Vnější ekonomické vztahy - Vývoj ekonomiky České republiky 2. čtvrtletí 2025

Vnější vztahy

Vývoz zboží rostl ve
2. čtvrtletí mírněji než v 1. kvartálu.

Celková hodnota vývozu zboží [1] v 1. pololetí 2025 vzrostla o 103,4 mld. korun (4,4 %) a dosáhla 2 445,3 mld. K zaznamenanému přírůstku přispěl z většiny vývoj v první čtvrtině roku, protože v samotném 2. kvartálu export vzrostl již jen o 33,7 mld. korun (2,8 %) na 1 220,2 mld. Rozdílnou dynamiku vývozu v 1. a 2. čtvrtletí ovlivnily i snahy o předzásobení na americkém trhu z důvodu cel, které v 1. kvartálu stimulovaly exportéry v Evropě [2] . Ceny vývozu neměly významný vliv na meziroční vývoj hodnoty exportu a mezičtvrtletní přírůstek táhly směrem dolů [3] . Mezičtvrtletně se hodnota vývozu podle sezónně očištěných údajů zvýšila o 0,1 % a přírůstek tak značně oslabil oproti předchozímu kvartálu.

Zmírnil se zejména vývoz do Německa.

Procentní přírůstek exportu do zemí EU (+53,4 mld. korun, 2,9 %) byl v 1. pololetí výrazně slabší než v případě vývozu mimo Unii (+50,0 mld., 10,1 %). Přispěly k tomu solidní nárůsty exportu do Velké Británie (+9,5 mld. korun, 8,7 %) a Spojených států amerických (+8,5 mld., 13,3 %) i prudké posílení hodnoty vývozu na Ukrajinu (+8,3 mld., 45,1 %). Export do EU
v 1. pololetí rostl především zásluhou vývozu do Německa (+27,6 mld. korun, 3,9 %) a na druhou pozici se dostalo méně obvyklé Dánsko [4] (+6,5 mld., 39,6 %). Klesal nejvíce dovoz do Španělska (−3,8 mld. korun, −5,4 %), Maďarska (−3,5 mld., −4,8 %) a Nizozemska (−3,5 mld., −4,7 %). V samotném 2. čtvrtletí oslabil růst exportu do EU (+18,8 mld. korun, 2,0 %) i mimo EU (+14,8 mld., 5,8 %). Nejvíce k celkovému nárůstu exportu přispíval vývoz na Ukrajinu (viz Tabulka č. 2), u kterého zvýšená meziroční dynamika trvá už od konce roku 2024. K navýšení vývozu solidně přispívaly také Belgie, Polsko, Rakousko nebo Dánsko. Meziroční růst exportu do Německa po mohutném 1. kvartálu oslabil. Výraznější poklesy vývozu byly zaznamenány u Nizozemska a Číny a o více než 1 mld. klesl také vývoz do Lotyšska.

Tabulka č. 1 Oddíly klasifikace CPA s největším vlivem na vývoj vývozu zboží v 2. čtvrtletí 2025 (meziročně)

Tabulka č. 2 Země s největším vlivem na vývoj vývozu zboží v 2. čtvrtletí 2025 (meziročně)

	mld. Kč	%
Motorová vozidla (kromě motocyklů) a díly	+19,7	+5,8
Počítače, elektron. a opt. přístroje a zařízení	+5,6	+5,4
Ostatní dopravní prostředky a zařízení	+4,3	+20,2
Potravinářské výrobky	+3,5	+7,6
Elektrická zařízení	+2,5	+2,1
Koks a rafinované ropné produkty	+2,2	+22,3
Základní farmaceutické výrobky a přípravky	+1,6	+8,7
Ostatní výrobky zpracovatelského průmyslu	+1,4	+5,1
Elektřina, plyn, pára a klimatizovaný vzduch	+1,1	+14,0
Dřevo a dřevěné výrobky, kromě nábytku	+0,7	+5,5
Oděvy	−0,9	−14,8
Stroje a zařízení j. n.	−0,9	−0,7
Sběr, příprava k likvidaci, likvidace a zpracování odpadu	−1,2	−8,8
Produkty zemědělství a myslivosti	−1,8	−12,0
Chemické látky a přípravky	−2,4	−4,2

	mld. Kč	%
Ukrajina	+4,0	+40,3
Belgie	+3,8	+15,9
Polsko	+3,4	+4,0
Rakousko	+3,4	+7,6
Dánsko	+3,2	+34,7
Německo	+3,0	+0,8
Itálie	+2,8	+5,9
Spojené státy americké	+2,3	+6,7
Turecko	+1,9	+9,8
Spojené arabské emiráty	+1,7	+35,7
Portugalsko	+1,6	+38,4
Korejská republika	+1,4	+48,7
Švédsko	+1,2	+6,8
Čína	−2,4	−16,4
Nizozemsko	−3,7	−9,6

Zdroj: ČSÚ

Motorová vozidla táhla růst exportu v celém pololetí i samotném
2. čtvrtletí.

V 1. pololetí nejvíce meziročně rostl export motorových vozidel (+42,0 mld. korun, 6,2 %) s odstupem následovaný počítači, elektronickými a optickými přístroji (+13,1 mld., 6,4 %), elektřinou, plynem, párou a klimatizovaným vzduchem (+11,0 mld., 62,0 %) a elektrickými zařízeními (+10,5 mld., 4,5 %). Největší pokles byl zaznamenán u produktů zemědělství a myslivosti (−2,1 mld. korun, −7,0 %). Dominantní motorová vozidla si ve 2. čtvrtletí v zásadě zachovala předcházející tempo růstu (viz Tabulka č. 1). Ve 2. čtvrtletí také solidně rostl vývoz počítačů, elektronických a optických přístrojů a ostatních dopravních prostředků. Výraznější pokles byl zaznamenán u vývozu chemických látek a přípravků, produktů zemědělství a myslivosti nebo strojů a zařízení. Za celkovým zpomalením dynamiky exportu ve 2. čtvrtletí stál zejména vývoz elektřiny, elektrických zařízení (u obou zmírnění růstu), strojů a zařízení a chemických látek a přípravků (u obou z růstu přechod do poklesu).

Dovoz meziročně rostl silněji než vývoz.

Hodnota dovozu zboží v 1. pololetí 2025 vzrostla o 118,4 mld. korun (5,4 %) na 2 306,9 mld. Také v případě importu k tomuto nárůstu přispěl více 1. kvartál, protože ve 2. čtvrtletí se dovoz zvýšil o 44,5 mld. korun (4,0 %) na 1 159,9 mld. Ceny dovozu přitom klesaly [5] . Hodnota dovozu zboží ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně klesla o 1,1 % (sezónně očištěno).
V 1. pololetí meziročně opět výrazněji rostl dovoz ze zemí mimo EU (+59,7 mld. korun,
7,6 %). Import z EU byl vyšší o 48,8 mld. (3,5 %). Nejvíce v 1. pololetí rostl dovoz z Číny (+29,3 mld. korun, 11,9 %), Polska (+10,7 mld., 5,2 %), Norska (+10,7 mld., 35,9 %)
a Německa (+10,3 mld., 2,0 %). Hluboký propad byl v 1. pololetí zaznamenán u importu z Ruska (−17,5 mld., −51,9 %). V samotném 2. čtvrtletí nejvíce meziročně rostl dovoz z Číny (viz Tabulka č. 4), ale přírůstek značně oslabil oproti předchozím třem kvartálům. Naopak v případě Norska došlo k výraznému oživení dynamiky dovozu. Oslabení přírůstku importu oproti 1. čtvrtletí bylo zaznamenáno také u Polska, Německa nebo Rakouska. Mezi zeměmi, které významněji přispěly k růstu dovozu ve 2. čtvrtletí, figurovala řada asijských destinací – Turecko, Singapur, Kazachstán, Malajsie. Výrazně klesal dovoz z Ruska, Tchaj-wanu
a Spojených států amerických.

Tabulka č. 3 Oddíly klasifikace CPA s největším vlivem na vývoj dovozu zboží v 2. čtvrtletí 2025 (meziročně)

Tabulka č. 4 Země s největším vlivem na vývoj dovozu zboží v 2. čtvrtletí 2025 (meziročně)

	mld. Kč	%
Elektrická zařízení	+13,5	+12,6
Ropa a zemní plyn	+11,0	+31,7
Kovodělné výrobky	+10,4	+20,9
Potravinářské výrobky	+4,9	+8,1
Motorová vozidla (kromě motocyklů) a díly	+4,0	+2,3
Elektřina, plyn, pára a klimatizovaný vzduch	+2,2	+68,2
Ostatní výrobky zpracovatelského průmyslu	+2,2	+9,9
Produkty zemědělství a myslivosti	+1,9	+11,3
Tabákové výrobky	+0,8	+15,9
Základní kovy	+0,7	+0,8
Černé a hnědé uhlí a lignit	−0,6	−18,5
Textilie	−0,6	−4,5
Ostatní dopravní prostředky a zařízení	−0,7	−3,9
Chemické látky a přípravky	−2,0	−2,2
Koks a rafinované ropné produkty	−6,1	−21,5

	mld. Kč	%
Čína	+8,5	+6,7
Norsko	+8,4	+51,2
Turecko	+2,9	+21,4
Singapur	+2,8	+217,5
Polsko	+2,5	+2,3
Kanada	+2,4	+122,9
Německo	+1,8	+0,7
Francie	+1,6	+4,8
Kazachstán	+1,6	+47,3
Malajsie	+1,6	+28,6
Švýcarsko	+1,4	+11,4
Rakousko	+1,3	+4,4
Tchaj-wan	−5,3	−35,4
Spojené státy americké	−5,3	−15,0
Rusko	−8,2	−60,8

Zdroj: ČSÚ

Elektrická zařízení nejvíce podpořila růst dovozu.

Meziroční růst dovozu v 1. pololetí nejvíce ovlivnily oddíly elektrická zařízení [6] (+33,4 mld. korun, 16,2 %), kovodělné výrobky (+24,7 mld., 25,1 %) a potravinářské výrobky (+11,0 mld., 9,3 %). Klesl naopak import koksu a rafinovaných ropných výrobků (−6,4 mld. korun, −12,2 %). Elektrická zařízení nejvíce přispívala k růstu dovozu také v samotném 2. čtvrtletí (viz Tabulka č. 3), ačkoli přírůstek ve srovnání s předchozím kvartálem oslabil. Naopak po devíti čtvrtletích poklesů se meziročně výrazně zvýšila hodnota dovozu ropy a zemního plynu. Silný nárůst si udržel také import kovodělných a potravinářských výrobků. Nejvíce ve 2. čtvrtletí meziročně klesl dovoz koksu a rafinovaných ropných produktů
a chemických látek a přípravků.

Přebytek bilance zahraničního obchodu se zbožím se meziročně snížil.

Bilance zahraničního obchodu se zbožím za celé 1. pololetí dosáhla přebytku
138,3 mld. korun. Vzhledem k výraznému převisu tempa růstu dovozu nad vývozem ale došlo k meziročnímu zhoršení kladného salda o 14,9 mld. korun. Z většiny za tímto zhoršením stálo 2. čtvrtletí roku, kdy bilance dosáhla přebytku 60,2 mld. korun, který se snížil meziročně o 10,7 mld. Podle sezónně očištěných údajů se ve 2. čtvrtletí zlepšila mezičtvrtletně bilance zahraničního obchodu se zbožím. V 1. pololetí k meziročnímu zhoršení bilance zahraničního obchodu se zbožím přispíval obchod se zeměmi mimo EU (−9,7 mld. korun), bilance obchodu s EU se naopak zlepšila o 4,6 mld. [7] Nejvíce ve směru zhoršení bilance v 1. pololetí působil obchod s Čínou (−32,0 mld. korun) a Norskem
(−12,5 mld.). Bilance se naopak zlepšovala v případě obchodu s Německem
(+17,3 mld. korun, z většiny bylo zlepšení dosaženo v 1. kvartálu), Ruskem (+16,0 mld.) nebo Spojenými státy americkými (+11,5 mld.). V samotném 2. čtvrtletí se bilance obchodu se zeměmi EU meziročně zlepšila o 2,4 mld. korun a mimo EU došlo ke zhoršení o 4,5 mld. [8] Meziročně se zhoršoval zejména výsledek obchodu s Čínou (viz Tabulka č. 6), Norskem a Nizozemskem. Naopak významné zlepšení bilance bylo zaznamenáno u obchodu se Spojenými státy americkými, Ruskem a Tchaj-wanem.

Tabulka č. 5 Oddíly klasifikace CPA s největším

vlivem na vývoj bilance zahraničního obchodu se zbožím v 2. čtvrtletí 2025 (meziročně)

Tabulka č. 6 Země s největším vlivem na vývoj bilance zahraničního obchodu se zbožím v 2. čtvrtletí 2025 (meziročně)

	mld. Kč
Motorová vozidla (kromě motocyklů) a díly	+15,7
Koks a rafinované ropné produkty	+8,4
Počítače, elektron. a opt. přístroje a zařízení	+5,4
Ostatní dopravní prostředky a zařízení	+4,9
Základní farmaceutické výrobky a přípravky	+1,1
Stroje a zařízení j. n.	−1,0
Ostatní nekovové minerální výrobky	−1,0
Elektřina, plyn, pára a klimatizovaný vzduch	−1,1
Oděvy	−1,3
Potravinářské výrobky	−1,4
Sběr, příprava k likvidaci, likvidace a zpracování odpadu	−1,5
Produkty zemědělství a myslivosti	−3,7
Kovodělné výrobky	−10,6
Ropa a zemní plyn	−11,0
Elektrická zařízení	−11,0

	mld. Kč
Spojené státy americké	+7,6
Rusko	+7,3
Tchaj−wan	+5,1
Ukrajina	+3,5
Belgie	+3,3
Dánsko	+2,5
Korejská republika	+2,2
Itálie	+2,1
Rakousko	+2,0
Maďarsko	−1,9
Kanada	−2,0
Singapur	−3,2
Nizozemsko	−4,4
Norsko	−8,2
Čína	−10,9

Zdroj: ČSÚ

Ani mohutné zlepšení výsledku obchodu s motorovými vozidly nestačilo k celkovému růstu přebytku.

K meziročnímu zhoršení bilance v 1. pololetí nejvíce přispěl obchod s kovodělnými výrobky (−24,1 mld. korun), elektrickými zařízeními (−22,9 mld.), ropou a zemím plynem (−7,2 mld.) a produkty zemědělství a myslivosti (−6,0 mld.). Naopak se zlepšila bilance obchodu s motorovými vozidly (+37,1 mld. korun), koksem a rafinovanými ropnými produkty (+9,5 mld.) a počítači, elektronickými a optickými přístroji (+7,9 mld.). V samotném 2. čtvrtletí se zhoršila bilance obchodu u většiny artiklů, nejvíce u ropy a zemního plynu (viz Tabulka č. 5) a prohloubení schodku bylo první od 4. čtvrtletí 2022. Dále se výrazně meziročně zhoršil výsledek obchodu s kovodělnými výrobky a elektrickými zařízeními. Naopak se výrazně navýšil přebytek obchodu s motorovými vozidly a solidní zlepšení vykázal také výsledek obchodu s koksem a rafinovanými ropnými výrobky, ostatními dopravními prostředky a zařízeními a počítači, elektronickými a optickými přístroji.

Graf č. 9 Vývoz a dovoz zboží (meziročně v %) a bilance zahraničního obchodu se zbožím (v mld. korun, pravá osa)

Zdroj: ČSÚ

[1] Údaje za zahraniční obchod se zbožím jsou od roku 2020 přepočítávány aktualizovanou metodou založenou na vyšší míře detailu, viz https://www.czso.cz/csu/czso/aktualizace-metody-propoctu-zahranicni-obchod-se-zbozim . Není-li uvedeno jinak, jsou všechny údaje sezónně neočištěné a v běžných cenách.

[2] Efekt tohoto předzásobení byl v letošním 1. kvartálu patrný zejména na výrazném zrychlení meziročního přírůstku exportu zboží do Německa, které je největším evropským exportérem do USA a Česko je pro něj subdodavatelem. Vývoz z Česka do USA značně posiloval po celý loňský rok a letošní 1. kvartál na tento trend jen navázal. Ve 2. čtvrtletí se ale přírůstky českého vývozu do obou zemí prudce snížily.

[3] Ceny vývozu zboží za 2. čtvrtletí 2025 meziročně klesly o 0,1 % a mezičtvrtletně o 1,7 %.

[4] Zejména motorová vozidla, posílení je ale patrné také u exportu farmaceutických výrobků a přípravků a počítačů, elektronických
a optických přístrojů.

[5] Ceny dovozu ve 2. čtvrtletí meziročně klesly o 0,5 % a mezičtvrtletně se snížily o 2,5 %.

[6] Ve zvýšené míře se dovážely baterie, zejména do elektromobilů.

[7] V 1. pololetí se také zvýšil vliv na bilanci u kategorie „nespecifikováno“. Zde byl zachycen zejména obchod s ropou a zemním plynem, který nebylo možné teritoriálně zařadit. Bilance obchodu v rámci této kategorie se v 1. pololetí meziročně zhoršila o 9,8 mld.

[8] V případě nespecifikovaného původu zboží došlo ke zhoršení bilance o 8,6 mld. korun.