Bankovní rada na svém dnešním jednání ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 3,5 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady.

Podle nové prognózy sekce měnové by se inflace po zbytek letošního roku měla pohybovat nad 2 %. Jádrová inflace zůstane v následujících čtvrtletích zvýšená. Pokračující inflační tlaky z domácí ekonomiky momentálně neumožňují další snížení sazeb.

Inflace se od ledna 2024 pohybuje v blízkosti 2% cíle. Stále je však potřeba držet přísnou měnovou politiku. Množství peněz v ekonomice roste o 4,1 %, postupně se ale zvyšuje dynamika úvěrů. Současně poptávka domácností pokračuje v růstu. Zvýšený zůstává růst cen služeb. Rizikem pro inflaci jsou i rostoucí ceny nemovitostí. Momentum jádrové inflace zůstává v současnosti zvýšené.

Cílem dnešního rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová dynamika zůstala umírněná. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace.

Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a změn v domácí i zahraniční poptávce. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank, geopolitické události a vývoj v obchodních vztazích mezi zeměmi. Bankovní rada též bude vyhodnocovat transmisi předchozího snížení úrokových sazeb do úvěrové aktivity, cen aktiv, zejména cen nemovitostí, a následně do reálné ekonomické aktivity a cenového vývoje.

Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž 2% cíle. To v současnosti ještě vyžaduje relativně přísnou měnovou politiku.

Ekonomický vývoj

Česká ekonomika postupně ožívá. Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl HDP ve druhém čtvrtletí letošního roku v mezičtvrtletním vyjádření o 0,2 %, meziročně o 2,4 %.

Růst je tažen především spotřebou domácností. Nezaměstnanost zůstává nízká. Meziroční růst průměrných mezd v prvním čtvrtletí letošního roku činil 6,7 % a z historické perspektivy zůstává zvýšený. Je také jedním z důvodů setrvačnosti růstu cen služeb.

Výhled

Inflace se podle prognózy sekce měnové bude pohybovat po zbytek letošního roku v horní polovině tolerančního pásma. V průměru tak dle prognózy letos dosáhne 2,6 % a v příštím roce klesne na 2,3 %.

HDP Česka podle prognózy sekce měnové letos vzroste o 2,6 %. Stejným tempem poroste dle prognózy i příští rok a v roce 2027 zrychlí na 2,9 %.

Rizika a nejistoty

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Z domácích rizik ve směru vyšší inflace přetrvává riziko setrvačnosti růstu cen služeb, včetně imputovaného nájemného, a cen potravin. Proinflačním rizikem je také možné zrychlování tvorby peněz v ekonomice plynoucí z dalšího výraznějšího oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je také pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Inflační vývoj může naopak přibrzdit silnější kurz koruny. Rizikem pro výši inflace v roce 2027 a v následujících letech je spuštění druhého evropského systému pro obchodování s emisemi (ETS2). Zvyšování bariér pro mezinárodní obchod představuje riziko pro zpomalení globální hospodářské aktivity. Dopad do inflace, zejména v delším horizontu, však není jednoznačný. Riziko výrazně slabšího výkonu německé ekonomiky je částečně tlumeno připravovaným fiskálním stimulem nové německé vlády. Nejistotu pak představuje vývoj válečných konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě.

Zákonný mandát

• Prohlášení
• Prezentace (pdf, 623 kB)