Inflace v červenci klesla na 2,7 % a v sestupu by měla pokračovat (Analýza makroindikátorů)

Česká meziroční inflace se v červenci snížila z 2,9 % na 2,7 %. To bylo v souladu s naší prognózou i tržním konsensem. Naší prognóze zhruba odpovídala i struktura cenového vývoje. Česká národní banka naproti tomu očekávala mírně vyšší inflaci, když pro červenec odhadovala 2,8 % y/y.

Potraviny meziměsíčně zlevnily. Zatímco ceny potravin a nealkoholických nápojů meziměsíčně klesly o 0,7 %, na což působila i sezónnost, tak ceny alkoholických nápojů a tabákových výrobků naopak mírně vzrostly o 0,2 %. Meziroční růst cen potravin a nealkoholických nápojů tedy zvolnil z 6,2 % na 5,2 %, a to i v důsledku vyšší srovnávací základny druhé poloviny loňského roku. Potraviny byly ve výsledku hlavním faktorem stojícím za červencovým zpomalením celkové meziroční inflace o 0,2 pb.

Zpomalila také jádrová inflace. Ta se v meziročním vyjádření snížila z 3,0 % v červnu na 2,7 % v červenci. To byla nižší úroveň, než jakou jsme my i centrální banka očekávali (v obou případech 2,8 % y/y). Meziměsíční jádrová inflace se po sezónním očištění podle našeho odhadu naopak mírně zvýšila z 0,1 % na 0,2 %, když nízký červnový údaj pouze dočasně kompenzoval vysokou dynamiku z předchozích měsíců. Zvolnil rovněž meziroční růst cen služeb, a to z 5,0 % na 4,8 %. Právě ceny služeb zůstávají hlavním důvodem zvýšené jádrové inflace, když významným faktorem jsou rychle se zvyšující náklady na bydlení v souvislosti s výrazným růstem cen nemovitostí. Meziměsíční dynamika imputovaného nájemného ale druhý měsíc v řadě oslabila, a to z červnových 0,5 % na 0,4 % v červenci. To společně s vyšší srovnávací základnou přispělo k tomu, že meziroční růst imputovaného nájemného zůstal beze změny na 4,9 %. Meziroční růst skutečně placeného nájemného pak zpomalil z 6,3 % na 5,6 %. Jeho meziměsíční červencový nárůst o 0,6 % patřil optikou posledních let spíše k těm slabším, to bylo ale kompenzováno relativně rychlým růstem v červnu. Zvýšenou inflaci v oblasti služeb nadále vyvažuje utlumená dynamika cen zboží, jejichž meziroční růst v červenci zpomalil z 1,6 % na 1,4 %. Nebýt cen potravin, byla by tato dynamika ještě významně nižší.

Ceny pohonných hmot pokračovaly v růstu, zatímco regulované ceny nepatrně klesly. V červenci se ceny u čerpacích static meziměsíčně zvýšily o 1,7 % poté, co v červnu vzrostly o 1,0 %. Důvodem je postupný průsak dražší ropy, k nárůstu jejíž ceny došlo v závěru června. Meziročně ale byly pohonné hmoty stále o 9 % levnější. Regulované ceny byly v červenci meziměsíčně nižší o 0,1 %, k čemuž přispěl pokračující postupný pokles cen energií pro domácnosti (v průměru o 0,2 % m/m).

Celková i jádrová inflace v červnu zřejmě dosáhly svého vrcholu a ve zbytku roku by měly postupně klesat. Ta celková by se podle naší prognózy měla do konce roku vrátit do blízkosti dvouprocentního cíle centrální banky. Pomoci by k tomu mělo zpomalení meziročního růstu cen potravin v souvislosti s vyšší srovnávací základnou druhé poloviny loňského roku. Za celý rok 2025 odhadujeme celkovou inflaci na 2,4 %, tedy ve stejné výši jako loni. Jádrová inflace by podle nás měla ve zbytku roku rovněž zvolnit, nejspíše ale zůstane nad 2,5 % y/y a za celý rok 2025 dosáhne v průměru 2,7 %. Příští rok pak očekáváme celkovou inflaci na 1,9 % a tu jádrovou na 2,0 %. Ke dvouprocentnímu cíli by růst spotřebitelských cen měly stlačit efekty přísných měnových podmínek, levnějších energií a pohonných hmot, stejně tak i oslabení ekonomiky a trhu práce. Dále významně zrychlovat by už podle nás neměl ani meziroční růst imputovaného nájemného. Více píšeme v nedávno zveřejněných Ekonomických výhledech: https://bit.ly/CEO_3Q25_CZ.