Mohou datová centra poškodit ekonomiku? - Víkendář

Otázku z titulku si na svém blogu klade ekonom Noah Smith. Začíná s tím, že poslední data přicházející z americké ekonomiky nevypadají dobře. „Byla tak špatná, že Trump dokonce odvolal šéfku Úřadu statistiky práce a obvinil ji z manipulace s čísly, aby ho vykreslil ve špatném světle.“ Podle ekonoma ale existuje jeden zářivý bod a tím je „neuvěřitelný boom ve výstavbě datových center“. Mohou nakonec představovat riziko?

Technologie umělé inteligence se rychle rozvíjí a slibují se od ní velké změny v mnoha částech celé ekonomiky. Jak píše Smith, nikdo zatím přesně neví, kdo z tohoto boomu získá, ale jedna věc je jistá: Bude vyžadovat spoustu výpočetní kapacity. A „kdokoli tuto kapacitu poskytne, vygeneruje obrovské množství příjmů. Jestli to znamená, že vygeneruje velký zisk, je jiná otázka.“ Technologické firmy mají nyní každopádně jasné dilema: Buď se boomu úplně vyhnou, nebo budou utrácet velké peníze a doufat, že přijdou na to, jak z těchto investic vygenerovat zisk.

Smith míní, že „zhruba řečeno, Apple volí první možnost, zatímco velké softwarové společnosti, Google, Meta, Microsoft a Amazon, volí druhou.“ Například investor Paul Kedrosky říká, že výdaje na infrastrukturu pro umělou inteligenci v poměru k hrubému domácímu produktu již překročily výdaje na telekomunikační a internetovou infrastrukturu z doby boomu internetových společností. A stále rostou. Investor také tvrdí, že jedním z vysvětlení pro pokračující sílu americké ekonomiky je právě to, že výdaje na IT infrastrukturu jsou tak velké, že fungují jako jakýsi stimulační program pro soukromý sektor. Ten pak svým významem převýší negativní dopady cel.

Podobných názorů je více. „Kapitálové výdaje na umělou inteligenci přispěly v posledních dvou čtvrtletích k růstu americké ekonomiky více než veškeré spotřebitelské výdaje,“ tvrdí Neil Dutta jako vedoucí ekonomického výzkumu ve společnosti Renaissance Macro Research. Smith pak připomíná, telekomunikační boom v 90. letech stejně jako třeba železniční boom v devatenáctém století vedly ke krachu. „V obou případech společnosti vybudovaly příliš mnoho infrastruktury, čímž předběhly růst poptávky po této infrastruktuře. A utrpěly pád, protože očekávání se posunula a půjčky financující investice do infrastruktury nebylo z čeho splácet.“

V obou zmíněných případech se však nedá říci, že by se investoři nemýlili. Jen neodhadli časový průběh. „Nakonec jsme využili všechny vybudované železnice a všechna ta telekomunikační vlákna a mnoho dalšího.“ Tento vývoj podle Smithe vede i k úvahám, že velké investiční bubliny by mohly být pro ekonomiku ve skutečnosti prospěšné. Zanechají za sebou totiž přebytek levné infrastruktury, kterou lze využít k podpoře budoucího technologického pokroku a nových obchodních modelů.

Pro některé investory to ale nemusí být tak radostná zpráva a zítřejší Víkendář přinese detailnější pohled na to, co by se podle Smithe mohlo stát v souvislosti se současnými vysokými investicemi do infrastruktury.

Zdroj: Noahpinion