Polská PGE chystá plynové zdroje i větrníky, zvažuje účast v projektu jaderných reaktorů

Strategie největší polské energetické společnosti PGE do roku 2035 předpokládá vyčlenění 235 miliard zlotých (cca 1,4 bilionu korun) na transformaci podnikání. Hlavním pilířem nové strategie je zajištění stability národní energetické soustavy a bezpečnosti dodávek energie. Strategie předpokládá postupné nahrazování uhelných elektráren plynovými. Do roku 2035 chce PGE dosáhnout výkonu 10 GW v segmentu plynové energie.

Foto: iStock

PGE dále realizuje několik projektů větrných farem v Baltském moři, které budou hlavním zdrojem bezemisní elektřiny společnosti. PGE nevylučuje ani účast na projektu druhé jaderné elektrárny v Polsku.

FLEXIBILNÍ A INTELIGENTNÍ ENERGETIKA

Státní energetická společnost PGE představila dlouho očekávanou strategii do roku 2035 pod názvem „Energie pro bezpečnou budoucnost. Flexibilita“. Předpokládá investice do inteligentních sítí, nových velkých a flexibilních plynových elektráren, obnovitelných zdrojů energie (OZE), skladování energie a integrovaných systémů dálkového vytápění. Celkové výdaje na vývoj, údržbu a akvizice budou činit 235 miliard zlotých (PLN). Strategie zachovává cíl dosáhnout klimatické neutrality skupiny PGE do roku 2050, přičemž emise CO2 by se měly snížit o 75 % do roku 2035.

Ze sumy 235 miliardy PLN plánuje PGE vyčlenit 75 miliard na distribuci energie. V oblasti výroby bude 51 miliard PLN vynaloženo na větrné farmy na moři a 34 miliard na OZE na pevnině. Na segment plynové energetiky je vyčleněno 37 miliard PLN. Kromě toho bude 14 miliard přiděleno na rozvoj segmentu skladování energie. PGE je také největším provozovatelem dálkového vytápění v Polsku. V tomto segmentu plánuje investovat 18 miliard PLN, z toho 15 miliard do jednotek nové generace (elektrodové kotle, kogenerace, tepelná čerpadla) a akumulátorů tepla a 3 miliardy do vývoje a výstavby účinných topných systémů.

PGE je největší energetická společnost v Polsku z hlediska tržeb i čistého zisku. Díky kombinaci vlastních zdrojů paliva, výroby energie a distribučních sítí zaručuje PGE bezpečné a spolehlivé dodávky energie do 5,8 milionů domácností, podniků a institucí a zaměstnává 42 tisíc lidí. Instalovaný výkon všech zdrojů PGE dosahuje 18,9 GW a roční výroba elektřiny činí 56,2 TWh. PGE zajišťuje 40 % distribuce elektřiny a 20 % dálkového vytápění teplem v Polsku.

PLYN I OBNOVITELNÉ ZDROJE

PGE plánuje do roku 2035 mimo jiné vybudovat plynové elektrárny o výkonu 10 GW či zajistit celkovou produkci elektřiny z OZE ve výši 28 TWh, což je téměř 10x více než v roce 2024. PGE se chce soustředit na výstavbu větrných farem na pevnině a na moři (projekty Baltica 2 a Baltica 3). Do segmentu fotovoltaiky nehodlá intenzivně investovat, neboť trh je přehřátý. Kapacita větrných farem na pevnině v roce 2035 by měla činit 4 GW (současná je nižší než 1 GW) a výroba energie z nich 12,7 TWh. Současná kapacita fotovoltaických elektráren je také nižší než 1 GW a roční produkce dosahuje 1,1 TWh. Kapacita přečerpávacích vodních elektráren v roce 2035 by měla činit 0,1 GW a roční produkce energie 0,4 TWh.

Podíl OZE na celkové výrobě energie společnosti PGE dosahuje nyní 7 % a do roku 2035 by se měl zvýšit na 42 %. PGE rovněž plánuje výměnu transformátorů, položení podzemní kabeláže distribučních sítí v délce 10.000 km, instalaci inteligentních měřičů energie v rozvodnách a u koncových uživatelů.

PGE plánuje vybudovat kapacitu úložišť energie 18 GWh, zvýšit kapacitu připojení nových OZE k inteligentní síti o 11 GW či snížit emise CO2 při výrobě elektřiny o 75 % ve srovnání s rokem 2024.

TRANSFORMACE TEPLÁRENSTVÍ

PGE plánuje do roku 2035 investovat 18 miliard PLN do transformace systému dálkového vytápění z uhlí na plyn a jeho modernizace. PGE bude postupně vyřazovat uhelné topné jednotky a nasazovat plynové kogenerace jako flexibilní přechodnou technologii. PGE také chce zavádět technologii Power-to-Heat napájenou čistou elektřinou (elektrodové kotle a tepelná čerpadla). PGE předpokládá, že se do roku 2030 zásadně odkloní od spalování uhlí v teplárenství, ale do roku 2032 budou v tomto segmentu zachovány uhelné zdroje v několika lokalitách jako záložní zdroje.

Podle plánu chce PGE v roce 2035 vyrábět teplo z více než 70 % z plynu, asi 20 % z elektřiny a asi 10 % z obnovitelných zdrojů a odpadu. Do roku 2035 chce PGE snížit emise CO2 při výrobě tepla o 60 % ve srovnání s rokem 2021.

JÁDRO JAKO STRATEGICKÁ VOLBA

PGE považuje jadernou energetiku včetně malých modulárních reaktorů (SMR) za dlouhodobou strategickou volbu. Za tímto účelem bude realizovat program hodnocení lokalit pro jaderné zdroje, kdy tři lokality současných uhelných elektráren (Belchatów, Konin a Turów) jsou předem vybrané pro podrobnou analýzu. V souladu se strategií bude PGE v těchto lokalitách provádět výzkum z hlediska jejich vhodnosti pro výstavbu jaderné elektrárny či SMR.

Českým firmám se zájmem o obchodní aktivity na polském energetickém trhu doporučujeme zaměřit se na výběrová řízení společnosti PGE, která budou vyhlašována v rámci naplňování strategie do roku 2035. Reálné šance nabízejí dodávky zboží či služeb v následujících oblastech činnosti: výstavba plynových bloků, fotovoltaických i větrných elektráren na pevnině a v Baltském moři, výstavba úložišť energie (baterie či přečerpávací elektrárna Młoty v hodnotě 10-12 miliard PLN), modernizace elektroenergetické sítě i systému dálkového vytápění, poradenství v oblasti jaderné energetiky.

Jaroslav Remeš, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR ve Varšavě