Evropská centrální banka sazby nezměnila a rizika jsou podle ní lépe vybalancovaná

Evropská centrální banka (ECB) na dnešním zasedání úrokové sazby nezměnila a hlavní sazba tak zůstává na 2 %. Podle ECB jsou nyní růstová rizika eurozóny lépe vybalancovaná. Stabilita sazeb tak zůstává nejpravděpodobnějším scénářem pro nadcházející zasedání.

Evropská centrální banka (ECB) na zářijovém zasedání ponechala podle předpokladů úrokové sazby beze změny. Hlavní úroková sazba, kterou v případě ECB představuje diskontní sazba, tak setrvává na 2 %. ECB tak v tomto směru navázala na červencové zasedání, na kterém rovněž s úrokovými sazbami nehýbala. V období září 2024 až červen 2025 přitom ECB snižovala sazby nepřetržitě na každém po sobě jdoucím zasedání, a to v souhrnu o 175 bazických bodů.

Stabilita sazeb ECB na dnešním zasedání byla finančním trhem v euru plně zaceněna a samotné rozhodnutí ECB tak na eurodolaru vyvolalo jen minimální reakci. Výraznější odpoledni pohyby na eurodolaru byly způsobeny více statistikou srpnové spotřebitelské inflace v USA v kombinaci se slabšími čísly z amerického pracovního trhu (vyšší počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti).

Pokud bych měl vybrat klíčový bod z dnešního zasedání ECB, tak by se jednalo o změnu ve vnímání rizik hospodářského růstu v eurozóně. Zatímco v posledním zhruba půl roce spíše převažovala rizika pro slabší růst evropské ekonomiky, tak nově v návaznosti na celní dohodu mezi USA a EU, začínají být rizika více vybalancovaná. To lze chápat tak, že ECB je s aktuálním nastavením měnové politiky spokojena a další snižování sazeb nyní není ve hře. Prezidentka ECB Ch. Lagardeová zopakovala, že se ECB bude ohledně nastavení měnové politiky řídit příchozími daty na každém zasedání (meeting-by-meeting approach), což podporuje stabilitu sazeb.

Nová prognóza ECB zásadních změn nedoznala. Spotřebitelská inflace (HICP) by letos měla činit 2,1 % (dříve 2,1 %) a v příštím roce 1,7 % (dříve 1,6 %). Jádrová složka inflace by letos měla letos vzrůst o 2,4 % a v příštím roce o 1,9 %, tj. v obou případech stejné hodnoty jako v červnové prognóze. V neposlední řadě by letos měl HDP vzrůst o 1,2 % (dříve 0,9 %) a v příštím roce o 1,0 % (dříve 1,1 %).

Spotřebitelská inflace v jádrové složce by se tedy měla stabilizovat mírně pod 2 % inflačním cílem ECB, což může být na nadcházejících zasedáních pro část evropských centrálních bankéřů argument pro to, aby se šlo s úrokovými sazbami ze současných hodnot ještě mírně dolů. Ekonomika eurozóny sice v příštím roce podle ECB poroste o něco pomaleji, což je však kompenzováno rychlejším hospodářským růstem v letošním roce.

Výhled na vývoj sazeb do konce letošního roku tak nyní vyznívá ve prospěch jejich stability na současných úrovních. Kosmetické snížení sazeb o 25 bodů však nelze zcela vyloučit, pokud se budou materializovat některá protiinflační rizika jako např. další posilování eura, snížení poptávky po evropském exportu či oslabení domácí poptávky v návaznosti na vyšší volatilitu a nárůst rizikové averze na finančních trzích.