Nehody mění řidiče: Každý osmý Brit má po kolizi za volantem trauma

Nový výzkum pojišťovny Aviva odhaluje skrytý dopad dopravních nehod na psychiku řidičů. Zatímco někteří se stávají opatrnějšími, jiní trpí dlouhodobými následky, které mohou ovlivnit jejich mobilitu i sociální život.

Rozsáhlý průzkum mezi 4 000 dospělými osobami odhalil překvapivé číslo: 55 % obyvatel Velké Británie se stalo účastníkem nehody v roli řidiče. Ještě znepokojivější je fakt, že 12 % zpovídaných respondentů říká, že se stali nyní po dopravní nehodě nervózními a traumatizovanými řidiči. Tak vysoké číslo ukazuje na dlouhodobé psychologické následky nehod, které mohou ovlivnit jak frekvenci jízd, tak i chování řidičů na silnicích.

Studie ukazuje ambivalentní dopad nehod na řidičské chování. Na jedné straně více než čtvrtina (27 %) účastníků je nyní při řízení opatrnější, 23 % si více všímá ostatních řidičů a jejich jednání a jeden z pěti (20 %) si při řízení více uvědomuje své okolí. Dalších 17 % také uvádí, že řídí bezpečněji.

Na druhé straně je však mnoho lidí negativně ovlivněno. Jeden z devíti (11 %) podniká raději celkově méně cest a 13 % řídí pouze tehdy, když musí. Kromě toho jeden ze sedmi (14 %) jezdí pomaleji, což by mohlo být v některých situacích a na některých silnicích, jako jsou dálnice, považováno za nebezpečnější.

Podle výzkumu je u mladších řidičů větší pravděpodobnost, že se stanou účastníky dopravní nehody. Téměř tři čtvrtiny (71 %) osob ve věku 25-34 let a téměř dvě třetiny (64 %) osob ve věku do 24 let uvádějí, že jako řidiči zažily nehodu – více než kterákoli jiná věková skupina.

V důsledku toho mladší řidiči častěji uvádějí vyšší úroveň opatrnosti při řízení po havárii. Řidiči ve věku 17–24 let se po srážce s největší pravděpodobností stanou nervózními řidiči (16 %), kteří jezdí pomaleji a brzdí dříve než před kolizí (obojí 17 %).

Zajímavé je, že v některých ohledech lidé ve věku 25-34 let po nehodě s větší pravděpodobností změní své řidičské chování. Téměř čtvrtina uvedla, že má pocit, že nyní jezdí bezpečněji a dává si více času na cestu do cíle (shodně 24 %). Tato věková skupina také po události s největší pravděpodobností řídí pouze v případě potřeby (16 %) nebo podniká méně cest (13 %).

Přitom třetina (33 %) obyvatel Velké Británie obecně uvedla, že auto je nezbytné pro udržení sociálních kontaktů. V kombinaci s faktem, že značná část řidičů po nehodě omezuje své cesty, vzniká riziko sociální izolace, která může mít dalekosáhlé dopady na kvalitu života.

Cesta zpět za volant

„Dopravní nehody a mimořádné události – bez ohledu na to, jak velké nebo malé – mohou být velmi stresující, a proto je pochopitelné, že každý osmý je nervózní, když má znovu usednout za volant,“ shrnul závěry Martin Smith, manažer pojistných událostí ve společnosti Aviva.

Smith doporučuje postupný návrat: „I když se návrat na silnici může po kolizi zdát skličující, existuje několik způsobů, jak se postupně nenásilně vrátit zpět za volant. Pro některé by mohlo být prospěšné podnikat kratší cesty v klidnějších obdobích. Jiným by několik lekcí řízení s instruktorem nebo blízkým člověkem mohlo poskytnout tolik potřebnou sebedůvěru a připomenout základy.“

Zároveň varuje před rizikem příliš pomalé jízdy: „Jen mějte na paměti, že v některých případech může být příliš pomalá jízda – například na dálnici – nebezpečná, takže si vždy dávejte pozor na rychlostní limity, abyste se ujistili, že jedete bezpečnou rychlostí odpovídající silnici, dopravním podmínkám a samozřejmě počasí.“

Výzkum přináší několik klíčových poznatků pro pojišťovací odvětví

Segmentace rizik má zohledňovat nejen věk a zkušenosti řidičů, ale pokud možno i jejich psychologický profil po předchozích nehodách. Preventivní programy by měly zahrnovat psychologickou podporu a postupnou rehabilitaci řidičů po nehodách, což může snížit budoucí rizika.

Produktové inovace by mohly zahrnout slevy pro absolventy kurzů řidičských dovedností a sebedůvěry za volantem nebo telematické produkty, které by v případě prodělané nehody za volantem monitorovaly a podporovaly postupný návrat k normálnímu řízení.

Dlouhodobá péče o klienty se stává konkurenční výhodou – pojišťovny, které nabídnou komplexní podporu po nehodě včetně psychologické pomoci, si mohou udržet loajálnější klientelu a snížit počet výpovědí smluv.

Výzkum zkrátka ukazuje, že nehody nejsou jen jednorázovými událostmi, ale mají dlouhodobé dopady na chování řidičů. To je pro pojišťovny a řízení rizik podstatné. Současně to znamená příležitost k rozvoji komplexnějších služeb, které jdou nad rámec vyplacení pojistného plnění po nehodě.