Inflace pokračuje v sestupném trendu (Komentář)

Česká inflace v meziročním vyjádření v srpnu klesla z 2,7 % na 2,5 %. To bylo v souladu s tržním konsensem a jen mírně nad naším odhadem ve výši 2,4 %. Centrální banka naproti tomu pro srpen očekávala meziroční inflaci na 2,7 %. Dále se tak rozšířila záporná odchylka od její prognózy, když již v červenci byla domácí inflace oproti odhadu ČNB o desetinu níže. Zatím je k dispozici pouze předběžný odhad srpnové inflace, který nabízí omezené informace o její struktuře.

Potraviny druhý měsíc v řadě zlevňovaly. Podle předběžných informací od ČSÚ došlo v srpnu k meziměsíčnímu snížení cen potravin, alkoholu a tabáku o 0,1 %. To by znamenalo, že oproti našemu očekávání byl pokles cen potravin mírnější a byl pravděpodobně hlavním důvodem mírné odchylky celkové inflace od naší prognózy. Meziroční růst cen potravin, alkoholu a tabáku pak podle statistik ČSÚ výrazně zvolnil, a to z 4,9 % na 4,0 %. Zatímco na meziměsíční pokles působila tradiční sezónnost, výrazné zvolnění meziroční dynamiky bylo dáno vyšší srovnávací základnou druhé poloviny loňského roku. Ta by meziroční růst cen potravin měla držet na nižších úrovních až do konce letošního roku.

Ceny pohonných hmot v srpnu také klesly. Při znalosti údajů za celý měsíc odhadujeme jejich meziměsíční pokles ve výši zhruba 0,8 %, což by bylo o něco více, než jsme předpokládali. Postupně tak odeznívá vliv vyšších cen ropy způsobený konfliktem na Blízkém východě v závěru června, který v předchozích dvou měsících působil na vyšší ceny u čerpacích stanic. V meziročním vyjádření ceny pohonných hmot nadále klesaly silným tempem v rozmezí 8-9 %. Působí na to i výrazně silnější koruna vůči americkému dolaru.

Jádrová inflace podle našeho odhadu v srpnu stagnovala na 2,7 % y/y, což by bylo v souladu s naší prognózou. Ceny služeb zahrnující i efekt rychle se zdražujících nemovitostí byly nadále hlavním důvodem zvýšené jádrové inflace. V srpnu meziroční růst cen služeb mírně zpomalil z 4,8 % na 4,7 %. Protiváhou naopak zůstaly ceny zboží, jejichž meziroční růst setrval pod dvouprocentním cílem centrální banky. V srpnu navíc došlo k jeho zvolnění z 1,4 % na 1,1 %.

Dnes zveřejněná data potvrzují námi očekávaný sestupný trend celkové inflace. Ta podle naší prognózy bude ve zbytku roku pokračovat v postupném poklesu směrem ke dvouprocentnímu cíli centrální banky. Jádrová inflace by měla také mírně klesnout, nejspíše však zůstane nad 2,5 % y/y. Pro příští rok pak očekáváme celkovou inflaci v průměru na 1,9 % a tu jádrovou na 2,0 %. Na horizontu měnové politiky by se tak oba cenové ukazatele měly nacházet na cíli ČNB, k čemuž by měly přispět efekty přísných měnových podmínek, nižších cen energií a pohonných hmot, stejně tak i ochlazení tuzemské ekonomiky a trhu práce z důvodu amerických cel. To by zároveň mělo otevřít dveře k dalšímu snížení úrokových sazeb v závěru roku. Rizikem ve směru delší stability sazeb ČNB je však včera zveřejněný růst mezd, který významně překonal tržní odhady i prognózu centrální banky. Otázkou ale je, do jaké míry tento růst souvisel s jednorázovými vlivy.