mpsv.cz (MPSV)

Státní rozpočet | 10.08.2025 11:47:06, aktualizováno 12:24:48

Důvodová zpráva pro zvýšení platů ve státní správě pro rok 2026 - valorizace (navýšení) platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě

Důvodová zpráva

Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů

Podívejte se také:
Předkládací zpráva ke zvýšení platů v roce 2026
MPSV chce v příštím roce „eráru“ přidat na platech až dvojnásobek toho, o kolik mají růst mzdy sféry soukromé. Česko by se vrátilo do let 2016 až 2020, ovšem při mnohem hlubším zadlužení

I. Obecná část

1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí

Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, provádí změnu:

- nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 341/2017 Sb.“), a

- nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 304/2014 Sb.“).

Nařízení vlády č. 341/2017 Sb. obsahuje v přílohách č. 1 až 4 stupnice platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Zaměstnavatel z příslušné stupnice určí platový tarif zaměstnance na základě jeho zařazení do platové třídy a do platového stupně. Ustanovení § 5 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. vymezuje okruhy zaměstnanců a stanovuje, podle které ze stupnic platových tarifů, resp. podle které z příloh č. 1 až 4 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb., se určí jejich platový tarif.

Nařízení vlády č. 304/2014 Sb. obsahuje v příloze č. 1 stupnici platových tarifů státních zaměstnanců. Všem státním zaměstnancům určuje služební orgán platový tarif podle této stupnice.

Podstatou navrženého nařízení vlády je provedení valorizace (navýšení) platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě, kterým přísluší platový tarif stanovený podle stupnic platových tarifů uvedených v přílohách č. 1 až č. 4 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. a platových tarifů státních zaměstnanců uvedených ve stupnici platových tarifů v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o 5 % (varianta I) nebo o 7 % (varianta II); popřípadě valorizace stupnic platových tarifů v přílohách č. 1 k oběma nařízením vlády o 9 % za současné valorizace ostatních stupnic o 5 % (varianta III); valorizace stupnic platových tarifů v přílohách č. 1 k oběma nařízením vlády o 11 % za současné valorizace ostatních stupnic o 5 % (varianta IV); valorizace stupnic platových tarifů v přílohách č. 1 k oběma nařízením vlády o 11 % za současné valorizace ostatních stupnic o 7 % (varianta V); anebo valorizace stupnic platových tarifů v přílohách č. 1 k oběma nařízením vlády o 13 % za současné valorizace ostatních stupnic o 7 % (varianta VI). Účinnost všech variant se navrhuje od 1. ledna 2026.

Cílem je zlepšení hospodářského postavení zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců, neboť reálné platy obou uvedených skupin v posledních letech v důsledku výrazného nárůstu spotřebitelských cen reálně poklesly. Účelem je také posílení konkurenceschopnosti veřejné správy na trhu práce, jež stále výrazněji zaostává za mzdovou sférou. Návrh se rovněž předkládá v návaznosti na vývoj v odměňování zaměstnanců bezpečnostních sborů a armády. Návrhem je též nutné reagovat na předpokládaný vývoj minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručeného platu, s ohledem na trvající růst průměrné mzdy v národním hospodářství, kdy valorizace alespoň zmírní pokles dalších platových tarifů pod příslušnou nejnižší úroveň zaručeného platu od 1. ledna 2026.

Platové tarify zaměstnanců, kterým se platový tarif určuje podle příloh č. 1 až 3 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb., a platové tarify státních zaměstnanců ve stupnici platových tarifů uvedených v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb., byly naposledy valorizovány k 1. lednu 2025 o paušální částku 1 400 Kč, což představovalo jejich valorizaci v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Platové tarify pedagogických pracovníků a akademických pracovníků státních vysokých škol uvedené v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb., byly k 1. lednu 2025 valorizovány o 7 %.

Vláda rozhoduje o valorizaci platových tarifů pravidelně, aby bylo zajištěno odpovídající ekonomické postavení zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců a konkurenceschopnost veřejné správy na trhu práce.

Mimořádný růst spotřebitelských cen v období od roku 2019 způsobil, že došlo ke značnému poklesu reálné hodnoty platových tarifů, a tedy k poklesu kupní síly zaměstnanců a státních zaměstnanců.

Následující grafy 1 a 2 zobrazují, jak rychle rostly nominální mzdy (graf 1) a platy (graf 2) a jak oproti nim rostla inflace. Z obou grafů vyplývá, že inflace byla vyšší než nominální růsty mezd a platů.

Graf č.1

Graf č. 1.png

Graf č. 2

Graf č. 2.png

Následující graf číslo 3 ukazuje růst nominálních a reálných mezd v celém soukromém sektoru. Z grafu vyplývá, že v roce 2024 byl pokles reálných mezd oproti roku 2019 o 2 %.

Další graf č. 4 pak znázorňuje pokles platů v celé platové sféře, takže za celé sledované období poklesly reálné platy o 9 %.

Graf č.3

Graf č. 3.png

Graf č. 4

Graf č. 4.png

V následující tabulce je uveden vývoj nominálních a reálných platů v letech 2019 - 2024.

Stupnice	č. 1	č. 2	č. 3	č. 4	č. 5	státní služba
Nominální platy (%)	+19,01	+39,67	+43,10	+51,20	+23,66	+17,02
Reálné platy (%)	- 14,85	-0,07	+2,38	+8,18	-11,52	-16,28
O kolik by se měly platy zvýšit, aby dorovnaly soukromý sektor (%)	+14,6	x	x	x	+10,3	+16,6

Pokles reálných mezd v soukromém sektoru činil v roce 2024 oproti roku 2019 hodnotu 2 %. V platové sféře došlo ke změně reálných platů v rozmezí od nárůstu o 8,2 % po pokles o 16,3 % v závislosti na příslušné skupině zaměstnanců nebo státních zaměstnanců.

V následující tabulce je uvedeno porovnání průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství, průměrné hrubé měsíční mzdy, průměrného hrubého měsíčního platu a inflace v letech 2020 až 2024.

^{Zdroj: ČSÚ, ISPV, výpočet MPSV}

^{*) předběžný údaj, datum zveřejnění na stránkách ČSÚ 4. 6. 2025}

^{**) Procentní údaj nepředstavuje prostý součet jednotlivých meziročních nárůstů v sloupci, ale kumulativní nárůst počítaný vzhledem k základně z roku 2019}

Níže jsou pro porovnání uvedeny procentuální nárůsty průměrného měsíčního celkového platu ve veřejných službách a správě a státní službě v letech 2020 až 2024 pro jednotlivé stupnice platových tarifů.

^{Zdroj: ČSÚ, ISPV, výpočet MPSV}

^{Jde o procentuální nárůsty celkových průměrných měsíčních platů oproti předchozímu roku, tedy nejen platového tarifu, ale i ostatních složek platu (např. osobní příplatek, odměny) podle jednotlivých stupnic platových tarifů. V porovnání s tabulkou valorizace platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě v letech 2020 až 2024 je patrné, že i bez valorizace platových tarifů docházelo ke zvyšování průměrného hrubého měsíčního platu.}

^{* v roce 2019 byli zaměstnanci ve správních úřadech, úředníci územních samosprávných celků odměňování podle stupnice č. 2, po sloučení 1. a 2. stupnice od 1. 1. 2020 jsou odměňováni podle stupnice č. 1}

^{** v roce 2022 došlo k rozdělení původní stupnice č. 2, od 1. 1. 2022 jsou nelékařští zdravotničtí pracovníci odměňování podle stupnice č. 3 a sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách jsou nadále odměňováni podle stupnice č. 2}

^{*** v roce 2022 došlo k poklesu (oproti předchozímu roku) zřejmě z důvodu vysokého základu v důsledku covidových odměn vyplácených lékařům v roce 2021}

2. Zhodnocení platného právního stavu

Návrh reaguje na valorizaci platových tarifů příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků, neboť systém odměňování výkonu závislých činností je do podstatné míry provázán napříč celou veřejnou správou. Zároveň by měla být respektována zásada srovnatelného odměňování z jednoho zdroje, což se nutně bude vztahovat na všechny osoby, zejména pokud jde o státní rozpočet. Podle usnesení vlády č. j. 445/25 ze dne 4. června 2025 se platové tarify příslušníků bezpečnostních sborů mají od 1. ledna 2026 zvýšit o 5 %. Platové tarify vojáků byly od 1. července 2025 navýšeny o 7,5 %, resp. 5 % u vyšších hodností, přičemž ve stejném poměru mají být navýšeny od 1. ledna 2026. Vojákům byl s účinností od 1. července 2025 navýšen rovněž příspěvek na bydlení (nejméně o 3 000 Kč). Příslušníkům policejních a hasičských sborů je od 1. července 2025 navýšen stabilizační příspěvek o 3 000 Kč.

Výše platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců je již dlouhodobě velmi nízká. Nízká úroveň platových tarifů a následně platů způsobuje nekonkurenceschopnost veřejné sféry na trhu práce, kdy mzdy zaměstnanců v soukromé sféře vykonávajících obdobné nebo podobné práce jako zaměstnanci sféry veřejné jsou výrazně vyšší než platy zaměstnanců ve veřejné sféře [1]. V důsledku toho nejsou zaměstnavatelé ve veřejné sféře schopni obsadit volná pracovní a služební místa, jelikož se do výběrových řízení nehlásí uchazeči a rovněž není možné se soukromou sférou „soupeřit“ o kvalitní uchazeče. Případně jsou zaměstnavatelé ve veřejné sféře nuceni využívat výjimek umožňujících přijetí uchazečů, kteří pro dané pozice nesplňují požadované kvalifikační předpoklady což může negativně ovlivňovat kvalitu výkonu veřejné správy a služeb a státní služby a českou veřejnou správu to postupně vzdaluje standardům výkonu veřejné služby ve vyspělých evropských státech. Současná nedostatečná výše platových tarifů rovněž zvyšuje tlak jednotlivých skupin zaměstnanců na prosazení výjimek pro určité skupiny zaměstnanců do jinak jednotného platového systému, tedy tlak na vytvoření dalších stupnic platových tarifů, na zvyšování platových tříd jednotlivých prací bez ohledu na skutečnou náročnost vykonávané práce (danou složitostí, odpovědností a namáhavostí práce), na zavedení nových specifických složek platu ve formě příplatků, na zakotvení nových prací do stávajících příplatků, především vytváření nových titulů pro poskytování zvláštního příplatku, a na valorizaci výše stávajících příplatků.

Dalším problémem je neopodstatněné množství stupnic platových tarifů, které přispívá k roztříštěnosti platového systému. Zejména existence a podoba tzv. základní stupnice platových tarifů vytváří problémy při odměňování zaměstnanců, kteří mají zvýšené povinnosti a omezení podle § 303 odst. 1 zákoníku práce a také při odměňování některých skupin sociálních pracovníků. Variantně se proto navrhuje vyšší valorizace základní stupnice platových tarifů s perspektivou sloučení se stupnicí obsaženou v příloze č. 2 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. v následujících letech.

Významné množství platových tarifů dlouhodobě nedosahuje úrovně minimální mzdy a příslušné nejnižší úrovně zaručeného platu, přičemž jde o problém, který se postupně prohlubuje. V dané souvislosti je nutné podotknout, že existence platových tarifů pod úrovní zaručeného platu nepředstavuje ani úsporu nákladů veřejných rozpočtů, neboť zaměstnancům je bez dalšího nutné poskytovat doplatky.

V tabulce níže je uvedena aktuální výše minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručeného platu v roce 2025 a jejich predikce na základě Makroekonomické predikce Ministerstva financí z dubna 2025 na rok 2026.

Zdroj: výpočet MPSV
*Makroekonomická predikce MF – duben 2025

Následující tabulka shrnuje aktuální počet platových tarifů zaměstnanců a státních zaměstnanců jejichž platový tarif by od 1. ledna 2026 byl pod úrovní minimální mzdy nebo pod příslušnou nejnižší úrovní zaručeného platu, pokud by k tomuto datu nedošlo k valorizaci platových tarifů.

Období / Valorizace	Celkový počet platových tarifů	Počet platových tarifů pod MM	Počet platových tarifů pod NÚZP
Aktuální stav 2025¹	655	86 (13,1 %)	285 (43,5 %)
2026² - bez valorizace		124 (18,9 %)	355 (54,2 %)
2026³ - valorizace všech o 5 %		100 (15,3 %)	314 (47,9 %)
2026³ - valorizace všech o 7 %		91 (13,9 %)	295 (45,0 %)
2026³ – valorizace - 1. stupnice a stupnice pro státní službu o 9 % - ostatní o 5 %		95 (14,5 %)	295 (45,0 %)
2026³ – valorizace - 1. stupnice a stupnice pro státní službu o 11 % - ostatní o 5 %		87 (13,3 %)	287 (43,8 %)
2026³ – valorizace - 1. stupnice a stupnice pro státní službu o 11 % - ostatní o 7 %		83 (12,7 %)	277 (42,3 %)
2026³ – valorizace - 1. stupnice a stupnice pro státní službu o 13 % - ostatní o 7 %		79 (12,1 %)	269 (41,1 %)

^{Zdroj: ISPV, výpočet MPSV}

¹Aktuálně platná stupnice PT v roce 2025 a MM a NÚZP platné v roce 2025

² Aktuálně platná stupnice PT v roce 2025 a MM a NÚZP platné v roce 2026

³ Valorizované stupnice PT a MM a NÚZP platné v roce 2026

Povinnost poskytovat doplatek do nejnižší úrovně zaručeného platu ve stávajícím rozsahu zasahuje do platového systému, jehož některé prvky jsou degradovány. Jedná se zejména o osobní příplatek a odměnu, které mají motivační, výkonnostní a zásluhovou funkci. Pokud např. ze dvou zaměstnanců zařazených v 7. platové třídě, 5. platovém stupni, jimž oběma přísluší platový tarif ve výši 22 820 Kč, bude jednomu z nich přiznán osobní příplatek ve výši 5 000 Kč a druhému osobní příplatek přiznán nebude, nebude tato skutečnost mít vliv na konečnou výši platu ani jednoho z těchto zaměstnanců, jelikož oběma zaměstnancům musí být poskytnut plat nejméně ve výši 29 120 Kč, tedy ve výši příslušné nejnižší úrovně zaručeného platu pro 3. skupinu prací, kam spadají práce vykonávané v 7. platové třídě. Obdobná situace nastává při poskytování odměn.

Za problematické je nutno označit též dorovnávání platů na stejnou úroveň při výkonu práce v různých platových třídách, které jsou ale zařazeny do stejné skupiny prací pro účely zaručeného platu. Ve 3. skupině prací s nejnižší úrovní zaručeného platu 29 120 Kč jsou zařazeny jak práce v 6. platové třídě, kdy např. ve 2. platovém stupni je platový tarif stanoven ve výši 19 370 Kč (což je dokonce pod úrovní minimální mzdy a doplatek zaměstnanci, který nemá přiznaný osobní příplatek ani mu nejsou poskytnuty odměny tak bude činit téměř 10 tis. měsíčně), tak práce v 9. platové třídě, kde např. v 8. platové stupni činí platový tarif 29 060 Kč. Pokud nemá uvedený zaměstnanec, který má započítánu více než 15letou praxi v 9. platové třídě přiznán osobní příplatek nebo mu nejsou poskytovány odměny, bude jeho plat obdobný jako plat zaměstnance v 6. platové třídě. Podobné příklady lze nalézt ve všech skupinách prací pro určení nejnižší úrovně zaručeného platu. Tento stav oslabuje zásadu spravedlivého odměňování, podle níž má plat být poskytován na základě hodnoty vykonávané práce, která je dána složitostí, odpovědností a namáhavostí vykonávaných činností.

Pokud je zaměstnanci nutné každý měsíc poskytovat doplatek do nejnižší úrovně zaručeného platu, protože jeho plat (včetně osobního příplatku nebo i odměn) nedosahuje příslušné nejnižší úrovně zaručeného platu, je rovněž popírán význam platových výměrů, které musí zaměstnavatelé zaměstnancům odměňovaným platem předat. Účelem tohoto institutu je informovat zaměstnance o jeho úrovni odměňování před započetím výkonu práce. Informace o výši platu, který však nedosahuje nejnižší úrovně zaručeného platu, je poté irelevantní, přičemž doplatek do nejnižší úrovně zaručeného platu do platového výměru uvádět nelze, protože ten se bude každý měsíc lišit v závislosti na odpracované době, případně v některých měsících nemusí být poskytován vůbec, např. pokud bude zaměstnanci poskytnuta odměna, díky které plat zaměstnance za daný měsíc dosáhne nad příslušnou nejnižší úroveň zaručeného platu.

Základ všech výše uvedených problémů spočívá v příliš nízké úrovni platových tarifů. Předložený návrh alespoň zmírňuje prohlubování uvedených problémů a přispěje ke snížení počtu platových tarifů, které by se pod úroveň minimální mzdy nebo příslušné nejnižší úrovně zaručeného platu dostaly od 1. ledna 2026 pokud by k žádné valorizaci platových tarifů nedošlo.

[1] Viz např. studie IDEA „Srovnání platů a mezd v České republice: větší problém, než se zdá“ dostupná zde: IDEA_Studie_04_2025_Srovnani_platu_a_mezd_0506B.pdf

3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 28 Listiny základních práv a svobod, a je vedena snahou reálně zajistit právo zaměstnanců na spravedlivou odměnu za práci. Návrh je rovněž v souladu se zmocněním obsaženým v § 123 odst. 6 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a se zmocněním v § 145 odst. 1 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů.

4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii

V obecné rovině je třeba uvést článek 151 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), který stanoví, že cílem Unie a členských států je mimo jiné i zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby došlo k jejich harmonizaci při zachování tendence k jejich zlepšování, a zejména pak článek 8 SFEU, podle kterého Unie usiluje ve všech činnostech, ve kterých má pravomoc (tj. mimo jiné i v sociální oblasti) o to, aby se odstraňovaly nerovnosti. Odměňování ve státní správě by tudíž vždy mělo být upraveno tak, aby nebyly zakládány neospravedlnitelné rozdíly ve výši platů mezi osobami odměňovanými ze státního rozpočtu, které vykonávají stejnou nebo srovnatelnou práci.

Navrhované změny týkající se zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců jsou zcela v souladu s cíli článku 8 SFEU, neboť jejich účelem je zajistit, aby odměňování zaměstnanců a státních zaměstnanců bylo spravedlivé i se zřetelem ke zvyšování služebních platů a služebních příjmů příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků, které jsou rovněž financovány z veřejných rozpočtů (státního rozpočtu). Návrh tedy plně respektuje zásadu rovného zacházení se zaměstnanci a není v rozporu s právem Evropské unie, tj. ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie a judikaturou jejích soudních orgánů.

5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Širší práva zaměstnanců v oblasti odměňování zaručují i mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána. Jsou jimi především Mezinárodní pakt o politických, hospodářských, sociálních a kulturních právech, Listina základních práv Evropské unie a Evropská sociální charta. Všechny dokumenty zaručují pracovníkům spravedlivou odměnu bez jakéhokoli rozlišování. Spravedlivou odměnou je chápán jak absolutní požadavek na ekvivalenci vykonané práce a příslušející odměny za ni, tak relativně v rámci porovnání odměny za stejnou práci s odměnou jiného zaměstnance. S uvedenými mezinárodními smlouvami je návrh rovněž v souladu.

6. Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky

Žádné z navrhovaných ustanovení není technickým předpisem.

7. Informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu (ve vztahu k ne/obsaženým ustanovením, která by byla svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky)

Žádné z navrhovaných ustanovení není technickým předpisem.

8. Informace o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci

Návrh právního předpisu nepodléhá konzultaci s Evropskou centrální bankou.

9. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Roční náklady navýšení platových tarifů zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců od 1. ledna 2026 (v mld. Kč, včetně příslušenství).

Varianta	Valorizace	Státní rozpočet	Rozpočty územních samosprávných celků	Rozpočty veřejného zdravotního pojištění	Náklady celkem všechny zdroje
1.	všichni o 5 %	14,66	4,77	4,05	23,48
2.	všichni o 7 %	20,52	6,66	5,67	32,85
3.	1. stupnice a stupnice pro státní službu o 9 % ostatní o 5 %	19,46	7,65	4,54	31,65
4.	1. stupnice a stupnice pro státní službu o 11 % ostatní o 5 %	21,85	9,10	4,78	35,73
5.	1. stupnice a stupnice pro státní službu o 11 % ostatní o 7 %	25,31	9,55	6,16	41,02
6.	1. stupnice a stupnice pro státní službu o 13 % ostatní o 7 %	27,71	10,99	6,40	45,10

Zdroj: výpočet MPSV

Výše uvedené údaje představují navýšení nákladů oproti roku 2025 při růstu platových tarifů ze současných hodnot na nově navrhované hodnoty. V této souvislosti je však nutné brát v potaz, že již v letošním roce je velké množství platových tarifů pod úrovní minimální mzdy, resp. příslušnou nejnižší úrovní zaručeného platu. Již nyní jsou tedy z veřejných rozpočtů vynakládány náklady na doplatky do minimální mzdy, resp. nejnižších úrovní zaručeného platu. Při zohlednění těchto již nyní vynakládaných nákladů budou náklady předloženého návrhu následující (náklady na valorizaci platových tarifů, které jsou nad současnou úrovní minimální mzdy, resp. nejnižších úrovní zaručeného platu). Jsou uvedeny roční náklady v mld. Kč, včetně příslušenství.

Varianta	Valorizace	Státní rozpočet	Rozpočty územních samosprávných celků	Rozpočty veřejného zdravotního pojištění	Náklady celkem všechny zdroje
1.	všichni o 5 %	10,40	2,36	3,40	16,16
2.	všichni o 7 %	15,37	3,59	4,88	23,84
3.	1. stupnice a stupnice pro státní službu o 9 % ostatní o 5 %	13,90	4,42	3,73	22,05
4.	1. stupnice a stupnice pro státní službu o 11 % ostatní o 5 %	15,80	5,56	3,94	25,30
5.	1. stupnice a stupnice pro státní službu o 11 % ostatní o 7 %	19,36	6,01	5,29	30,66
6.	1. stupnice a stupnice pro státní službu o 13 % ostatní o 7 %	22,40	7,49	5,54	35,43

Zdroj: výpočet MPSV

10. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na práva a povinnosti fyzických a právnických osob

Právní úprava má dopad na právo zaměstnanců na plat. Cílem valorizace platových tarifů je zvýšení platů zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců.

11. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na podnikatelské prostředí České republiky

Právní úprava nebude mít dopad na podnikatelské prostředí České republiky.

12. Předpokládaný sociální dopad návrhu právního předpisu, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny

Vlivem zvýšení platových tarifů dojde ke zvýšení příjmů domácností zaměstnanců ve veřejné správě a službách a státních zaměstnanců.

13. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká

Návrh rovnoměrně zvyšuje platové tarify všech zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státních zaměstnanců. Návrh neovlivní rovnost mužů a žen.

14. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na životní prostředí

Návrh nemá dopady na životní prostředí.

15. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na ochranu práv dětí

Návrh nemá dopady na problematiku ochrany práv dětí.

16. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.

17. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Návrh nemá dopady na ochranu soukromí a osobních údajů.

18. Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora

Návrhem není zakládána veřejná podpora.

19. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu

S ohledem na to, že nedochází ke systémovým změnám způsobu určení platových tarifů uvedených skupin zaměstnanců, nelze zvýšení korupčních rizik předpokládat.

20. Odůvodnění případného návrhu, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem právního předpisu souhlas již v prvém čtení (pokud se navrhuje)

O návrhu nařízení vlády bude rozhodovat vláda, nikoliv Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR.

21. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti dříve než počátkem patnáctého dne následujícího po dni jejího vyhlášení (pokud se navrhuje)

Není navrhováno.

22. Odůvodnění odchylek v postupu projednání návrhu právního předpisu (pokud se navrhují a jsou odlišné od předchozích) (jsou-li navrhovány, může být konzumováno přechozími kapitolami)

Není navrhováno.

II. Zvláštní část

K části první (Změna nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců)

K čl. I

K označení přílohy č. 1 příloha č. 1

Navrhuje se zvýšení platových tarifů ve stupnici platových tarifů uvedené v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o (var. I) 5 % nebo (var. II) 7 %. Navýšení napříč platovými tarify je rovnoměrné, nedochází tedy k narušení vzájemné stávající relace jejich výše.