V Rusku jsou pohonné hmoty na příděl a benzín tam letos zdražil o 45 %, přestože ropa ve světě zlevnila o 35 %

Obyvatelé částí Ruska se potýkají s něčím zcela nezvyklým pro světovou ropnou velmoc – s příděly pohonných hmot. Důvodem je růst účinnosti ukrajinských útoků na ruskou energetickou infrastrukturu, které nyní vyřadily z provozu třináct procent rafinační kapacity.

Sankce, jež západní země uplatňují od roku 2022, přitom Rusku znesnadňují přístup k technologiím právě západní provenience, což opravu a údržbu poškozených zařízení prodlužuje. Rusko sice příslušné technologie v rostoucí míře dováží z Číny, namísto ze západních zemí, avšak čínská zařízení nejsou na tak pokročilé úrovni jako ta západní.

Intenzivní útoky ukrajinských sil rovněž na ruské železniční sítě a letiště přitom během letních prázdnin přiměly řady Rusů k upřednostnění silniční dopravy. Tím pádem tradičně silná letní poptávka po pohonných hmotách ještě zmohutněla. Více paliv je nyní třeba také do kombajnů a dalších zemědělských strojů, pochopitelně z důvodů vrcholících sklizní.

Mimořádně silná poptávka po palivech se tak teď v Rusku střetává s mimořádně ochromenou nabídkou, v čehož důsledku pohonné hmoty v zemi pochopitelně zdražují a v řadě míst se úřady musí uchylovat k jejich přidělování. Zákazníci na Krymu nebo v částech Sibiře se tudíž jen těžce smiřují s tím, že si budou moci pořídit jen určité, přidělené množství dané pohonné hmoty, a to tedy ještě za citelně vyšší cenu, než na jakou jsou zvyklí. Vždyť velkoobchodní ceny třeba benzínu v Rusku letos stouply o 45 procent, přestože ropa na světovém trhu zlevnila o zhruba osm procent v dolarech, a dokonce o nějakých 35 procent v přepočtu do rublů (viz graf Bloombergu níže).

Ukrajinci v letošním roce výrazně pokročili ve vývoji dronů dlouhého doletu, jimiž účinněji než kdykoli v minulosti poškozují ruské rafinerie, ropovody či důležité energetické uzly. V posledním zhruba měsíci tak narušili výrobu ve více než tuctu rafinérií, z nichž některé jsou vzdálené i vyšší stovky kilometrů od ukrajinských hranic.

Kyjev tak nyní vytváří prakticky konstantní tlak na ruskou energetickou soustavu. Poprvé za celou dobu ruské invaze tudíž teď Moskva čelí situaci, kdy je její energetická soustava v podstatě permanentně zásadně narušena. Pokud by Kyjev i nadále byl schopen ruskou energetickou infrastrukturu poškozovat rychleji, než jak ji Rusko stíhá dávat zase do pořádku, zásadně by to proměnilo poměr sil v celém válečném střetu obou zemí. Ukrajina by získala „páku“ na Rusko, které by tak mohlo opustit některé ze svých současných požadavků, jež si dává jako podmínku pro ukončení bojů.

Ukrajinci by tím pádem obrátili v nevýhodu nesmírnou rozlehlost Ruska, na níž si naopak vylámali zuby ti, co se v dějinách pokusili Rusko dobýt. Tato rozlehlost znesnadňuje vzdušnou obranu země tváří v tváří právě dronům dlouhého doletu.