Češi posílají podvodníkům desítky milionů měsíčně, banky zachraňují miliardy. Nové triky podvodníků: skimming, bílé koně i útoky přes WhatsApp

Každý týden přicházejí lidé v Česku o své úspory kvůli podvodným telefonátům, při nichž útočníci dokážou díky moderním technologiím napodobit volání z banky či Policie ČR a využívají propracovanou psychologickou manipulaci. Podle České bankovní asociace přišlo jen v prvním pololetí 2025 více než 44 tisíc klientů o téměř 886 milionů korun, zatímco banky díky detekčním systémům ochránily přes 5,3 miliardy. Nejčastějšími triky jsou falešná varování o napadení účtu, podvody s kryptoměnami a fiktivní nabídky dotací nebo vratek daní, což činí z kybernetických útoků jednu z největších hrozeb pro běžné klienty bank.

Podvodníci dokážou každý měsíc připravit klienty českých bank o značné částky. Podle dat bankovního sektoru se v prvním pololetí roku 2025 staly obětí útoků desetitisíce lidí a způsobené škody se pohybovaly v řádu stovek milionů korun. Finanční domy přitom uvádějí, že díky moderním ochranným systémům se podařilo odvrátit násobně vyšší ztráty. Nejčastěji se objevují podvodné telefonáty s varováním před smyšleným napadením účtu, nabídky výhodných investic do kryptoměn nebo sliby na získání údajně státních dotací či vratek daně. Součástí těchto útoků je i vishing, tedy manipulace po telefonu, a spoofing, kdy se na displeji objeví falešné číslo banky nebo policie.

Nové hrozby podvodů

V posledních týdnech se ovšem objevují i nové hrozby. Policie upozorňuje na případy skimmingu u bezkontaktních výběrů, při kterých útočníci dokážou zkopírovat data z karty a následně je zneužít. Stoupá i počet případů, kdy pachatelé využívají takzvané bílé koně, lidi, kteří jim vědomě či z nevědomosti poskytují své účty k převodům peněz. Do popředí se dostávají také útoky přes aplikace jako WhatsApp, kde podvodníci šíří podvodné zprávy a odkazy. Tento vývoj ukazuje, že kyberzločinci pružně reagují na opatření bank a hledají stále nové způsoby, jak oběti oslovit, zatímco bezpečnostní složky i finanční instituce posilují prevenci a informační kampaně.

„Problém zhoršuje fakt, že útočníci často znají vaše osobní údaje. Získávají je z úniků dat na internetu nebo ze sociálních sítí, případně ze zdrojů, kterým jste v minulosti povolili data využít i jinak než pro základní účel. Když vám pak řeknou vaše jméno, adresu nebo třeba typ účtu, který u banky máte, jejich důvěryhodnost ve vašich očích ještě vzroste. A právě tohoto efektu chtějí i umějí dosáhnout,“ popisuje Petr Jermář, odborník ze serveru Banky.cz.

Nové způsoby telefonních podvodů na zákazníky bank

Stále nejčastějším bankovním podvodem zůstává telefonát. Útočníci volají jménem banky či policie a snaží se vyvolat paniku tvrzením, že je účet napadený nebo že probíhá vyšetřování. Cílem je donutit oběť k okamžitému jednání a předání přihlašovacích údajů, instalaci programu pro vzdálený přístup nebo potvrzení převodu.

„Obranou je vždy obezřetnost: banka ani policie nikdy nevyžadují po telefonu přístup do internetového bankovnictví, instalaci aplikací či okamžité převody peněz. Podezřelé hovory je nutné ihned nahlásit své bance, která dokáže účet prověřit a ochránit před dalšími transakcemi,“ upozorňuje Petr Jermář.

Banky posilují obranu proti podvodům

České banky a bezpečnostní složky stále posilují obranu proti podvodům, a to prostřednictvím detekčních systémů, umělé inteligence i rozsáhlých osvětových kampaní. V roce 2024 dokázaly zabránit škodám v hodnotě téměř osmi miliard korun, což v průměru znamená zhruba 660 milionů korun zachráněných měsíčně. Díky moderním technologiím navíc klesla průměrná škoda na klienta pod 16 tisíc korun. V posledních měsících banky zavádějí i nové prvky ochrany v mobilních aplikacích, například možnost ověřit si totožnost bankéře během hovoru. Útočníci ale své metody neustále mění a častěji využívají kanály jako WhatsApp nebo falešné bazary, což nutí banky pružně reagovat a kombinovat technologická opatření s prevencí a informováním veřejnosti.