Silný mzdový růst nahrává opatrnosti ČNB (Analýza makroindikátorů)

Průměrná nominální mzda v ČR vzrostla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 7,8 % po 6,6 % o čtvrtletí dříve (sestupně revidováno z původních 6,7 %). Z odvětvového hlediska je meziroční růst mezd nadále tažen soukromým sektorem. V něm se průměrná nominální mzda zvýšila o 8,3 % y/y, zatímco v tom veřejném o 6,5 % y/y. Po očištění o inflaci se koupěschopnost průměrné mzdy zvýšila za poslední rok o 5,3 %.

Mzdový růst v Q1 25 překonal prognózu ČNB i náš na trhu nejoptimističtější odhad. Tržní konsenzus očekával růst reálné mzdy o 4,3 % y/y stejně jako srpnová predikce centrální banky, skutečnost tak byla o procentní bod vyšší. V pro ČNB klíčových tržních odvětvích průměrný nominální výdělek meziročně vzrostl o 8 %, zatímco centrální banka předpokládala 6,9 %. Dnešní data tak tuzemské centrální bankéře pravděpodobně dále utvrdí v jejich dosavadní opatrnosti a neochotě dále snižovat úrokové sazby.

Reálné mzdy se blíží předpandemické úrovni. Mezičtvrtletně po sezónním očištění rostou reálné mzdy devět čtvrtletí v řadě, a odmazaly tak již většinu svého propadu z let 2021-2023. To se odráží i na solidní dynamice spotřeby domácností, která by z výdajového pohledu měla být podle naší prognózy hlavním tahounem letošního růstu tuzemské ekonomiky. Oproti předpandemické úrovni (Q4 19) však byla kupní síla průměrné mzdy stále o 0,6 % nižší, zatímco spotřeba domácností o 1,3 %.

Z dlouhodobého pohledu reálné mzdy dohánějí trend produktivity práce. Přestože tedy rostou aktuálně rychleji než produktivita, prozatím se z našeho pohledu nejedná o vývoj, který by vyvolával nadměrné inflační tlaky. V dalších čtvrtletích očekáváme hlavně v souvislosti s negativními dopady amerických cel na tuzemskou ekonomickou aktivitu a trh práce postupné zpomalování mzdové dynamiky, která by v nominálním vyjádření měla v příštím roce klesnout pod 5 % a v reálném vyjádření pak pod 3 %. Spolu s tím by se měla směrem k inflačnímu cíli navracet také jádrová inflace.