Vítězové a poražení návrhu rozpočtu na rok 2026: ministerstvo obchodu poráží důchody, dluh deklasuje hned deset ministerstev, z nichž na celé čáře prohrává zdravotnictví a doprava

Pokud by bylo třeba vypíchnout jednoho jediného vítězce návrhu státního rozpočtu na rok 2026, verdikt je jasný. Vítězí ministerstvo průmyslu a obchodu. Naopak z poražených je na tom nejhůře ministerstvo zdravotnictví, jež se má smířit s meziročním poklesem vyčleněných peněz o takřka třetinu!

V očištění o inflaci, kterou ministerstvo financí pro letošek prognózuje na úrovni 2,4 procenta, dosahuje nárůst výdajů vyčleněných resortu obchodu 83,1 procenta (viz tabulka níže), porovnáváme-li tedy návrh rozpočtu na rok 2026 a čísla ze schváleného rozpočtu na rok letošní.

V případě ministerstva obchodu je ale vysoký údaj alespoň zčásti odrazem loňského kontroverzního tahu ministerstva financí, kdy v rozpočtu na letošek nevyčlenilo resortu obchodu zhruba 20 miliard korun, které měl stát právě prostřednictvím ministerstva průmyslu poslat provozovatelům solárních a jiných elektráren. „Útěk“ prostředků mimo rozpočet kritizovala i Národní rozpočtová rada.

Vedle ministerstva obchodu se dvouciferného reálného nárůstu přidělených peněz dočkává v návrhu rozpočtu na rok 2026 už jenom ministerstvo pro místní rozvoj (nárůst o 71,5 procenta) a resort obrany (o 11,5 procenta).

Ministerstvo obchodu ovšem jako jediný resort poráží dokonce i důchody, a to jak co se procentuálního, tak i absolutního vývoje přidělených peněz týče. V pomyslném žebříčku dle absolutního navýšení přidělených peněz je totiž resort obchodu opět první, s přírůstkem 30,6 miliardy korun. Druhé je ministerstvo práce a sociálních věci, zodpovědné za výplatu právě důchodů, které si polepší o 21,9 miliardy korun. Třetí je resort obrany, s 21,4 miliardy korun navíc.

Právě případ ministerstva práce ovšem odhaluje ošemetnost činění závěrů pouze s ohledem na absolutní vývoj přidělené částky. Protože zmíněná suma 21,9 miliardy korun nárůstu přidělených peněz znamená vzhledem o obřím proporcím rozpočtu resortu práce a sociálních věcí, že si tento resort reálně pohoršuje, neboť vývoj jeho výdajů dokonce nepokryje ani letošní inflaci. Po jejím započtení totiž jeho výdaje mají příští rok meziročně klesnout o 0,1 procenta.

A to tedy resort práce bude příští rok hospodařit s historicky rekordní částkou takřka 991 miliard korun, takže jde o první případ historie ČR, kdy má mít jedna jediná kapitola rozpočtu přidělenu sumu v podstatě již jednoho celého bilionu korun.

Zůstaneme-li ještě chvíli u absolutních částek, pak jen čtyři ministerstva se mají příští rok dočkat jejich navýšení, které předčí navýšení, s nimiž může počítat státní dluh, resp. náklady na jeho obsluhu, zejména tedy náklady v podobě úrokových plateb mezinárodním bankám, finančním domům a fondům či spekulantům. Dluh totiž spolyká o 10 miliard korun více než letos. Většího absolutního přídělu, než je deset miliard, se přitom dočkávají jen zmíněné resorty obchodu a práce a sociálních věcí a pak také ministerstva obrany (nárůst o 21,4 miliardy korun) a vnitra (o 11,9 miliardy). Znamená to, že dluh se absolutně dočkává většího nárůstu objemu přidělených peněz než hned deset ministerstev.

Z těchto deseti ministerstev se jich ale celkem sedm musí smířit s poklesem absolutní částky přidělených výdajů. Přitom dokonce osm z daných deseti ministerstev z hlediska vývoje přidělených peněz neporazí letošní inflaci, včetně již zmíněného resortu práce.

Ministerstva, která mohou příští rok počítat s více penězi i po zohlednění inflace, lze spočítat na prstech skoro jen jedné ruky: jde o zmíněné resorty obchodu, místního rozvoje, obrany, dále ovšem také financí, vnitra a zahraničních věcí.

S procentuálně nejvyšší částkou se naopak musí po zohlednění inflace rozloučit hlavní poražené resorty nynějšího návrhu rozpočtu, tedy ministerstvo zdravotnictví (pokles o 29,1 procenta při zohlednění inflace) a ministerstvo dopravy (o 25,9 procenta). Absolutně má pak o nejvíce peněz přijít resort dopravy (o 32,8 miliardy korun) a resort školství (o 14,4 miliardy). Všechna další ministerstva, jež si mají absolutně pohoršit, už si pohorší o méně než deset miliard korun.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank