Tržby jsou očištěny o kalendářní vlivy. ** Tržby jsou sezónně i kalendářně očištěny.

*** Salda důvěry jsou sezónně očištěna a vyjadřují stav ve druhém měsíci daného čtvrtletí.

Zdroj: ČSÚ

Pokračoval velmi mírný růst poptávky ve většině oblastí motoristického segmentu obchodu. Tržby za prodej dílů
a příslušenství ovšem dále klesaly.

V motoristickém segmentu obchodu se letos v 1. pololetí tržby meziročně zvýšily
o 1,5 % (jen mírný růst poptávky byl přitom patrný i po většinu loňského roku). V klíčovém segmentu prodeje motorových vozidel (kormě motocyklů), jehož výsledek závisí hlavně na firemní poptávce, se tržby zvýšily o 2,2 % (ve srovnání s předkrizovým vrcholem
z 1. pololetí roce 2017 ale stále o více než 7 % zaostávaly). Mírný růst poptávky nastal
i v dalších motoristických segmentech, kromě obchodu s díly i příslušenstvím, kde tržby klesly o 1,1 % a snižovaly se šesté pololetí v řadě.

---

[1] Údaje o HPH jsou vyjádřeny ve stálých cenách a v očištění o sezónní a kalendářní vlivy.

[2] V informačních a komunikačních činnostech převýšila HPH předkrizovou úroveň již o 41 %, v peněžnictví a pojišťovnictví o 18 % v podnikových službách (profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti) o 17 % a v uskupení veřejná správa a obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče o 8 %. Naopak výkon v průmyslu za 4. čtvrtletím 2019 zaostával o 4 % (a to jeho zpracovatelská část: − 1 %), ve stavebnictví potom dokonce o 9 %.

[3] Počet odpracovaných hodin v tomto odvětví se meziročně významně nezměnil ( − 0,7 %).

[4] Ty zahrnují rozhodující část odvětví profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti.

[5] Ty obsahují veřejnou správu, obranu, vzdělávání, zdravotní a sociální péči.

[6] Trend dlouhodobě mírně rostoucí výroby mléka pokračoval, byť v 1. pololetí 2025 meziročně slabším tempem. Přímý nákup mléka od tuzemských producentů (prvními kupujícími) činil letos 1650 mil. litrů (+0,5 %). Z toho samotný nákup mlékárnami (1391 mil. litrů) se však meziročně snížil (o 1,9 %, nejvíce za posledních pět a půl roku). Výroba masa na tuzemských jatkách rostla. V 1. pololetí se meziročně zvýšila o 4,8 % (za celý loňský rok o 3,3 %). Zatímco loni táhlo celkovou výrobu vepřové maso, letos jeho růst lehce zmírnil (na 4,7 %) a klíčovou roli převzala výroba drůbežího masa (+7,4 %). Klesla naopak výroba hovězího ( − 1,4 %), byť nepatrně mírněji než vloni. Nicméně hrubá tuzemská produkce (vyjádřená v jatečné hmotnosti masa) hovězího se letos (i za celý loňský rok) nepatrně zvýšila (shodně o necelé 1 %), neboť vlivem rostoucích výkupních cen svižně rostl export živých zvířat k porážce (v 1. pololetí meziročně o 6,1 %). Vyvezla se celá čtvrtina v Česku vykrmeného skotu, hlavně do Rakouska, posílil např. vývoz do Itálie. Vzrostl i export živé drůbeže (+13 %), naopak u živých prasat se snížil ( − 18 %), v obou případech to však nemělo významnější dopad na dynamiku tuzemské produkce. Po započítání bilance dovozu a vývozu masa (jež je u všech tří hlavních druhů z pohledu Česka dlouhodobě záporná a u vepřového masa se meziročně dále prohloubila) se předběžně kalkulovaná spotřeba masa v ČR v 1. pololetí 2025 meziročně propadla u hovězího ( − 9 %, po stagnaci v roce 2024), naopak u vepřového a drůbežího mírně rostla (shodně o 4 %) a navázala na trend z loňského roku. Spotřebu masa ovlivňují dlouhodobé preference tuzemských konzumentů i krátkodobější výkyvy dané např. reakcí domácností na vývoj spotřebitelských cen masa (např. současný vysoký růst u hovězího).

[7] Někteří významní producenti dřeva zaznamenali letos v 1. pololetí mírný meziroční růst těžby, a to zejména v dlouhodobě odkládaných výchovách porostů středního věku.

[8] Dle 2. letošního odhadu sklizně (uzávěrka šetření ČSÚ k 16. červenci) je v Česku pro rok 2025 očekávána úroda základních obilovin ve výši 6 980 tis. tun, řepky 994 tis. tun a máku 30 tis. tun. Odhady jsou ve srovnání s definitivní loňskou sklizní mírně vyšší: obiloviny (+3 %), řepka (+5 %), mák (+9 %), nicméně zatím mírně zaostávají v dlouhodobém kontextu: proti pětiletému průměru by měla být letošní sklizeň nižší u obilovin ( − 4 %) i řepky ( − 13 %), naopak u máku se očekává úroda velmi dobrá (+18 %). Toto zaostávání odráží hlavně vliv setrvalého poklesu osevní plochy – tato u obilovin (1 211 tis. ha) byla letos nejnižší ve srovnatelné řadě od roku 2002 (což v detailu platí např. pro ječmen či žito), u řepky byla pak nejnižší za posledních 19 let (336 tis. ha). Z jednotlivých obilovin se čeká v meziročním srovnání vyšší úroda zejména váhově spíše okrajových plodin: ovsa (+24 %), triticale (+10 %) a pšenice jarní (+5 %), většinou výhradně díky lepším hektarovým výnosům (jen u ovsa jde výlučně o vliv ploch osevů, které u něj druhým rokem v řadě svižně rostou). U klíčové obiloviny – pšenice ozimé – se v mírném růstu očekávané úrody (+3 %) rovnoměrně odráží vyšší plocha i výnos. Oproti průměru sklizní z let 2020–2024 by měla být letos úroda většiny obilovin nižší – pšenice jarní ( − 50 %), žita ( − 23 %), ječmene ( − 8 %), pšenice ozimé ( − 3 %), růst se čeká jen u triticale (+6 %) a ovsa (+44 %). Dle vzorků testovaných v resortních organizacích MZE by měla být letošní sklizeň potravinářské pšenice a sladovnického ječmene co do kvality převážně dobrá. Deštivé a chladnější počasí ve 2. polovině července bude mít na kvalitu obilovin patrně menší negativní dopad, než se očekávalo. Naopak teplý a suchý srpen se zřejmě negativně podepíše na sklizni jiných plodin (např. chmele).

[9] Zahrnuje odvětví těžby a dobývání, zpracovatelského průmyslu a také energetiky (zde pojímané jako odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu). Všechna meziroční tempa produkce jsou očištěna o kalendářní vlivy, mezičtvrtletní tempa i o vliv sezónnosti.

[10] Za svým vrcholem z období let 2015 až 2019 letos ve 2. čtvrtletí zaostaly dvě třetiny hlavních průmyslových oborů – hlavně ty provázané s výrobou energií ( − 20 %) a ty zaměřené na produkci dlouhodobé spotřeby ( − 18 %). Na úrovni jednotlivých oborů šlo v prvé řadě o těžbu uhlí ( o 53 %), obuvnický a kožedělný průmysl (−29 %), výrobu kovů, hutnictví a slévárenství (−27 %), těžbu stavebních materiálů (−26 %), textilní průmysl (−24 %), tiskárenství (−21 %). Z větších oborů šlo dále o energetiku (−17 %), chemický průmysl (−16 %), strojírenství (−15 %), elektronický průmysl a výrobu stavebních materiálů (shodně −10 %), gumárenství a plastikářství (−5 %) či kovodělný průmysl (−3 %). Naopak nad předkrizovou úrovní produkce se aktuálně nacházely obory vyrábějící investiční produkty a také ty s produkty krátkodobé spotřeby (shodně +7 %). Z jednotlivých oborů šlo především o výrobu ostatních dopravních prostředků (+39 %), farmacii (+20 %), ostatní zpracovatelský průmysl a také automobilový průmysl (shodně +15 %), papírenství a elektrotechniku (shodně
+13 %) a dále např. potravinářství (+8 %).

[11] Celková čistá výroba elektřiny (tj. bez mezispotřeby, vč. ztrát při výrobě) dosáhla dle předběžných údajů Energetického regulačního úřadu v 1. pololetí 2025 v Česku 36,3 TWh (nejvíce ve shodném období za poslední tři roky) a meziročně se zvýšila o 7,5 %. Rostla zejména produkce parních elektráren ( + 10 %), dále z jaderných elektráren (+6 %) a přispěla i plynová, paroplynová a fotovoltaická zařízení. Vlivem nedostatku srážek naopak klesla výroba ve vodních a přečerpávacích elektrárnách (−28 %) a méně dodaly i větrné elektrárny (11 %). Celková tuzemská čistá spotřeba elektřiny činila v 1. pololetí 30,1 TWh. Její tři roky trvající meziroční pokles se zastavil (+2,6 %). K tomu z drtivé části přispěla vyšší spotřeba domácností (+9,3 %), vzrostla však i poptávka od drobných podnikatelů (+2,7 %), spotřeba velkoodběratelů stagnovala. Oproti roku 2019, kdy se celková čistá spotřeba nacházela blízko dlouhodobého maxima, ale celková spotřeba elektřiny klesla (−7,8 %), zejména vlivem velkoodběratelů (−8,4 %) a drobných podnikatelů (−5,3 %), naopak domácnosti odebraly více (+8,4 %). Rozdíl mezi tuzemskou výrobou a spotřebou elektřiny byl vyrovnán přeshraničními toky. Proto stále převažoval její export nad importem. Hodnota salda se navíc letos proti loňskému 1. pololetí zvýšila skoro dvojnásobně (na +3,9 TWh).

[12] Spotřeba plynu vystoupala letos v 1. čtvrtletí na 4,0 mil. m³ , meziročně o 13,2 % (po přepočtení spotřeby na dlouhodobý teplotní normál byl růst znatelně menší: +4,3 %). Dvojciferný růst spotřeby nastal u všech kategorií odběratelů – zejména u domácností (+15,3 %) a maloodběratelů z řad podnikatelů (+15,0 %). Po přepočtu na teplotní normál je meziroční zvýšení celkové spotřeby zemního plynu patrné již od loňského září a trvá tak nepřetržitě deset měsíců.

[13] Dle údajů Sdružení automobilového průmyslu se v 1. pololetí 2025 v tuzemsku vyrobilo 747 tis. osobních automobilů, což bylo ve srovnání s rekordním výsledkem ze stejného období loňského roku o 3,5 % méně. Negativně se projevil zejména slabší rozjezd výroby na počátku (kvůli horšímu odbytu v zahraničí zavedli někteří výrobci krátkodobá omezení výroby), naopak na jaře se situace postupně zlepšovala a červnová výroba (136 tis. vozidel) již byla meziročně znatelně vyšší (a zároveň druhá nejsilnější v tomto měsíci v historii). Po loňském poklesu výrazně ožil segment výroby elektrických vozidel (vč. vozů s hybridním pohonem), který se letos na celkové produkci automobilů podílel již celou pětinou. Vedle osobních aut zaznamenala letos pokles výroby i většina producentů ostatních druhů motorových vozidel.

[14] Zjišťování zakázek probíhá ve dvanácti zpracovatelských odvětvích vyrábějících převážně na zakázku, s dlouhodobějším výrobním cyklem a s většími zásobami zakázek. Meziroční tempa zakázek jsou očištěna o kalendářní vlivy, mezikvartální tempa také o vliv sezónnosti.

[15] Podniky mohly uvést více bariér současně.

[16] Letos v srpnu předpokládalo v půlročním horizontu zlepšení ekonomické situace 13 % podniků, zhoršení jen 7 %. Podobné proporce byly patrné také u očekávání výroby (v tříměsíčním výhledu).

[17] Evidenční počet zaměstnanců se v 1. pololetí meziročně snížil o 2 %. Letos v srpnu předpokládalo v tříměsíčním výhledu snižování zaměstnanosti 15 % průmyslových podniků (zvyšování jen 7 %). Nedostatek pracovníků přitom považovala za růstovou bariéru pouze desetina podniků, nejméně od roku 2015.

[18] Údaje o stavební produkci jsou ve stálých cenách, meziroční tempa jsou očištěna o kalendářní vlivy, mezičtvrtletní též o vliv sezónnosti.

[19] Úpravou stávajících rodinných i bytových domů vzniklo letos v 1. pololetí 3 862 bytů (nejvíce od 2. pololetí 2000), v nebytových domech pak 526 bytů (nejvíce od 1. pololetí 2009).

[20] Obdobným tempem letos klesal i absolutní počet stavebních povolení.

[21] V srpnu plánovalo (v tříměsíčním horizontu, bez ohledu na sezónnost) nabírat nové pracovníky 15 % stavebních firem, propouštět jen 4 % (ve stejném období loni to bylo analogicky o 8 % vs. 16 %). Nejvíce optimistické byly v tomto ohledu podniky v inženýrském stavitelství. Evidenční počet zaměstnanců ve středních a větších podnicích (s 50 a více pracovníky) se letos v červnu meziročně zvýšil o 0,3 %.

[22] V půlročním výhledu předpokládalo zlepšení 14 % firem, zhoršení 7 %. Jde o podobné hodnocení jako na počátku letošního roku, ale příznivější než loni v létě.

[23] Pouze necelá pětina firem žádnou z možných růstových bariér neuvedla. Tento podíl, který je o polovinu nižší než v EU či eurozóně, zůstává v Česku v posledních osmi letech v zásadě neměnný.

[24] Stejně jako u nedostatku pracovníků trápila slabá poptávka nejvíce podniky v segmentu výstavby budov.

[25] V srpnu předpokládalo (v tříměsíčním výhledu) zvyšování cen vlastní produkce 18 % stavebních firem, o rok dříve 32 %.

[26] Bez obchodu, peněžnictví, pojišťovnictví, vědy, výzkumu a veřejných služeb. Všechny údaje za tržby ve službách jsou ve stálých cenách, meziroční data jsou očištěna o kalendářní vlivy, mezičtvrtletní jsou očištěna o sezónní vlivy (včetně vlivu počtu pracovních dnů).

[27] Oproti 2. čtvrtletí 2019 byly celkové tržby (po sezónním očištění) ve 2. čtvrtletí 2025 vyšší o 4,0 %. Z hlavních odvětví služeb tuto úroveň překonaly zejména informační a komunikační činnosti (+15,3 %) a profesní, vědecké a technické činnosti (+6,1 %). Naopak tržby stále nejvíce zaostávaly v ubytování, stravování a pohostinství ( − 13,4 %) a v administrativních a podpůrných činnostech ( − 7,2 %).

[28] Jde především o činnosti webových portálů, zpravodajských tiskových kanceláří a agentur či zpracování dat a hosting.

[29] Ty zahrnují zejména programování, poradenství v oblasti informačních technologií či správu počítačového vybavení.

[30] Tento propad poptávky zde mohl souviset s dozvuky delší stávky v Hollywoodu (z druhé poloviny roku 2023). Vývoj tržeb filmového hudebního průmyslu v tuzemsku je obecně dosti rozkolísaný, což souvisí s nepravidelnými fakturacemi.

[31] Lépe si vedl segment filmové distribuce. Dle údajů Unie filmových distributorů vzrostly letos v 1. pololetí hrubé nominální tržby provozovatelů tuzemských kin meziročně o 14,4 % (při zvýšení celkové návštěvnosti o 11,9 % a faktické stagnaci počtu odehraných představení). Oproti roku 2019 byla ovšem návštěvnost nižší o 32,4 % a tržby o 15,6 %.

[32] Neočištěné tržby zde letos meziročně klesly o necelá 4,5 % (podobně i v průměru za celý rok 2024). V pozadí poklesu poptávky byl silný cenový růst. V běžných cenách totiž tržby za reklamu letos v 1. pololetí vzrostly o 5,4 %.

[33] Oproti roku 2019 zde byly letos tržby vyšší o více než pětinu.

[34] Toto dílčí odvětví, v němž hrají významnou roli drobní podnikatelé, zahrnuje především zprostředkovatelské činnosti, návrhářské, překladatelské a fotografické služby nebo činnosti stavebního dozoru.

[35] V 1. čtvrtletí 2025 se zvýšily ceny ubytovacích služeb meziročně o 8,5 % a stravovacích služeb o 4,9 %. Proti roku 2015 byly v letos březnu v úhrnu za oba segmenty vyšší o 95 %, kdežto ceny v celém spotřebitelském koši se za stejné období navýšily „jen“ o 54 %.

[36] Teprve podruhé od ústupu pandemie meziročně neklesl průměrný počet přenocování (a poprvé díky domácím i zahraničním hostům současně), který aktuálně činil 2,38 nocí (před třemi lety 2,70). Poptávka po ubytování v HUZ rostla letos ve 2. čtvrtletí meziročně svižněji než v 1. čtvrtletí (kdy se počet přenocování zvýšil jen o 0,6 %). Nízké tempo na počátku roku souviselo s letošním posunem Velikonoc (až na druhou půli dubna, kdežto loni připadly již na přelom března a dubna), a tudíž vyšší srovnávací základnou. Za celé 1. pololetí se počet všech hostů i jejich přenocování meziročně zvýšily okolo 4 %. Zatímco tempo růstu u přenocování bylo srovnatelné jako v první půli loňského roku, u počtu hostů bylo o polovinu nižší. Počty domácích hostů i jejich přenocování vzrostly ve 2. čtvrtletí 2025 meziročně mírně přes 5 %, počet nerezidentů byl vyšší o 6,2 % (a jejich přenocování dokonce o 8,8 %). I tak ovšem přenocování cizinců stále za úrovní z rekordního roku 2019 nepatrně zaostávalo (o 1,6 %), zatímco celkový počet hostů byl vyšší skoro o desetinu.

Celková poptávka po cestovním ruchu v Česku, měřená počtem přenocování v HUZ, letos ve 2. čtvrtletí meziročně vzrostla ve všech typech sledovaných zařízení (jak u domácí, tak zahraniční klientely) – nejvíce i vlivem teplého počasí v červnu v chatových osadách
a turistických ubytovnách (+14,2 %) a kempech (+11,5 %). K růstu všech přenocování ale nejvýrazněji přispěly 4* hotely (s růstem
o 6,3 %), které soustřeďovaly třetinu veškeré poptávky (u nerezidentů polovinu). Mezi kraji posílila celková poptávka nejvíce na Ústecku a Pardubicku (o 12 až 13 %), nejméně na Liberecku a ve středních Čechách (shodně o 3 %). U zahraniční klientely byl však zaznamenán mírný pokles na Vysočině ( − 5 %) a hlubší v kraji Moravskoslezském ( − 8 %), kde se projevila vyšší loňská základna (vlivem MS v hokeji konaném v květnu v Praze a Ostravě). K růstu poptávky nerezidentů přispěli ve 2. čtvrtletí 2025 nejvíce Němci, jejichž počet přenocování se meziročně zvýšil o 9 % (v 1. čtvrtletí naopak o 8 % klesal). Vyšší nárůst v Česku strávených nocí byl zaznamenán i u hostů z dalších blízkých států – Slovenska (16 %), Maďarska (19 %), Rakouska (10 %), dále např. ze Španělska (18 %), Velké Británie (13 %), ale Francie pouze 6 % a Itálie 2 %. Z mimoevropských zemí měl význam nárůst poptávky zejména z USA (9 %), Číny (27 %), Izraele (12 %) Jižní Korey (12 %), Indie (18 %) a Japonska (26 %). Pokles přenocování nastal jen u 10 z 58 sledovaných zdrojových teritorií. V rámci váhově významnějších skupin šlo ale jen o poptávku z Tchaj-wanu ( − 9 %) a Švýcarska ( − 12 %). Při srovnání letošního 2. čtvrtletí se stejným obdobím roku 2019 vykazuje stále nižší poptávku v Česku téměř polovina sledovaných zemí: nejvíce Rusko ( − 96 %), Čína ( − 63 %), Japonsko ( − 48 %), z dalších váhově významnějších mimoevropských zemí pak Jižní Korea ( − 26 %), Indie ( − 18 %) a Austrálie ( − 3 %), z Evropy pak hlavně severské státy: Švédsko ( − 22 %), Finsko ( − 19 %), Dánsko ( − 18 %), Norsko ( − 15 %), ale i Francie ( − 11 %), Itálie ( − 3 %) a Španělsko ( − 1 %).

[37] Ty zahrnují např. pořádání konferencí a výstav, inkasní činnosti, ověřování solventnosti zákazníka, ale také např. činnosti call-center.

[38] J estliže v předchozích letech souvisel vyšší zájem domácností o organizované cestování s kompenzací omezení vzniklých v pandemickém období, v posledních čtvrtletích již pramení především z jejich zlepšené finanční situace i vyšší spotřebitelské důvěry.

[39] Meziročně se nejvíce zvyšovaly tržby (bez očištění) za pronájem a leasing ostatních strojů, zařízení a nákladních automobilů (+6,7 %), nejméně za pronájem a leasing automobilů (+1,2 %), kde poptávka stejně jako v předchozích dvou letech spíše stagnovala.

[40] K poklesu tržeb zde došlo i při vysokém růstu počtu pracujících cizinců v ČR. Na něm se v posledních třech letech významně podíleli uprchlíci z Ukrajiny. Vzhledem ke statutu dočasné ochrany, který byl těmto osobám přiznán, je jejich zaměstnávání v tuzemsku administrativně jednodušší (oproti ostatním skupinám migrantů z tzv. třetích zemí) a ti tak mohou snáze nalézt práci „napřímo“ (bez zprostředkovatele). Kromě výše uvedeného se na poklesu tržeb může podílet i snížená poptávka pracovních agentur ze strany klíčových výrobních oborů průmyslu.

[41] Všechna meziroční tempa tržeb za maloobchod jsou uvedena ve stálých cenách a očištěna o kalendářní vlivy, mezičtvrtletní tempa jsou očištěna o sezónní vlivy (včetně vlivu počtu pracovních dnů). Maloobchod zahrnuje pouze odvětví CZ-NACE 47.

[42] Výjimkou byl maloobchod ve specializovaných obchodech v některých sortimentních skupinách, zejména s počítačovým a komunikačním zařízením ( − 0,4 %) a s oděvy, obuví a koženým zbožím ( − 0,7 %).

[43] To souvisí primárně s propadem tržeb za potraviny, a to jak ve velkých řetězcích ( − 7,4 %), tak menších specializovaných prodejnách ( − 21,4 %) a některých sortimentních skupinách nepotravinářského zboží ve specializovaných prodejnách: zejména s oděvy, obuví
a koženým zbožím ( − 25,3 %), s výrobky převážně pro domácnost ( − 12,1 %) a výrobky pro kulturu a rekreaci ( − 9,3 %). Naopak aktuální souhrnná poptávka po nepotravinářském zboží se nachází zřetelně nad úrovní 4. čtvrtletí 2019 (+6,1 %), hlavně zásluhou prodeje prostřednictvím internetu nebo zásilkové služby (+55,8 %) a specializovaných prodejen s kosmetickými a toaletními výrobky (+37,9 %)
a farmaceutickým a zdravotnickým zbožím (+25,8 %). Vedle toho byl vyšší např. prodej pohonných hmot (+13,4 %).

[44] K rozvoji tohoto prodeje přispívá postupující digitalizace, modernizace v oblasti logistiky, ale také stále sofistikovanější cílený marketing.

[45] Vedle toho pokračoval pátým rokem v řadě růst tržeb v okrajovém segmentu nespecializovaných prodejen s převahou nepotravinářského zboží (v 1. pololetí: +7,5 %). Ten se zaměřuje typicky na nabídku různorodého, spíše drobnějšího zboží za diskontní ceny.

[46] Spotřebitelská cena nafty dosahovala letos v květnu v průměru 32,70 korun/l a benzín Natural 95 se na čerpacích stanicích prodával přibližně za 33,90 korun/l. V případě nafty to byla nejnižší hodnota od června roku 2023 a u benzinu Natural 95 dokonce od září roku 2021. Na tento vývoj kromě tuzemských domácností i firem reagovali i zahraniční dopravci, již přes Česko realizují tranzitní dopravu.

[47] Tržby v běžných cenách se ovšem v 1. pololetí 2025 zvýšily pouze o 1,4 %.

[48] V nichž jsou obsaženy zejména železářské zboží, stavebniny, barvy, sklo, potřeby pro kutily, elektrospotřebiče, elektronika, nábytek, svítidla, koberce či bytový textil.

[49] Ty zahrnují např. masné výrobky, pečivo, cukrářské výrobky či nápoje. Největší váhu zde však mají prodejny s tabákovými výrobky. Celkové tržby zde letos vzrostly poprvé po bezmála tříletém období útlumu.