Schodek státního rozpočtu v srpnu dosáhl 165,4 mld. CZK (Analýza makroindikátorů,Komentář)

V meziročním srovnání byl schodek o 10,4 mld. CZK menší. Z hlediska sezónnosti patří srpen mezi měsíce, kdy se deficit prohlubuje jen mírně, vloni a předloni se dokonce meziměsíčně snížil, což v menším rozsahu nastalo i letos. V poměru k nominálnímu HDP byl schodek ve výši 2 % HDP za prvních osm měsíců letoška nejmírnější od předpandemického roku 2019. V souhrnu z našeho pohledu pozorovaná data nevylučují splnění schváleného schodku pro letošní rok (-241 mld. CZK).

Výdaje byly do konce srpna meziročně vyšší o 59 mld. CZK (+4,1 %). Oproti loňsku rostly z běžných výdajů hlavně transfery rozpočtům územní úrovně (+16 mld. CZK) v souvislosti s financováním vzdělávání. K růstu celkových výdajů přispěla také váhově největší položka sociálních dávek (+12,2 mld. CZK). Nárůst výdajů (nejen) v těchto kapitolách částečně kompenzovaly meziročně nižší neinvestiční transfery státním fondům. Meziroční nárůst kapitálových výdajů (investic) o 23,9 % je tažen hlavně vyššími investičními transfery SFDI v souvislosti s výstavbou dopravní infrastruktury.

Příjmy vzrostly do konce srpna meziročně o 69,4 mld. CZK (+5,5 %). Nejvíce k tomu přispívají váhově nejvýznamnější položky: pojistné (+36,2 mld. CZK) a DPH (+20,2 mld. CZK). Dynamika obou položek, která v meziročním vyjádření přesahuje 7 %, naznačuje, že pokračuje solidní růst mezd, který se odráží v robustní spotřebitelské poptávce.

Deficit státního rozpočtu by se měl v roce 2026 podle vládního návrhu prohloubit na 286 mld. CZK. Za meziročním zhoršením by měly stát mimo jiné státní půjčky na projekt výstavby nových bloků jaderné elektrárny Dukovany a zvýšené výdaje na obranu. V poměru k HDP by to podle našeho odhadu v příštím roce znamenalo setrvání schodku veřejných financí v blízkosti 2 %. Nejistota je ovšem spojena s podzimními parlamentními volbami, které by mohly vyústit – podobně jako ty v roce 2021 – v přepracování rozpočtu novou vládou a případně rovněž rozpočtové provizorium v prvních měsících příštího roku. V následujících letech již neočekáváme další viditelnou konsolidaci veřejných financí, což současně znamená, že by mohlo dojít k rozvolnění pravidel rozpočtové politiky. Přesto předpokládáme, že by ČR měla nadále plnit Maastrichtská kritéria deficitu veřejných financí i výše dluhu.