Královéhradecký kraj měl k 30. 6. 2025 celkem 553 652 obyvatel

Počet obyvatel v kraji se v průběhu prvního pololetí roku 2025 snížil o 2 271 osob vlivem přirozeného i migračního úbytku. Ve všech okresech kraje více obyvatel zemřelo, než se narodilo, migrační saldo bylo kladné pouze v okrese Rychnov nad Kněžnou. V mezikrajském srovnání byl celkový relativní úbytek obyvatel v kraji čtvrtý nejvyšší.

 

Podle bilance ČSÚ dosáhl k 30. 6. 2025 počet obyvatel Královéhradeckého kraje 553 652 osob. Ženy tvořily 50,8 % populace kraje v celkovém počtu 281 143 osob. Od počátku roku se počet obyvatel snížil o 2 271 osob, obyvatel ubylo ve všech okresech kraje. Přirozenou měnou ubylo v kraji 1 165 obyvatel, v žádném okrese kraje nebylo v prvním pololetí zaznamenáno více narozených než zemřelých. Úbytek obyvatel v důsledku stěhování činil v kraji 1 106 osob, kladné migrační saldo bylo evidováno pouze v okrese Rychnov nad Kněžnou.

V průběhu 1. pololetí 2025 se v kraji živě narodilo 1 920 dětí, tj. 7,0 dětí na 1 000 obyvatel středního stavu (980 chlapců a 940 dívek). V porovnání se stejným obdobím roku 2024 je to o 154 dětí, tj. o 7,4 % méně. V manželství se narodilo 936 dětí, tj. 48,8 %. Nejvíce dětí (905, tj. 47,1 %) se narodilo jako prvorozených, 746 dětí, tj. 38,9 % se narodilo jako druhých v pořadí, zbývajících 269 dětí, tj. 14,0 % se narodilo jako třetí a další sourozenec. Nejvíce dětí se v absolutním i relativním vyjádření narodilo v okrese Hradec Králové (celkem 621 dětí, tj. 7,5 ‰).

Zemřelo celkem 3 085 obyvatel, v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu to bylo 11,2 ‰. Proti 1. pololetí 2024 se počet zemřelých zvýšil o 184 osob, tj. o 6,3 %. Absolutně nejvíce obyvatel zemřelo v okrese Hradec Králové (905 osob), relativně v okrese Trutnov (12,3 ‰).

Sňatků bylo uzavřeno 857, což bylo o 111 sňatků, tj. o 11,5 % meziročně méně. V relativním vyjádření to bylo 3,1 sňatků na 1 000 obyvatel středního stavu. Z hlediska meziokresního srovnání bylo absolutně nejvíce sňatků uzavřeno v okrese Hradec Králové (244 sňatků), relativně v okrese Trutnov (3,4 ‰).

Graf 1 Živě narození a zemřelí v Královéhradeckém kraji podle okresů
v 1. až 2. čtvrtletí 2025

Rozvodem bylo ukončeno 582 manželství , meziroční nárůst činil 40 rozvodů, tj. 7,4 %. Na 1 000 obyvatel středního stavu byla rozvedena 2,1 manželství. Nejvíce manželství bylo v absolutním vyjádření rozvedeno v okrese Hradec Králové (174 rozvodů), relativně v okrese Jičín (2,4 ‰).

Celkově v kraji ubylo 2 271 obyvatel , v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu to bylo 8,3 ‰ . Počet obyvatel se snížil ve všech okresech kraje. Absolutně nejvíce obyvatel ubylo v okrese Hradec Králové (úbytek 855 osob), relativně v okrese Náchod (úbytek 10,4 ‰).

Přirozenou měnou ubylo 1 165 obyvatel , relativně 4,2 ‰, v 1. až 2. čtvrtletí 2024 byl evidován přirozený úbytek 827 osob. Ve všech okresech kraje více obyvatel zemřelo, než se narodilo. Důsledkem přirozené měny ubylo absolutně i relativně nejvíce obyvatel v okrese Trutnov (úbytek 350 osob, tj. 6,1 ‰ ).

Graf 2 Demografické události v Královéhradeckém kraji v 1. až 2. čtvrtletí
v letech 2021 až 2025  

Důsledkem stěhování byl zaznamenán úbytek 1 106 obyvatel , relativně to bylo -4,0 ‰. Záporné migrační saldo bylo evidováno ve 4 okresech kraje, kladný přírůstek stěhováním byl pouze v okrese Rychnov nad Kněžnou (přírůstek 19 osob, tj. 0,5 ‰).

Z kraje se během ledna až června vystěhovalo celkem 5 821 obyvatel , z toho 3 307 do ostatních krajů Česka a 2 514 do ciziny. Do ciziny se stěhovalo méně mužů než žen (muži 41,2 %). Do kraje se přistěhovalo 4 715 obyvatel, z toho 2 887 z jiných krajů Česka a 1 828 obyvatel z ciziny. Podíl přistěhovalých mužů z ciziny byl vyšší než podíl přistěhovalých žen (muži 52,0 %).

V mezikrajském srovnání, v přepočtu základních demografických událostí na 1 000 obyvatel středního stavu, zaujal Královéhradecký kraj relativním počtem sňatků 3,1 ‰ šesté až deváté místo, shodný relativní počet sňatků byl uzavřen v Kraji Vysočina, Středočeském a Moravskoslezském kraji. Nejvíce sňatků na 1 000 obyvatel bylo uzavřeno v hl. m. Praze (3,6 ‰), nejméně ve Zlínském kraji (2,9 ‰). Počtem 2,1 rozvodů na 1 000 obyvatel se kraj umístil na druhém až pátém místě, nejvíce manželství bylo v relativním vyjádření rozvedeno v Karlovarském kraji (2,2 ‰), nejméně ve Zlínském kraji (1,5 ‰). Relativní počet živě narozených dětí (7,0 ‰) zařadil kraj na čtvrté až šesté místo. Nejvíce dětí se relativně narodilo v hl. m. Praze (7,6 ‰) a nejméně v Karlovarském kraji (6,2 ‰). Relativní počet zemřelých v kraji dosáhl 11,2 ‰, zaujal páté až šesté místo spolu s Jihočeským krajem. Nejméně osob na 1 000 obyvatel středního stavu zemřelo v hl. m. Praze (8,9 ‰), nejvíce v Ústeckém a Karlovarském kraji (shodně 12,1 ‰).

V pořadí přirozených přírůstků obyvatel Královéhradecký kraj s úbytkem 4,2 ‰ obsadil osmé až desáté místo , kladný přirozený přírůstek obyvatel nebyl ve sledovaném období v žádném kraji. Nejvyšší úbytek obyvatel přirozenou měnou byl evidován v Karlovarském kraji (úbytek 5,9 ‰), nejnižší v hl. m. Praze (-1,3 ‰). Přírůstek obyvatel stěhováním byl zaznamenán pouze ve Středočeském kraji (4,9 ‰), Královéhradecký kraj zaujal s relativním úbytkem 4,0 ‰ jedenácté místo. Nejvyšší relativní migrační úbytek měl Plzeňský kraj (-6,5 ‰). Při porovnání celkových přírůstků obyvatel se Královéhradecký kraj s hodnotou -8,3 ‰ umístil na jedenáctém až dvanáctém místě. Nejvíce ubylo obyvatel v Plzeňském kraji (-11,1 ‰), celkový přírůstek obyvatel byl evidován pouze ve Středočeském kraji (2,1 ‰).

Stav a pohyb obyvatelstva v ČR – 1. až 2. čtvrtletí 2025

Kontakt:

Mgr. Jana Bečvářová
Oddělení informačních služeb a správy registrů KS ČSÚ v Hradci Králové
T.: 495 762 322
M.: 704 659 371
E: jana.becvarova@csu.gov.cz