Počet obyvatel v Praze klesl oproti konci roku 2024 podle předběžných výsledků o 994 osob na celkových 1 396 886 obyvatel - Pohyb obyvatelstva v hl. m. Praze v 1. pololetí 2025

V 1. pololetí roku 2025 klesl počet obyvatel v Praze oproti konci roku 2024 podle předběžných výsledků o 994 osob na celkových 1 396 886 obyvatel. Za úbytkem počtu obyvatel stál především úbytek přirozenou měnou (o 881 osob) a také stěhováním (o 113 osob). V porovnání s definitivními údaji z 1. pololetí roku 2024 došlo k meziroční proměně přirozeného přírůstku a přírůstku stěhováním na přirozený úbytek obyvatel, potažmo úbytek stěhováním. Meziročně poklesl počet živě narozených, přistěhovalých a vystěhovalých, a zvýšil se počet zemřelých.

K 30. červnu 2025 bylo v Praze evidováno podle předběžné statistické bilance 1 396 886 obyvatel, z toho 679 617 mužů a 717 269 žen. Ženy tak tvořily 51,3 % celkového počtu obyvatel. V absolutních číslech zaznamenala Hl. m. Praha v 1. pololetí 2025 nejmenší úbytek počtu obyvatel (oproti konci roku 2024) ze všech krajů ČR, kromě kraje Středočeského, ve kterém jako v jediném došlo k přírůstku obyvatel. Tento úbytek obyvatel napříč kraji ČR byl způsoben jak přirozeným úbytkem, tak také vysokým počtem vystěhovalých, jejichž velkou část představovaly osoby, kterým na konci března skončila platnost dočasné ochrany, a nepožádaly si o její prodloužení. Stěhování v rámci celé České republiky skončilo v 1. pololetí zápornou bilancí -6,9 tisíc osob.

Tabulka 1 : Obyvatelstvo hl. m. Prahy za 1. pololetí (absolutně, relativně, meziroční změny)

Během 1. pololetí 2025 zemřelo celkem 6 135 osob a na svět přišlo 5 254 dětí. Počet zemřelých se meziročně zvedl o 5,2 %, počet živě narozených poklesl o 11,7 %. P řirozenou měnou tak v 1. pololetí 2025 klesl počet obyvatel Prahy o 881 osob. Přirozený úbytek také představoval rozdíl oproti 1. pololetí minulého roku, kdy přirozenou měnou naopak přibylo 122 osob. Stále pokračuje trend klesající porodnosti, kdy se od pololetí roku 2021 každé následující pololetí vždy snížil počet narozených dětí.

Graf 1: Přirozený, migrační a celkový přírůstek v hl. m. Praze v 1. pololetí 2010 až 2025

Na populačním úbytku Prahy se v 1. pololetí 2025 podílela také migrace, byť menší měrou než přirozená měna. Stěhováním ubylo v Praze 113 obyvatel, přičemž stěhováním s ostatními regiony Česka Praha ztratila 711 osob, migrací se zahraničím naopak 598 osob přibylo. V 1. pololetí 2025 se do Prahy přistěhovalo celkem 29 090 osob, což bylo o 10,5 % méně než ve stejném období loňského roku. Vystěhovalých osob z Prahy bylo 29 203, což představovalo meziroční pokles o 2,7 %. Č ást vystěhovalých představovaly osoby, kterým na konci března skončila platnost dočasné ochrany v souvislosti s válkou na Ukrajině, a nepožádaly si o její prodloužení.

Graf 2: Saldo stěhování s ostatními regiony Česka a se zahraničím v hl. m. Praze v 1. pololetí 2010 až 2025

V Praze bylo v 1. pololetí 2025 uzavřeno 2 512 sňatků, oproti stejnému období předchozího roku se jednalo o pokles o 8,9 %. Počet uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 3,6 a byl nejvyšší mezi kraji ČR. V Praze tak proběhlo nejvíce sňatků ze všech krajů v ČR a to jak v absolutních, tak v relativních hodnotách. V 1. pololetí 2025 také proběhlo 1 173 rozvodů, o 2,4 % rozvodů více než za stejné období loňského roku.

Podíl dětí narozených mimo manželství se v Praze meziročně snížil na 38,0 % (za 1. pololetí roku 2024 to bylo 38,5 %) a stále zůstal pod průměrem Česka (47,3 %). Také v porovnání s ostatními kraji se jednalo o nejnižší hodnotu. Druhý nejmenší podíl mimomanželských dětí byl v Zlínském kraji (41,2 %), největší pak v Ústeckém kraji (63,1 %) a Karlovarském kraji (56,9 %). Z celkového počtu 5 254 živě narozených dětí tvořily prvorozené děti 55,6 %, druhorozených bylo 35,5 % a děti třetího a vyššího pořadí se na počtu všech živě narozených dětí podílely z 8,9 %.

Graf 3 : Sňatky, rozvody, živě narození a zemřelí v hl. m. Praze v 1. pololetí 2010 až 2025

Nejlidnatější městskou částí Prahy k 30. červnu 2025 byla Praha 4 se 135 740 obyvateli. Mezi městské části s nejvyšším počtem obyvatel patřila dále Praha 10 (119 067 osob), Praha 8 (112 258 obyvatel), Praha 6 (108 589 osob) a Praha 5 (97 773 obyvatel).

Městskou částí s nejnižším počtem obyvatel k 30. červnu 2025 byla Praha-Nedvězí se 387 osobami. Dalšími městskými částmi s nejmenším počtem obyvatel byly Praha-Královice (467 osob), Praha-Přední Kopanina (690 obyvatel), Praha-Benice (758 osob) a Praha-Lochkov (848 obyvatel).

V 1. pololetí roku 2025 došlo u 28 městských částí k přírůstku obyvatel, u 26 městských částí k úbytku obyvatel a u tří městských částí se počet obyvatel nezměnil. Největší přírůstek v absolutních hodnotách byl zaznamenán na Praze 9 (708 osob), Praze 5 (664 osob), a Praze 12 (309 osob). Největší úbytek pak v městských částech Praha 13 (- 1 368 osob), Praha 14 (- 395 osob) a Praha 2 (- 348 osob).

Metodická poznámka:

Veškeré zpracovávané údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území hl. m. Prahy trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují i cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území hl. m. Prahy a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození, úmrtí) občanů s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy, které nastaly v cizině.